Tisíc dnů s Annou
Anne of the Thousand Days
Réžia:
Charles JarrottKamera:
Arthur IbbetsonHudba:
Georges DelerueHrajú:
Richard Burton, Geneviève Bujold, Irene Papas, Anthony Quayle, John Colicos, Michael Hordern, Katharine Blake, Peter Jeffrey, Joseph O'Conor, William Squire (viac)Obsahy(1)
Aj hrdosť mladej ženy môže byť natoľko silná, že nečakane zastaví vládcu Anglicka v jeho neukojenej žiadostivosti... Na stôl anglického panovníka (Richard Burton) je predložená závažná listina, ktorá má rozhodnúť o živote kráľovnej Anny (Geneviéve Bujold). Obvinenie z cudzoložstva a zrady nenechá ani kráľa Henricha VIII. chladným. Keď raz muž miluje ženu po svojom boku, túži po jej objatí, trpí s ňou a nedočkavo očakáva príchod ich dieťaťa, nemôže byť pre neho ľahké určiť, či ostane nažive alebo bude nemilosrdne sťatá. Vo svojich myšlienkach sa vracia späť do minulosti, kedy Annu spoznal. Kráľ Henrich žije nespútaným spôsobom života, síce je formálne ženatý, ale to mu nebráni mať nespočetné množstvo mileniek. Ešte žiadna sa mu nevzoprela, získal každú, na ktorú ukázal prstom. Podobne je to aj s Anninou sestrou Mary (Valerie Gearon), tá sa do kráľa zaľúbi, vo všetkom sa mu podvolí a nič za to nežiada - len jeho lásku. Napriek tomu, že pod srdcom nosí jeho dieťa, Henricha stráca, pretože jemu je vzácne len to, čo mu je odopreté. Jej otec Thomas Boleyn (Michael Hordern) týmto vzťahom získal vysoké postavenie kráľovského pokladníka a nemieni sa ho vzdať. Panovník sa zaujíma o Annu, jej srdce však patrí mladému Lordovi Percymu (Terence Wilton). Neodbytný Henrich prichádza do jej domu a dožaduje sa jej pozornosti napriek tomu, že o neho nestojí. Jedinou túžbou Anny je vydať sa za Percyho, ale kráľ im sobáš prekazí, chce, aby sa stala len jeho milenkou. V strachu zo straty pohodlného života a vysokého postavenia na ňu rodina tlačí, aby sa podvolila nekompromisnému vládcovi. Anna je však neústupná, jej sladký hlas vypovedá panovníkovi všetko, čo si o ňom v skutočnosti myslí. On ostáva jej úprimnosťou zaskočený, takú opovážlivosť si ešte žiadna žena nedovolila. Ubíja ho jej vynútená chladná prítomnosť a nesmierne trpí, pretože ju začína ľúbiť. Zároveň si začína uvedomovať, že vôbec nebude jednoduché, získať si srdce neoblomnej krásnej ženy... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (105)
Krásná klasika, nádherný příběh, aneb jak to mohlo být se slavnou druhou ženou Jindřicha VIII. Genviéve Bujold si mě opravdu získala, její Anna je nezapomenutelná. Richard Burton nemůže zklamat. ()
Herci velmi dobří a vhodně obsazení, dokonce i poněkud vyzáblá a dětsky působící Genevieve Bujold předvedla skvěle prudkou, sebevědomou a mocichtivou Annu Boleynovou. Výprava kvalitní. Dialogy/ bonmoty místy velice vtipné.Film ale jinak velice povrchní, lehce plynoucí, v ca. 140 minutách žádné větší vzrušení ani hlubší průnik do charakterů postav nebo do politických a společenských propletenců oné doby. 140 minut sledujeme vlastně jen Jindřicha VIII., posedlého touhou získat mužského potomka, následníka trůnu. Takto jednoduchou a celkem nezáživnou dějovou linii nemohla zachránit ani herecká legenda a extratřída Richard Burton. Na jedno zhlédnutí kvalitní zábava, kdy 140 minut uběhne jako voda. Podruhé bych se ale už určitě více či méně nudila, i když Burtona mám velmi ráda a obrazový formát 2.35:1 je můj nejoblíbenější. Slova v závěru filmu o dlouhé slavné vládě své dcery Alžběty (Alžběta I.) Anna Boleynová pravděpodobně nikdy nepronesla, i když to mohlo být její vzdálené mlhavé přání. ()
Výborný historický film, ktorý však už len svojím obsahom a tiesnivou atmosférou nemôže prirásť k srdcu. História nám stále dokazuje, že opojenie mocou akéhokoľvek druhu robí z človeka monštrum. Oceňujem, že na dobu svojho vzniku sa tvorcovia nesnažili príbeh preromantizovať, k čomu prispeli aj skvelé herecké výkony. ()
Svinsky vykreslene svinstvo bohatych svin. Svinarna za 4*, ked sa este tocilo bez povinnych svinaren, tych nehistorickych nepanovnickych, pre ktore co i len trocha slusny clovek dnesne filmy ani pozerat nemoze. A pritom svinarna paradna, ibaze decentne podana. ()
Viděno až po Králově přízni a musím konstatovat, že oboje má své kouzlo. Historie i zde krapet připepřena ve prospěch poutavosti (no a co, stěžejní body zůstaly a já se alespoň díky všeobecnému povědomí nedopustím spoileru, když konstatuji, že krásná vznešená hlavinka v závěru dopadla, jak bylo dáno.... konec konců nejde o dokument). Richard Burton ovšem svým Jindřichem, alias královským vznětlivým roztouženým kozlem, Erica Banu převálcoval na celé čáře. ()
Tohle je zkrátka stará poctivá filmařina a vděčné téma - Tudorovci, nejlépe pak to, co se točilo kolem Jindřicha VIII. Skvělé herectví, krásné kostýmy, hudba, exteriéry i interiéry, v neposlední řadě pak je třeba zmínit i výborný český dabing, film pochází z dob, kdy se u nás ještě dělal výborný dabing. ()
Vyzdvihujem český dabing, aj keď za to si zásluhy tento film vziať nemôže. Anna jednoznačne najsilnejšia postava. Niektoré scény sú vysoko katarzné a nadupané emóciami - chvála predstaviteľom za ich výkony. Veľmi kvalitný film po všetkých stránkach. ()
Oproti tomuhle jsou Tudorovci opravdu sračka. Brilantně napsané dialogy, věrohodně ztvárněné historické osobnosti, žádné prvoplánové píchačky a lízačky, a pak, Burtona už nikdy nikdo nenahradí. ()
* kráľ Henrich a kráľovná Anna * dvor, politika, kostýmy * vášeň, láska a vzťahy * ()
Nejsem zrovna fanouškem historických kostýmních filmů, které bývají sice výpravné, ale často nudné. Tento mě však doslova nadchl, měl švih a spád a oplýval brilantními dialogy a neméně brilantním herectvím nejen obou hlavních postav. Vynikající dabing tentokrát skvělý výsledek ještě podtrhl. ()
Konečně jsem pochopila, jak to Boleynka na Jindřicha hrála a proč kvůli ní byl ochoten zbořit zavedené pořádky a riskovat téměř vše... Herectví Richarda Burtona nezestárlo, film působil upřímně a věrohodně, nezapomenutelný příběh, který ovlivnil dějiny. ()
Nejen zobrazení historie, ale také psychologie postav. Genevieve Bujold jako Anna je dokonalá, do děje vtáhne tak, jako by divák sledoval dokument, a nikoliv film. Jediné, co bych dokázal tomuto filmu osobně vytknout, je jeho délka - ale ne proto, že by se divák nudil, že by film nesledoval s napětím. Ale právě proto, že dílo je natolik umělecky dokonalé, že udržet pozornost po celou dobu (protože film téměř nemá slabší chvíle) je velmi náročné. ()
Úžasně natočené a úžasně zahrané (Burton, Bujoldová) historické drama, které vyniklo v původní verzi v kinech pro 70 mm filmy. Děj ve spojení s vizuální stránkou pohlcuje diváka a ukazuje hodně z pozadí vlády Jindřicha VIII. ()
Je to prostě starý film - divadlo, s poměrně placatou zprávou uvnitř ()
Historicke filmy velmi nemusim ale tento sa vydaril. ()
Tudorovec Jindřich VIII. a jeho šest žen z nichž jedna byla Anna. Opět se budu opakovat, ale 50., 60. a 70. léta byla na historické filmy bohatá. A všechny se většinou pyšní precizní kostýmní prací, což platí i zde a perfektními hereckými výkony. Je to také trochu psychologický film, kdy Anna zpočátku moc nechápe, co udělala špatně a proč Jindřich svou lásku nedává najevo. I samotný král má co dělat, aby se své manželky adekvátně zbavil. V úvodu navíc zazní česky zpívaná píseň, což určitě potěší. Pro Charlese Jarrota nejde o jediný historický film, hned o rok později skákl za humna a to rovnou do Skotska. I Richard Burton si zahrál hned v několika historických velkofilmech. Tento snímek působí ve srovnání s americkými produkcemi podstatně skromněji, ale jistě za to může i popisovaný děj sám o sobě. A přestože je téměř dvě a půl hodiny dlouhý, stojí za to. Zvláště výkon Geneviève Bujold mě velmi potěšil. ()
Velké divadlo, větší než Shakespeare by se dalo říct, a nikoliv jen proto, že se tvůrci celkem věrně drží historických faktů. Vkusná dramatizace je podpořena skvělými výkony herců, jimž plynou dialogy z úst tak lehce a přirozeně, až navozují zcela nadčasový dojem. Kromě dalších povedených adaptací této látky mi evokuje film (nejen) dobou vzniku příbuzného Lva v zimě, a v závěru i naše Kladivo na čarodějnice. ()
Další historický skvost s hvězdným Richardem Burtonem, který si skvěle vystřihl roli Jindřicha VIII, také Genevieve Bujold v roli Anny Boleynové působí velice přesvědčivě, dvůr Anglie 16.století nebyl žádný slastný život, třetí ztvárnění Jindřicha VIII a asi nejlepší, které jsem viděl. Chybně je zde uvedená Elizabeth Taylor, ta ve filmu nehraje. ()
Příběh Jindřicha VIII. a jeho manželky (manželek) byl ztvárněný v divadle, na plátně mnohokrát. Mnoho filmových zpracování bylo velmi úspěšných. Tady je nám nabídnuto manželství skutečných manželů. Je to výhra, to vám povím. Na filmovém plátně to srší emocemi a vášní. Tady nejde sice jsme ochuzeni o "background", proč král jedná, jak jedná z širšího měřítka, ale zato jde o drama dvou lidí, a tak to bylo i myšleno. Nu a tak tu máme v kostce oněch pár desítek dní, co spolu prožily Anna a Jindřich, než královna byla popravena. ()
Vypasený, arogantní, panovačný a krutý král Anglie Jindřich VIII. Tudor není příliš spokojen se svou manželkou, a tak hledá mladší a plodnější náhradu. V Londýně roku 1536 zvažuje král Jindřich VIII to, že nechá popravit svou druhou manželku Annu Boleynovou a také některé další dvořany. Pak se čas vrací o devět let zpátky, kdy je Jindřich nespokojen se svou starší manželkou Kateřinou Aragonskou, kterou si měl původně vzít její bratr, ale nakonec zůstala jemu, protože bratr umřel a protože politika. Jindřich si užívá románek s Mary Boleynovou, dcerou jednoho z jeho dvořanů, sira Thomase Boleyna. Na plese si všimne Maryiny 18ti leté sestry Anne, která studovala ve Francii. Ta je zasnoubena se synem hraběte z Northumberlandu, a oba mají od rodičů svolení ke sňatku. Král je okouzlen mladou a krásnou Annou a nařizuje svému lordu kancléři, kardinálovi Wolseymu, aby zasnoubení zrušil. Anna se o tomto rozhodnutí dozví a je pěkně nasraná. Je to inteligentní, sebevědomá a schopná žena. Obviňuje kardinála a krále, že zničili její štěstí. Henry se snaží Annu svést, ona však odolává a obviňuje ho z toho, že si syn hraběte vzal jinou ženu kvůli němu. Jindřich proto učiní z Anny svou dvorní dámu a tím ji dostane do své blízkosti. Jindřich se pořád snaží, ale ona k němu má odpor. On jí nabízí královskou moc a tituly, a ona začne pomalu, ale jistě podléhat. Díky své moci podrývá vliv kardinála Wolseyho, který si zpočátku myslí, že Anna je jen králův pomíjivý milostný zájem. Král chce, aby se Anna stala jeho milenkou, ona ale odmítá, protože nikdy neporodí nemanželské dítě. Jindřich zoufale potřebuje syna, a Kateřina mu porodila pouze několik mrtvých synů a zdravou dceru Marii. Jindřich si tedy chce Annu vzít a ona se svatbou souhlasí. Wolsley však prosí krále, aby od tohoto nápadu opustil, protože to bude mít politické důsledky a také to povede k rozchodu s církví. Z toho má Jindřich strach, protože otec jej učil, aby měl vždy církev na své straně. Wolsley nepřesvědčí papeže, aby povolil rozvod, a na to Anna upozorní rozzuřeného Jindřicha. Wolsley opouští svůj úřad a jeho palác v Londýně je darován Anně, která se konečně zamiluje do Jindřicha. Ti dva se spolu vyspí a Anna otěhotní, a tak se tajně vezmou. Anna je korunována na královnu, ale lidé se korunovaci znechuceně posmívají - asi v tom měli prsty Španělé. Později Anna porodí dítě, bohužel pro Jindřicha je to však dcera - princezna Alžběta. Jindřich proto začne na plese pokukovat po mladé Jane Seymourové, čehož si všimne královna a nechá proto Jane odvézt daleko od dvora. Anna však také není úplně čistá. Proti královně se ustanoví opozice v čele se sirem Thomasem Morem, a královna trvá na tom, že More musí být popraven, jinak nebude s králem spát. A tak je spousta členů opozice v čele s Morem popravena. Annino druhé těhotenství končí narozením mrtvého chlapce. To je pro Jindřicha poslední kapka a hledá společně se svým novým ministrem Thomasem Cromwellem způsob, jak se Anny zbavit. Cromwell nechá mučit Annina sluhu, který se v bolestech přizná k tomu, že cizoložil s královnou. A k tomu navrch zatkne a donutí k přiznání další čtyři dvořany. Anna je zatčena a odvezena do Toweru, kde je přiveden také její vlastní bratr, jenž s ní měl prý také spát...tohle je prostě úlet. Následuje soud, u kterého sluha Mark Smeaton přizná, že obvinění jsou lži a vše přiznal pod nátlakem. A tak se do soudu zapojí také král a sám začne sluhu vyslýchat, jeho osud je však už zpečetěn. Jindřich dá Anně poslední šanci - svolí se zrušením jejich manželství a tím učiní jejich dceru Alžbětu nelegitimní. Anna to však vehementně odmítá a říká, že raději zemře, než aby zradila jejich dceru, která jednou bude královnou. Henry se jí ptá, zda mu byla nevěrná a ona si začne vymýšlet, že ano, a že měla spousty mužů. To Jindřicha nasere, dá jí facku a odsoudí jí k popravě - lže, a tak musí zemřít. Konec stál za to - Jindřich se vydal ulovit Jane, Anna byla sťata na lešení zručným francouzským šermířem, zatímco se malá Alžběta procházela po zahradě. Prý z ní bude jednou velká královna, která bude vládnout obrovské říši...no, tak uvidíme. Byl to skvělý historický film s excelentními hereckými výkony, dobovými kostýmy a také byl dost historicky přesný. Jo, a Jindřich byl stejně jen tlusté a zvrácené hovado, to mi nikdo nevymluví, i když ve filmu se z něj snažili udělat aspoň trochu lidskou bytost. () (menej) (viac)