Desatero přikázání
The Ten Commandments
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Réžia:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Historický, Oskarom ocenený film hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychádza z Knihy Exodus a popisuje príbehy Mojžiša. Dej sa začína v okamihu, keď sa malého dieťatka plávajúceho v košíku po rieke, ujíma faraónova dcéra, ktorá ho prijme za svoje. Vďaka tomu je vychovávaný a vzdelávaný v prepychu kráľovstva. Až neskôr v dospelosti zistí pravdu o svojom pôvode. Rozhodne sa pomôcť hebrejskému ľudu a vyslobodiť ho z otroctva. Vzbúri sa proti nevlastnému bratovi faraónovi a kňazom ovládajúcim Egypt. A vyvedie Izraelitov z Egypta. (TV Lux)
(viac)Recenzie (140)
Megalomanie v obrazech i ve slovech. A to mám některé hollywoodské historické eposy docela rád - především Mankiewiczovu Kleopatru; ta je ovšem při vší své opulentnosti kultivovaná a napsaná jazykem takřka shakespearovským. Ten Commandments oproti ní působí jako slavnostní zahájení olympiády vygradované koncertem skupiny Queen. ()
Historický velkofilm popisující příběh Mojžíše (ve skvělém podání Ch. Hestona) od jeho narození, přes pobyt na faraónově dvoře, vyhnanství až po vysvobození židovského lidu z Egyptského otroctví. Poutavý příběh s obrovskými kulisami a výpravným zpracováním se drží striktně "Starého zákona" a není zde vypuštěna žádná důležitá událost! Desatero přikázání je naprosto skvělým příkladem jak mají vypadat velkofilmy s náboženskou (křesťanskou) tématikou (skvělé herecké výkony, kulisy, příběh není zkreslen fiktivními událostmi a hlavně se u něj nebudete nudit i přes jeho délku) - dle mého názoru dosud nepřekonán! ()
Pro mne nejlepší a dosud nepřekonané zpracovaní Mojžíšovské látky.... ()
Po nedávném zhlédnutí filmu Exodus: Bohové a králové od Ridleyho Scotta přišel čas na jeho o šedesát let staršího bratříčka. Jeden z prvních monumentálních "historických" eposů starého Hollywoodu nezklamal. Okouzluje výpravou, nádhernými kulisami Starého Egypta, výbornou hudbou a skvělým Hestonem v titulní roli (modrooký vysoký blonďák - typické dítě Izraele, ostatně jako i další tady..:)). Najdou se samozřejmě i neduhy - film občas působí poněkud divadelně, ve druhé části filmu je už moc Boha a málo děje, a samozřejmě megalomanská stopáž (jestli se nepletu, jeden z vůbec nejdelších filmů všech dob). Na druhou stranu nenudí, a dokáže udržet pozornost diváka. A Oscar za zvláštní efekty? Zcela zasloužený, závěrečná scéna přechod Jordánu je skutečně mistrovský kousek. ()
Dnešná premiéra. Skvelý film. Keď som začal pozerať tento film trochu som sa obával ako si režisér poradí s týmto príbehom, keďže je tu viac než dosť veci ktoré sa ťažko natáčajú aj v dnešnej dobe. Tento príbeh z biblie mám asi najradšej a musím uznať, že režisér si s týmto veľkým a dlhým príbehom poradil skvelé. Efekty pre niekoho môžu byť na dnešnú dobu vtipné ale mne to tak neprišlo. Podľa mňa sú efekty na rok v ktorom je film natočený skvelé. Príbeh je zaujímavý a hlavne dobre spracovaný aj pri svojej dĺžke, ktorá je 232 min má film nenudil a tie necelé štyri hodiny ubehli rýchlo ako voda. Ja osobne by som pridal ešte nejakých cca 15 min, keďže mi koniec prišiel rýchly a pár veci ku koncu bolo vynechaných ale čo už. Tento film je prakticky presný prepis príbehu z biblie až na ten koniec. Je tu skvelé herecké obsadenie, výkony, hudba. Až na ten koniec je to bezchybné dielo. Funguje tu úplne všetko. Film má 6 nominácii a 1 ocenenie za vizuálne efekty. Popravde ani sa tomu nečudujem. Celkové hodnotenie za mňa je 90%. Tých 10% dávam dole len za ten urýchlený koniec. ()
Parádní příběh z dob, kdy byl Bůh ještě příšný. Na plný počet to vytáhnou kozy Aničky Baxterové a samozřejmě výprava. ()
Mé třetí setkání s filmařskou megalomanií zlaté hollywoodské éry z přelomu padesátých a šedesátých let. Tedy období, kdy velkofilmy stály, ehm, nekřesťanské peníze, trvaly čtyři hodiny, začínaly desetiminutovou hudební předehrou a uprostřed bylo podobně dlouhé intermezzo, prostě z doby, kdy byl podobný spektákl velkolepým „bigger than life“ zážítkem se vším všudy! Přikázání na mě zapůsobilo doposud nejmocnějším dojmem a řadím ho v konkurenci Lawrence a Ben Hura na samotný vrchol, kterému snad ani nedokážu nic konkrétního vytknout. Jasně, je to poměrně statická, divadelní záležitost, ale na to jednak sere Anubis, a jednak se to k téhle látce prostě hodí. Fascinující je, že dodnes bez problémů fungují dokonce i naivní triky, což vynikne ještě víc třeba v kontrastu s digitálně sračkovitou Mumií, která je přitom o 40 let mladší. O myšlenkové náplni se bavit nemusíme, příběh je nesmrtelnou klasikou a pánbíčkářští Amíci ho odvyprávěli s patřičně fanatickým pravdoláskařským zápalem, přičemž ústřední trio Heston-Bryner-Anne Baxter si své role užívá stejně jako dobrotivý Bůh mučení egyptského lidu. 80 % ()
Velkofilmy, to je moje. tento jsem viděl poměrně nedávny a opět nezklamal, Ch. Heston exceluje, Y. Brynner jakbysmet, prostě parádička. Jen doufám že se jej dočkáme v HD verzi i v české lokalizaci, klidně si počkám i pár let. To bude teprve zážitek. ()
Rozhodně impozantní a výpravná, ale přesto poměrně plytká a nezajímavá adaptace starozákonní legendy. Těžkopádný děj zkrátka nevyváží sebelepší vizuální háv. 62 % ()
Monumentální – monumentálnější než cokoli jiného. Přechod Rudého moře vyráží dech i dnes, v době digitálních filmových světů, přes 50 let od vzniku filmu. Monumentalita však je na škodu vlastnímu biblickému poselství, o hledání víry, jediného Boha, o touze po svobodě; jako všechny pomníky trpí přehnaností a nedostatkem pokory. Daní za rozsáhlost filmu je i nevyrovnanost jednotlivých částí – zlomem k horšímu je setkání Mojžíše s hořícím keřem, kdy kromě Božího jména obdrží ondulovaný účes s melírem; celkové vyznění má však nepopiratenou sílu. Na rozdíl od sošného a odhodlaného Charltona Hestona podává farao Yula Brynnera tragicky mizerný výkon. Ve své době to ale musela být bomba. ()
Tak tomuhle se říká dechberoucí. Ať už si o tom chlápkovi myslíte cokoliv. ()
Velkolepě provedené lejníčko :) ()
Epický veľkofilm, pri ktorom si neuvedomujete tú dlhú štvorhodinovú minutáž, pretože každý záber je svojím spôsobom unikát. Silné momenty sú SILNÉ, pretože každý dôležitý moment tu má svoj vyhradený čas a priestor. Nehľadiac na to, že som ateista, je tento film v rámci náboženských eposov jedným z najlepších a v rámci kinematografie lesklým drahokamom. ()
Poslední film Cecila B. DeMilleho, který natočil svůj vlastní remake. Měl k tomu ale důvod. Zatímco první snímek byl němý, o více než 30 let později využil všech moderních vymožeností, aby natočil pořádný velkofilm. A není to u něj nic překvapivého. V roce 1916 natočil Janu z Arku, pak životopisný film o Ježíšovi, Kleopatře, ale i Křižácích. Historické filmy ho evidentně lákaly, ale to nej si připravil úplně na konec. Jak se říká - závěr patří mistrům. Klobouk dolů, co se tvůrcům podařilo v druhé polovině 50. let. Vizuálně vypadá snímek skvěle. A to se nebavíme jen o tricích, ale záběrech krajiny, pozadí, či velké výpravné scény staveb, davové scény. Samozřejmě Heston s Brynnerem jsou výborní. Příběh O Mojžíšovi, který připlul po řece připomíná našeho Plaváčka. Přesto je rozhodnutí Mojžíšovo zvláštní. Kdyby se stal faraonem, mohl pro svůj lid udělat mnohem víc. Svůj lid ale vyvedl a Bůh tomu pomohl - tvůrci to zobrazili podle hodně povedených trikových záběrů. A my ne zcela věrní katolíci můžeme jen doufat, že Bůh se také trochu reformoval a netrvá na tom, aby se člověk denně modlil, ale hlavně aby žil bez hříchu z psaného desatera. ()
skoda ze tam nie je vyslovene bozie meno, a skoda ze par faktov je uplne milnych..v kazdom priapde to musela byt absolutna pecka v 1956. Nadherna vyprava. Jeden z tych velkych filmov, ktore by boli dokonale keby mali silejsiu reziu a drzali sa faktov. 8/10 ()
Pre mňa, zarytého ateistu, to boli muky, a to mám staré filmy veľmi rada. Tak dlhé, patetické, strojené, kresťanské a megalomanské nič, som už dlho nevidela. Jediný znesiteľný sa mi zdal Yul Brynner, a hérečky (určite pravé egypťanky) boli kočky. No už len zato koľko peňazí sa zato dalo, a pár veľmi pekných záberov si to zaslúži 3*. ()
Tak bylo psáno, tak budiž hodnoceno.... Výborně zpracováno jak výtvarně, tak smyslně.... ()
Tyhle filmy z této doby a jim podobné byly výborné!! ()
Velkolepý a epický historický velkofilm vyprávějící jeden z největších příběhů o svobodě a víře. Snímek vyniká skvělou výpravou, díky které člověk doslova cítí atmosféru starého Egypta a prožívá spolu s hlavními aktéry jejich osud. Casting perfektní - Yul Brynner si podmaňuje každou scénu, ve které se objeví a Charlton Heston jako Mojžíš také nezklamal. V menší roli potěšil také Vincent Price a oku lahodí zejména pohled na Debru Paget a Anne Baxter. Mnoho diváků zřejmě odradí stopáž filmu, ale ani jediná scéna nebyla zbytečná, včetně všech detailů, které dohromady tvoří mocné poselství. Nejen izraelský bůh, ale hlavně Cecil B. DeMille zde ukázal svou velikost. ()
Súvisiace novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (viac)
Film s velkolepou výpravou, kulisy a kostýmy, který nás vrací do pompézních časů egyptské Nové říše, kdy byli Izraelité faraonovi otroci, kteří 400 let dřeli na jeho monumentálních stavbách a čekali na svého spasitele, kterým se stal nakonec princ Mojžíš, o jehož životě je tento film především. V podstatě je to taková krásná legenda, natočená podle Bible - druhé knihy Starého zákona zvané Exodus a také podle starých příběhů. Na začátku filmu se faraon Ramses I. doslechne o novorozeném hebrejském Vysvoboditeli, a tak nařídí povraždit všechny hebrejské novorozence. Yochabel však zachrání svého novorozeného syna tím, že ho uloží do koše a pošle po Nilu. Na břehu v rákosí jej nalezne Bithiah, ovdovělá faraonova dcera (a sestra budoucího faraona Setiho I.), a ujme se ho jako svého syna. Její služka Memnet pozná, že se jedná o Hebrejce, a tak ji Bithiah zakáže o tomto faktu mluvit pod hrozbou smrti. Bithian pojmenuje dítě Mojžíš a vyroste z něj silný a nádherný egyptský princ a válečník, který se stane generálem, jenž porazil Etiopii a uzavřel s ní alianci. Mojžíš a krásná princezna Nefertiti se do sebe zamilují, ale ona se musí vdát za následujícího faraona, aby udržela královskou linii. Při práci na stavbě města k jubileu vlády Setiho I. se Mojžíš setkává s kameníkem a otrokem Joshuou, který mu začne vyprávět o jediném hebrejském bohu. Jedna starší žena maže pod obří kameny, které tlačí a táhnou desítky otroků, olej, aby lépe klouzaly. Uvízne jí tam ale kus oblečení a málem je kamenem rozdrcena, nebýt Mojžíšova zásahu. Mojžíš netuší, že ženou je jeho biologická matka Yochabel, a pak seřve hlavního dozorce Baka. Mojžíš navrhne reformy ohledně zacházení s otroky - více vody a chleba a sedmý den v týdnu volno, což se vůbec nelíbí jeho nevlastnímu bratrovi Setimu. Mojžíš tvrdí, že to dělá dělníky produktivnější, ale Ramses přemýšlí, jestli náhodou není Mojžíš ten hebrejský Vysvoboditel. Nefertiti se pak od Memnet dozví pravdu o Mojžíšovi, a tak ji zabije, aby to nevyzradila, ale uvěří tomu díky kusu levitské látky, do které byl Mojžíš jako novorozenec zabalen. Mojžíš následuje Bithiah do domu Yochabel, kde se setkává se svou biologickou matkou Yochabel a také s bratrem Aaronem a sestrou Miriam. Mojžíš tak začne pracovat s otroky a dozvídá se o nich více. Nefertiti chce, aby se vrátil do paláce, odkud by mohl pomoci svému lidu a on s tím souhlasí. Mojžíš následně zachrání vzpurného Joshuu před smrtí tím, že zabije toho zmrda Baku a řekne Joshuovi, že je také Hebrejec. Svědkem přiznání je dozorce Dathan, který to následně vykecá faraonovi. Mojžíš je zatčen a vysvětluje, že není Vysvoboditel, ale kdyby mohl, tak by otroky osvobodil. Seti I. prohlásí svého syna Ramsese za svého jediného dědice a nechá na něm to, aby Mojžíše potrestal. Ramses místo trestu smrti vyžene Mojžíše do pouště s holí, chlebem a vodou na jeden den. Mojžíš se také dozvídá o smrti své matky. A pak následuje Mojžíšova velká proměna, nechá si narůst vousy a viditelně zestárne. Mojžíš putuje pouští až ke studni v Midianu a zde ochrání sedm krásných sester před Amalekity. Za to je ubytován u jejich otce Jethra, beduínského šejka, který uctívá boha Abrahama. Pak se ožení s nejstarší sestrou Sephorou a také najde Joshuu, který uprchnul z Egypta. Mojžíš se stává pastevcem ovcí a sleduje horu Sinaj, na které neustále bouří a obklopuje ji červený kouř. Proto se na horu vydává a zde se baví s hořícím keřem, což je samotný Bůh. Ten místo toho, aby po čtyři sta letech sám díky své obrovské moci osvobodil svůj lid, tak tímto úkolem pověří Mojžíše. Mojžíš ještě více zestárne, zešedivý a má delší vlasy a vousy. A tak se Mojžíš vrací za Ramsesem, nyní faraonem Ramsesem II., a přikáže mu, aby propustil otroky. Svou hůl (kterou od něj dostal) promění v kobru, ale to samé umí Ramsesovi vojáci, až na to, že ta Mojžíšova kobra ty jejich spolkne. Ramses samozřejmě Hebrejce propustit nechce, a zakazuje poskytovat jim slámu na výrobu cihel. Hebrejci pak chtějí Mojžíše ukamenovat, ale Nefertiti jej zachrání a on jí prozradí, že se oženil. A tak na Egypt přicházejí morové rány, Mojžíš promění vodu v Nilu v krev a během slavnosti Chnum přivolává hořící krupobití na faraonův palác. Ano, tady je už film hodně fantasy. Ramses je nasraný a přikáže povraždit všechny prvorozené Hebrejce, ale místo toho mrak smrti (plížící se smrt) zabije všechny prvorozené Egypťany, včetně syna Ramsese a Nefertiti. Faraon je zdrcený ztrátou svého syna, a tak vyžene Mojžíše s Hebrejci do pouště, čímž začíná jejich Exodus. Faraonovo srdce však zhořkne a na popud Nefertiti se vydává pronásledovat Hebrejce k Rudému moři. Mojžíš má však mocného spojence - Boha, který zastaví Egypťany ohnivým sloupem a rozestoupí vody Rudého moře, a Hebrejci se tak dostanou s vypětím všech sil do bezpečí, což však neplatí pro faraonovy vojáky, protože Mojžíš uvolní vodní stěny během jejich snahy o překonání Rudého moře. Ramses se vrací s prázdnýma rukama a konečně uznává Mojžíšova boha za jediného Boha. Mojžíš se znovu vydává na horu Sinaj s Jozuem a zde mu Bůh do skály vytesá svých deset přikázání - ano, tak vzniklo Desatero přikázání. Dathan však mezitím lidem řekne, že Mojžíš je na hoře příliš dlouho a je nejspíše mrtvý, a tak donutí Árona, aby ukoval modlu Zlatého telete. Hebrejci se pak začínají nevázaně bavit, pít, tančit, souložit a zvrhne se to v orgie, během kterých má být Zlatému teleti obětována Joshuova milá. Bůh informuje Mojžíše o poklesu Hebrejců ke zhýralosti, a tak Mojžíš sestupuje společně s Jozuem dolů, aby udělal pořádek. Desky rozbije o zlaté tele, které exploduje a zabije Dathana a ničemné hříšníky. Zbývající Hebrejci pak musí čtyřicet let putovat pouští, než konečně dorazí do Kanaánu, země zaslíbené. On však s nimi jít nemůže, jmenuje Joshuu vůdcem a rozloučí se s Hebrejci na hoře Nebo. A tím tento velkolepý silně náboženský film končí. Co jsem si z něj odnesl? Bůh byl docela ignorant a teprve Mojžíš ho donutil něco dělat se zotročením jeho lidu, a to po dlouhých 400 letech. Mojžíš jako egyptský generál byl hezčí, než jako pastevec ovcí a Vysvoboditel. A židovské ženské jsou fakt šťabajzny, nebyla mezi nimi snad ani jedna průměrná, natožpak ošklivá. Přesto se však nelze s nimi oddávat orgiím, protože to Boha akorát naštve a budete muset putovat pouští. Takže dodržujte Desatero přikázání, nehřešte a možná se dočkáte své Země zaslíbené. () (menej) (viac)