Toy Story 4

Čtvrtá exkurze do světa hraček mohla vzhledem k číslu pokračování dopadnout jakkoli a jsem opravdu rád a vděčný za to, že se tvůrcům opět podařilo naservírovat nádherně udělaný a scenáristicky moudrý animák, který byl zároveň labutí písní Woodyho, Buzze a spol. I když byl začátek poněkud pomalejší, od vstupu Vidlíka na scénu vše začalo nabírat na obrátkách až k nesmírně dojemnému konci. Velice se mi líbilo prostředí starého antikvariátu a jeho rozličných obyvatel, z nichž mě nejvíce zaujala panenka Gábinka jakožto jedna z nejplastičtěji pojatých postav v rámci svého žánru. Obě linie s Woodym - první s Vidlíkem, druhá s Pastýřkou - měly své kouzlo a jsem rád, že tvůrci nesklouzli do vod lacinosti a infantilnosti, a že se znovu snažili vše pojmout do jisté míry po dospělácku. "Práce hraček nikdy nekončí!" - a i když se v tomto případě jedná o závěr TS-série, tak jde o nadmíru nádherné rozloučení. (31.08.2019)

Uf! Toy Story i po čtvrtém díle zůstává jedinou smysluplnou pixarovskou sérií. Technická stránka jako vždy bravurní, ale co potěší ještě více, a je to skoro na zamáčknutí slzy, že po delší pauze Pixar vypráví, protože je co vyprávět, srší nápady a nebojí se občas "uhnout" (některé nečekané vtípky, rozřešení některých postav apod.). Pátou hvězdičku nedávám, protože je to až moc rychlé a stopáž bohužel nebyla ke všem postavám spravedlivá. (09.08.2019)

Úctyhodné navázání na trilogii, s aktuálními tématy, dostatečnou vyspělostí a se stále svěží a nápaditou smrští gagů, přičemž ale tvůrci nezapomínají zase ani na slušnou dávku emocí. Navíc to je celé v nádherném vizuálním kabátku, kterým mě Pixar asi nikdy nepřestane uchvacovat. Na další dobrodružství Woodyho a volnomyšlenkářské pastýřky bych se podíval okamžitě. (20.02.2020)

Zprvu nevítané pokračování, které ve formě hledání životní role středního věku statečně cílí na nejdospělejší diváky a ty nejmenší potěší víceméně snad jen Vidlíkem. Jinak jde totiž o přemýšlivou a překvapivě také slušně děsivou procházku nostalgickou myslí, která odpovídá na otázky, na které jsem netušil, že nutně potřebuji znát odpověď. Nebýt odklonění staré party (bohužel i s Buzzem) na vedlejší kolej, nemám slov, protože jsem se zase smál na celé kolo a na konci zcela podle očekávání nekontrolovaně slzel. Takhle přece jen o půl kroku slabší než původní trilogie, ale strach ze zbytečného apendixu se naštěstí ukázal kompletně lichý. (26.08.2019)

Títo všetci (ôsmi !) scenáristi sa čosi navymýšľali, pokiaľ prišli na zmysluplný príbeh, ktorý ešte aj tak okorenili o ďalšie príhody, až sa v ňom možno začali sami trochu strácať ? Namiesto Andyho, tu je tentokrát Bonnie, postavy sa menia (starnú), no hračky sú stále rovnaké, nemenia sa, kazia sa, pričom dobrodružstvá opäť nesmú za žiadnych okolností proste chýbať: V otvácacej sekvencii (flashback spred 9. rokov) som jednak svedkom pohotovej záchrany zakliesneného autíčka v rigole, kde skrátka nesmel chýbať ani šerif Woody spolu s partiou kamarátov, medzi ktorými bola i Jessie. Nakoniec všetko prebehlo úplne hladko, keď ju zrazu schmatne malej otec, aby ju ďaleko zaviezol, keďže prestala byť už pre Bonnie zaujímavá. Tí dvaja sa nakoniec bolestne rozlúčia, ale život hračiek musí pokračovať i naďalej. O chvíľu neskôr si krpaňa vytvorí v škôlke zábavku zo smetí, ktorej dá meno »vidlička« , výstižnejší je skoršie tento anglický výraz « FORKY » , ktorý sa stihol už udomácniť. Forky znenazdajky ožíva, ale je k tomu i riadne zakomplexovaný, pretože veď jeho pôvod je priamo zo smetného koša, a tak mu bude mať ešte čo Woody vysvetľovať, pokým sa veci dajú na správnu mieru... Na to bude mať vonkoncom vrelý dostatok času, pretože opätovná, vzrušujúca avantúra už nejaký čas isto klope na dvere, keď zrovna najprv strašne nahnevaná i potom dodatočne veľmi smutná Gabby Gabby, bude akýmsi neskorším prostredníkom následných udalostí, ktoré sa vykryštalizujú v nevídaný, neuveriteľný prospech našich hrdinov, lebo až vtedy sa práve ukáže, čo všetko sa v nich skrýva... ? _ V roku 1995 uzrel svetlo sveta - Príbeh hračiek od Johna Lassetera, keď odvtedy už strašne veľa vody pretieklo, až sa z P.I.X.A.R. animation studios, stalo špičkové štúdio, ktoré nakrúca jeden fascinujúci film za druhým, a to skrz najmodernejšiu počítačovú animáciu. Len v poslednej dobe sa mi zdajú byť čoraz menej kreatívni, akými voľakedy bývali. Už sa opakujú, robia samé sequely, keď aspoň občas vznikne niečo EXTRA podnetné: (Hore, 2009). Na štvorke si vskutku dali dosť záležať, animácia je doslova - dokonalá, hračiek akosi už pribúda, je ich naozaj veľa, až som mal z nich hotový guláš, no i napriek tomu som sa medzi nimi vôbec nestratil. Budem trochu aj kritickejší: „Nevyčerpali sa už náhodou všetky nápady, kadiaľ sa uberať ďalej” ? V podstate, Josh Cooley, sa už iba opakuje, nemyslím si, že by mi naservíroval čokoľvek nové, i keď s uhrančivým Dukeom Caboomom, s hlasom Keanua Reevesa, trafil klinček po hlavičke, ako nič ! Tom Hanks/Tim Allen sú tu, ako doma, pre nich dvoch sa nejedná o premiéru, v tomto vlaku sú od samého začiatku. V originálnom znení sa jedná o moc intenzívnejší zážitok, než aký by mi ponúkol slovenský dabing. Drobci nech si môj návrh absolútne nevšímajú, pretože by titulky čítať nestíhali, čím by mali z filmu hotový chaos ! (24.03.2020)