Hannibal

Ale fuj, to se nám to nějak nebezpečně rozjelo. Hannibal rozhodně není špatný film, ale ruku na srdce, jaký smysl by to všechno mělo bez ďábelského Anthonyho Hopkinse, který si tentokráte ukradl celý film jen pro sebe a nechal ostatní aby jen uklízeli, co napáchal? Ono to tedy nemá moc velký smysl ani tak, ale alespoň je to pro diváka dostatečně přitažlivé, zásluhou Scottovy režie a Zimmerovy hudby krásně atmosférické a nakonec samozřejmě dráždivě diskutabilní, aby měli chytří krtitici i fanoušci prvního dílu dlouho o čem tlachat. A já nemohu říci, že bych byl zklamán. Nepřítomnost Jodie Foster jsem sice překousával hodně těžce a scénář nesahá jedničce ani po kotníky, ale jako velký obdivovatel hereckého projevu Sira Anthonyho jsem se prostě nemohl nudit ani na okamžik. No a Gary Oldman? To se prostě musí vidět.. 65% (04.03.2013)

Řekněme si to pěkně polopatě: u "Lecterovské trilogie" platí - co režisér, to unikátní podání. Ale pokud míníte kázat o neskutečných nechutnostech, které tu jsou k vidění, rád bych všechny přítomné upozornil, že v knize se dočkáte daleko větších chuťovek. Ale zhodnoťme si dílko Ridleyho Scotta - ke všeobecnému zklamání se neshledáme s Clarice Starlingovou v podání božské Jodie, ale "jen" s Julianne Mooreovou. Ona to možná nakonec není taková škoda, protože závěr knihy a filmu se diametrálně liší, a nerad bych viděl one and only Clarice jednat podle filmového scénáře. Prostě by to nějak nebylo ono. Co ale je přesně ono, je prostřední část filmu, do posledního detailu kopírující předlohu - úchvatná Florencie, Palazzo Vecchio, Sál Lilií, geniální přednášky z historie umění, malý ostrý Harpy:), prostě brilantní. A s Florencíí souvisí poslední věc, ke které se tu míním vyslovit, a to soundtrack. Hodně ambientní hudba a ruchy Hanse Zimmera vám, za laskavého přispění filmových monologů Hannibala Lectera, prožene mráz po zádech, aby se v závěru mistr rozloučil nádhernou operní árií na text Danteho La Vita Nuova, Vide Cor Meum (kterou uvidíte v už opěvované Florencii). Nicméně právě Vide Cor Meum pochází od Patricka Cassidyho;) Dear Clarice, I have followed with enthusiasm the course of your disgrace and public shaming... (07.04.2003)

Pokračování výborných Jehňátek není tak působivé skrytými významy, ale bohatě to nahrazuje otevřenou vizuálností. Pro mě ovšem chybí více napětí a tajemna, více skryté perverze a úchylnosti, více vnitřního pekla. Vše zde ukázané je velkolepé, to ano, večeře ve třech mě naprosto dostala, ale...hmm...no...na pět* to asi nebude (14.11.2006)

Já vlastně nevím, co se pokazilo a jestli vůbec něco. Mlčení jehňátek je pojem a po takovém filmu zkrátka lidé mají nesmyslná očekávání. Problém je, že mně tak úplně nesedl právě ani první díl. Rozhodně je to vynikající film, to bezesporu, stejně jako tento "Hannibal", u kterého je cítit určitá tvůrčí vize, ovšem podobné thrillery asi zkrátka nejsou můj šálek čaje. Pro mě prostě Anthony Hopkins JE Hannibal Lecter, který se nechutně vybíjí na svých obětech a jelikož sleduji i seriál, tak k látce mám určitý vztah. K filmu, potažmo k celé sérii se ale v dohledné době vracet nepotřebuji...60% (26.01.2015)

Původní Mlčení jehňátek u mě dlouho bylo "pouze" skvělým thrillerem, ale s dalšími viděními v osobním žebříčku citelně stouplo. Psychologické profily postav i námět samotný byly jednoduše geniální, k tomu boží Hopkins s Fosterovou a pár chutných scén v příloze. Perla. Hannibal už v drzém názvu naznačuje, že Lecter tentokrát nebude "pomocná složka extrémního hnusu, využitelná při řešení jiného hnusu", ale přímo "titulní složka hnusu, které by měl někdo rozšlápnout ksicht, ačkoliv víme, že některé z nás nejspíše sežere". Pryč je aura neskutečně charismatické děsivosti, která sálala ze zdánlivě neškodného, uvězněného zločince. Trochu paradox, když má teď volné ruce. Problém je, že z ocelově neproniknutelného pojmu, který ohromoval lhostejností, inteligencí a zvrácenou šarmantností, se stala obyčejná oběť. Osoba, na kterou je tentokrát upírána všechna pozornost jedné scénáristicky chabé kriminálky. Klasická kočka a myš. Tak sledujeme předvídatelnou báchorku o policajtovi, který chce odměnu, jenže jak už to tak bývá, je za padouchem o krok pozadu. Clarice mezitím duševně onanuje nad záznamy s Lecterovým hlasem, někdejší Lecterova oběť dopadne přesně tak, jak se dá od začátku čekat a abych řekl pravdu, závěrečná půlhodina, se vším tím zachraňováním a prcháním, mi přišla jak pěkná hromada tvůrčí nemohoucnosti. Lecter je naštěstí pořád solidní bastard, Mooreová se s nástupem za Fosterovou poprala obstojně, pár scén donutí zvýšit pozornost a... má to docela dobrou atmosféru. 5/10 (14.09.2008)