Chlapec v pruhovanom pyžame

Hodnocení na IMDB mě donutilo si tenhle film nějakým způsobem pořídit, ale po shlédnutí jsem byl hodně zklamán. Režisér měl smůlu s dětským obsazením. Ty děti mě vůbec nepřesvědčili a spíš než lítost nebo stotožnění s postavou jsem měl nutkání se smát, o co jim vlastně jde. Námět je to vyníkající, ale ten kámen úrazu je ve zpracování. Obzvlášť když se jedná o příběh, který se nestal a snaží se (jak již bylo mnohokrát řečeno) citově vydírat. Film je hodně zaměřen na pohled osmiletého Bruna, díky kterému dochází v podstatě ke všem zvratům a dojde vlastně nevědomky i k tomu osudovému. Mínusem taky je několik neuzavřených vedlejších příběhů na který asi nebyl dáván důraz kvůli právě již zminěnému pohledu. (24.01.2009)

Skvělé herecké výkony v dojemném příběhu o dětech ve dvou úplně odlišných situacích, ve dvou úplně odlišných světech. Konec je opravdu velmi dojemný, no děj občas v méně podstatných částech trochu selhává a příběh je vlastně velice jednoduchý. Ale jeho vyplynutí je opravdu k zamyšlení a ukázání dalších tragédií války, jakož i chování různých druhů němců. Hornerova hudba je výborná. Film, který má rozhodně smysl, a odlišuje se od ostatních právě tím podivným, leč výborným pohledem ze strany dětí. Farmiga je jako obvykle úžasná a zase hraje tu svou obvyklou roli :) (10.02.2011)

|| Scenár: Mark Herman / Based on The Boy in the striped pyjamas by John Boyne | Hudba: James Horner | Produkcia: David Heyman | Distribúcia: Miramax Films | Štúdio: BBC Films, Heyday Films | Rozpočet: 12,5 miliónov $ | Tržby: 40,416,563 $ || Téma najtvrdšieho rázu, v slabšom prevedení vĎaka enormnému výskytu náhod a dejových súhier a dokonalého načasovania v prospech emocionálnej funkčnosti. Raz prečo nie. (30.07.2012)

Nenápadný, komorný film, ktorý si zaslúži byť videný. Film, ktorý svojim spracovaním pohladí zmysly každého filmového labužníka. Jednoduchý, herecky na najvyššej úrovni, znamenito zrežírovaný, záver trošku predvídateľný, ale inak všetko ostatné hralo prvú ligu. Hoci film začínal pozvoľne, netrvalo dlho, kým ma príbeh strhol a pohltil tak intenzívne akoby som bol priamo v centre diania. Mladí herci zvládli tak charakterovo obtiažne postavy s najväčším prehľadom, dospelí im, bohužiaľ, len sekundovali. Film, ktorý svojim príbehom rozporcuje dušu aj toho najtvrdšieho drsňáka. Ak sa vám nebudú z očí valiť potoky sĺz, tak vám zaručujem, že vás psychicky položí. A i keď nedávam stopercentné hodnotenie, tak práve pri podobných filmoch sa cítim ako blbec, keď napríklad film 'The Dark Knight' označujem ako film roku '08. 90%. (18.11.2009)

Prekrásny dojemný príbeh, ktorý ponúka pohľad na druhú svetovú vojnu z úplne iného uhla než z bežných vojnových filmov najmä priamo z frontu plného krvavých bojov. Režisér diváka intímnym spôsobom zoznamuje s ústrednými postavami, najmä nás zasväcuje do naivných predstáv malého chlapca o vojnovom šialenstve. Pomo tvrdí, že v podaní Polanskeho by toto mohlo byť veľkým filmom, no dovolím si tvrdiť, že Polanski natáča skôr syrové filmy a nevedel by divákovi tak komorne priblížiť zblíženie dvoch malých - čo do rasy - rozdielnych chlapcov. Okrem toho, tento film nemá prevýšiť súčasné prvotriedne vojnové trháky a ani sa o to vôbec nesnaží. Ide o nevinne úchvatný kontrast stretu brutálneho zaobchádzania s ľudskými bytosťami s detsky bezútešnými a hlúpučkými predstavami. Hornerova sugestívna hudba podfarbovala celú tú snovú atmosféru, rozprávková kamera splnila svoj účel a záverečné, ba priam bizarne morbídne vyvrcholenie ma úplne položilo. Som emocionálny človek a narozdiel od iných, ktorí sentimentálne pasáže nezaslúžene kritizujú, je hrôza druhej svetovej vojny jednou z najlepších námetov na absolútne vyžmýkanie divákovho vnútra. (20.04.2011)

Ve srovnání s knihou velmi nedostatečný film. Skoro bych až řekl odfláklý :-( Hlavní chyba byl jaksi odklon od vyprávění očima dítěte... (11.05.2013)

Film natočený kvůli jediné scéně, kvůli "šokující" pointě, která ovšem vůbec není šokující. Didaktická hříčka, kterou lze převyprávět dvěma větami. Jako výukový materiál pro děti je to asi vhodné. Z filmařského hlediska ale nic moc. (17.03.2021)

Hodně silný zážitek a pro mě jeden z nejlepších filmů na toto téma. O to víc film člověka zasáhne, když se to týká nevinných dětí. O holocaustu by se mělo točit více takových filmů, aby lidé nezapomínali a nic takového se už nikdy neopakovalo. Dětští herci své role zvládli dokonale a konec byl tak strašný, že to zkrátka nemůže nechat nikoho chladným... (15.05.2012)

Z druhej svetovej vojny bolo toho natocene dost, ale z pohladu chlapca, ktoreho otec je nacistickym dostojnikom a este k tomu byvaju blizko koncentracneho tabora, kde sa skamarati so zidovskym chlapcom je nieco nove a vidiet, ze z tohto obdobia by mohli byt natocene dalsie stovky osudov ludi, ktori vojnu museli prezivat a my mozeme byt len radi, ze sme sa nenarodili prave do toho obdobia. Film posilnila ako vzdy uzasna hudba Jamesa Hornera, ktora mi pripominala napriklad CISTU DUSU (2001), hlavne na konci filmu sli po mne zimomriavky pretoze to, co sa tam dialo, by nechcel zazit nikto. Anglicky reziser Mark Herman natocil napriklad romanticku komedie s Ewanom McGregorom ODPISKANO (1996) alebo TICHY HLAS (1998)... 07.05.2010 _______ Asa Butterfield - (Bruno) +++ Jack Scanlon - (Šmuel) +++ David Thewlis - (Brunov otec) +++ Vera Farmiga - (Elsa) +++ Rupert Friend - (Poručík Kotler) +++ David Heyman - (Pavel) +++ Richard Johnson - (Starý otec) +++ Jim Norton - (Učiteľ Liszt) +++ (07.05.2010)

Tak dlouho jsem to chtěla vidět, až jsem to tedy viděla. Ta snaha nebýt melodramatický jak měšťácká opereta je pozitivní, ale celkově to působí dojmem lodě v láhvi, sice to vypadá zajímavě, ale má to dvě zásadní vady, je to zbytečně složité a k ničemu. Nebudu spoilerovat, ale v závěru mě napadlo: "Prosím, my se tady dusíme." (29.06.2014)

Příklad toho, že ne každý film musí mít vysoký rozpočet. K tomu, aby film s divákem něco udělal, nebo aby v divákovi něco zůstalo ještě po jeho skončení, musíte mít pouze silný příběh. Tenhle patří mezi ty nejsilnější. Pohled naivního chlapce na život "na farmě". Přiznám se, že ten konec mě fakt dostal. Nemám, co bych k tomu víc řekl. Snad jen, že hudba byla hodně vydařená. V tomhle filmu je totiž vše naprosto vyvážené, od hereckých výkonů až právě po hudbu. Mohu jen doporučit. (01.04.2009)

Druhá světová válka a s ní úzce spjatý Holocaust jsou po filmařské stránce stále nesmírně oblíbenou a hlubokou studnicí. Čas od času tak někdo přijde s vcelku originální story. Plíživé drama The Boy in the Striped Pyjamas je jiné tím, že do příběhu vtáhlo dětský element (stejně jako kdysi fenomenálně přijatý Život je krásný). Bruno je osmiletý capart bez starostí.. má milující rodinu, kamarády a pevné zázemí v Berlíně. To, že je válka, vnímá jako něco vzdáleného. Jenže jeho otec, vysoce postavený nacista, byl převelen a Brunovým novým domovem se stalo bedlivě střežené venkovské sídlo, kam s rodiči a starší sestrou, postupnou obdivovatelkou zrůdných idejí, musí odcestovat. Tam ale nejsou ani kamarádi, ani pořádná lákadla. I když možná jedním se brzy stane nedaleká farma, jejíž dominantou jsou komíny, z nichž vychází hustý zapáchající dým. A malý Bruno si cestu k ostnatému drátu nakonec sám najde. Perspektiva dětského pohledu na nemilosrdné vyhlazování Židů přináší ději mnohá pozitiva. Pohled osmiletého klučiny je sám o sobě zajímavý a všeříkající, namísto nějakého přímočarého odhalování reality. Žádné velké krutosti tak divák očekávat nemůže. Chlapcův otec, který udělá svět lepším, se nakonec z hrdiny mění v to, čím opravdu je, tedy velitelem koncentračního tábora, za jehož branami se dějí věci, o kterých nemá tušení ani jeho manželka. Osudové setkání s židovským chlapcem Shmuelem pak přeroste v netypický vztah, směřující až do trochu uspěchaného finále, které má dva různé pohledy – syrový a pravdivý versus dokonale promyšlený tah na branku. Ať tak či onak, mě si získal, zrovna jako celé komorní pojetí. Kdyby snímek skončil jinak, tedy smířlivěji, asi by paradoxně naštval řadu diváků. Mě určitě.. Sečteno, podtrženo – na hru britského režiséra Marka Hermana (Tichý hlas) jsem rád přistoupil. (12.03.2010)

No tak teda jo, no. Konec všechno vcelku narovná. Příběh staví spíše na psychické rozborce jedinců, faktická stránka nám poněkud zaostává. Pokud by mamrdi z divize SS Totenkopf spravovali svěřené objekty podobným způsobem, tak by se jim táborníci nekontrolovaně rozlézali po okolí, očesávali višně z obecních sadů a nechtěli by se třeba ani vykoupat... (14.07.2012)

Dětem se prostě lhát nemá ... (26.02.2019)

Ten konec celého filmu rozdýchávám ještě teď a stále je mi z toho závěru velmi nedobře. Jestliže ve mně nějaký film dokáže vyvolat takovéto pocity a doslova mě položit na kolena, tak prostě není o čem diskutovat. Ale hezky postupně. Tenhle film začíná naprosto idilicky, a odhadem polovina filmu skutečně relativně idilická je. Dokonce i když začne malý Bruno chodit k plotu koncentračního tábora a povídá si se židovským chlapcem Shmuelem, tak je film stále ještě idilický a dalo by se říci pro celou rodinu. Jenže to, co se zdálo idilické, se postupně mění v noční můru a tísnivá atmosféra nabírá na intenzitě, aby nakonec vygradovala do konce, který se sice nabízel mezi možnostmi, jak film skončí, ale přesto jsem v tento závěr nevěřil, přišel mi jako nejméně pravděpodobný. Jenže on ten konec přišel a bylo to ještě horší, než jaké jsem si to představoval. Ten pocit úzkosti, který jsem měl během posledních deseti minut, to bylo něco šíleného. Takhle psychicky i duševně špatně mi u filmu už dlouho nebylo. Pociťoval jsem stísněnost, úzkost, strach, prostě vše, čím se dá vyjádřit absolutní zděšení. Takhle šílený konec filmu už nechci nikdy zažít. Ještě teď se mi z toho svírá žaludek a pociťuji úzkost, jen si na ten konec vzpomenu. Dá se říci, že za ty dva dny, které od zhlédnutí uběhly, jsem ten konec stále ještě nerozdýchal. A myslím, že je snad zbytečné cokoliv dalšího dodávat. Snad jen, že David Thewlis předvedl obdivuhodný výkon, kdy jednu chvíli jsem ho měl rád a druhou chvíli jsem ho nenáviděl, a takhle se to měnilo pořád dokola. Obdivuhodný výkon. Zkrátka nemohu jinak, než film ocenit pěti hvězdičkami, protože když mě nějaký konec filmu dokáže takhle šokovat, tak si zaslouží také pořádně ohodnotit. (05.04.2010)

Velice zajímavý film o druhé světové válce z pohledu dítěte, což tady nejspíš ještě předtím nebylo. A už to se v současnosti v tomto na filmovém plátně hodně zrecyklovaném tématu cení. Navíc je to i celkem dobře zpracováno. Postavy nejen dětí jsou výborně napsané a samotné obsazení je ještě lepší. Zaujme hlavně výborná Vera Farmiga a perfektně chladný David Thewlis. I dětští herci byli překvapivě docela snesitelní a to jejich přátelství jsem jim věřil. Jenom režie má občas mezery. Film se totiž rozjíždí celkem pomalu a první polovina filmu se celkem vleče a chybí zde atmosféra či nějaké silné momenty. Těch se naštěstí dočkáme aspoň později a emotivně silný závěr filmu ten začátek plně vynahrazuje. 70% (09.04.2010)

V ponurém příběhu očima malého německého chlapce Bruna a jeho židovského přítele Shmuela za druhé světové války dávám zcela za pravdu anglickému filozofu John Stuart Millovi, který kdysi prohlásil: Rčení, že pravda vždy zvítězí nad zlem, je hluboký omyl, který lidé opakují pořád dokola a je pouhou otřepanou frází. Tento fiktivní, ale o to více dojemný příběh to zcela potvrzuje. Síťoví ostnatých drátů nestvůrných lágrů, které sloužily jako vyhlazovací prostředek pro lidi, pod širým nebem, z nichž se zvedal temný kouř krematoria a pocit těch, kdo byli bezmocně hnáni na smrt bez identity a soucitu uprostřed davu vzájemně si neznámých, musel být nesmírně krutý. Jen pomysleme, že dobří trpěli a zlí si užívali, třeba německý nacistický lékař Mengele, který během druhé světové války vykonával na dětských vězních hrůzné experimenty, umřel ve vysokém věku v latinské Americe obklopen blahobytem. Bohužel i dnes běhá po světě spousta militantně smýšlejících magorů a megalomanů, kteří najdou vždy dementní pomahače k použití síly, bez ohledu na lidské životy. Zbývá zmínit se ještě o natáčení filmu, které probíhalo v budapešťských ateliérech, a za kulisu Berlína posloužila přímo část města. A úplně nakonec slovo o hudbě její vznešeně smutná melodie mi zní v uších i dlouho poté co jsem zhlédnul tento film. (27.02.2009)

Detský pamätník v jeruzalemskom múzeu holokaustu Yad Vashem má podobu nedokončeného domu. Predstavte si, že privediete na svet dieťa. Je to ako začať stavať dom. Dáte do toho všetko, obetujete všetko najlepšie zo seba. A niekto to zničí, nedovolí dielo dokončiť. Každý, kto bol vo vnútri toho pamätníka, na to len tak nezabudne. Rovnako ako na tento film. (16.04.2018)

Upoutá pevně, dolehne tvrdě, vyšumí však rychle. Chlapec v pruhovaném pyžamu je snímkem s téměř až středoevropskou atmosférou, který se snaží velikým obloukem vyhnout komerčním charakteristikám - a daří se mu to. Děj plyne kupředu nenuceně, záběry jsou vypilované k dokonalosti, a každá mírumilovná vteřina vyňatá z kamerového okénka je slastí pro oči. Bavilo mě to mnohem více než tuna jiných zajímavějších a dějově přeplácanějších filmů z minulosti, a já se opět utvrdil v tom, že před akčními blockbustery dávám mnohem raději přednost podobným dramatům. Během sledování mi možná trochu vadila občasná nepřesvědčivost dětských postav, ale s tím se při podobném "mladším osazenstvu" musí počítat, Haley Joel Osment byl jen jeden... Herectví pak v tomto případě vyvážil nezapomenutelný David Thewlis, kterému jsem roli zbaštil i s navijákem, a i Vera Farmiga se hodně snažila. Hodinu a půl dlouhá stopáž mi vyhovovala parádně, no a nakonec nelze nezmínit výbornou Hornerovu hudbu. Díky ní si budu poslední záběr dlouho pamatovat. Škoda jen, že za dva týdny si na film samotný nejspíše těžko vzpomenu: i když to bylo moc pěkné, žádné hlubší emoce si z 90 minut bohužel neodnáším... Pohodový a moc hezký film. Děkuji finxovi za skvělý tip! (29.01.2010)

Pohľad na holocaust detskými očami je dvojsečná zbraň. Ak to režisér neutiahne, môže to vyznieť trápne alebo vypočítavo. Našťastie to nie je tento prípad. Vďaka malým chlapcom, ktorých oddeľuje ostnatý drôt, sme vtiahnutí do deja odohrávajúceho sa v drsných vojnových rokoch, ktoré ale deti tak nevnímajú. Detský herci to zvládli na jednotku, rovnako zaujímavá V.Farmiga a D.Thewlis v úlohe rodičov. J.Horner stvoril výborný hudobný doprovod. Záverečné minúty sú v silnom kontraste s predchádzajúcim dejom a záver pôsobí ako ľadová sprcha. Záver je, povedal by som, nezabudnuteľný. Hoci som tragédiu predpovedal už pri chlapcovej zmienke prejsť na druhú stranu oplotenia, nič to nezmení na tom, že budete šokovaní. Môžte zabudnúť dialógy, hercov, dej..., ale záver si budete dlho pamätať. Ak by bol film v nemčine, neváhal by som s plným hodnotením. Predsa len tá dokonalá angličtina potláča pocit, že sa pozeráte na nemeckého chlapca a tragédiu nemeckej rodiny. DVD bez dabingu je iba s titulkami, to sa dnes už len tak nevidí. Disk obsahuje pár doplňujúcich vystrihnutých scén a výborný otitulkovaný komentár. 80%. (06.09.2009)