Zimní prázdniny
The Holdovers
The Holdovers
The Holdovers
Réžia:
Alexander PayneScenár:
David HemingsonKamera:
Eigil BryldHudba:
Mark OrtonHrajú:
Paul Giamatti, Dominic Sessa, Da'Vine Joy Randolph, Carrie Preston, Naheem Garcia, Brady Hepner, Ian Dolley, Jim Kaplan, Michael Provost, Gillian Vigman (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Profesor Hunham (Paul Giamatti) je člověk, kterého by žádný normální student nechtěl za učitele. Je to postarší osamělý mrzout, který se lépe než v současnosti orientuje ve světě antické literatury, a každým, kdo nemá podobné vidění světa, hluboce pohrdá. Mladík Angus (Dominic Sessa) je student, kterého by ve své třídě nechtěl žádný normální profesor. Magnet na průšvihy, rebel bez příčiny, ničitel a narušitel školních řádů. Ti dva na sebe zbyli v univerzitním kampusu o vánočních prázdninách, protože ani jeden nemá kam jet. Učitel je sám a student se rodičům nevešel do dovolenkových plánů. Na „svatou“ trojici je doplňuje školní kuchařka Mary, která nemá na Vánoce náladu, protože se právě dozvěděla, že její syn padl ve válce ve Vietnamu. Naděje na to, že k sobě tyhle tři osamělé duše najdou cestu, je od počátku zcela mizivá, jenže zázraky se dějí a někdy stačí jen projevit trochu dobré vůle k tomu, abyste poznali, že lidé můžou být ve skutečnosti jiní, než jací se zdají na první pohled být. (Cinemart)
(viac)Recenzie (193)
Hodnotím lepším průměrem. Další dramatická konverzačka, tentokrát z prostředí univerzity a řeší se zde do hloubky vztah mezi učitelem a studentem, kteří toho mají víc společného než se může zdát. Paul Giamatti je skvělý ve své roli, ale strašně mi vadilo, že se mi střídalo to lenivé oko. Jednou to bylo levé, jednou pravé, to si nemohli někam napsat, jaké oko to má být? Zároveň se mi moc líbil výkon Da'Vine Joy Randolph, přijde mi, že se o jejím výkonu moc nemluví a je spíš zastiňován, proto jsem ráda, že si za ten výkon odnesla Globus a zaslouženě. Opět to má pomalejší tempo, ale bavil mě scénář, takže ten tomu trochu pomáhá přežít. ()
Je to samozřejmě naprostá pecka a pro mne osobně novodobá vánoční klasika. Přistupoval jsem k tomu s despektem a zamilovanost rostla každým dalším záběrem. Pro všechny zúčastněné absolutorium 9/10 ()
Moc jsem od toho nečekal, ale je to takový ten fajn hořkosladký film s překvapivě dobrými hláškami (cocktail flu), parádními charaktery a celkově tak nějak vším, co by si člověk představil u kvalitního kinematografického zážitku. 85% ()
Tak tohle bylo úplně super. Moc milý kino zážitek, kdy jsem se celý ty dvě hodiny ve tmě nonstop usmívala. A přestože když dojde na ty dramatický části, tak to je strašně hřejivý, a plný naděje. Tenhle film mi opravdu sednul. Jak postavy, tak celá vizuální stránka a doba, kdy se film odehrává. Film sám o sobě, ano tady souhlas, vážně nepřináší nic nového. Ale tak to má hodně snímků. A jde především o to, jaký má na vás na konci dopad. Zda se vám to líbilo a celý jste si to užili. A to se mi tady stalo. Pst, nikomu ani slovo...ale já víc nepotřebuju ;) ()
Každá Oscarová sezóna nabídne podobný nenápadný malý/velký film, který pobere slušnou řádku nominací a v lepších případech také samotnou filmovou kvalitu. To rozhodně platí pro Holdovers, jelikož tahle hořkosladká feelgood komedie dokáže zaujmout celkovým retro feelingem a atmosférou opuštěné vysokoškolské koleje, kde zbylo pouze několik žáků přes Vánoční prázdniny. Zaměstnanci nejsou také zrovna nadšení, ale přes všechny rozdíly a pře si k sobě najdou cestu a vytvoří tak takovou menší rodinu. Fenomenální Paul Giamatti v hlavní roli. ()
Tenhle film jsem si fakt užil. Je dobře, že se ještě takovéhle kousky točí. Giamatti je excelentní a je to zkrázka silný příběh. 85% ()
Poklidná klasika starého střihu. Dělá jen radost, není ničím výjimečná, je prostě "akorát". ()
Americká variace na Pelíšky? (Ne dějem, ale pocitově.) Proč ne! Tenhle film je jako ponořit se do hluboké vody a po dvou a čtvrt hodině se vynořit úplně zrelaxovaný a s obnovenou vírou v lidstvo. Dojemný, lidský, obyčejný, relatable, ozdobený špičkovými hereckými výkony. Opravdový sníh už je jen třešnička na dortu. Doporučuju všem melancholikům. ()
Neskutečně fell-good movie na konec roku. Nicméně i přes skvělé herecké výkony a skvělé jemné režisérské vedení se nemůžu zbavit dojmu, že s ambicí být dalším Společnost mrtvých básníků (1989) nebo přinejmenším sociální sondou jako v Nebezpečné myšlenky (1995) se kýžený výsledek nedostavil. Ovšem nádherných myšlenek, vtipných glos a autentických hereckých výkonů si divák užije dost a dost. "If you trully want to understand the present or yourself, you must begin in the past. History isn´t simply the study of the past, it is explanation of the present." ()
(8,5/10). Abych byl upřímný, tak jsem byl vůči tomuto filmu velice skeptický a původně jsem si jej vůbec nechtěl pouštět. Potom nastalo velké doporučení od kamaráda ze školy, následná zmínka v nejlepších filmech podle TOP uživatelů ČSFD a bylo vymalováno. O premise jsem věděl opravdu pramálo a byl jsem během prvních minut naprosto očarován. Pokojná vánoční atmosféra na vás dýchá skrz zrnící se obraz a vy se tuto poklidnou nádheru nemůžete vynadívat. The Holdovers by se mohli z fleku stát instantní vánoční klasikou, protože tohle je přesně to, co na svátky potřebujete - film, který je balzámem pro lidskou duši. Ten film je tak neskutečně feel good a zároveň zčásti feel sad. Místy mi to připomínalo Green Book. The Holdovers jsou jablíčkem, které se navenek tváří jako jablko z Edenu, ale vevnitř se skrývá maličký červík. Jablíčko pomalu hnije, ale na povrchu to nejde prozatím vidět a když se do něj divák zakousne, tak ucítí nejdříve nasládlou chuť, která má však hnilobný podtón. Příběh zahořklého pedagoga, pro kterého je škola vším - je to vlastně jeho celý život. Studenti jej nenávidí, ale on si z toho nic nedělá. Teda alespoň na první pohled by se to tak mohlo zdát. Ovšem za touto tvrdou cynickou kůrkou se skrývá člověk, který by chtěl být milován. Jako každý jiný člověk, je to nejdůležitější lidská potřeba. Paul Giamatti předvádí brilantní herecký výkon, který mu nepřekvapivě vynesl prozatím Zlatý glóbus. Na Oscary už to vzhledem ke Cillianovi nevidím. Ale v rámci One Man Show je to jasný vítěz. Dokázal zachytit obrovskou proměnu člověka, která chytí za srdce. Režisér Alexander Payne byl pro mě doteď velkou neznámou a velice mě zaujal jeho smysl pro cit. Dokázal mixovat ideální dávku dramatu a komedie. Místy se člověk za břicho popadá, pak ale nemá problém zvážnět, protože mu na postavách opravdu záleží a nejsou mu lhostejné. Osobně jsem spíše fanouškem velkých filmů, které vždy zdobí můj celoroční piedestal. Občas se tam však dokážou vklínit i skromné a osobní projekty, kterým The Holdovers bezesporu jsou. V jednoduchosti je krása. "Hardy, I have known you since you were a boy, so I think I have the requisite experience and insight to aver that you are and always have been penis cancer in human form." ()
Film se tak strašně snažil vypadat jako ze sedmdesátek, až zapomněl, že by měl hlavně bavit diváka. Moc nechápu zdejší vysoký hodnocení, pro mě naprosto průměrnej až nudnej film. ()
Zimné prázdniny sú vo svojej podstate postavené na nie príliš originálnom námete, ktorý navyše láka do zradných prúdov patetickosti. David Hemingson však dokázal východiskovú myšlienku až nečakane zručne (donedávna pracoval výlučne na televíznych projektoch) pretaviť v scenár pýšiaci sa skvelými dialógmi a bez výraznejších zádrhov fungujúci v rovine komediálnej i dramatickej. Postupné premeny zdanlivo diametrálne odlišných osobností zatrpknutého profesora a jeho rebelujúceho študenta, ktorí si potajomky nesú vlastné životné bremená, sú predostreté nielen absolútne vierohodne, ale zároveň nesmierne ľudsky. V nemalej miere sa pod to nepochybne podpisujú skvostné herecké výkony Paula Giamattiho a Dominica Sessu (v prípade prvého z nich bola oscarová nominácia hotovou vecou, druhému by som ju ale prial prinajmenšom rovnako), ktorým vo vybraných pasážach vynikajúco sekunduje Da'Vine Joy Randolph v role osudom skúšanej školskej kuchárky. Podmanivú, mierne nostalgickú atmosféru príbehu zasadeného do obdobia Vianoc na počiatku 70. rokov vkusne dotvára technická stránka filmu; osobitnú zmienku si zaslúži vizuálne spracovanie, ktoré u diváka aspoň dočasne navodí pocit, že skutočne sleduje dielo natočené pred polstoročím. Zatiaľ čo prvé stretnutie s tvorbou režiséra Alexandra Payna vo mne pred šiestimi rokmi zanechalo pachuť premárnenej príležitosti na pamätihodný filmový zážitok, touto obsahom i formou podmanivou konverzačkou u mňa rozprášil akékoľvek pochybnosti o jeho filmárskych schopnostiach. (90%) ()
Postarší mrzout, čierna chuderka a "spratek" vojdu do baru ... nie nie, toto neni vtip, ale obsadenie tohto filmu. Najskôr technicky, potom obsahovo. Začo to chce sošku za strih? Za tie prelínačky? Stačí teda napodobovať prácu a techniku strihačov z dávnych dôb a má to automaticky nominačku? Nerozumiem. Stačí byť čierny, mať nadváhu a ešte najlepšie byť aj ženou a tiež v tomto behu máte nominačku istú? Opäť, nerozumiem. Paul fajn, ale konkurenciu má silnú. Možno ten scenár.... Obsahovo je to netradičné. Áno, to je to správne slovo pre tento film. Postavy sa nikde neposunú, ale počas filmu odhaľujeme ich minulosť a prepracuvávame sa k tomu, prečo sa teraz tak správajú. Celé je to postavené na konverzačkách a na tom, že tri karikatúrne postavičky spolu musia vydržať niekoľko dní. Zaujímavý agregát, aj keď veľmi vypočítavo poskladaný s cieľom zaujať kritikov, čo sa podarilo. Síce to plynie, a je to aj zaujímavé a miestami dokonca veľmi vtipné, kľudne to mohlo byť kratšie. Celkom to ale zapadá do tohtoročného výberu, ktorý mi príde taký, sterilný. Takže áno, Zimné prázdniny sú svojím spôsobom netradičný film, kino ale nie je potrebné. Nejakú tú sošku to ale vezme. Lepšie 3 z 5 (Kino Mladosť) ()
(9/2024) / Môj štvrtý Paynov film a znovu sa dostavuje pocit maximálnej spokojnosti. Ťažko dačo nové napísať, výborná a inteligentná dramedy. Som strašne rád, že Paul aj Da'Vine brali glóbusy a prajem im aj sošku. Ešte musím spomenúť exkluzívny vizuál. Je síce len február, ale toto môže byť moj film roka (10/10) ()
Payna znám - není mi jeho režie vůbec cizí a dost se mi ten film líbil. Jako tu už několikrát zaznělo - je to skvělý "vánoční film, ke kterému se klidně budu vracet" a já s tím jen souhlasím. Je to sice lehce předvídatelné, ale jsou v tom příběhu shované takové malé, citlivé a zároveň dost náročné situace a chvilky, které mě donutili se na chvilku zastavit...."On umřel" - ta bolest v jejím těle byla pro mě až hmatatelná - tento okamžik si z daného filmu pamatuji nejvíce a celým tím filmem prosakuje takový smutek, melancholie, zoufalost....Moc se mi líbilo znázornění 70.let a Giamatti odvedl skvělý výkon ;) ()
Hezký a povedený feel good film, který dokáže nenucený způsobem vykouzlit úsměv na tváři a sdělit nějakou myšlenku. Režisér Alexander Payne umí točit lidské příběhy o obyčejných lidech, jenž se vypořádávají s nešťastnými příhody. Payneovy filmy nejvíce doceníte, když máte něco odžité a sami si projdete nějakým tím obdobím nezdarů. Jeho nejnovější film Zimní prázdniny je naštěstí divácky velmi přístupný, vděčný a taky zábavný. Hodně se mi líbila retro stylizace, kterou Payne navodil hned v úvodu. Celý jeho film se nese v pohodovém duchu, i přestože každý z hrdinu je na pokraji psychického zhroucení a stačí opravdu málo, aby se zlomil a vše ztratil. Payne tento příběh vypraví civilně a celé to hořkosladké pojetí funguje dobře. Paul Giamatti má zde velmi vděčnou roli a zahrál jí s přehledem. Moc se mi jeho výkon líbil, protože je takový nenucený a opravdový. Dominic Sessa předvedl hodně silný výkon a ukázal, že má dost talentu do budoucna. Da'Vine Joy Randolph je v této roli skvělá a místy si krade film pro sebe. Zimní prázdniny sice neříkají nic nového a světoborné, ale umí vyvolat spoustu emocí. ()
Záležitost s příjemným vánoční nádech. Společnost mrtvých básníků bez básní. Hezky vypracované příběhy. Giamattiho životní role. Velký charakter filmu tvoří soundtrack. ()
Novodobá vánoční klasika? Neurotický profesor, truchlící školní kuchařka a na všechno naštvaný student. Tahle zvláštní „rodinka“ musí trávit vánoční svátky spolu, pod sněhem zavátou internátní školou. Pod termínem „sentimentální kýč“ si můžeme představit cokoliv, ale jsem si naprosto jistý, že snímek Zimní prázdniny (2023), prodchnutý životními pravdami a nadějí na lepší zítřky, mezi takové případy nepatří. Závěr aktuálního filmového počinu z dílny Alexandera Payna, se dá vzhledem k archetypální podstatě užitých vyprávěcích šablon a všudypřítomného vánočního symbolismu s klidem odhadnout po první půlhodince. Jenže šikovný režisér je nesmírně rafinovaný ve způsobu, jakým postavám uděluje životní lekce, čímž vynalézavě obchází jinak předvídatelné dějové zvraty. Plně se tak drží notoricky známé teze vypovídající o tom, že život je sám o sobě krajně nepředvídatelným dobrodružstvím s jedinou jistotou, v podobě cílové destinace, kde jsme si bez rozdílu všichni rovni. Sehraný tým okolo Alexandera Payna zná všechna ohraná klišé takových příběhů. Tvůrci je nepopírají, nemají to zapotřebí. Pouze je vkládají do životních pravd. Takových těch univerzálně platných pravd prověřených mnoha a mnoha omyly. Udělat správné rozhodnutí, to není jen tak. Každému se na cestě hodí třeba i ten nejméně pravděpodobný člověk, který nečekaně přehodí kurs, chrstne vám štiplavou pravdu do tváře, pomůže pochopit, kým ve skutečnosti jste, nebo vám umožní nalézt vnitřní mír. Zimní prázdniny jsou filmem o lidech, kterým budete upřímně fandit, a které si možná ztotožníte s někým, koho denně potkáváte. Více. ()
nádhera ()
Súvisiace novinky
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
29. Critics' Choice Awards - výsledky
V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (viac)
Hollywood má silný rok a každý renomovanejší režisér si realizuje svoje nekompromisné vízie. A medzi všetkými tými 150+ min. opusmi a kadejakými úletmi a Napoleonom, a Vrahmi Mesiaca Kvetov, a pod. sa úplne nenápadne prikradol so svojou víziou Alexander Payne, ktorý natočil tiež niečo od srdca a po svojom, a napriek tomu, že ocenenia smerujú inam, možno aj najlepšie z celého roka a zo všetkých a to čo by pred pár rokmi pôsobilo ako niečo konvenčné a na istotu, pôsobí v dnešnom poli samých výstrednejších režisérskych a iných excesov vlastne príjemne normálne. Holdovers sú film, ktorý sem mohol kľudne priletieť v časovej kapsuli z roku 1975, ak by človek film náhodou zachytil v TV v sobotu večer, ani by možno nepochyboval že sleduje niečo staré. A pritom to staré nie je. Kombinácia Ordinary People, Hala Ashbyho, Dead Poets Society, Dobrý Will Hunting a aj Bokovky, a formálne aj celkovo ohliadnutie za dekádou 70-tych rokov, kedy americká kinematografia a kultúra zažívala asi svoj najvýraznejší kreatívny a komerčný rozmach, predtým než sa rozpustila v rôznych variáciách na seba samú a rôznych modernu hľadajúcich nadstavbách. Pocitovo mi to pripomenulo Prelet nad kukučkiným hniezdom, aj settingom, aj hlavnými postavami, aj uzavretým prostredím, aj tým, že podobne ako Forman, Payne hovorí príbeh predovšetkým o ľuďoch, ich problémoch a nemláti diváka o hlavu žiadnou politickou či inou agendou spôsobom ako je to dnes už pomerne bežné, ale povie toho vlastne veľa o kadečom, ale nikdy sa z centra diania nestrácajú postavy a ich príbeh. A to je z mojej strany subjektívne veľká pochvala, lebo Prelet nad kukučkiným hniezdom je film, ktorý prispel k tomu že som sa o filmy začal zaujímať viac a že mi ho pocitovo a inak niečo takto pekne pripomenie v roku 2024...to by som naozaj nečakal. Scenár aj dialógy sú viac-menej bez chyby, rovnako ako herci, ktorým to perfektne ladí, a Giamatti tu našiel asi svoju životnú úlohu. A ešte fakt parádny soundtrack a tá spomínaná formálna stránka, ktorá sa aj kamerou, obrazom (zrnitosť) aj všetkým drží pocitu, ktorý človek má keď sleduje staré klasiky zo 70-tych rokov, alebo cca tak do r. 1980. Payne natočil asi svoj najlepší film, ktorý obstojí aj dnes a vzdáva naozaj pekný hold časom, ktoré sa pre Ameriku s každým ďalším rokom javia už ako nostalgický zenit, kedy americká kinematografia nebola natoľko preplnená a presýtená všetkým možným, že už sa ani nedá pobadať čo je vlastne jej štýl - a filmovým a iným časom na ktoré sa dá už len spomínať a na ktoré sa krajšie ako v Holdovers spomínať hádam ani nedá. Podceňovaný čierny kôň tohtoročnej awards season, ktorý veľa ocenení asi nepozbiera, a zase ak uspeje Oppenheimer, nie je to žiadna hanba, ale možno je to aj dobre, lebo tento film tie stavovské ovácie a oslavné vence nepotrebuje, on si ich pomaly získa u divákov sám a nech radšej zostane mierne stranou, lebo tam mu to pristane najviac ako keby sa okolo neho mala vytvoriť aura povinnej klasiky, ktorá potom môže pôsobiť ako preceňovaná. Pre mňa film, ktorý uvidím ešte viackrát a určite sa k nemu vrátim častejšie ako k hocičomu inému z uplynulého roka. () (menej) (viac)