Paprika
Paprika
Réžia:
Satoši KonKamera:
Mičija KatóHudba:
Susumu HirasawaHrajú:
Megumi Hajašibara, Akio Ócuka, Hidejuki Tanaka, Kóiči Jamadera, Micuo Iwata, Satoši Kon, Jasutaka Cucui, Daisuke Sakaguči, Rikako Aikawa, Anri Kacu (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)
(viac)Recenzie (232)
Barvity vylet na jehoz konci se probudite do "reality", vyjdete do ulic a jdete si opet koupit listek do kina. Mozna pro nekoho hodne dezorientujici, ale kdyz se vam neco zda - muze to by take dost zmatene. Paprika je takova dokonala postmoderni podoba soucitne bohyne Kuan Jin. Elementu laskave zenskosti v jejim animovanem podani, jsem s hrdiny tohoto filmu tez propadl. Tohle bylo neobycejne bohatych devadesat minut. ()
Děj "mírně" nepochopitelný, přišlo mi, že se to celé točí jen kolem snu, přesněji kolem barevného kouzelného průvodu plného buď šílených japonských představ nebo přímo prvků japonské kultury... Nebo přišlo jen mně, že všechno vychází z onoho průvodu? Každopádně, společně s hudbou (autor Susumu Hirasawa) byl tohle nezapomenutelný zážitek. A kdyby bylo v celém tomto díle čitelné nějaké srozumitelné poselství, byla bych schopná dát i 5 hvězdiček. ~(4,2★)~ ()
Toto je presne námet, ktorý by som chcel vidieť v hranej podobe, čím môžem naštvať mnohých verných priaznivcov anime. Postavy ma príliš nezaujali, príbeh síce áno, ale nedokázal som sa do neho naplno ponoriť. Cítil som sa asi ako keď si chcem užiť super sen, ale stále sa z neho prebúdzam, potom znova zaspím, začnem sniť, ale prebudím sa opäť a už ma ani ten sen poriadne nebaví. Pri prvom pokuse film vidieť som dokonca zaspal, ale to bolo spôsobené skutočnou únavou. Záver je výborný, ale takéto monumentálne finále malo trvať dlhšie, než len tých sotva pár minút. ()
Vizuálna bomba s nápaditým scenárom a rôznymi vychytávkami. Nechápem, ako to niektorí ľudia robia, ale ide im to sakra dobre. ()
Tie snové šialenosti boli vskutku nápadité, prelínanie sna do skutočnosti a naopak skoro nepostrehnuteľné, vizuál farebne podmanivý ... bohužiaľ ma to ale väčšinu stopáže nebavilo. FILMOVÁ RULETA 2017 ()
Japonské animáky jsou opravdu zvláštní. Na jedné straně jsou tu nádherně hravé kousky jako např. "Cesta do fantazie" a na straně druhé tu jsou těžko pochopitelné snímky jako třeba tento. Opravdu pořádně nevím o co ve filmu šlo a řekl bych, že ne všechno tak úplně dávalo smysl. Film má sice opravdu pěknou animaci ale neuvěřitelně jsem se v něm ztrácel a později jsem se dostal do fáze kdy mě film přes svou komplikovanost přestal bavit. Asi se opět vrátím do světa Miyazakiho fanazie. ()
Já snad přijdu na chuť anime... A na vině bude Satoshi Kon. V první půl hodině jsem byla docela obstojný mimoň a v té poslední jsem zapomínala dýchat. Všechno do sebe začalo zapadat ve strhujícím závěru. No a v té prostřední půlhodce jsem si říkala, že ty japonský sny jsou přesně tak ulítlý jako ty moje. Co jinak dodat? Mně se to líbilo - hudba, děj, zvraty i spád. Pobavil plakát v kině na Tokyo Godfathers a hodně netradiční romantický pár. Zase mám o čem přemýšlet, ne že bych to chtěla srovnávat s Počátkem, ale... prostě sny mi zůstávají v hlavě hodně dlouho. ;^) ()
Na jednu stranu vizuálne a hudobne pôsobivé, na stranu druhú príliš uletené a japonské. Pochodujúce domáce spotrebiče mi fakt vadili a doteraz ma strašia v snoch. Scenár sa snaží byť vedecký, ale je dosť problém stíhať spracovávať prednesené fakty, ktoré sami o sebe až také jednoznačné nie sú (a napokon ide viac o mystiku ako uveriteľnú skutočnosť). Filmy o snívaní majú byť trochu nejasné, ale až teraz mi došlo, ako geniálne na to išlo INCEPTION... ()
Zlinfest 2008: Moje první seznámení s japonským anime. Očekávání tedy veliké, ale nepříliš naplněné. Příliš jsem se ztrácela v tom příběhu, kde se sen prolíná s realitou. Moc jsem to nepochopila...Jinak hudební a vizuální stránka super. ()
Vodopád fantazie a ztřeštěných nápadů, originalita na každém centimetru čtverečním, zábavný kolotoč, animace překračující hranici dokonalosti... Ale má to své ALE - chybí mi tady to, co jsem si zvykla v anime vídat, a to jsou dobře napsané postavy. Nebo spíše postavy, s kterými se (třeba i přes ne zrovna ideální charakterové vlastnosti) sblížíte, připadají vám jako dobří kamarádi, máte pocit, že je znáte. Papriku ale sledujete tak nějak z povzdálí a i když je rozjuchaná až hrůza, čiší z její prezentace chlad. O to životnější mi přijde odtažitá Atsuko, u které mám ale problém s jejím milostným procitnutím, ke kterému po celou stopáž v podstatě nic nesměřovalo. Prostě to přišlo jako blesk z čistého nebe (jedna milá výtahová scéna na tom nic nezmění). No a poslední výtka směřuje k samotné prezentaci snů, které samy os obě chápu spíše jako výlet do temného lidského podvědomí a proto bych čekala v jejich prezentaci spíše věci nepěkné či aspoň blíže realitě (ano, sny bývají velmi nereálné, ale rozhodně se mi nikdy nezdálo o rozjuchaném průvodu hraček, barevných zvířátek apod. ,obecně ten průvod mi asi trochu zničil zážitek z Papriky). Nelze nezmínit geniální hudbu. ()
Docela zklamání. Dějově je to plytké, až hanba. Ona proklamovaná hra se snovou fantazií se omezuje na průvod ledniček a panenek městy a krajinou, neustále a zbytečně opakovaný motiv. Samotné téma prolínání snů několika subjektů, až se vytvoří jeden jediný sen, je sice zajímavé, ale totálně nezpracované. Zlatá Cesta do fantazie. --- Japonské anime o prolínání světa snů a reality v hodně drsném kabátku. Režisér Satoshi Kon je nám znám díky Tokijským kmotrům, tentokrát však natočil svým způsobem hodně ujetou šílenost. Příběh začíná noční můrou jednoho policisty, který má trauma, jak jinak. V jeho traumatických snech mu pomáhá se orientovat jeho bývalý známý, vědec, a jeho asistentka, která umí "skočit do snů" a zde jako svérázná dívka jménem Paprika věci pozorovat i řešit. Vše se zkomplikuje, když se ztratí jeden vědecký kolega, druhý zůstane připojen ke snovému přístroji. Pátrání v jeho ztraceném snu se ukáže být nebezpečným, uvíznout zde může kdokoliv. Navíc se zdá, že se začínají prolínat sny více lidí. Společným jim je pouze průvod všech možných i nemožných věci s vlezlou písničkou a pronášení zcela nesmyslných vět ve stylu "Zítra bude pršet, protože letadlo nad bankovními účty ztratilo kuřecí stehna". Někomu může pak závěr filmu připadat jako animační orgie, jiný může být zmaten z přemíry barev, motivů, postav i postaviček. Možná ani sami tvůrci už ke konci nedrželi otěže svého příběhu. U nás film vyšel v dvoudiskové edici. Na prvním najdeme jako bonus jen trailery na 4 jiné filmy (s DE a NL titulky) a komentář tvůrců s GB titulky. Bonusy druhého disku mají titulky GB, FR, DE, IT, ES, NL a PT a nabízejí film o filmu (30:08), rozhovor tvůrců s japonskými dabéry obou hlavních postav (29:05), a dokumenty o počítačovém zpracování (15:11) a umění fantazie (12:09, o počítačovém vytváření snu). ()
Problém Satoshi Kona, co se týče Papriky stojí hlavně na tom, že závidí divákům své dílo a tak se jak malej trucovitej harant rozhodne, že z toho just taky bude něco mít a začal pidlikat scénář. Scénář, jenž se sice tváří skutečně komplexně a inceptionovitě, ale přitom pomáhá si v posunování děje základními scénáristickými berličkami (deus ex machiny, absence kauzality, strašné shody náhod), které maskuje anarchistickým vizuálem a tématem "kde je prostě vše možné". Prostě se rozhodl, že si tu neomezenou snovost užije po svém. Problém pak může mít divák, která přistupuje k Paprice prvořadě jako k filmu. Zase na druhou stranu to sám přiznává a například linie s detektivem na úsvitu velkoměsta, líbajícím spanilou oběť a v druhé ruce svírající šestiraňák nejsou jen takový kravinky pro publikum, ale skutečným záměrným katarzním prvkem."Musíme jít. Blíží se happy end." PS: kdo na konci u titulků nezpíval je debil ()
Šílená fantasmagorie, nebo téměř dokonalá imaginace a hrátky s divákovou myslí, za pomoci snového anime, slušné atmosféry a pořádné dávky chaosu? Chvílemi jsem měl chuť to vypnout, chvílemi jsem se naprosto zažral do děje. Satoshi Kon prostě dokázal vytvořit něco, co ani teď po skončení nedokážu přesně popsat a vyjádřit své pocity. Hudební doprovod byl vážně dobrý. Takže se uvolněte a nenechte si tuhle snovou divočinu ujít. ()
Pro mě starý způsob pohádky, příjemná hudba, ale jinak že by mě příběh zaujal a dostal do kolen se říct nedá. ()
Po vizuálnej stránke úlet ďaleko za hranice obyčajnej ľudskej predstavivosti. Nie však bláznivý trip bezo zmyslu... Príbeh Paprika nie je pozvánkou do neuveriteľne krásnych, no prázdnych výtvarných výjavov. Je čímsi viac - je bránou do interaktívneho duchovného prežitku. Nie je to úspechom opitá domýšľavosť. Je to prvotriedna zábava s výrazným emočným obsahom. Vzťah medzi snom (predstavami) a realitou je tu vykreslený veľmi pozorne, odvážne a zrozumiteľne zároveň. Nikdy som intenzívnejšie neprežíval poznanie o krehkosti ich vzájomného prepletenia, nikdy mi táto ich desivo nádherná, vzájomná závislosť neprišla úchvatnejšia. A nikdy som, napriek upozorneniu na nesplniteľnosť najväčšej túžby, práve po nej jedinej nezatúžil... ()
Bohužiaľ aj keď mám Kona rád, jeho posledný film ma nenadchol. Hoci Cucuiho knihu som čítal. Z nej som mal rozpačité pocity. Bola istejšia vo vzťahoch a v snovom súboji rozpačitá a plná pre mňa nefunkčnej sexuality. Film je robený na vážno, množstvo postáv tu chýba a vzťahy medzi nimi sú naznačené len povrchovo. Na druhú stranu súboj v krajine snov je epický. Zase raz dôkaz, že animovaný film dokáže veľmi pekne prekračovať hranice. Kniha bola satirická, čiernohumorná a rozhodne nie pre každého. Paprika ako film je klasickým stúpencom svojho žánru, ktorého vyzdvihuje hlavne kreatívna zložka a nápaditosť Satoši Kona. Možno, keby som knihu nečítal, by sa mi to celé páčilo o trošičku viacej. Takto je to pozerateľná jednohubka s fajn ústrednou pesničkou. ()
"A zábava může začít!" A začala... Zábava na kterou nezapomenu... Fantazie, kterou jsem viděl snad jen v Cestě do Fantazie od Hayao Miyazakiho... Strhující podívaná pro moje oči ve formě nápaditosti postav (a celého průvodu), prostředí, zvratů, příběhu a dalšího, co bych si snad nedokázal představit ani ve snu. "Pět dvorních dam tančilo za úchvatného doprovodu žabích fléten a bubnů. Orkán recyklovaného papíru skutečně stál za to. Konfety budou půvabně tančit kolem chrámových bran. Poštovní schránka s lednicí půjdou v čele průvodu!" Napsal jsem ve snu? Ano... Sen, hlavní téma filmu... DC Mini za to může! Nebo Tokita? Nebo ...? Satoshi Kon vytvořil bravurní příběh iluzí, fantazie, velice zajímavého, pro mě dobře zpracovaného příběhu. Zabalil to do dech beroucí, pestrobarevné a krásné animace, přidal nápaditou, zajímavou a pasující hudbu a okořenil to psychologickým kořením... Příběh, ve kterém se sny lidí prolínají, člověk ani nemusí mít přístroj aby do snu vstoupil a nakonec se sny neovladatelně mísí s realitou. Paprika! Hned jsem si jí oblíbil... Sympatická, hezká, usměvaná, chytrá... ...zajímavá... Ostatně jako celý flm... "Světlo a tma. Skutečnost a sny. Život a smrt. Muž a...?" ()
Je to moc krásná hra s fantasií..snové pasáže jsou opravdu snové se všemi těmy pády do hloubek,měnícím se prostředím a identitou-tak jak to známe.......Ale mě trochu nesedla ta kresba a příliš dlouhý a nekonečně nadstavovaný konec....65% ()
Skvělý vizuální zážitek a báječná hudba. Možná jsem od filmu čekal něco trochu jiného, ale to, co mi bylo nabídnutu, mě rozhodně nezklamalo. Ba naopak. Tento film mě naplnil takovou dávkou pozitivních emocí, jako tomu bylo u Miyazakiho filmů (rozuměj velkou). ()
Jsem unesena. Film plný fantazie bez hranic, stačilo málo a vznikl z toho zamotaný blábol, ale mez nebyla překročena a já viděla úžásné dílko, ve kterém se sny mísí se skutečností. Skvělá animace (většinou figurky nejsou tolik přeslazené ve stylu Manga) a hudba. ()