Tisíc dnů s Annou
Anne of the Thousand Days
Réžia:
Charles JarrottKamera:
Arthur IbbetsonHudba:
Georges DelerueHrajú:
Richard Burton, Geneviève Bujold, Irene Papas, Anthony Quayle, John Colicos, Michael Hordern, Katharine Blake, Peter Jeffrey, Joseph O'Conor, William Squire (viac)Obsahy(1)
Aj hrdosť mladej ženy môže byť natoľko silná, že nečakane zastaví vládcu Anglicka v jeho neukojenej žiadostivosti... Na stôl anglického panovníka (Richard Burton) je predložená závažná listina, ktorá má rozhodnúť o živote kráľovnej Anny (Geneviéve Bujold). Obvinenie z cudzoložstva a zrady nenechá ani kráľa Henricha VIII. chladným. Keď raz muž miluje ženu po svojom boku, túži po jej objatí, trpí s ňou a nedočkavo očakáva príchod ich dieťaťa, nemôže byť pre neho ľahké určiť, či ostane nažive alebo bude nemilosrdne sťatá. Vo svojich myšlienkach sa vracia späť do minulosti, kedy Annu spoznal. Kráľ Henrich žije nespútaným spôsobom života, síce je formálne ženatý, ale to mu nebráni mať nespočetné množstvo mileniek. Ešte žiadna sa mu nevzoprela, získal každú, na ktorú ukázal prstom. Podobne je to aj s Anninou sestrou Mary (Valerie Gearon), tá sa do kráľa zaľúbi, vo všetkom sa mu podvolí a nič za to nežiada - len jeho lásku. Napriek tomu, že pod srdcom nosí jeho dieťa, Henricha stráca, pretože jemu je vzácne len to, čo mu je odopreté. Jej otec Thomas Boleyn (Michael Hordern) týmto vzťahom získal vysoké postavenie kráľovského pokladníka a nemieni sa ho vzdať. Panovník sa zaujíma o Annu, jej srdce však patrí mladému Lordovi Percymu (Terence Wilton). Neodbytný Henrich prichádza do jej domu a dožaduje sa jej pozornosti napriek tomu, že o neho nestojí. Jedinou túžbou Anny je vydať sa za Percyho, ale kráľ im sobáš prekazí, chce, aby sa stala len jeho milenkou. V strachu zo straty pohodlného života a vysokého postavenia na ňu rodina tlačí, aby sa podvolila nekompromisnému vládcovi. Anna je však neústupná, jej sladký hlas vypovedá panovníkovi všetko, čo si o ňom v skutočnosti myslí. On ostáva jej úprimnosťou zaskočený, takú opovážlivosť si ešte žiadna žena nedovolila. Ubíja ho jej vynútená chladná prítomnosť a nesmierne trpí, pretože ju začína ľúbiť. Zároveň si začína uvedomovať, že vôbec nebude jednoduché, získať si srdce neoblomnej krásnej ženy... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (105)
Pro mě doposud naprosto neznámý film - jaká škoda! Ani po skoro padesáti letech to neztratilo nic ze své působnosti, a původní český dabing kvality filmu jen umocňuje. Vynikající herecké výkony se zaslouženými oscarovými nominacemi a působivé zobrazení atmosféry Anglie šestnáctého století. Teda ne že bych to mohl nějak objektivně posoudit, ale takhle nějak bych si představoval, že to asi mohlo vypadat. Emocionální iracionalita ve střetu s chladnou vykalkulovanou racionalitou, obklopená patolízalstvím, bohabojností, chtíčem a hromaděním majetku na úkor lidu. Když nad tím tak přemýšlím, tak tam vlastně nebyla žádná kladná postava, ke které by člověk mohl chovat nějaké hlubší sympatie - snad možná těch pár výjimek, které odmítly svou roli při legitimizaci vykonstruovaného procesu, což je stálo hlavu. Zajímavé je, že při zpětném pohledu na poslední dvě věty si říkám, že to samé by do značné míry platilo i o padesátých letech v Československu... Aneb dějiny se opakují, ale lidstvo je nepoučitelné... Plný počet bodů za nenásilné rozšíření mých dějepisných obzorů, šestnácté století nikdy nebyl můj šálek čaje... ()
Historické filmy mne nelákají, ale v tomto případě jsem udělala dobře, když jsem učinila výjimku. Velmi realistické, nenabubřelé a přitom hluboce působivé zpracování tématu mne strhlo a přimělo sledovat bez ztráty pozornosti až do konce. Opravdovost hereckých výkonů podtrhl i kvalitní a precizní český dabing. Co byl pro mne příjemný bonus, je bližší pochopení některých souvislostí a historických okolností této doby. Závěr filmu vyznění celého díla ještě umocnil. ()
Asi nej film na téma "jak to bylo s Jindrou a Aničkou Boleynovic", který zatím nic nepřekonalo. Povedená studie nikdy nevyřešeného problému,jak se to stane, že muž začne na ženě nenávidět právě ty vlastnosti, které ho na ní původně okouzlily... Asi má většina z nás štěstí, že naši drazí polovicové nejsou všemocnými panovníky a nemohou nás poslat na popravčí špalek... Krásné a smutné, leč pro nás všechny poučné dílo. Rochard a nádherná (a pro mě nejlepší Anna Boleyn) Genevieve Bujold to celé ještě povznesli do výšin nebeských :-)... ()
Tisíc dní s Annou dokazuje, že skvelý historický film ale vôbec nemusí byť výpravný, akčný a hysterický. Stačia dvaja vynikajúci herci ako Richard Burton a Genevieve Bujold, ktorí rozohrajú strhujúci príbeh vášne, lsti, zrady a pomsty a to všetko zamiešané v dokonalom viac ako dvojhodinovom koktejle, ktorý si určite radi vychutnáte aj na budúce. Anna svojou osobnosťou, čarom a vtipom skvele kontruje spupnému Henrichovi a práve svojim intelektom má častokrát navrch. Jej duch sa nestráca ani jej náhlou smrťou a paradoxne naznačuje svoje heroické pokračovanie v malej Veľkej Alžbete. Lepší konšpiračný plán sa snáď ani nedá vymyslieť :) ()
Je spousta historických, či historizijících námětů v britské kinematografii-Většinou jsou dějově propracovanější než ty hollywoodské a platí to i o Tisíci dnech s Annou. Andersonova hra, jako předloha není nudná, ale na divadle bych si ji vidět nepřál, protože mi po pročtení přišla "příliš ukecaná" ,nicméně její filmové zpracování mne překvapilo. Přesto, že scénář zhruba dodržuje historické okolnosti, daří se mu to nejdůležitější- držet dramatičnost děje a téměř prozaicky líčit jak vývoj vztahu postav a jejich v podstatě uvěřitelné motivace (při čtení hry mi některé nejspíše unikly, nebo tam nebyly). Text dal možnost hercům, více Richardovi Burtonovi, než Geneviéve Bujoldové, vybudovat uvěřitelné a živé postavy, které nejednají schématický. Je to trochu na úkor vedlejších rolí, protože plným vývojem v dramatu prochází pouze JIndřich VIII. (Spokojený sebevědomý vladař, ochránce církve toužící po potomkovi se dostane pod vliv své nové lásky. přehodnotí své vztahy s dosud loajální Kateřinou a pořád milující ženou Kateřinou, a následně i s jinak respektovanými nejbližšími dvořany, kardinálem Woolsey a kancléřem Moorem, aby nakonec zapudil i svou nejmilovanější Annu), Anna zůstává pořád neústupnou a tvrdou manipulátorkou, která až na konci svého života pochopí, že se do svého partnera-soka zamilovala právě ve chvíli, ve které on lásku k ní zavrhl. Ostatní postavy zůstávají v průběhu dramatu téměř neměnnými trochu až prvoplánovými esencemi svých hlavních charakterových atributů: Woolsey cynickým až pragmatickým, Moore loajálním a morálním, Cromwell úlisným a intrikujícím, Bolein tupě poddaným... Nevadí to, fil je o Jindřichovi a Anně. Na konec šedesátých let překvapí nápadité, přesto z historických reálií vycházející kostýmy a výprava, dobrá kamera a svícení (výborná práce se světlotonalitou jednotlivých scén, dle měnící se nálady- což v dobách celuloidu nebývalo tak jednoduché). U mne tři hvězdy platí za dobrý film. Kdyby to šlo dal bych spíše tři a půl, ale jelikož to nejde, dávám čtyři. Přece jen jeto v kontextu doby a žánru dílo výjimečné. ()