Columbo

Vynikající díl, kterých v celé columbovské sérii věru příliš nebylo. Vrah i detektiv postupují zcela logicky, uvážlivě a přesně. Přesto však jeden z nich nakonec šlápne vedle (hádejte kdo). V jakémsi žebříčku z roku 1997 - TOP 100 nejlepších dílů ze všech seriálů světa se tento díl umístil na 16. místě. To snad mluví za vše. (12.09.2004)

Jeden z prvních dílů série, který je takový typicky nemastný-neslaný. Není to špatné, ale chybí nějaký výrazný motiv, nějaký nápad atd. (19.09.2004)

Není to tak špatný díl. Vrah byl tentokrát donucen jednat impulzivně, bez předchozí přípravy. Tento typ dílů je vždy trošku nudný, protože vrah se v závěru obvykle dostane sám. Tenhle maník byl ale elegán a kliďas každým coulem a jenom kvůli pitomé náhodě skončil - jak jinak - špatně. (12.09.2004)

Nepěkný díl, kde je hlavní vražedná dvojice tak nesympatická, že se od nějaké 10. minuty modlíte, ať už to poručík Baloňák rychle skončí. (19.09.2004)

Ta ženská byla úplně blbá. (19.09.2004)

Absolutně nejpůvabnější role pana Spocka, neboli Leonarda Nimoye. Málokdy má Columbo tak rovnocenného protivníka jako v tomto dílu. Finta se vstřebávacími se chirurgickými nitěmi patří mezi jedny z nejlepších vražedných vymyšleností celého seriálu. Samozřejmě i v tomto dílu bylo pár povinných stupidních vodítek jako správné nitě ledabyle pohozené pod stolem, Columbovy zcela přesně (leč rádoby náhodně) cílené otázky typu: „Takže to byl on, pan František, který vám poradil, že máte hledat jméno paní Ludmily, je to tak?“ Nicméně mramorový klid doktora Mayfielda, se kterým odráží všechny útoky, i Columbova senná rýma, způsobená náhlým intenzivním pobytem na čerstvém vzduchu, rozhodně stojí za podívání. Finální scéna s rozuzlením je k nahlédnutí ZDE. (30.03.2007)

Hluchý vrah a oběť sovětský soudruh! To si nedělám legraci; takovou kombinaci jsem ještě v Columbovi neviděl. Mezi stěžejní okamžiky tohoto dílu se určitě řadí partie šachu na stole v restauraci, odehraná pomocí kořenek, nádobí, ulit od šneků a kdovíčeho ještě. Obětí je v tomto případě mimořádně sympatický postarší tlouštík Dudek, kterého jeho poněkud labilní soupeř šoupne do drtiče odpadů. Postava vraha je na můj vkus zahrána až přespříliš „vražedně“, čímž mám na mysli nepřirozenou topornost, vznětlivé až podrážděné výpady vůči všem columbovým dotazům atd. Za vyslovenou pitomost považuji způsob, jakým vrah dostal druhou šanci dokonat svůj čin: Dudek je v nemocnici a z ní také pošlou jeho společnici se seznamem léků, které má přinést z jeho hotelového pokoje. Asi stěží by v celé nemocnici neměli nic z dlouhého seznamu poměrně běžných medikamentů jako je inzulín atd. (30.03.2007)

Je to tak a nikdo mi to nevymluví - mezi jednoznačně špatné díly celé columbovské série patří ty, ve kterých je vrahem žena. A vůbec nejhorší jsou ty, kdy má scénárista pocit, že jeho postava je ďábelsky rafinovaná a zároveň neodolatelně krásná. Jedinou krásu a inteligenci v této vražedkyni vidím v dabingu Hany Maciuchové. Pohnutky k vraždě jsou spíš k smíchu (a to i v kontextu doby vzniku tohoto dílu), afektovaný způsob, jakým se vražedkyně chová, patří do kategorie „uražená blondýna druhého ročníku smíšené jednotřídky“. A o půvabech téhle lejdy, zvýrazněných gumovým nalepovacím znaménkem krásy, radši pomlčím zcela. A kdyby Columba nedaboval Petr Haničinec, bylo by to za jednu hvězdu jako fík. Sehr ekelhaft díl! (30.03.2007)

Dík pitomé změně na letní čas jsem zaspal téměř polovinu tohoto dílu, takže mohu zhodnotit pouze finálové události. Mnohdy je na celém dílu zajímavý pouze právě úvod s vraždičkou, ne však zde. Připadalo mi až neuvěřitelné, s jakou grácií se poručík baloňák choval v prostředí vynikajících vín, rozlehlých vinic a temných sklepů. Opravdovou hvězdou tohoto dílu byl ale vrah, kterého snad nelze ani za vraha v pravém slova smyslu považovat. Byl to spíš nadmíru citlivý člověk, který by nikdy nesnesl zkázu svých milovaných vinic, jediného místa, kde byl opravdu šťastný. A samotné zatčení bylo pro tohoto božího člověka i jistým vysvobozením, protože znamenalo vytržení ze spárů sekretářky, která jej 20 let platonicky milovala a nyní začala chtít víc. Závěrečná scéna na útesu a následně s vínem "Montefiascone", jakožto darem od samotného Columba, se řadí mezi nejsilnější momenty tohoto seriálu vůbec. (28.03.2007)

Už jsem mnohokrát napsal, že jednotlivé epizody stojí i padají právě s výběrem hlavního záporáka, tedy vraha. A volba herce v tomto dílu byla velice nešťastná – nulové charisma a tupý výraz ve tváři jsou jediné devizy XY. Je nepochopitelné, že vrah byl kandidátem na senátora a přesto nedokázal s Columbem rétoricky soupeřit a odvrátit tak podezření ze své osoby. Obvyklé humorné odlehčení zde také chybělo, tedy pokud někdo nepočítá za vtipné columbovské esakpády s hledáním bloku a tužky po kapsách. K nim tentokrát ještě přibyly papírové modely autíček. Jediná zajímavost pro fanoušky seriálu Ženatý se závazky. Katey Sagal, představitelka Peggy, právě zde ztvárnila mikroroli mladičké sekretářky. (09.04.2005)

Ve své podstatě bylo na tomto dílu nejobjevnější použití techniky podprahových záběrů. V tomto ohledu se vrah skutečně překonal. A byl také rovnocenným soupeřem, který dokáže s baloňákem držet krok – „Jsem velice systematický člověk, poručíku. Já nepanikařím!“ Obvykle se rozčiluju nad debilitou některých point odhalení vraha, ale tato by se bez diskuzí dala zařadit mezi top 10 těch nejlepších. Kvůli ní stojí tenhle díl za zhlédnutí. A mimochodem; byla zde kratičká scéna, kdy se Columbo radil se svým kolegou, jak vraha chytit. Na něco přišel, vyletěl z místnosti jako střela a jeho kolega na něj zavolal KŘESTNÍM JMÉNEM! Hádejte jak zní. (28.03.2005)

V pořadí již druhý Columbo s mým oblíbeným vrahem a slizounem Jackem Cassidym. I kdyby se ani nepohnul, i kdyby nic neřekl, stále vypadá jako podezřelý číslo jedna. Kdosi o něm řekl, že chování i zjev má jako dušená šunka. Docela trefné. Ale zpět k věci – tak jako všechny Cassidyho vraždičky i tato byla připravena s mimořádnou přesností a perfekcionismem. A jako vždy neklapla, protože byla odhalena díky více méně blbé pointě se záměnou zámků a klíčů a rukopisů. Vtipné bylo, že Columbo zaníceně popisoval jeden svůj případ, který byl námětem pro předchozí díl Kandidát zločinu. Kriticky však musím uznat, že nejlepšího výkonu dosáhl Jack Cassidy pouze jedinkrát, a to pod vedením mistra nejmistrovatějšího – Stývna Špajlberga v dílu Vražda podle knihy. (09.04.2005)

Již zmíněná režie Alfa Kjellina je opět téměř bezvadná. Děj je zasazen do prostředí ústavu zvaného "Myslící tank", tedy plného mimořádných inťoušů, vymýšlejících plány pro 3. světovou válku. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že hlavní představitel vraha vypadá jako hubenější kopie Alfreda Hitchcocka. Nevím, zda to byl úmysl, ale herecký výkon tohoto pána byl velmi slušný. Navíc byl díl doslova prošpikován sarkastickými fórky na Columbovo inteligenční schopnosti a naštěstí se tvůrci protentokrát vzdali oblíbené humorné linky "blok-tužka-manželka-málem jsem zapomněl!" Obzvlášť pěkná je poslední scéna filmu, uvozená větou „Jste divný člověk, Columbo, a já nebudu riskovat.“ (23.03.2007)

Další vejlupek, který si myslel, jak má nad tím pitomým, umaštěným policajtem navrch. A zase další omyl. Columbo obvykle rozhazuje sítě do více míst, aby jimi pak pachatele perfektně slovil, ale hlavní chybou tohoto zločince byla jeho nedočkavost. Kdyby se své rozhazovačné ženy nesnažil zbavit tak rychle, mohlo mu to projít. Koho zajímají drobné pikanterie z poručíkova života, tak v tomto dílu uvidíme jeho byteček (bohužel bez manželky). Je to taková zatuchlá klícka, pro baloňáka jako stvořená. (24.03.2007)

Díl ze sporťáckého prostředí, kterému jsem nerozuměl a příliš mne neoslovil. Určitě by se ale dal mnohem více zatraktivnit, kdyby si vrah prohodil místo s obětí, protože zmíněná oběť byla aspoň trochu bodrá a vtipná, oproti vrahovi-tělocvikáři, tresce ze solária vytažené, do upnutých kalhot vecpané. (24.03.2007)

Díly pod režijním vedením Alfa Kjellina mají vynikající atmosféru a spád. Kjelin má navíc i cit pro výběr hlavních herců (viz Dobrá pověst nade vše), tudíž existuje vysoká pravděpodobnost kvalitní zábavy. Troufám si říct, že excelentní výkon zde podal Dick van Dyke a zároveň jeho české alter ego Ladislav Frej. Mnoho herců si pravděpodobně myslelo, že hrát vraha lze pouze tím, že budou divně vypadat a divně se chovat. Chyba lávky. To nestačí. Van Dyke představuje vše, co lze od pořádného vraha očekávat – úlisnost, sebevědomí i ledový klid. Jeho postava profesionálního fotografa je dobře vystavěna, postupně se zvyšující nenávist vůči Columbovi a jeho dedukčním metodám je téměř hmatatelná. A i styl, s jakým si sám pod sebou uříznul větev, je navýsost elegantní. (24.03.2007)

Patrick McGoohan se v seriálu mihnul několikrát, avšak v tomto dílu dostal dle mého soudu nejlepší příležitost rozvinout své herecké vlohy, jejž ho jednoznačně řadí do rolí všiváků všeho druhu. Jeho plukovník Rumford je mimořádně dobře odolný vůči jakémukoliv nátlaku, silou své osobnosti drží vojenskou akademii mezi těmi nejlepšími v celých Státech. A tak čin, ke kterému se odhodlá, se jeví jako zcela pochopitelný a lze jej chápat jako projev tvrdého, nicméně spravedlivého a věci oddaného člověka. Nelze opomenout ani skvělý dabing, který je obecně v celém seriálu na velice slušné úrovni. Avšak tentokrát se režie strefila do černého, protože dabing pana Bořivoje Navrátila nelze označit jinak než jako excelentní. Málokdy splyne hercova tvář s propůjčeným hlasem tak dokonale jako zde. (28.03.2007)

Slizký potenciál Roberta Vaughna v roli hlavního záporáka nebyl ani z poloviny dobře využit. Poručík Baloňák má opět navrch od prvního okamžiku, kdy uviděl tělo oběti. Pointa tohoto odhalení byla mimořádně debilní (zvláště peříčko pode dveřmi, které otevře cestu k celému případu). Navíc poručík byl v tomto dílu na výletní plavbě se svou manželkou, která nám však jako obvykle zůstala utajena (tedy kromě informace, že má tmavé, nahoru vyčesané vlasy). (23.01.2005)

Další průměrný díl. Ten seriál nějak upadá. I to zemité buranské vystupování drahého lieutenanta Columba mi už leze krkem. Měl pravdu ten, kdo kdysi řekl, že na Columba se dá podívat tak jednou za měsíc, to vám pak nepřipadají jednotlivé epizody, resp. stále stejné postupy, jak je vrah odhalen, tak nudné. Jeden příklad za všechny – v tomto filmu byl vrah odhalen tak, že si Columbo nechal mnohonásobně zvětšit záznam z videopásky a odhalil důležitý detail. I dnes by to bez špičkové techniky bylo obtížné, ale tvrdím, že v roce 1975 to bylo zhola nemožné, obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že záznam byl pořízen z černobílé průmyslové kamery. (23.01.2005)

Nejzajímavější na celém dílu je mistrně volný český překlad celé epizody; z 'Deadly State of Mind' se rázem stal 'Vrah zavolá v deset'. Celá pointa je v tom, že pokud vrah vůbec volal, bylo to v půl jedenácté, tudíž překladatelská volnost maximální. Pouze další z příkladů, jak se může někdo ďábelsky napálit, když si o filmu vytváří prvotní dojem z jeho bravurně přeloženého názvu. (23.01.2005)