Čarodejník z krajiny Oz

"Toto...I have feeling we're not in Kansas anymore." Davno pred Tolkienem, C. S. Lewisem ci Rowlingovou zil byl L. Frank Baum, ktery se rozhodl stvorit zemi Oz :) Do ni zasadil dej mnoha svych novel, ale nejslavnejsi se stala hned ta prvni z r. 1900 - "The Wonderful Wizard of Oz". Pro Americany je to pohadkova klasika, ktera priznam se mne jako Evropanovi uplne nesedi :) Jako nasinci odkojenemu mixem Erbena/Nemcove/Andersena a Grimmu mi anglosaske pohadky prisly vzdy jak kdyby jejich autori celou noc hulili. Z tohoto pohledu maji Carrollova "Alenka" ci Dahluv "Karlik a Tovarna na cokoladu" a take "Oz" hodne spolecneho. Je tu spousta podivnych postavicek, pestrobarevny svet a casto chybi nejake ponauceni ci pointa ve stylu "dulezita je cesta nikoliv cil". "Carodej ze zeme Oz" neni vyjimka. Dorotka z Kansasu a jeji psik Toto (mimochodem docela skaredej vorech :-D ) jsou nerozlucna dvojka, a tak utika z domova, kdyz ho chce zla sousedka utratit. Na popud sibalskeho ale dobromyslneho potulneho kejlklire se ale vraci domu. Bohuzel zrovna ve chvili, kdy uderi tornado. I kdyz se ji vse pote zda, je presvedcena, ze ji vitr odnesl i s domem do kouzelne zeme za duhou. Potkava Strasaka, ktery chce mozek, Plechace, ktery touzi po srdci a Lva, jenz potrebuje odvahu. Vsichni jsou to vlastne delnici z farmy jeji tety, ktere si jeji fantazie vysnila do zcela pohadkove podoby. Spolu se vydavaji do Smaragdoveho mesta za Carodejem, ktery jim ma prani splnit. Ze je carodej podvodnik a ze jejich pozadavky budou splneny tak nejak "napul", to asi kazdy zna, preci jen je to uz proflakla story. Osobne v tom ale nevidim to moudro, o ktere se autor mozna metaforicky snazil - je to holt barevne dobdrodruzstvi, kdy na hrdiny ceka nejedna prekazka, ktere jim do cesty stavi zla carodejnice Zapadu. Samozrejme na deti to ma urcite zcela jiny ucinek, jako dospelakovi mi to prijde docela banalni. Pribehu z Oz bylo natoceno uz spousty, ale tento zustava nejslavnejsi. Judy Garlandova s rubinovymi strevicky je roztomila, carodejnice spravne hnusna, a navic je film doplnen veselymi pisnickami, takze proc ne. Na to, ze je to snimek z r. 39 je opravdu krasne udelany (skoda ze jen 4:3 format). Sice je samozrejme vsechno dost studiove, ale i tak je to technicky velmi dobre zvladnuto. 3D verzi jsem zatim nemel moznost hodnotit. [2x Oscar 1940: Hudba, Pisen - "Over the Rainbow" ] (26.01.2016)

Během tří let od doby, kdy jsem to viděl naposled jsem nakoukal spoustu nových i klasických filmů. A až pak pochopil, že tohle není žádná šedesátka, ale geniální a hrozně chytrý (i vtipný) klenot. (01.05.2004)

NFR 1989, Oscar 2 : Hudba, Píseň - "Over the Rainbow" + 4 nominace: Nelepší film, Kamera, Výprava, Speciální efekty ... ... ... Zlatá Palma - výběr (07.04.2004)

Všemi vychvalovaný příběh, který mě ale moc nenadchl. Musím dát sice tři hvězdy kvůli na tu dobu asi dobrým trikům, chytlavým písničkám a také kvůli tomu, že kdybych dala míň, tak mě někteří příznivci asi zašlapou do země, ne-li něco horšího. (28.04.2003)

║Rozpočet $2,77milióna║Tržby USA $33,800,000║Tržby Celosvetovo $34,900,000║ /$14,817,226(obnovená premiéra 1998)/ ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $23,789,854 ║ Tržby za predaj DVD od roku 2009 v USA $94,400,502║ __Nádherné spracovaná rozprávka s prvkami muzikálu a náležitých chytľavých pesničiek. Koncepčne je to od tvorcov prvotriedna práca aj vďaka nápaditému farebnému prepisu medzi dejovými rovinami pri vstupe z pozemského života do toho farebného rozprávkového sveta, kde to všetko žije rôznimy farbami a kúzelnými postavami ... v podstate ide o jednu z najkrajších rozprávok, kde netreba zbytočne tlačiť na strunu strachu, tu vystačí aj klasická nahnevaná ježibaba z východu a tajomný čarodejník Oz, schovaný za závesom. /90%/ (12.02.2008)

Vskutku netradicni pohadkovy pribeh, ktery ale oslovi predevsim odrostlejsi publikum. (30.07.2002)

Legenda! (12.12.2007)

Za prvé dokonalý muzikál. Za druhé významný krok filmové animace a mezník i pro Technicolor. Hlavně však čarokrásný příběh o dvou rovinách, z nichž si až teď vychutnávám tu skrytou, "dospěláckou". A pohádková část filmu dodnes baví všechny alespoň trochu inteligentní děti, které nepřestoupily k bezduchým moderním animákům. (30.03.2005)

Smutné na tomto pestrofarebnom, hravom salte je snáď len to, ako "hollywoodsky systém" úspešne zabil Judy Garlandovú. Nemálo z neho čerpá TWISTER Jana DeBonta. (22.01.2005)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (18.09.2009)

Jestli mají být Američané na nějakou pohádku právem hrdi, byl by to nejspíš Čaroděj ze země Oz. Díky kolorované verzi bychom ani zdaleka neřekli, že byl film natočen v roce 1939. Moc se mi líbila Judy Garland, ale co mě nadchlo byly masky a výprava. K tomu nádherné písničky a taky masové scény, se kterými měl Flemming zkušenosti, vždyť ze stejného roku pochází Sever proti jihu. Neříkám, že by byla lepší než ty naše, ale takovouhle pohádku nemáme. (11.05.2009)

U pohádky je to trochu paradoxní, ale do Oze musí člověk dorůst. Každé další zhlednutí je lepší a lepší. (25.10.2010)

(1001) Nikdy (a hlavně jako dítě) jsem nechápala tu dospěláckou snahu rvát malým dětem pod nos takhle strašně bipolární filmy. Na jednu stranu infantilní, až by z toho zarytý intelektuál zvracel, na druhou stranu drastické, až z toho děti získávají psychopatické předpoklady. A to samé u všech těch Sněhurek a Lvích králů a podobně... (18.09.2009)

Nebyla to pro mě až zas taková filmová masáž. Jsem si však vědom kvalit filmu a celkově to na mě i přes svoje stáří působilo velmi svěžím dojmem. (21.02.2011)

|| Scenár: Noel Langley, Florence Ryerson, Engar Allan Woolf | Hudba: Herbert Stothart, Harold Arlen, E.Y. Harburg | Produkcia: Mervyn LeRoy, Arthur Freed | Distribúcia: MGM, Turer Entertainment, Warner Bros. | Rozpočet: 2,777,000 miliónov $ | Tržby: 287,334,279 $ || Legenda, ktorá ťaží svôj svetový, dlhodobý úspech z ústredného hudobného motívu, z ktorého sa stal celosvetový hit. Niektoré postavy sú žial otravne štylyzované, a tak som sa cítil nepríjemne počas skoro celej metráže. Hromadné scény divadelného rázu, prearanžované do filmovej verzie nemám rád, ani napriek tomu, že z toho všetko pochádza. Dnes sú jednoducho tieto postupy a metódy buď zrušené úplne, alebo zdravo modifikované - k lepšiemu. (04.09.2012)

Victor Fleming se na filmovém poli proslavil mnohými snímky a Čaroděj ze země Oz patří dodnes k jeho divácky nejoblíbenějším. Poetický příběh o malé Dorotce zaujme jak svým námětem, tak i výpravou, která malebně zobrazuje čarovné prostředí fantastické země Oz (kdepak Technicolor a klasické malované kulisy). Scénář se však chvílemi utápí v přílišné sentimentalitě a herecké výkony hlavní herečky diváka ani moc nezaujmou. Příliš častá muzikálová vystoupení začínají časem splývat do sebe a konec je přece jenom příliš patetický. Jedná se prostě o klasickou americkou pohádku, na kterou čas ani diváci nezapomněli. (30.07.2003)

Jestli Čaroděj pro mě něco skutečně symbolizuje, tak je to téměř vrcholná míra papundeklového a kostýmního nevkusu, který jsem odjakživa nesnášel. Mlaskálkov nebo postava Lva mě dodnes dovádějí k zoufalstí. Ale je to ryze osobní záležitost, na svou dobu je to naopak trikově a technicky velmi zdařilá věc. Po hudební stránce trpím podobně jako u těch kulis, snad mimo povedené ústřední melodie. I ne moc zdařilá kreslená verze z r. 1982 je mnohem pohádkovější, méně moralistická a bez přestárlé Dorotky. Zcela jinou zemi a atmosféru vykresluje volné pokračování Return to Oz z r. 1985. (21.02.2007)

Pre kazdeho ktory je stale aspon trochu dietatom, a rad sniva, bude pozeranie tejto carovnej rozpravky radostou. Vstup do zeme oz je minimalne taky nadherny, ako vo Forsterovom Finding neverland, hudone vystupy a ustrednu melodiu uz z hlavy zrejme nikdy nedostnem a vyzual a kostymy su priam rozpravkove :) Tam kde do teraz u mna sidlil jedinecny Moulain Rouge, sa zaradil aj The wizard of oz. Maju pre mna spolocnu, rozpravkovu atmosferu, kde vsetko ma vlastne pravidla, a predsa je to skutocne, skutocny svet, tam kdesi za duhou..... (10/10) (14.09.2007)

Čaroděj ze země Oz spadá do období let 1936-1943, kterými jsou ohraničeny roky, ve kterých si mladistvá Judy Garland budovala kariéru v celovečerních muzikálech na základě své dětské průpravy. Teprve, když se přiblížily její 21. narozeniny, bylo jí dovoleno pozvolna se přehrát do dospělých rolí (nejprve v Presenting Lily Mars). Problém byl ale ten, že vypadala dospěle už velice brzy a skutečné žabce jí nebylo možné věřit prakticky nikdy. Konečně, když se zaposlouchám do Over the Rainbow, slyším všechno možné, jen ne malou Dorotku. Bizarně absurdní svět sépiově tónového Kansasu a Ozu v Technicoloru je pak už zážitek sám o sobě, bez toho, aby mu chyběla uvěřitelná herečka v hlavní roli. #LFŠ (12.05.2012)