willy1

The Walking Dead (Živí mrtví) poster k 2. polovině 5. série

Filmy - Jurský svět; Hunger Games: Síla vzdoru 2. část; Americký sniper; Slídil
Seriály - The Walking Dead (Živí mrtví); The 100; Fear the Walking Dead (Živí mrtví: Počátek konce)

Noc v muzeu: Tajemství hrobky

USA - Night at the Museum: Secret of the Tomb

SK - Noc v múzeu: Tajomstvo hrobky

Akční / Komedie / Fantasy / Dobrodružný
USA, 2014, 89 min

Režie:

Shawn Levy

Scénář:

David Guion, Michael Handelman

Kamera:

Guillermo Navarro

Hudba:

Alan Silvestri

Hrají:

Ben Stiller, Rebel Wilson, Robin Williams, Ben Kingsley, Dan Stevens, Owen Wilson, Rami Malek, Mickey Rooney, Dick Van Dyke, Ricky Gervais, Rachael Harris, Skyler Gisondo, Crystal the Monkey, Bill Cobbs, Patrick Gallagher, Mizuo Peck, Anjali Jay, Brennan Elliott, Matthew Harrison, Hugh O'Brien, Steve Coogan

Obsah

Připravte se nejdivočejší a nejdobrodružnější Noc v muzeu všech dob. Jejím hlavním hrdinou je opět nejznámější noční hlídač na světě Larry (Ben Stiller), který pracuje v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku. A právě zde každou noc ožívají muzejní exponáty. Za tímhle neuvěřitelným kouzlem stojí mystická zlatá deska pocházející ze starověkého Egypta, která je tím pádem nejvzácnějším exponátem muzea, aniž o tom má kdokoliv kromě Larryho tušení. Larry se díky tomu při svých nočních službách rozhodně nenudí a navíc má mezi muzejními kousky řadu přátel nebo aspoň známých. Patří mezi ně faraón Ahkmenrah (Rami Malek), prezident Theodor Roosevelt (Robin Williams), nejmocnější vládce hunské říše Attila (Patrick Gallagher), římský centurion Octavius (Steve Coogan), parta neandertálců, kovboj Jedediah (Owen Wilson) a mnozí další. Občas si pro podrbání přijde i kostra Tyranosaura.
Živé i neživé hrdiny ale čeká nemilé překvapení. Zlatá deska začíná navzdory svému materiálu korodovat a kouzlo se pomalu leč neúprosně vytrácí. Pro oživlé exponáty a jejich ochránce Larryho tím začínají nejen krušné chvilky ale i jejich největší dobrodružství, které je přivede až za Atlantik. Rozluštění a řešení jejich potíží se totiž nachází v oddělení egyptských sbírek Britského muzea v Londýně. V této slavné a významné instituci naši podivuhodnou partu rozšíří nejen místní oživlí hrdinové v čele s děsně nabušeným rytířem Lancelotem (Dan Stevens), ale i zdejší noční hlídačka Tilly (Rebel Wilson). V metropoli Británie na ně ale nečekají jen nová přátelství. Aby zachránili kouzlo a tím i sebe, musí čelit mnohým nebezpečenstvím a porazit silného protivníka.(CinemArt)

Komentář

/ režie 100% / scénář 100% / hudba 85% / herecké výkony 95% / napětí 95% / akce 85% / // celkové hodnocení 95% // (viděno: kino - CZ, CZ dabing, 2D)

"CARL POPPA" - Lyric Video

Britský film přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností 20. století. Richard Attenborough byl nejen režisérem hvězdně obsazených snímků či výpravného oscarového životopisu o Gándhím, zapsal se také jako herec. Účinkoval ve slavném Velkém útěku či Jurském parku.

Ve věku devadesáti let v neděli zemřel britský herec a později režisér Richard Attenborough.

Nejvíce proslul filmem Gándhí, který roku 1982 vyprávěl o duchovním a politickém vůdci hnutí za indickou nezávislost. Peníze na výrobu snímku Attenborough sháněl takřka dvacet let.

Když za něj přebíral Oscara, vzpomínal, jak mu odmítl přispět významný hollywoodský producent, protože "na film o malém hnědém chlapíkovi v prostěradle do kina nikdo nepůjde".

Režisér si kvůli Gándhímu vzal hypotéku na svůj vlastní dům, prodal takřka celou sbírku umění, přijímal "zcela úděsné herecké role", aby si vydělal, a do filmu nakonec investoval tolik vlastních peněz, "až nebylo z čeho platit složenky".

Do snímku obsadil Attenborough celkem 430 herců, jen pro scénu Gándhího pohřbu využil 300 tisíc komparzistů. I kvůli tomu se rozpočet vyšplhal na tehdy astronomických 22 milionů dolarů.

Distribuční společnosti odhadovaly, že film si na sebe nikdy nevydělá, nakonec ale utržil dvacetkrát tolik - a to i přesto, že do hlavní role Attenborough riskantně obsadil tehdy ještě neznámého Bena Kingsleyho.

Příběh indického právníka, ze kterého se stane mírumilovný vůdce boje za indickou nezávislost, jejíhož vyhlášení roku 1947 konečně dosáhne, nakonec získal šest sošek Oscara, přičemž sám Attenborough si odnesl ceny za režii a produkci.

"Gándhí absolutně věřil, že se vůle národa, jestliže je přáním převážné většiny lidu, může vyplnit, aniž by byl ztracen jediný život," vzpomněl režisér při své návštěvě Prahy v prosinci 1989 v narážce na tehdy čerstvé události 17. listopadu.

Film Gándhí kritizovali někteří historici, podle nichž Attenborough ve prospěch indického vůdce opomenul, že také Britové se roku 1947 chtěli své bývalé kolonie Indie zbavit. Režisér se bránil, šlo mu prý především o to, aby působivě odvyprávěl příběh o vůli a odhodlání Gándhího.

"Všechny mé filmy zpochybňují establishment, autoritu, intoleranci a předsudky," vzkázal později Attenborough, byť ten sám byl již roku 1967 vyznamenaný Řádem britského impéria a později pasovaný na rytíře.

Zatímco hrdinové Attenboroughových filmů, k nimž kromě Gándhího patřili mladý Winston Churchill či Charlie Chaplin, usilovali o změnu systému zvenčí, sám režisér měl nepopiratelný vliv uvnitř establishmentu.

Působil jako šéf Britského filmového institutu, byl ředitelem Královské akademie dramatických umění v Londýně či předsedou Britské akademie filmového a televizního umění.

Od mládí patřil k příznivcům labouristů, což například podle BBC jeho filmy reflektovaly. Díky stykům s anglickou královskou rodinou například vedl princeznu Dianu k tomu, aby zahájila svou kampaň za zákaz nášlapných min, ve Sněmovně lordů zase Attenborough kritizoval anglickou vládu za nedostatečnou podporu umění.

Kvůli počtu správních rad a organizací, v nichž působil, si Attenborough prý nikdy nedokázal zapamatovat jména všech svých spolupracovníků, "a tak všechny oslovoval miláčku", jak vysvětloval v rozhovorech.

Nejslavněji toto oslovení použil začátkem 80. let, kdy na schůzce v Downing Street tehdejší premiérce Margaret Thatcherové popsal katastrofální stav britského filmu. Když se prý Thatcherová podivila, proč o tom nevěděla dřív, Attenborough odvětil: "Nikdy jste se mě na to neptala, drahoušku."

Richard Attenborough se narodil v Cambridge roku 1923 do rodiny univerzitního profesora a spisovatelky, která bojovala za lidská práva a při španělské občanské válce například pomáhala evakuovat baskické dětské uprchlíky.

V září 1939 rodina ve svém domě v Leicesteru přechovávala dvě židovské sestry, které uprchly z Berlína a díky Attenboroughovým později odcestovaly studovat do New Yorku. "To, že rodiče byli ochotni takto pomáhat druhým, zcela změnilo, jak jsem o životě přemýšlel," řekl později Attenborough.

Na rozdíl od svého otce se mu však nedařilo ve škole. Již od roku 1935, kdy poprvé viděl Chaplinovu Zlatou horečku, prý chtěl hlavně hrát. "Viděl jsem tehdy, jak se lidé v kině smějí nebo si utírají slzy. Cestou zpátky ve vlaku jsem se rozhodl, že tohle chci taky umět," vzpomínal.

V šestnácti Attenborough získal stipendium na Královskou akademii dramatických umění, kde se pak seznámil s herečkou a svou pozdější manželkou Sheilou Simovou. Před kamerou Attenborough debutoval roku 1942, už rok poté ale narukoval do Královského letectva, kde pak tři roky fotografoval nacistické základny.

Jeho prvními hereckými rolemi byli většinou zbabělci, outsideři či dospívající výrostci. Na to, aby hrál hlavní představitele zejména romantických filmů, podle producentů Attenborough nebyl dostatečně charizmatický.

Hned po válce si tak zahrál sociopata a vraha Pinkieho Browna v adaptaci románu Grahama Greena Brightonský špalek. Ve snímku Seance za deštivého odpoledne ztvárnil manžela neurotické pořadatelky duchařských seancí, se kterou unese zámožnou dívku a požaduje za ni výkupné.

Souběžně s tím se Attenboroughovi dařilo také v divadle. Patřil například k původnímu obsazení inscenace Pasti na myši od Agathy Christie, ze které se stala senzace britské divadelní scény. Attenborough představení opustil po dvou letech, inscenace se však v Londýně hrála dalších padesát roků.

Přestože už koncem čtyřicátých let měl Attenborough fanklub čítající 15 tisíc příznivců, jeho tvář z filmového plátna znali stále především Britové. To změnila roku 1963 teprve jeho průlomová role ve filmu Velký útěk, kde si zahrál po boku Steva McQueena.

Postava klidného britského velitele Bartletta, který plánuje útěk z německého tábora pro zajatce spojeneckých armád, otevřela Attenboroughovi dveře do Hollywoodu. V neposlední řadě mu zajistila i doživotní slávu v Británii, kde se Velký útěk ještě desítky let poté pravidelně vysílal o Vánocích, připomíná britský tisk.

Krátce nato si Attenborough zahrál alkoholického navigátora, kvůli kterému postava Jamese Stewarta ve filmu Let Fénixe ztroskotá s letadlem v poušti.

Po boku Steva McQueena se objevil znovu v dramatu Strážní loď Sand Pebbles, tentokrát v roli muže zamilovaného do čínské prostitutky, a rok nato hrál cirkusáka ve filmu Pan doktor a jeho zvířátka. Za tyto dvě role získal Zlatý glóbus za herecký výkon ve vedlejší roli.

Nepřehlédnutelný výkon odvedl Attenborough též jako britský generál ve filmu Šachisté, který roku 1977 natočil podstatný režisér indické nové vlny Satjádžit Ráj. "Spolupráci s Rájem považuji za jednu z nejdůležitějších v mém životě," vyprávěl Attenborough, toho času již plně zaměstnaný natáčením Gándhího.

Později se Attenborough k herectví příležitostně vracel, například v čtyřhodinové adaptaci Hamleta, kterou natočil Kenneth Branagh.

Mladší generace diváků už si ale Attenborougha vybavuje zejména díky roli Johna Hammonda, milionářského majitele Jurského parku ve stejnojmenném filmu Stevena Spielberga z roku 1993.

Tou dobou už byl ale Attenborough dávno známý hlavně jako režisér. Už začátkem sedmdesátých let prohlásil, že se chce věnovat režii, aby "ve filmu dokázal to, co herec nemůže".

Svůj první film, hvězdně obsazený satirický muzikál Jaká to rozkošná válka! z prostředí první světové války, natočil Attenborough roku 1969 a získal za něj celkem šestnáct mezinárodních cen.

Následoval snímek Mladý Winston o dospívání Winstona Churchilla nebo film Příliš vzdálený most o problematické operaci spojeneckých sil, které se roku 1944 snažily ubránit tři mosty v Holandsku.

Do tohoto filmu se Attenboroughovi podařilo obsadit Roberta Redforda, Seana Conneryho, Genea Hackmana a Michaela Caina zároveň. "Attenborough byl široko daleko nejslušnější člověk, se kterým jsem v branži přišel do styku," prohlásil později scenárista snímku William Goldman.

Významný byl roku 1987 též Attenboroughův film Volání svobody, v němž vyprávěl o přátelství mezi novinářem a jihoafrickým lidskoprávním aktivistou Stevem Bikem. V kinech se ale dařilo i snímku Krajina stínů z roku 1993 o vztahu spisovatele C. S. Lewise, kterého ztvárnil Anthony Hopkins, s vdanou americkou básnířkou Joy Greshamovou.

Po několikaleté odmlce se Attenborough k režírování vrátil životopisným snímkem Chaplin, v němž komika a herce Charlieho Chaplina ztvárnil tehdy začínající Robert Downey Jr.

Přestože Downey byl za roli nominovaný na Oscara, film v kinech propadl. A totéž v žánru životopisných filmů čekalo i Attenboroughův snímek o mladém Hemingwayovi nazvaný Láska a válka z roku 1996.

"Jeden americký kritik řekl, že se zabývám víc obsahem než formou. To bych podepsal. Vždy se sám sebe ptám jen na jediné: říká ten film přesně to, co jsem jím chtěl říct?" říkal ke svým kasovním neúspěchům Attenborough.

Ten se k režii naposledy vrátil roku 2007 snímkem Tajemství prstenu v hlavní roli se Shirley MacLaine.

Tou dobou už ale Attenborougha trápily zdravotní potíže. Těžko se vzpamatovával také z tragédie, kdy během tsunami v Thajsku roku 2004 zemřela jeho devětačtyřicetiletá dcera, tchyně a patnáctiletá vnučka.

Po infarktu a pádu ze schodů před šesti lety se režisér mohl pohybovat už jen na invalidním vozíku.

Podle BBC dožil poslední roky spolu se svou manželkou v pečovatelském zařízení pro invalidní herce, které sami dlouhé roky podporovali.

Zdroj: http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-62688960-richard-attenboroug-nekrolog

Po boji se závislostí zemřel americký herec Robin Williams, jenž proslul improvizovanými komediálními postavami. Oscara ale získal za roli v dramatu, ztvárnil i několik antagonistů a předznamenal trend, kdy hollywoodské hvězdy dabují animované filmy.

Ve věku třiašedesáti let v pondělí zemřel americký herec Robin Williams, jehož proslavily filmy Dobrý Will Hunting či Společnost mrtvých básníků.

Podle policie, která jej nalezla u něj doma nedaleko amerického San Franciska, Williams pravděpodobně spáchal sebevraždu.

Williams proslul jako výrazný komik, při hraní často improvizoval a na místě si vymýšlel dialogy.

Jemnost a cit pro své postavy, jakou použil ve své slavné roli otce převlékajícího se za uklízečku ve filmu Mrs. Doubtfire, údajně pochytil po vlastním otci, "klidném, bezkonfliktním člověku", jak říkal.

Pověstný byl ale Williams také jako workoholik. "Byly časy, kdy jsem za rok stihl natočit osm filmů. To se člověk musel opravdu snažit, aby šel do kin film, ve kterém nehrál," vzpomínal.

Williams, jenž byl dlouho závislý na drogách a alkoholu, se letos v červnu vrátil z léčby, napsal deník Los Angeles Times. Podle něj herec dlouho holdoval kokainu, závislosti se ale zbavil v roce 1983.

Teprve roku 2003 při natáčení na Aljašce začal znovu pít. "Natáčeli jsme ve vesničce, která sice není na konci světa, ale odkud bylo na konec světa skoro vidět," vysvětlil Williams. "Napadlo mě, že to přežiju jen s alkoholem. Byl jsem sám, měl jsem strach a než jsem si uvědomil, co se děje, už jsem do toho zase spadl."

Roku 2006 ale Williamse rodina přemluvila, aby podstoupil léčbu. "Neustále jsem se snažil žertovat, byl jsem takový, jakého mě znáte. Mimochodem jsem zjistil, že stačí pár vtipů a celá skupinová terapie se spolehlivě rozpadne," vyprávěl vesele.

V rozhovorech ale hned dodával, že právě kvůli závislosti se mu roku 2008 rozpadlo druhé manželství.

Rok nato kvůli nemocnému srdci podstoupil chirurgický zákrok. "Byla to velká druhá šance, člověka to nakopne, jako by se podruhé narodil," říkal.

Roku 2011 se Williams potřetí a naposledy oženil s umělkyní Sarah Schneiderovou. "Potkali jsme se ve frontě před Apple Storem. Oba jsme tam šli nakupovat nějakou zvláštní technologii a nakonec jsme našli jeden druhého," říkal.

Robin Williams se narodil roku 1951 do rodiny bývalé modelky a manažera automobilky Ford. Coby vynikající student byl přijat na prestižní Juilliard, kde studoval herectví a také se spřátelil se Christopherem Reevem, pozdějším představitelem filmového Supermana. "Bydlel nedaleko od školy a ze začátku mi dával najíst. Když se později ocitl na vozíčku, bylo neuvěřitelně podnětné sledovat, jak s tím zápasí," vyprávěl Williams.

Ten z Juilliardu odešel, když si potřeboval začít vydělávat. Začátkem sedmdesátých let vystupoval jako takzvaný stand-up komik a se svoji bavičskou show objížděl americká města. "Byl to neuvěřitelný boj. Jen si vezměte ty metafory: když se vám při stand-up komedii daří, jste zabijácky dobří, když ne, ta komedie zabije vás," říkal.

Poprvé na sebe výrazněji upozornil rolí v seriálu Happy Days, kde hrál mimozemšťana Morka neuvyklého pozemskému životu. Roli si zopakoval i v následném seriálu Mork & Mindy, vysílaném až do roku 1982. Ten už scenáristé psali s ohledem na Williamsovy sklony k improvizaci.

Ve filmu Williams debutoval roku 1977 rolí v komedii Can I Do 'Till I Need Glasses, první nominaci na Oscara získal o deset let později za roli rozhlasového diskžokeje americké armády ve snímku Dobré ráno, Vietname.

Přestože sám předávání Oscarů v roce 1986 moderoval, i dál získával jen nominace. Održel je za role neobyčejného učitele angličtiny v dramatu Společnost mrtvých básníků, natočeném Peterem Weirem, i za postavu bezdomovce, jenž má za sebou tragickou minulost, ve snímku Král rybář. "Jen ve scéně z Krále rybáře, kterou jsme natáčeli na hlavním nádraží v New Yorku, bylo pět set komparzistů. Natáčet v New Yorku film o New Yorku je nejvíc, co si herec může přát," vzpomínal později.

V rozhovorech ale Williams za podstatnou zkušenost označoval i natáčení muzikálu Pepek námořník, za nímž stál režisér Robert Altman, či snímku Svět podle Garpa, jenž vznikl adaptací stejnojmenné knihy spisovatele Johna Irvinga.

Širokou popularitu Williamsovi vynesla až "převleková" role ve snímku Mrs. Doubtfire - Táta v sukni. V něm hrál nedávno rozvedeného otce, který se začne převékat za skotskou uklízečku, aby mohl trávit víc času se svými dětmi. "Každý den jsem si hodiny nanášel makeup a při tom jsem parodoval přízvuk Margaret Thatcherové," říkal.

Snímek vydělal celosvětově přes 441 milionů dolarů a populární je dodnes. Příští rok si měl Williams roli zopakovat v chystaném pokračování.

Oscara získal herec konečně roku 1998 za vedlejší roli ve filmu Dobrý Will Hunting. V něm se coby terapeut snažil pomáhat postavě herce Matta Damona. "Chtěl bych poděkovat svému otci. Když jsem mu řekl, že se chci stát hercem, odpověděl, že je to fajn, jen ať se pro jistotu vyučím i na svářeče," prohlásil Williams, když Oscara přebíral.

Jako herec se Williams nebránil ani záporným rolím. Roku 2002 ve filmu Insomnie ztvárnil spisovatele a zabijáka pronásledovaného policistou, jehž hrál Al Pacino. Tentýž rok Williams účinkoval v psychologickém thrilleru Expres foto, kde coby zaměstnanec fotografické laboratoře začal být posedlý rodinou, jíž vyvolával snímky.

Roku 1992 Williams namluvil Džina v disneyovském animovaném filmu Aladdin. Podle členů štábu si tehdy většinu dialogů vymyslel na místě. Úspěch byl takový, že Williamsův výkon bývá dnes označován za katalyzátor trendu, kdy slavní hollywoodští herci dabují role v rodinných filmech.

Jako dabér byl Williams později výrazný i ve Spielbergově filmu A. I. Umělá inteligence či v poslední dekádě v animovaných snímcích Roboti a Happy Feet a Happy Feet 2.

Vztah měl Williams také k technologiím včetně videoher, například podle své oblibené videoherní série Legend of Zelda pojmenoval svoji dceru Zeldu.

Ke své někdejší dráze stand-up komika se Williams vrátil roku 2008, kdy podnikl turné po šestadvaceti amerických městech nazvané Weapons of Self Destruction. Hereckou one-man show provozoval Williams úspěšně od roku 2002 také na Broadwayi.

Vloni se herec po dvaatřiceti letech vrátil též k práci pro televizi, když ztvárnil hlavní roli v seriálu The Crazy Ones, vysílaném americkou CBS. Williams v něm hrál reklamního agenta, který ve firmě zaměstnává vlastní dceru. "Kvůli té roli jsem vyzpovídal třeba svého dávného přítele v Chicagu, který skutečně pracoval v reklamce," řekl v rozhovoru.

A v posledních letech Williams také několikrát do roka vystupoval na amerických vojenských základnách v Afghanistánu, Bahrajnu či v Iráku. "Lepší publikum si herec nemůže přát. I když výjimečná byla i vystoupení krátce po 11. září. Tehdy jsem v tom smíchu cítil určité osvobození, katarzi," říkal.

"Díky tomu jsem si připomněl to, na co by žádný herec neměl zapomínat: že smích umí člověka uzdravit. Že i v nejvypjatějších situacích ho dovede vrátit zpět do života."

Zdroj: http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-62631920-robin-williams-nekrolog

Úsvit planety opic

USA - Dawn of the Planet of the Apes
SK - Úsvit planéty opíc

Sci-Fi / Akční / Drama / Thriller

USA, 2014, 130 min

Režie:
Matt Reeves
Předloha:
Pierre Boulle (kniha)
Scénář:
Mark Bomback, Rick Jaffa, Amanda Silver
Kamera:
Michael Seresin
Hudba:
Michael Giacchino
Hrají:
Gary Oldman, Toby Kebbell, Judy Greer, Keri Russell, Andy Serkis, Kodi Smit-McPhee, Jason Clarke, Kirk Acevedo, Keir O'Donnell, Enrique Murciano, Larramie Doc Shaw, Karin Konoval, Steven Wiig, Michelle DeVito, Lucky Johnson, Matthew James, Nick Thurston, Jon Eyez, Kevin Rankin

Obsah

Odrážka Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar. Síla a schopnosti Ceasarova království narůstají, postupně vzniká nová civilizace řídící se novými zákony a pravidly; civilizace, která si dokáže představit Zemi bez lidí. Planetu opic. Lidé, kteří přežili, se snaží narůstající opičí dominanci narušit a vrátit se na vrchol evolučního žebříčku. Začíná boj o moc, boj o to, kdo bude vládnoucím živočišným druhem na Zemi. Obě strany sice dosáhnou křehkého příměří, ale jen nakrátko. Napětí mezi lidskou a lidoopí komunitou narůstá, sílí i boj o moc uvnitř obou skupin. Tohle napětí může vyřešit jen fatální střet, po němž bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země.(CinemArt)

Komentář

Po shlédnutí všech trailerů jsem usoudil, že tento film za vidění určitě stojí. Začátek byl hezky pozvolný. Očekával jsem možná trochu víc. Hezký filmoví zážitek. Doporučuji. / režie 100% / scénář 100% / hudba 85% / herecké výkony 95% / napětí 95% / akce 85% / // celkové hodnocení 95% // (viděno: kino - EN, CZ titulky, 2D)

The 100 (TV seriál) (2014) - první série posterů...

Ke dvacetiletému výročí legendárního magazínu Vanity Fair vznikla speciální hollywoodská foto-edice. Ceněný fotograf Chuck Close dostal před objektiv pěknou řádku celebrit a nafotil je způsobem, který je v dnešní době (především v rámci hvězdného systému) velmi vzácný - fotil bez make-upu, dodatečných úprav, zkrátka syrové fotky bez přikrášlení. Výsledek stojí za to!

Fotky na: Kinobox.cz

The Walking Dead (Živí mrtví) posters k 4. sérii

Existuje samozřejmě mnohem více opravdu špatných dvojek, trojek, čtyřek atd.. Do našeho žebříčku jsme zařadili především ty filmy, které následovaly po kultovních, nebo minimálně hodně dobře hodnocených kouscích a odkaz svých předchůdců přímo znásilnily. Filmy jsou řazeny abecedně, neboť jejich příšernost je těžko porovnatelná a nechceme nikomu zbytečně nadržovat. Ostatně, v tomhle žebříčku by stejně nikdo nechtěl první místo :)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Batman a Robin (1997)

Když se z různých produkčních průtahů odmítl Tim Burton podílet na třetím dílu Batmana, odešel s jeho rozhodnutím i představitel hlavní role Michael Keaton. Tím vznikl dvojitý problém, který se rozhodlo studio vyřešit režisérem Joelem Schumacherem a sošným Valem Kilmerem. Schumacherův přebarvený styl příliš neladil s původní atmosférou série, Kilmer by více socha, než sošný, vše ale zachránili záporáci. Batman navždy proto ještě jakžtakž u diváků obstál. Zato Batman a Robin, to už bylo neředěné peklo. Stylizace jak ze seriálu z 50. let, bradavky na Batmanově kostýmu, plačící Arnold Schwarzenegger a Robin, který nikdy dříve nevypadal tolik gay.

Čelisti 3, 4 (1983 / 1987)

Po famózní jedničce a použitelném žánrovém průměru v podobě dvojky následovala dvě pokračování, která byla absolutním diváckým hororem. Zcela absurdní zastaralé triky, příšerné scénáře a neschopní herci, těžce se plácající ve svých partech. Režiséři obou filmů už nikdy potom nenatočili žádný další film do kin, což je jenom dobře: oba odvedli opravdu příšernou práci. Často se současným hororovým sériím vytýká, že jejich tvůrci neví, kdy přestat. Tenhle trend ale zavedli již producenti v 80 letech. Čelisti jsou toho smutným důkazem.

Highlander 2: Síla kouzla (1991)

Jeden z nejabsurdnějších scenáristických úletů, který z nějakého důvodu uspěl u studia i produkce a režisér se podřídil jeho šíleným rozmarům. Původní decentní fantasy o skupince nesmrtelných, kteří společně bojují po světě a sekají si hlavy, dokud nezůstane jenom jeden, se ve dvojce vydala nejméně pravděpodobným směrem - ke hvězdám. Tvůrci celý fenomén přenesli do vesmíru, z horalů udělali skupinku mimozemšťanů a nechali je bojovat s šílenými futuristickými protivníky, jejichž vrcholem byli skejtaři zkřížení s ptákem a punkerem. Vyložené plivnutí do tváře původního kultu.

Masakr v Texasu (1994)

Masakr v Texasu měl resuscitovat sérii o slavné vraždící rodině kanibalů, která s oblibou nahání mladé oběti pro miláčka Leatherface. A byla z toho pohroma neskutečných rozměrů. Namísto syrového hororu, který by složil poklonu svým drsným předchůdcům, vznikla nechtěná parodie, u které se místo strachu dostavují salvy smíchu. Z dnešního hlediska je tenhle film zajímavý především kvůli obsazení. Jde o jeden z prvních filmů Renée „Bridget Jones" Zellweger a téměř debut Matthew McConaugheyho. Renée tu hystericky pobíhá, Matthew ji s úsměvem honí a ani jednomu to nejde. Bizardní pohled.

Nebezpečná rychlost 2: Zásah (1997)

Jan de Bont se léta živil coby špičkový kameraman. Poté, jak už to tak bývá, se odhodlal k režii. A natočil dva fantastické akční filmy - Nebezpečnou rychlost a Twister. Pak se něco stalo a od té doby kouzlo nefungovalo. První smutnou režijní vlašťovkou bylo pokračování zmíněné Nebezpečné rychlosti. Keanu Reeves již předem vycítil, že z tohohle nevzejde nic dobrého a projekt odmítl. Na jeho místo nastoupil nevýrazný Jason Patric, což byl nejmenší problém celé podívané. Zanedbatelný je v tomhle případě i scénář plný nesmyslných dějových zvratů. Tím hlavním hrobníkem je extrémně nudná de Bontova režie, v níž není ani stopa po dynamice. Talent se de Bontovi rychle vyčerpal.

Nekonečný příběh 3 (1994)

Tak tohle si kouzelná fantasy Wolfganga Petersena nezasloužila. Na původní německé zlato koupili práva Američané a již druhý koprodukční film nebyl nic extra. Ale až trojka, ve které exhiboval tehdy mladý Jack Black, to byla opravdová hrůza. Neuctivé vybrakování originálu sice disponuje snaživou vizuální stránkou, ale všechno je tak nějak špatně. Dodnes fanoušky série vzbuzuje ze spánku děsivá vzpomínka na anorektického Falca. Autor předlohy Michael Ende měl ohromné výhrady i k povedené jedničce. Trojka ho nejspíš přivedla do hrobu, neboť to, že pár měsíců po její premiéře zemřel, snad nemůže být ani náhoda.

Rocky V (1990)

Každý díl Rockyho měl „něco". Jednička byla působivým příběhem outsidera. Dvojka a trojka nabídly použitelný průměr o potřebě kout železo, dokud je žhavé. Testosteronová čtyřka byla úchvatným dozvukem studené války (a zatraceně dobře natočeným!). A šestka byla Stalloneho osobní zpovědí o všem, co za svou kariéry zpackal (čehož nebylo málo). Do pětky se kdysi vkládaly obrovské naděje, neboť se k sérii vrátil režisér jedničky. Výsledkem byl nicméne utahaný patvar plný nudných pouličních soubojů, nesympatického hovada ve skorohlavní roli a Rocky, ten byl chudák jaksi odstrčenou figurkou. Ještěže ta šestka vznikla. Konec tímhle dílem si Rocky nezasloužil.

Saxána a Lexikon kouzel (2011)

I česká Saxánka tu bohužel má své místo. A není to jen otázka „pohodlných soudů", pramenících z faktu, že u nás moc pokračování nevzniká. Ten film je objektivně tak špatný, že musí Miloš Macourek doslova rotovat v hrobě. Dokonce i taková Marie Poledňáková dokázala taškařicí Jak se krotí krokodýli navázat na své hity méně bolestně, než pan Vorlíček. Je však třeba podotknout, že leží na jeho režijních bedrech jen menší část viny. To hlavní zlo zplodili animátoři, kteří si ukousli podstatně větší projekt, než na který měli. Výsledkem je extrémně dlouhé promovideo na 10 let starou videohru.

Staying Alive (1983)

Na tohle pokračování už široká veřejnost raději zapomněla. Dvojka Horečky sobotní noci, kterou režíroval Sylvester Stallone (ano, ten Stallone, nešálí vás zrak), a v níž vysportovaný John Travolta řeší víc citových patálií než tanečních čísel, se stal proslulým průšvihem záhy po svém uvedení. Staying Alive dodnes patří k nejvysmívavějším filmům v Travoltově filmografii (a jak všichni dobře víme, ten tam těch blbých kousků nemá málo) a často bývá umísťován v žebříčcích nejhorších sequelů. V takovém Entertainment Weekly to dokonce v roce 2006 dotáhl na první příčku.

Superman IV: The Quest for Peace (1987)

Batman není největší komiksový loser, pokud mluvíme o filmových pokračováních. V případě „chlápka s bradavkami" lze mluvit o „pouhém" trapasu, zato čtvrtý Superman, to je nefalšované utrpení. Patetický díl až na kost, jehož technická úroveň je někde na hraně první série Star Treku, postrádá sebemenší náznak režijního umu či schopné scenáristické ruky. Jen nudná recyklace všeho, co se v sérii již objevilo a navíc v mnohem horším balení. Nejblbější scéna? Ta, ve které Superman domlouvá OSN, zatímco Lois Lane zamačkává slzu. Fuj. Takhle vypadá opravdový padlý hrdina.

Zdroj: http://www.kinobox.cz/clanek/6139-top-10-nejhorsi-pokracovani-vsech-dob

Captain America je zpátky v kinech a atakuje pozici druhého nejoblíbenějšího marveláka. Současně snímek mnozí fanoušci označili za jedno z nejlepších pokračování. A to nás inspirovalo k sestavení topky nejlepších sequelů.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Toy Story 2: Příběh hraček (1999)

Pixar v době své největší slávy doslova redefinoval žánr animovaného filmu, když dokázal hladce skloubit ryzí dětské nadšení s dospělými postupy. Jako by to samo o sobě nestačilo, druhým dílem Toy Story "pixaráci" ukázali, že jde i v rámci animovaného žánru nastavovat kvalitně. Čert vem, že dnes už společnost chrlí nevýrazné sequely. V roce 1999 platila za krále. A druhé Toy Story je dodnes jedním z nejlepších sequelů, jaké kdy vznikly.

9. Smrtonosná zbraň 2 (1989)

I akční osmdesátky mají svůj zářez. A to to druhá Smrtonosná zbraň neměla úplně lehké, protože se její scenárista Shane Black (ano, ten Shane Black, co režíroval Iron Mana 3) rozhádal se studiem kvůli konci (chtěl Riggse zabít) a od prací na filmu nakonec odstoupil. Silný základ naštěstí zůstal, k tomu režisér Richard Donner a herec Mel Gibson v nejlepší formě a ještě žádné přehnané komediální blbnutí, které se dostavilo s dalšími díly. Druhá Smrtonosná zbraň je strhující, syrová, napínavá a ani minutu nenudí. Ukázková práce. Škoda, že Blackovi nakonec neprošel scénář k pětce. Mohla to být pecka.

8. Spider-Man 2 (2004)

Pokud platí pravidlo, že všeobecně mají pokračování tendenci být horší než originál, komiksů se to tak úplně netýká. Druzí X-Meni, Nolanův Temný rytíř (o tom v žebříčku ještě bude řeč) nebo právě Spider-Man. Všechny série jakoby potřebovaly opatrnější start, aby poté mohly rozehrát opravdové orgie. Spider-Man Sama Raimiho nabízí jedno z těch druhých dějství, jimž se opravdu těžko něco vytýká. Z dnešního hlediska možná jen zastaralost triků. To ale nic nemění na faktu, že Raimi stvořil jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec.

7. Vetřelci (1986)

Protřelí milovníci filmu nepochybně tušili, že tu na Jamese Camerona dojde. A to hned 2x, ale začneme tím "slabším" a sice Vetřelci. Jimi Cameron projevil v Hollywoodu neobvyklou drzost. Vzal kult, zachoval jen pár stavebních prvků (v tomto případě monstrum a hrdinku) a vše ostatní udělal úplně jinak. Z gotického hororu se stala frenetická akční videohra. A jaká! Podobné akční inferno dokázal na plátně rozpoutat málokdo. Vetřelci jsou důkazem toho, že pokračování nemusí jen vylepšovat originál. Tohle byla hotová evoluce.

6. Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989)

Indiana Jones má čtyři výborné filmy (ano, i Království křišťálové lebky se počítá, jakkoli je její mimozemské finále přepálené). Ale jen jeden může vládnout všem. A protože jednička to v rámci TOPky o nej pokračováních být nemůže, logicky nám zůstane trojka, která zřejmě tou nejlaskavější možnou formou světu ukázala vztah otce a syna na filmovém plátně. Existuje málo diváků, kterým by se při slově "Juniore" nevykouzlil úsměv na tváři. Poslední křížová výprava je dokonale promazaný stroj. Což je u třetích dílů sakra vzácnost.

5. Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980)

Nejslavnější vesmírná sága, jaká kdy brázdila filmové plátno (trekkies nechť mi odpustí), tu přirozeně musí mít své zastoupení. A nemůže jít o jiný díl než o pětku. Nejtemnější kapitola daleké, předaleké galaxie nastavila laťku ohromně vysoko, což pocítila především trilogie nová (ta se ale těžko měří i se čtyřkou a šestkou). Impérium vrací úder byl první díl série, kde se George Lucas vzdal režie. Kdyby to udělal i v případě epizod I až III, mohl filmový svět Star Wars vypadat úplně jinak... třeba mnohem lépe.

4. Terminátor 2: Den zúčtování (1991)

A James Cameron podruhé, tentokrát se svým bezesporu nejslavnějším filmovým kouskem. Nic proti plujícímu Titanicu a ekologické agitce Avatar, skutečný vrchol tvorby železného Jima nicméně představuje druhá štace smrtících strojů z budoucnosti. Tady se totiž vyjma vypiplaného vizuálu Cameron nebál chrlit nápady. A udělat ze záporáka prvního filmu hrdinu druhého? Podobných smělých činů, které by fungovaly, Hollywood příliš nepamatuje.

3. Hodný, zlý a ošklivý (1966)

I filmový western se nám sem nakonec propašoval. A přestože jde de facto o typicky americký žánr, společně s Clintem Eastwoodem mu kdysi kraloval Ital. Režisér Sergio Leone nejednou dokázal, že je skutečný mistr svého oboru, který má v malíčku natáčení i vedení herců. V případě Hodný, zlý a ošklivý navíc předvedl, že nemá sebemenší problém vstoupit hned třikrát do stejné řeky.

2. Temný rytíř (2008)

Pravděpodobně největší šok, jaký filmový svět (nejen v rámci pokračování, ale i vysokorozpočtových blockbusterů) v poslední dekádě zažil. Od Temného rytíře se dost čekalo, protože Christopher Nolan nejenže již v té době platit za zručného režiséra, ale především v Batman začíná obnovil značku, která léta platila za mrtvou. Výsledek přesto všem vyrazil dech. Epičnost, osudovost, prokreslení charakterů, geniálně pojatý záporák a k tomu vizuální parádičky typu obrácený kamion. Temný rytíř se propracoval mezi nejlepší filmy všech dob a v rámci pokračování mu prvenství uniklo jen o vlásek. Proč?

1. Kmotr II (1974)

Protože i fantastický souboj s Jokerem se musí poklonit klasice. První byl a stále je Kmotr II, který již neuvěřitelných 40 let fascinuje diváckou obec svou propracovaností a působivostí obou vyprávěných linií. Ostatně, když přišel do kin Temný rytíř, mnozí ho označili za "Kmotra II komiksového žánru". Mělo to svůj důvod, neboť když se řekne "nejlepší pokračování", nemá zkrátka Kmotr II (zatím) konkurenci. A díky famózním hereckým výkonům Al Pacina a Roberta De Nira ho nepochybně jen tak někdo z pomyslného trůnu nesrazí.

Kdo se nevešel: Harry Potter a vězeň z Azkabanu, X-Men 2, Šílený Max 2, Bourneovo ultimátum, Shrek 2, Návrat do budoucnosti II, Rychle a zběsile 5, Rocky IV, Goldfinger, Pán prstenů: Dvě věže, Před soumrakem

Zdroj: http://www.kinobox.cz/clanek/8868-top-10-nejlepsi-pokracovani-vsech-dob

Oscarový herec Philip Seymour Hoffman je mrtev, zřejmě se předávkoval drogami

Role novináře Trumana Capota vynesla Philipu Seymourovi Hoffmanovi v roce 2005 sošku Oscara za nejlepší mužský herecký výkon. Dalších cen už se ale nedočká. Ve 46 letech nečekaně zemřel. Policie nyní jeho smrt vyšetřuje. Spekuluje se hlavně o předávkování drogami.

Americký filmový herec Philip Seymour Hoffman byl v neděli dopoledne nalezen mrtev ve svém bytě v New Yorku. Na svém webu o tom informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na policejní zdroje. Hoffmanovi bylo 46 let. Za titulní roli ve filmu Capote v roce 2005 získal Oscara.

O příčině smrti se zatím spekuluje. Newyorský bulvární list New York Post s odvoláním na policisty zmínil, že by se mohlo jednat o předávkování drogami.  "Je zjevné, že se předávkoval," potvrdil policejní zdroj agentuře Reuter. Novinářům z New York Post policisté řekli, že Hoffman měl v rameni zapíchnutou jehlu a na podložce v jeho okolí byl heroin.

Americká média v květnu loňského roku přinesla zprávu, že Hoffman absolvoval odvykací léčbu závislosti na drogách. V té souvislosti zmiňovala i jeho užívání heroinu.

Hoffman byl nalezen v koupelně svého bytu ve 4. patře. Podle The Wall Street Journal ho našel scénárista David Katz, který se mu nemohl dovolat. Ten po příchodu do bytu zavolal linku 911.

Svou první velkou roli získal ve filmu Vůně ženy. Nezapomenutelný byl i jeho výkon ve filmech Big Lebowski, Magnolia, Červený drak nebo Návrat do Cold Mountain.

Na Oscara za vedlejší herecký výkon byl ještě nominován v roce 2007 za úlohu agenta CIA ve snímku Soukromá válka pana Wilsona. Před dvěma lety byl znovu navržen za roli charismatického vůdce duchovního hnutí v dramatu Paula Thomase Andersona Mistr. V roce 2011 hrál šéfa volební kampaně ve snímku George Clooneyho z politického prostředí Den zrady. Naposledy se objevil ve fantasy snímku Hunger Games: Vražedná pomsta.

Má za sebou i řadu významných divadelních rolí. V roce 2001 hrál v New Yorku v Rackovi A. P. Čechova s Natalií Portmanovou, před dvěma lety sklidil chválu za hlavní roli v dramatu Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího. Byl nominován třikrát na divadelní cenu Tony.

V roce 2006 mluvil o tom, že po studiu na herecké škole na Newyorské univerzitě propadl alkoholu a drogám. "Jel jsem ve všem, v drogách, alkoholu. Bral jsem všechno, k čemu jsem se dostal," řekl tehdy v televizním rozhovoru. Velmi rychle ale šel na léčení. "Ve 22 letech jsem vystřízlivěl," řekl. "Začal jsem mít panický strach o život."

V nedávných rozhovorech připustil, že loni "do toho opět spadl" poté, co se 23 let drog nedotkl. Byl údajně rovněž deset dní na léčení.

Hoffman měl se svou partnerkou kostýmní výtvarnicí Mimi O'Donnellovou syna a dvě dcery.

Zdroj: http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-61647360-hoffman-nalezen-mrtvy-v-byte-v-new-yorku