Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (627)

plagát

Mŕtvi učia živých (1983) 

Zpočátku jsem měla pocit, že to bude spíš taková socialistická moralitka o braní či nebrání úplatků, kterou třeba brát poněkud s nadhledem, ale docela brzy jsem si uvědomila, že jsem se dost mýlila. Vlastně šlo o dost hluboký ponor do myšlení a uvažování různých lidí, především tedy těch dvou mladých mužů, v hlavních rolích. Jako by už nebylo dost, že se člověk drží morálních zásad, z drsné pointy, mimo jiné, vyplývá, že dobrý doktor musí být i vynikající psycholog. Mají to ti zdravotníci těžké.

plagát

Metóda Markovič: Hojer (2024) (seriál) 

Asi to není nejvhodnější přirovnání, ale vzpomněla jsem si při sledování seriálu na lovce krokodýlů Steva Irwina. Ten se taky dokázal mazlit s živočichy, ke kterým by se většina lidí bála přiblížit, natož si na ně sáhnout. Jiří Markovič měl výjimečný dar, schopnost vcítit se do druhého člověka, bez předsudků, bez soudu. Přízeň vyslýchaných a jejich spolupráci si získával určitě taky svým klidem, jistotou a absencí strachu nebo alespoň schopností nedat ten strach najevo. Seriál se ohromě povedl, celé to působí, bez ohledu na absurdnost mnohých situací, velmi autenticky a přirozeně.

plagát

Kód za miliardu dolarů (2021) (seriál) 

Jedinou výtku mám k délce, stačily tři díly, jak už tady zmiňují další komentátoři. První část mě hodně chytla, druhá pak poněkud ztrácela dech a zase poslední díl, v soudní síni, byl přímo famózní. Střídavě mnou lomcovala naděje, střídavě jsem ji ztrácela a zmocňovaly se mě pochybnosti. Je dobře, že tvůrci natočili seriál na téma takovéhoto sporu a připomněli úsilí těch, co jim šlo o nadšení a dobro věci. Alespoň neupadnou tak úplně v zapomnění a třeba se z jejich chyb a omylů dokáže poučit někdo další.

plagát

Žalář nejtemnější (1969) (TV film) 

To nebyla pouhá žárlivost, spíš pozvolné šílenství a rozpad osobnosti. Luděk Munzar všechny ty polohy bravurně zvládal. Scéna na poště s mladíkem, čtoucím dopis, a potom závěrečná rozprava s „amantem“, to byly opravdu mrazivé okamžiky.Na rozdíl od knihy končí film tak nějak do vytracena, divák si pak může představovat ledacos.

plagát

Inspektor Lavardin (1986) 

Zpočátku to vypadalo na jednu z dalších obdobných kriminálek. Že si člověk hned může představit, jak asi bude probíhat vyšetřování, kam asi sklouzne vztah mezi vyšetřovatelem a paní domu a tak dále.Lavardin si ale počínal při své práci přece jenom jinak, než jsem čekala, a hlavně jeho konečné vyřešení případu mě hodně překvapilo. A překvapení a originalitu mám ráda, proto hodnotím jako nadprůměr.

plagát

Hezké holky (1960) 

Jsem ráda, že Willy Kufalt  Hezké holky zařadil do promítání Virtuálního kina, protože podle popisku bych si asi film sama nevybrala, a tak bych přišla o kouzlo večerní Paříže přelomu padesátek a šedesátek, neprožila bych líně se vlekoucí pracovní den party čtyř děvčat, ani se s nimi nepobavila v bazénu či nočních podnicích. Každá z té čtyřky holek je trochu jiná, ale každá má podobné plány, naděje a touhy. Stačil den a něco a pro jednu z nich naděje mizí, pro další se probouzí. A Paříž si dále žije svým životem.

plagát

Deux hommes dans Manhattan (1959) 

Atmosféra setmělého Manhattanu, s touláním po nočních podnicích, se opravdu povedla. Jinak jsem ale čekala, že to noční putování a pátrání přinese něco víc, než se nakonec ukázalo.

plagát

Le Dos au mur (1958) 

Jack rozehrál hry, za které by se nemusel stydět ani Shakespeare. Celou dobu jsem netušila, kam až to může nakonec dospět, jen jednou věcí jsem si byla od začátku jistá, abych nakonec zjistila, že i tady jsem předpokládala špatně. Le dos au mur má velmi dobře vystavěný příběh. Že zúčastněné asi nic veselého nečeká, se dalo tušit z toho, jak ani jeden z nich nemínil ustoupit ze svých pozic. Přesto mě ten bezútěšný závěr zasáhl.

plagát

Tajemství Nikola Tesly (1980) 

Hranice mezi bláznovstvím a genialitou může být křehká. Teď jde o to, že co my ostatní vnímáme jako bláznovství, může být právě onou genialitou, které nerozumíme, ještě jsme k těm poznáním nedospěli nebo ani nikdy nedospějeme. Při druhém zhlédnutí jsem si toho filmu více užila a podařilo se mi ho lépe vnímat v detailech. Považuji za velmi pravděpodobné, že mírně šílený, ale čistý člověk Nikola Tesla recept na čistou energii pro všechny skutečně měl.

plagát

Čierna skrinka: Skaza letu A800 (2021) 

Začíná to vcelku nenápadně, pak pomalu napětí začíná stoupat, nakonec se ty dvě hodiny zdají málo. Člověk bych chtěl ještě víc a déle, takové strhující thrillery dřív Francouzi uměli točit. To je dobře, že to nezapomněli.