bond77

Dokoukal jsem slovenský film Učitelka, stojí za ním osvědčené duo Jan Hřebejk a Petr Jarchovský. Spíš než zhrození nad celou normalizací mi to přišlo celé směšné - jak si může obyčejná soudružka učitelka a zároveň totální fúrie (neříkám, že všechny učitelky jsou takové :-) ) takhle hrát s dětmi a jejich rodiči. Jenže holt byla taková doba a lidé se báli. Těžko se vcítit do hlavních hrdinů, když naše generace normalizaci nezažila. I konec je všeříkající - "Dobrý den děti, jsem vaše nová paní učitelka. Každý se teď postaví a řekne, kde pracuje, nebo podnikají jeho rodiče."

Tarantino vzal hospodskou scénu z Panchartů, přidal na šílenosti a stopáži a udělal z toho film.

Vejška je jiná než Gympl. To se samozřejmě dalo čekat. Myslím, že tvůrcům se snímek povedl. Nepotvrdil totiž pravidlo, že pokračování skvělých hitů za nic nestojí. Vejška syrovější, "pragmatičtější", jednoduše více z reálného, "dospělého" života. Nedočkáme se parádních, lehce zapamatovatelných hlášek jako v Gymplu, film už nemá bavit, ale spíš dokumentovat "stav" mladých lidí. Nebyl bych proti, kdyby za pár let vzniklo pokračování a mapovalo by osudy hrdinů po pěti, deseti letech. Trochu mi vadí, že by oba snímky generačně unikly (Gympl jsem viděl asi ve dvanácti a Vejšku v osmnácti) a nemůžu se tak do filmů úplně vcítit. Vejška a její hrdinové zestárly i se svým publikem, film je vážnější a jde více do hloubky.