Zimní prázdniny
The Holdovers
The Holdovers
The Holdovers
Réžia:
Alexander PayneScenár:
David HemingsonKamera:
Eigil BryldHudba:
Mark OrtonHrajú:
Paul Giamatti, Dominic Sessa, Da'Vine Joy Randolph, Carrie Preston, Naheem Garcia, Brady Hepner, Ian Dolley, Jim Kaplan, Michael Provost, Gillian Vigman (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Profesor Hunham (Paul Giamatti) je člověk, kterého by žádný normální student nechtěl za učitele. Je to postarší osamělý mrzout, který se lépe než v současnosti orientuje ve světě antické literatury, a každým, kdo nemá podobné vidění světa, hluboce pohrdá. Mladík Angus (Dominic Sessa) je student, kterého by ve své třídě nechtěl žádný normální profesor. Magnet na průšvihy, rebel bez příčiny, ničitel a narušitel školních řádů. Ti dva na sebe zbyli v univerzitním kampusu o vánočních prázdninách, protože ani jeden nemá kam jet. Učitel je sám a student se rodičům nevešel do dovolenkových plánů. Na „svatou“ trojici je doplňuje školní kuchařka Mary, která nemá na Vánoce náladu, protože se právě dozvěděla, že její syn padl ve válce ve Vietnamu. Naděje na to, že k sobě tyhle tři osamělé duše najdou cestu, je od počátku zcela mizivá, jenže zázraky se dějí a někdy stačí jen projevit trochu dobré vůle k tomu, abyste poznali, že lidé můžou být ve skutečnosti jiní, než jací se zdají na první pohled být. (Cinemart)
(viac)Recenzie (200)
Tak toto bol riadny slepačí vývar pre dušu. Vlastne veľmi konzervatívny priamočiary film postavený na dobrom scenári a hereckých výkonoch. Niečo medzi Kto chytá v žite a Harrym Potterom, ktorý zostal na Vianoce na Rokforte, samozrejme kúzla si odmyslite. Naratív sleduje tri osamelé postavy s ich tajomstvami a bolesťami a je to ten typ scenára, kde sa skrz dávkovanie indícií dostávate hlbšie do postáv a nakoniec ich uzriete v úplne inom svetle. V podstate je to taký dojemný feel good vianočný film. ()
No jo, už je to tak, po nějaké době mi byl způsoben skutečný divácký zážitek. Pravda, snímek bych vřele nedoporučil naprosté většině současné mladé generace; na lidech, kterým způsobí psychologické trauma i fakt, že se jim rozváže tkanička, by mohla tato záležitost zanechat doživotní následky. Člověka už navíc unavuje furtdokolové vysvětlování, že byly doby, kdy byla jedinou dotykovou obrazovkou ta televizní, a to jen v případě, že jste z ní utírali prach. Ano, to byl zároveň i důvod, proč mezi sebou lidé běžně komunikovali verbálně (slovy) i neverbálně (gesty) tváří v tvář. Už jen při čtení toho, co jsem dosud napsal, by se mohl nejeden dotykový (de)generát zhroutit, tak radši popojedu. Je zvláštní, když takhle zničehonic narazím na film, kterému nemám co vytknout. Ono by se samozřejmě něco našlo, jenže mně se nechtělo hledat, protože se cítím být silně zpohodován, spokojen a i teď, na začátku května, prostoupen vánoční atmosférou. Vánoční, lidský příběh o běžných lidech, který nesklouzl do klišoidního patosu, to se hned tak nevidí. P. S. Teď jsem to po sobě přečetl a došlo mi, že bych si silnější čtyřhvězdí sám před sebou neobhájil, takže přihazuji i chybějící pátý kousek a přidávám poznámku, že byl Paul Giamatti skvělý (opět). / Poučení: Librium zahání všechny chmury. Včetně těch vánočních. ()
Pěkný vztahový film o pár outsiderech, kteří jsou nuceni strávit svátky ve společnosti, kterou si nevybrali. Jak známo, Vánoce dovedou někdy kouzlit a tak to, co vypadá zpočátku jako zmařený čas, může se proměnit v zážitek docela příjemný a prospěšný pro všechny zúčastněné. Skoro až taková ne milostná vánoční romantika. ()
Najkrajší a najľudskejší príbeh tohto roka a zároveň najlepší Alexander Payne od Bokovky. ()
Vzťahom žiaka a jeho nepríjemného učiteľa mi to trochu pripomínalo Vôňu ženy. Ale toto nie je tak sladká hollywoodska limonáda. Toto je trpkejšie a aj keď ma osud postáv zaujímal do konca a finále emocionálne funguje dokonale, tak postavy mi dvakrát sympatické neboli. Vďaka tomu si to druhýkrát nepustím. Za jedno pozretie to ale stojí. Ústredné duo podáva skvelý výkon. Oscar za herecké výkony by si film zaslúžil. Takisto dobová atmosféra je dokonale uveriteľná. Celkovo zaujímavý film. 7/10. ()
Toto je a bude moja vianočná láska nebeská. Kúzlo filmového okamihu pretknuté so životom, žiaden falošný konštrukt, prosto čístá človečina a čistá filmárčina znalca duší, pána Payena. Akokoľvek bizarne jeho priezvisko znie, toto je radosť, no pain at all. ()
Pozoruhodná věcička k zamyšlení, příběh stárnoucího učitele a problematického studenta mě zaujal díky hercům, pochvalu zaslouží nepochybně Paul Giamatti a jedním dechem dodávám, že se mi moc líbil Dominic Sessa, míním tím jeho herecký projev.. Ten závěr s matkou a jejím novým manželem mě posadil na zadek (negativně), no a ten ředitel to bylo taky „něco“.. Ode mne krásné čtyři hvězdy, během sledování filmu jsem si vysnila úplně jiný konec.. ()
Alexander Payne sa po zakopnutí v podobe Downsizing vrátil ku kvalite na akú sme u neho zvyknutí z Nebrasky. Akurát oproti Nebraske tentoraz raz s o niečo viac divácky prístupným filmom, aj keď s Nebraskou toho zdieľa mnoho. Aj v prípade The Holdovers dostávame až neuveriteľne nostalgickú, tentoraz zasadenú do 70. rokov minulého storočia, až sentimentálnu atmosféru, ktorá vo svojej podstate ukrýva smútok, ale bez toho, aby akokoľvek účelovo tlačila čoby len raz počas stopáže na citovú stránku diváka. Namiesto toho si decentne a dôstojne dopomáha decentným humorom, vypointovanými dialógmi, a scenárom, ktorým vám tie postavy postupne dostáva čoraz viac pod kožu. Absencia čoby len jednej slabej scény alebo akejkoľvek straty tempa počas pomerne, na daný žáner, robustných 133 minút už len potvrdzuje, že Payne má remeslo v ruke. Vo výsledku tak komédia, ktorá nepotrebuje divákovi trhať sánku; dráma, ktorá nepotrebuje nijako tlačiť na pílu a zbytočne predramatizovávať; a vianočný film, ktorý nepotrebuje mať typickú vianočnú atmosféru. Jednoducho len obyčajný film, ktorý dokáže v jadre decentne dojať, ako aj úprimne pobaviť bez toho, aby bol akoukoľvek vykalkulovanou snahou o žmýkanie emócií alebo z neho bola cítiť snaha sa prvoplánovo hnať za filmovými cenami. Také obyčajné a pritom tak krásne. Nová vianočná klasicka pre intelektuálov. CELKOVO: 9/10 ()
Staromillský konverzační ilm odehrávající se v 70.letech, který mi přišel starosvětský nejen zasazením do starých časů, ale i stylem natočení. Pozvolné plynutí příběhu s tradičním střihem. Ani bych to nečekal, ale je to jen důkaz, že tyto postupy stále dobře fungují. Jinak skvělý lidský citlivý příběh se skvělým Paulem Giammantm, který taky jako by v tomto filmu vypadl z nějaké jiné doby. Původně se mi zdálo, že z toho bude něco a la Sníďanový klub, ale tohle zaměření na pouhou trojici postav učitel-student-kuchařka přineslo dojemný a laskavý zážitek. Super hořkosladký film. ()
Já to věděl ! Paul Giamatti jako vždy excelentní a bez problému utáhnul celý film. Veliká spokojenost ..... ()
Co k tomu říct více… vezměte si něco málo ze Společnosti mrtvých básníků, trochu Willa Huntinga a tvorbu Johna Hughese, zabalte to do balícího papíru a máte instantní klasiku, kterou si rádi připomenete příští rok znovu. Doporučení všem, kteří mají v lásce tenhle old-schoolový typ komedií v mezilidských vztazích a všem, kteří docení srdce ve filmech. ()
Alexander Payne je zpět ve vrcholné formě! Dokonalá směs hořkých radostí v komorním kabátku. Pidlovokej Giamatti je tu na Oscara, ale co já o tom vlastně vím, že jo. Já jdu jenom kolem a skvěle se bavím. Tohle bude v letošní topce, dám za to levý varle. ()
Dvě tvrdé palice, které si nejdřív absolutně nic nedarují, leč posléze jsou to právě jejich vnitřní démoni, co je začnou chtě nechtě svádět dohromady. Giamatti se Sessou jsou skvělá ústřední dvojice, jež do ringu nepřináší nic nového, ale sebejistota, s jakou je Alexander Payne v hávu 70. let vede, je famózní. Kdo mě trochu zná, tuší, že mám pro tento školní mikrožánr slabost. Společnost mrtvých básníků, Vůně ženy a Dobrý Will Hunting jsou pro mě dodnes etalonem těch nejlepších příběhů na dobrou noc. The Holdovers jmenované vyjma nekončící kadence antických hlášek pravděpodobně v ničem nepřekonávají. Už však jen to, že je můžu v roce 2023 po boku těchto klasik jako mladšího vánočního sourozence doporučit, mi dělá nesmírnou radost. [Viennale 2023] ()
Je skvele, ze takovehle filmy se jeste porad toci. Poctiva vypraveni, ktera maji oblouk, myslenku, propracovane postavy, vybrousene dialogy a vyborne herce. Lepsi betlem jen tak neuvidite. ()
Feeling good film, laskavý a dojemný příběh, sympatičtí herci a postavy, k nimž si rychle najdete vztah, skvělý soundtrack. Zkrátka a dobře tenhle snímek mě dojal a potěšil. ()
Vánoční příběh o třech osamělých outsiderech, kteří si navzájemn vypomůžou, sice nepřináší nic nového ani překvapivého, P. Giamatti do značné míry opakuje svou postavu z Payneho výtečné Bokovky, ale má to fajn dialogy a správnou (zasněženou) atmosféru. Nesouhlasím s první větou distribučního textu, protože pana Hunhama bych rozhodně za učitele chtěl už od začátku (měl jsem podobného dějepisáře na gymnáziu) a žádné jeho "polidšťování" bych nepotřeboval. Nejspíš to znamená, že nejsem normální. ()
Občas chodím či jezdím na filmové festivaly, a kdybych na nich tento komorní nezávislý snímek viděla, tleskala bych, až by se mi kouřilo z dlaní. Měla jsem v malém pražském kině Atlas strašně chuť to udělat, ale nejsem holt povaha jako Saturnin :) Film přesně podle mého gusta. Hořký, chytrý humor, situační či sarkastický, příběhy "obyčejných" lidí, kteří jsou velmi rozdílní, ale nakonec si jsou tak blízcí. I dojemné chvíle byly, vše jak život přináší. Tři hlavní herci byli výborní a Giamatti si svou roli užíval opravdu s chutí. Retro prostředí a hudba 60. a 70. let byla už jen třešničkou na dortu. Uvědomila jsem si, že jsem od pana Payne viděla Bokovku a s velkou chutí se podívám ještě na Nebrasku. No dušička se zkrátka zase jednou pořádně nakrmila. ()
Výnimočný a prekrásny film, zároveň jeden z najlepších vianočných filmov, aké som videla a celkovo je tento filmový klenot The Holdovers pre mňa osobný víťaz. FILM ROKA 2023🎉🎄🎁❤. 95%. Bonus: úžasný soundtrack. ()
moc příjemná vánoční retro konverzačka, ve které se Payne vrátil k tomu co umí nejlépe. Tentokrát si k sobě musí najít cestu neoblíbený učitel, student, na kterého se přes vánoce vykašlala maminka a kuchařka, která se srovnává se ztrátou syna. Trošku sem se bál, že víc jak dvě hodiny na čistou a nijak přehnaně dramatickou konverzačku budou moc, ale tohle tak hezky plynulo, že pocitově mají The Holdovers mnohem méně...80% ()
Súvisiace novinky
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
29. Critics' Choice Awards - výsledky
V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (viac)
Sice nemusíte dva roky přežívat o písku a vlastní moči, ale i tak můžete v životě dost trpět, ale i když váš život není zrovna veselý, vždy je třeba jít dál. Toť ve zkratce hlavní poselství nového Paynova filmu, které samo o sobě je mnohokrát použité jinde a tím pádem již neobjevné, ale to by nebyl Alexander Payne, kdyby to nepojal autorsky a všemu dal mnohem hlubší vzhled. Jak jsem u Kdo s koho tvrdil, že si ho přidám do oblíbených režisérů a neudělal to, tak teď budu muset, jelikož mě to zase naprosto nadchlo a někdo tu pozici holt odnese. Současný mistr psychologických tragikomedií a zároveň i jeden z nejcitlivějších režisérů vůbec natočil svůj další klenot, kterému bych z hloubi duše přál Oscara za nejlepší film, ale je mi jasné, že absolutně nemá šanci. Přitom je to film tak detailně propracovaný, že spousta současných autorských, artových a "artových" filmů nemá ani z půlky takový rozsah. Opět se zde projevila Payneho typická "nenásilná" osobitost stojící na nalezení přesného středobodu mezi mainstreamovým a nezávislým filmem a opět mu to vyšlo na výbornou. Když jsem zjistil, že Payne bude mít nový film, rozhodl jsem se nic si k němu nezjišťovat a jít do toho neposkvrněný, takže jsem ani nevěděl, co mě čeká a chvíli mě na začátku zarazilo, že je vlastně docela jasné, kam to povede (a že se mi to potvrdilo), ale pak jsem si uvědomil, že Payneho filmy takto začínají často a cesta k jejich konci je často tím hlavním. A to se mi potvrdilo taktéž. Nejen, že mě naprosto fascinovalo, jak má detailně prokreslené i vedlejší postavy, které časem zmizí z děje (a přitom by bez nich nic tak dokonale nefungovalo), ale fascinovalo mě i mistrné dávkování detailnějších odhalování života ústředního tria. A dokonce vše působí maximálně životně. Není zde hluchého místa, není zde žádný stupidní gag, který by vše dosavadní dehonestoval a není zde žádná vyděračská scéna a přitom to dokáže zapůsobit silně emotivně. Pravda, u hudby mi občas přišlo, že trošku moc tlačí na pilu, ale u něčeho tak detailního a naprosto přirozeně působícího jsem s tím nakonec neměl problém. Právě přirozenost všech vážnějších scén je to hlavní, čím Zimní prázdniny umí zapůsobit a zanechat silný zážitek, ale nic by nefungovalo bez ostatních prvků a mezi ty, mimo mnou již zmíněné, patří třeba dokonalá práce s tragikomickým formátem (tj. vtipné scény se střídají s vážnými po celou dobu filmu, tudíž je to komedie po celou dobu, ne jen v úvodu, jak u tohoto typu filmů bývá zvykem) nebo myšlenková bohatost, která se na první pohled nemusí zdát, ale rozhodně tu je. Mimo hlavní téma se zde dostatečně rozebírá učitelství, zkorumpovanost na elitních školách, přehodnocování životních priorit, důležitost někoho blízkého v životě i důležitost bytí sebou samotným, vyrovnávání se ztrátou blízkého člověka (ve dvou různých rovinách)... Je toho mnoho, vše je funkčně a chytře probrané a přitom nic ani trochu nevybočuje z celku, včetně zasezení do 70.let a s tím spojené semdesátkové stylizace. Vyniká zde především precizně napsaný scénář, ale stejně jako v ostatních Payneho filmech vyniká i filmařská stránka, ve které je každý záběr chytře zarámovaný a jako celek to je komplexně sestříhané, včetně drobných překvapení pro znalé. Takže je to ve výsledku malý, ale po všech stránkách dokonalý film, jakých se moc nevidí. Payne to vše umí dát dohromady tak, jako nikdo jiný a ačkoli jeho filmy můžou na první pohled vypadat moc tradičně, vynikají spoustou malých drobností i pomalejším tempem tvořící vlastní a nezaměnitelný styl. Výborné je to i herecky, ale po této stránce mě nic nepřekvapuje, Payne má čuch na méně známé herce či naprosté nováčky a Dominic Sessa zde dokonce debutuje. Naprosto mě to nadchlo, jen mám zase problém určit, jestli se mi od Payneho nejvíc líbí Bokovka, Nebraska, Kdo s koho nebo teď i tohle... Každopádně tenhle týden byl pro mě filmy naprosto výjimečný - už dlouho se mi nestalo, že bych za jeden dal třikrát plný počet a už vůbec se mi nestalo, že by dva z toho byly filmy, které mají potenciál hnout s mojí Top 50. Budu ji muset zase upravit... (Kino Pilotů, Praha) 5* () (menej) (viac)