Le Salaire de la peur
The Wages of Fear
Réžia:
Julien LeclercqKamera:
Wim VanswijgenhovenHudba:
Eric SerraHrajú:
Franck Gastambide, Alban Lenoir, Ana Girardot, Sofiane Zermani, Birol Tarkan Yıldız, Joseph BeddelemVOD (1)
Obsahy(1)
Výbuch na ropném vrtu ohrozí život stovek lidí. Parta dobrodruhů proto dostane za úkol převézt náklad nitroglycerinu přes smrtelně nebezpečnou poušť. (Netflix)
Recenzie (27)
Konečně zase jednou biják, jehož nedozírná imbecilita stojí za větší rozmr... rozbor! Arnaudův román se dočkal třetího filmového zpracování a jelikož je jeho premisa jednoduchá a zároveň nesmírně atraktivní, neváhala se ho ujmout tlupa pomatených břídilů. Ti sice potřetí změnili prostředí, tím ale veškerá jejich nápaditost beznadějně chcípla. Když si zahrajeme na senilní slepce a budeme předstírat, že film není jen vymaštěná, sterilní a připosraná maketa rutinního thrilleru, zůstane před námi jeden dost zásadní vroubek: podstatou předlohy i předchozích adaptací je únik bandy nesourodých charakterů ze zoufalé situace, v rámci čehož musí s vypětím všech sil zmáknout pekelnou fušku. Tady nám sebranka nesympatických jinochů veze dva metráky nitráku jak pytel cementu na stavbu a místo řidičského umu či zdolávání zapeklitých překážek se musí vypořádat maximálně tak s tím, že MAJÍ ŠTĚSTÍ a neustále útočící domorodci nikdy nic netrefí (domorodý snajpr nedokáže sejmout ani staticky stojícího borce). Když dojde na nesmyslně provedený „zvrat“, objeví se na scéně domorodec pro změnu hodný, pomůže raněnému a ještě zbytku hrdinů vysvětlí situaci… někde tady jsem definitivně rezignoval a smířil se s faktem, že tenhle film zřejmě cílí výhradně na pitomce. Kromě vykastrování dramatické složky došlo i na řádné zmasakrování dalších významů: žádné hledání vykoupení z pekla bezbřehé nudy a nuzáctví, naši hrdinové mají průsery ve stylu tuctových kriminálek (zabil jsem poldu, ajaj). Žádné morální tlaky a dilemata, nýbrž nejtuctovější dějové obraty z příručky pro mamlasy (teď tě zastřelím, protože chci tvojí výplatu a nikoho to nepřekvapí, protože jsem od začátku vykreslován jako hajzl). Žádný hořkosladký závěr, nýbrž kýčovité sebeobětování hrdiny (to bylo přesně potřetí, kdy jsem se smál nahlas). A co je nejhorší - vůbec ŽÁDNÉ napětí (!!!). Nejstarší filmová adaptace byla působivá mj. i tím, že hořící vrt představoval jakousi vzdálenou, skoro až abstraktní chiméru, pro jejíž likvidaci je třeba projít očistcem. Tady? Banda šašků jede zachránit nebohé vesničany, jejichž ohrožení vyjadřují dramatické záběry na tlakoměr a kde v závěru dojde i na nezbytné pistolky u hlavy. Všechno vocaď pocaď. Když chceš téma pojmout po svém, měl bys mít v první řadě nějaký nápad. Pokud chceš téma převést na akční blbinu, měl bys umět natočit atraktivní film. Když chceš prostě jen adaptovat jiné dílo, neměl bys ignorovat jeho silné stránky. Leclercq nezvládl ani jedno. Diletantsky vypreparoval hrubý základ a nalepil na něj hloupý thriller - bez koulí, zato s hromadou směšných scén a nudným audiovizuálem. Divácký zážitek: Mzda za totální sračku. ()
Tohle si původní Mzda strachu vážně nezasloužila. Julien Leclercq příběh doslova vykastroval a z komplikovaných nečernobílých postav zbyly pouhé prázdné skořápky. Vztahy, složitá minulost a nejednoznačnost tu prakticky neexistují. Pořád by z toho ale mohl být fajn thriller o dvou náklaďácích naplněných nitroglycerinem, jenže Leclercq je v akci naprosto neschopný, mizerně stříhá, nudně akci snímá a občas to proloží fakt ošklivým CGI. Jako akční béčko je to nudné a otravné. Jako nová adaptace pokoušející se navázat na dva slavné filmy vyloženě trapné. ()
Chozeho treba okamžite vymenovať do pozície odborného poradcu všetkých hollywoodskych štúdií, pretože by som bol prvý, kto by netrpezlivo prestupoval pred pokladňou z nohy na novu na novú Mzdu strachu so ženským osadenstvom v čele s brutálnou Zendayou. Žiaľ, to sa nikdy nestane. Videl som len verziu z r. 1977 s Royom Scheiderom a ako nemôžem povedať, že by ma nadchla, tak nemôžem skonštatovať ani to, že ma sklamala. Miestami bola nudná (trvalo tak strašne dlho, kým sa rozbehla, až som mal pocit, že pozerám iný film), miestami skvelá a miestami priemerná a dosť často nudná, ale nie beštiálne nudná, ale akceptovateľne nudná a fajn. Každopádne zápletka o autokolóne so smrteľne nebezpečným nákladom je fakt chytľavá, to musím uznať, takže akonáhle sa v r. 2024 na trhu zjavil „remake“, pozrel som si ho. Ono je to také nenáročné béčko, na nič sa nehrá a ani nič neponúka. Niektorí herci otrasní, iní celkom sympatickí. Akcia nehodná zapamätania, ale zas ak ju zrovnáme s niektorými poslednými seagalovkami, nie je úplne od veci. Náročná džungľová výprava? No, to by sme chceli veľa, na to neboli financie, nervy, čas a zjavne ani energia, takže sa stavilo na hnusné, zameniteľné púštne cesty. Občas akceptovateľné, miestami nechcene komické. No... čo už. Ideme ďalej. ()
Na Netflix dorazila nová Mzda strachu. Konzervy ji budou hejtit už z principu, protože si někdo dovolil předělat jejich milovanou klasiku. Další se budou upalovat na protest proti tomu, že se v původně čistě chlapském týmu poprvé objevuje žena. Nic z toho mi žíly netrhá - klidně bych si napálil i verzi s kompletně ženskou posádkou, třeba s Evou Green, Elizabeth Moss, Jennifer Lawrence a Annou Taylor Joy. A když tak nad tím přemýšlím, proč nepřidat ještě jeden náklaďák s nitroglycerinem, ve kterém by jela Anna de Armas se Zendayou, že jo. A určitě by se tam vmáčkla i Julia Garner. OK, problém je jinde. Clouzotova první filmová verze (1953) Arnaudova románu (1950) byla dramatická/thrillerová pecka, která se opírala o parádní práci s postavami, skvělé herecké výkony a mistrovsky budované napětí. Friedkinova verze (1977) byla podle mě výrazně slabší, ať už šlo o postavy nebo napínavost, ale pořád měla výbornou kameru, výpravu, herce a hudbu od Tangerine Dream. Tahle třetí verze - natočená opět žabožrouty - je po všech stránkách průměrným akčním thrillerem. Nevýrazné postavy nevýrazně zahrané nevýraznými herci snímanými nevýraznou kamerou se za doprovodu nevýrazné hudby a provázené řadou digitálních výbuchů projedou, prostřílí a nevýrazně podialogují pouští - a to bez výraznějšího napětí. Výsledkem je zbytečný film, jehož existence mě sice nerozčiluje, ale ani netěší. ()
Moderni pokracovatel predchozich skvelych adaptaci.. ()
Za tohle by měl divák dostat mzdu za sledování... Samozřejmě, originál zná každý. A já jsem z těch, kteří tvrdí, že na originál se nesahá. Jen opravdu výjimečně se někomu někdy nějaký remake podaří udělat lepším, než je původní film. U tohoto jsem tomu uvěřil a ke sledování se přesvědčil z jediného důvodu. Díky té barvě. Vidět ty armádní MANy prodírat se vyprahlou pouští, to se mi věru líbilo. Líbila se mi Ana Girardot, která je bezpochyby nepihatým klonem Hanky Vágnerové. Sama zápletka v nejmenované zemi byla debilní, stejně tak chování hlavních postav. A to vlastně po celou dobu. Nejvíce mne ale pobavila sniperka, která povstala z výborné pozice na skále, odhodila maskování a zařvala - všichni tu umřete, přičemž se na olympijsou vzdálenost nechala odstřelit kolťákem jednoho z hrdinů... :-). Ještě lepší bylo když jeden z náklaďáků zastaví u louže surové ropy přes cestu. Jeden z hrdinů vystoupí a vstoupí po kolena do louže, aby zjistil jak je hluboká... Jako divný, ale budiž. :-) Načež vystoupí z auta druhý z hrdinů a jde si do louže po kolena stoupnout k němu... Tvl... A to jako proč??? --- To už jsem měl křeč v ukazováčku, který šmátral na DO po tlačítku Power. Nicméně zástup běžících usmívajících se dětiček v závěru jak z Jacksonova klipu Heal the World mne zase uklidnil a uvedl do správné Netfixovské pohody. Lékařům bez hranic určitě něco pošlu! Celkově ale hrůza a dávám za jeden hořící vrt. * ()
Verzia z roku 1977 jednoznačne vyhráva, aj keď čo sa mňa týka, nenadchla ma ani tá. Jediné, čo tu trocha pobaví je akcia, ale na tom sa nedá žiť celý film. Dejová linka banálna plkotina a herci bez talentu. 30/100 ()
S originálom našťastie nemôžem porovnať, ale nastal tu určite netflixovský posun, pretože v hlavnej úlohe je aj silná žena bez ženskosti a tvrďáckymi slovami v papuľke a tiež je tu múdry černoch, takže misia splnená. Aj keď človek nakoniec fandí tomu nitroglycerínu. Predsa len, ako liečivo na znižovanie krvného tlaku a liečbu srdcových arytmií dáva väčší úžitok než táto skupinka drsných ksichtov a fejkových Vin Dieselov. ()
Nová adaptace francouzské klasiky z 50. let, která se dočkala vynikajícího amerického remaku koncem 70. a nově se dostává na domácí frontu a nemělo se to stát. Mzda za strach není remake jako spíš ostudná vykrádačka a lacině vypadající a po všech směrech dost špatný akčňák, který si pouze vypůjčuje cestu náklaďáků plných nitroglycerinu, nelítostnou krajinou. Aby to bylo dost cool a záživné i pro novou generaci, byla přidána i lidská hrozba a čas od času i jiná překážka. Bohužel i přes pocit, že se neustále něco děje a je to přecpaný akcí, nemá to žádný pozitivní vliv na výsledek a pokud se divák nenudí u ohyzdné a nudné akce, rozčilují ho příšerné postavy a hlavně pocit, kdo tohle mohl vypustit do světa. Velká ostuda. ()
Francouzi si po víc jak sedmdesáti letech vzali opět do parády osvědčený příběh a i když měli k dispozici možnosti o kterých se mohlo Clouzotovi v padesátých letech (a koneckonců i Friedkinovi v sedmdesátých) jen zdát, dopadlo to naprosto katastrofálně. V pohodě bych zvládnul odpustit laciný vizuál i sterilní výkony béčkových hvězdiček, ale rozhodně nezvládnu nevidět že Mzda za strach nemá ani náznak at atmosféry a napínavá je stejně asi jako předpověď počasí. Takhle domatlat osvědčenou látku jejíž sedmdesát let stará adaptace dokáže i dnes slušně napínat vyžaduje řadnou dávku neumětelství…10% ()
Odpadů je tady spousty. Ale to bych pak vůbec nedokázal najít hodnocení pro některý sračky. Dvě hvězdy jsou tak trefným hodnocením tohodle filmu. Přešlapů v ději je tam celá řada. Friedkinova Mzda strachu byla hodně napínavá. Záchodovu Mzdu jsem neviděl, a ani nechci. Tuhle za hodinu zapomenu. A víte co nesnáším. Když se někdo za zvuků obludný hudby obětuje. 40%. ()
V roce 1977 předvedl režisér William Friedkin perfektní ukázku toho, jak má vypadat správný remake klasického díla, který si sebevědomě vykračuje svou vlastní cestou. O několik dekád později přišel s další verzí toho samého francouzský mistr podprůměrnosti Julien Leclercq. Výsledek dopadl podobně, jako drtivá většina současných remaků. Změna prostředí je fajn stejně tak zapojení něžného pohlaví, ale co z toho, když scénář recykluje verbální vatu z nejhlubších vrstev filmového smetiště? Nehledě na fakt, že technická stránka věci je stejnou měrou smutná jako směšná. Záleží na Vašich preferencích. Jednu hvězdu za několik pěkných záběrů a exteriéry. Ruce pryč! ()
Remake Mzdy strachu se opravdu nepovedl. Je to strašně nudné, akce mdlá a úplně chybí napětí. Krom Lenoira se nedá na herce vůbec koukat. ()
Tak tohle bylo fuj, ale ne zase takové jak to dnešní filmy pro “moderní publikum” umí. Samozřejmě, že casting je bizár a bez silné ženské postavy a všech etnik planety by to nešlo. Také ani nebudu rozmazávat, že byť jen náznak spojitosti s klasikou je drzost (tu klasičtější klasiku jsem neviděl, ale to na výsledku nic nemění). Co je největší fail? Samotná nosná myšlenka filmu. Vůbec totiž nechápu, proč v dnešní době někdo ještě potřebuje řešit jako výbušninu klasický nitroglycerin. Kdekoliv. Primární zápletka je tedy už z principu (a optiky 21. století) debilní. Pak je tu na onu primární linku nalepený i vedlejší příběh, co má jakože ospravedlnit “smysluplnost” jinak trapného finále. Zpracování jako takové není tragédie, ale pravidla mluví jasně. Podíval bych se na to ještě jednou? Ne… ()
Blbost, ale potěší a zabaví ... dva herci -"bratři"- z jiných taky dobrých filmů ... na brainwash před spaním ok. ()
Až na pár hezkých záběrů na krajinu nebo celkem povedený výběr "tváří" (myslím neokoukaných) to nemá co nabídnout. Hloupé klišé, hloupé dialogy, děj je úplně mimo předlohu, herci neumí zahrát že jsou postavy v těžkém průseru a i ten náklad byl nudnej. Zvraty čekáte a i ty důvody proč tuhle práci berou, jsou podané tak že si řeknete že by to vyřešili vykradením trafiky v metru. Dám jednu za tu snahu z toho zkusit udělat zábavný film. ()
Alban Lenoir je už vlastně takovou stálicí Netflixu, jeho AKA či dvě Ztracené kulky beru jako vcelku fajn akčňáky, takže každý jeho další počin na této platformě ve mě vzbuzuje určitá očekávání. Nejnovější akční počin Mzda za strach působil dle popisu jako takové standardní béčko, u něhož jsem doufal, že nepříliš výrazný námět mi alespoň trochu vykompenzuje větší množství dobré akce. No, dopadlo to teda katastrofálně. V první části filmu se prakticky nic neděje, nejspíš jsme se měli nějak seznámit s postavami, to by ale nesměly být tak ploché a nevýrazné, že ať se pak komukoliv stane cokoliv, bylo mi to v podstatě jedno. Nic moc zajímavého nenabízí ani zbytek filmu, vizuál je místy šíleně umělý, akce je zoufale málo, není ani moc pěkně natočená a provedená. Pozitivně hodnotím snad jen určitou chemii mezi ústřední dvojicí, stopáž je i přes tu nudu v rámci možností snesitelná, líbilo se mi i sympatické pouštní prostředí. Jako akční film selhává Mzda za strach snad ve všech myslitelných aspektech, takový průšvih jsem fakt nečekal. Totální přešlap, trapas, zbytečnost. 2/10. ()
Potěš 😨 ()
To, že sa tomuto amatérskemu výplachu bez štipky logiky upísala plešatá lopata Franck Gastambide ma vôbec neprekvapuje, keďže ten neborák zvláda jeden výraz tváre, ale čo tu preboha robil Alban Lenoir ( kvôli ktorému som tomu aj dal šancu ) mi na veky ostane záhadou. ()
Ten scenár oproti tomu čo bolo vo Friedkinovej verzii,tak táto pripomínala úplnú lobotómiu.Už len nastavenie času 800 km za 10 hodín,náklaďáky s nitroglycerínom,westernové prestrelky bez poškodenia nákladu,z toho pár km prašných ciest,prekážky a všetko nakoniec hrdinne stihnuté včas. ()