Válečnice
The Woman King
The Woman King
The Woman King
The Woman King
The Woman King
Réžia:
Gina Prince-BythewoodScenár:
Dana StevensKamera:
Polly MorganHudba:
Terence BlanchardHrajú:
Viola Davis, Thuso Mbedu, Lashana Lynch, Sheila Atim, John Boyega, Hero Fiennes Tiffin, Masali Baduza, Jayme Lawson, Adrienne Warren, Angélique Kidjo (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Akčná dráma Woman King je pozoruhodný príbeh ženskej vojenskej jednotky, ktorá v r.1800 zúrivou nemilosrdnosťou bránila africké Dahomenjské kráľovstvo. Snímka Woman King, inšpirovaná skutočnými udalosťami, prináša impozantný príbeh generálky Naniscy (Viola Davis), ktorá cvičí ďalšiu generáciu bojovníčok s jediným cieľom - pripraviť ich na boj s nepriateľom, ktorý chce zničiť ich spôsob života. Za niektoré veci stojí za to bojovať.... (Itafilm)
(viac)Recenzie (129)
Třicet případů majorky Nwubutu novodobého kokotporátního neomarxismu. Jebat, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „s pěstí v hubě a trochou benevolence lze se skřípěním zubů sem tam ignorovat“ Akční / Drama, ovšem pokud tohle nějaká levičácká kunda zase anotuje jako „historický“, nezbývá, než praštit hlavou do zdi s konstatováním, že Honza byl taky děsně kůl estébák a jeho „skutečné příhody“ zobrazovaly „pravdivě a historicky naprosto věrně“, a ani trochu demagogicky, jeho spravedlivě hrdinný boj proti odporným imperialistickým a pravicovým živlům, bránícím budování toho nejsprávňáčtějšího komunismu. Tedy ideologii, kterou ještě nedávno všichni ti dnešní finančně motivovaní angažovanci otevřeně nenáviděli a snažili se ji i stavět mimo zákon. Vykopali jsme ji ze dveří a ona náhle přichází oknem. Satanžel Zěmeplacku obývá přes 70 % lehce manipulovatelných vypatlanců, nevzdělanců a jiných kohochlebajíš bezpáteřních hovad, kteří prostě nepoberou, nebo je jim úplně u prdele, že s nimi někdo manipuluje, slastně přežvykují a píčou, že „právje vyděly akčňják roku“. Toto další levicově rieffenstahlovské rasistické svinstvo, plné demagogického zkreslování nejen kultury a historie, je o to nebezpečnější, že je opět docela výpravně, poměrně poutavě a pro ty nejbystřejší i náležitě pateticko kýčovitě natočeno. Čím více se nebude těmito ryze účelově manipulativními zkurvenostmi otevřeně pohrdat, tím více jich bude vznikat, a tím dříve se naplní praxí osvědčená poučka soudruha Géblse o té stokrát opakované lži … A než se nadějeme, začne se zase perzekuovat, věznit a možná i likvidovat každý, kdo hlásá jinou než stranickou „pravdu“ (Už to pomalu začalo!). Pokud se tedy koloniální soudruzi vehementně pseudoaltruisticky snaží vzhledem k jimi zcela jednostranně nově stanoveným a vehementně dicktovaným „morálním“ společenským kodexům pseudoinkluze a pseudodiverzity revidovat (čti „otevřeně lhát“) historická a geopolitická fuckta, aby jim potomci téměř výhradně otrokářskými černochy nadšeně prodávaných černých otroků dnes nepodpalovali nemovitosti, budiž, ale jeden tak nějak očekává spravedlivě nerasistický přístup ceteris paribus. To znamená, že bylo-li již například „nade vši pochybnost“ audiovizuálně prokázáno, že nám v raném středověku plundrovali sever negrovikingové či anglosaská šlechta byla odjakživa samý mouřenín, nevidím jediný důvod kromě zřetelného rasismu, proč také naprosto „pravdivě“ neaplikovat onu kýženou diverzitu mezi ty rovněž zcela „objektivně“ vykreslené západoafrické čokofeministky Wakandy 19. století, progresivně stavějící již tehdy hliněné hrady velikosti Karlštejna, kombinované s budhistickými chrámy. Vždyť není nejmenších pochyb, a to na základě nevyvratitelně doložených „historických fucktů“, že v Beninských kmenových válkách, kam očividně už v roce 1820 dodávali Benetton a Addidas pastelová trička i kangy, nebylo pro modrooké blonďáky a zrzky kam plivnout!!! Tak proč, dpč, naprosto přirozeně a nenásilně nehrál aspoň toho krále Redford, „tehdy zcela běžného“ palácového transvestitu Jeník Depp a hlavní slizkou bojovnici třeba Kidmenka??? Já vlastně vím dobře proč, ale nechám ty negramotné ghanské pastevce, emancipované togské hospodyňky a Piráty, pro které je film určen, schválně tápat. () (menej) (viac)
Teda musím přiznat, že od tohoto filmu jsem zase tak nějak moc nečekal, ale s o to větší silou mě sestřelil. Jedná se o mistrovskou filmařinu, která se v této době až tolik nevidí. Prakticky na 135 minut se stáváš součástí ženskýho válečnýho Agolije a poznáváš jejich vnitřní svět, od tradic, po techniky boje, vztahy, prostě vše co k uzavřené komunitě patří a opravdu mě tohle vyprávění rychle a emotivně požralo. Nejde jen o způsob vyprávění, ale i způsob natočení, přehledně, tam kde má mít film tvrdost a drsnost, má tvrdost a drsnot, tam kde má film bolet, tam bolí, tam kde má film vyprávět, tam vypráví a to vše zpadá dokonale do sebe. Podpořeno výborným soundtrackem a nejedením kvalitním hereckým výkonem, já musím zmínit Thuso Mbedu charismatická mladá herečka, která si postupně krade celký film pro sebe a je neskutečná, je to poprvé, kdy v případě Oscara si budu jist, že je předán nikoli za barvu pleti nebo pohlaví, ale za exceletní herecký výkon. Ono v souvislosti o Oscarech bych tady kliďo, píďo mluvil i v souvislosti s režií, kamerou, hudbou nebo i kostýmy. Možná to na první pohled není úplně ten nejnápadnější film v kinech, ale o to více chutná, když se začne na plátně rozbalovat. Ten pocit, když se ti pocit ze super filmového zážitku začne proměňovat v neskutečnou euforii a ty víš, že tady bude solit jednu hvězdu za druhou. ()
Generálka Nanisca vede jednotku složenou z žen. A pěkně drsných. Právě ony musí ochránit Dahomejské království před agresivními sousedy, jenže Nanisca netuší, že se bude muset postavit i vlastní minulosti. Válečnice je svižná a zábavná podívaná s dobrou akcí, výtečnými herečkami a zasazená do atraktivního prostředí. Jakmile se ale tvůrci pokoušejí hrát si s vážnějšími tématy, obvykle se to celé promění v banality a klišé. ()
║Rozpočet $50miliónov║ Tržby USA $66,602,921║ Tržby Celosvetovo $91,702,921▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Taký predvoj Wakandie, na černochov si veru nedošľapnete po novom, keď sa to neberie moc vážne dá sa to v celku dobre užiť. Afrecké fitnes amazónky to kosia hlava nehlava a boh chráň aby sa im niekto postavil do cesty. /70%/ ()
Ženy mohou být silné, úspěšné a vyrovnat se mužům. Právě takové poselství se snaží předat v zámoří velmi dobře hodnocené akční dobrodružství z afrického prostředí Válečnice. Což je sice moc pěkné, bohužel však v dnešní době vcelku banální až zbytečné. ()
Průměrný historický válečný kousek, který vyčnívá hlavně svým zasazením. Bohužel to nebylo vůbec zužitkováno ani skrze pořádné souboje a masakry, jedinečný kulturní rozdíl nebo hudební a vizuální podkres. Místo toho dostáváme mix klasických příběhů, kterému chybí soustředěnost. Je to film o mladé holce stávající se válečnicí? O navázaní vztahu matky a dcery? O romanci ze dvou různých světů? Nebo snad film o velitelce, která chce to nejlepší pro svůj lid? Všechno najednou, ale nic z toho nefunguje, tak dobře jak by mělo a mohlo, protože to skáče mezi sebou a navzájem se to plynule nerozvijí. Je to bohužel krkolomné a v tomhle ohledu často název Woman king působí zavádějícím dojmem. Místo soustředění se n hlavní linku, která má pár vedlejších postav s vlastními motivy, tu máme nesourodý mišmaš. Viola Davis mě poslední roky začíná víc a víc nudit a tady mě už definitivně nebaví, ostatní herečky jsou super, ale třeba hlavní mladá hrdinka je nic moc postava, která je místy spíše otravná. No a korunku tomu nasazuje místy podivně povznášející hudba, nehodící se do tónu některých scén. Po všech stránkách promarněný potenciál, který sice je koukatelný, ale na zadek vás neposadí. Škoda, mohlo to být něco speciálního, snad bude příští návštěva africké historie povedenější. ()
Výpravný příběh v atraktivním prostředí se skvělými hereckými výkony. Všichni bez výjimky hrají perfektně. Nenudil jsem se ani chviličku a věřil jsem jim i všechny emocionální scény. Akce je super a holky tam dělaj smrtící komba jak z Assassin's Creed. Už jen díky tomu to snad nikdo proboha nemůže brát vážně a ubírat hodnocení kvůli historické nepřesnosti, o které stejnak ví hovno. Je to prostě dobrej dobrodružnej film. ()
„BOJUJEME NEBO ZEMŘEME…“ Nebreč, respektuj velitele, měj disciplínu (čili drž hubu a krok)…Hmmm, doufám, že tady budou taky běloši - jako členové kmene…No to já jen tak, z nudy…Pohádka pro (chudý) africký kmeny a ty, co chtěj světu vzkázat – NESERTE SE DO AFRIKY! (Jen jestli už na to není trochu pozdě Antone Pavloviči…). Akce tady nějaká je, ale stejně jako příběh zapadne v tunách proletářskejch keců. Když už nic, tak aspoň že je na tom něco málo pravdy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Agojie! (to jsem já!) 2.) Přinesl jsem do Afriky nemorálnost. /// Thx za titule „saurix“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Když při prvním víkendu je v kině na nový film jen 5 lidí v sále, tak to nevěstí nic dobrého. Na Woman King jsem se celkem těšil, ale z kina jsem odcházel znuděný a zklamaný. Na rottenech jsou z filmu kritici unešení, normální diváci už tak moc ne. Jedni si stěžují na woke propagandu, druzí na nepřesnou a převrácenou historii- tohle mě osobně nezajímá a šel jsem si užít film, který však bohužel nedokáže moc strhnout. Rozhodně potěší netradiční prostředí Africké kultury, kde se podíváme do 19. století, kde ženy bránily Dahomejské království v Africe. Zlá doba, kde ženy měly jen dvě možnosti. Provdat se, pracovat a být něčí služkou, nebo zůstat pannou a bojovat za svou zem. Oscarová Viola Davis je skvělá a překvapí i mladá Thuso Mbedu a John Boyega v roli krále taktéž fajn. Vizuálně film působí průměrně, rozpočet byl nejspíš štědrý a děj není natolik strhující, aby se divák do něj mohl ponořit. Je tu pár zajímavých informací i dialogů, ale při té stopáži jsem ke konci byl z toho už celkem otráven. Akce je tu hodně málo, vlastně jen na začátku a na konci. Finále je rozhodně světlým momentem, hromadná bitva se povedla, byŤ pg-13 rating ji to lehce kazil, být to pořádné eRko a lítaly by tam hlavy i končetiny, tak bych možná začal být spokojen. Ještě bych vypichl scénu s tréningem mladých rekrutů, kde se pro napětí nešlo daleko a došlo i na jeden docela slušný a nečekaný zvrat, ale i tak jsem se většinu stopáže nudil a ty 2 hodiny mi přišly jak 3. Kino nedoporučuji, jen pro velké obdivovatele historie. 5/10. ()
Tak už konečne viem, čím sa inšpirovala wakandská ženská stráž z Black Panthera. Ak vezmem do úvahy, že ešte pred pár mesiacmi som o existencii tohto filmu nevedel, je výsledok príjemne prekvapenie, objektívne ale musím dodať, že akonáhle som sa o existencii filmu dozvedel (a videl som vcelku strhujúci trailer), začal som sa prudko tešiť... no a výsledkom bolo nechcem povedať sklamanie, ale áno, rozhodne som čakal viac. Prekvapilo ma, že na to, aké nadšené recenzie snímka má, je scenár neskutočne šablónovitý (nekonečné prežívanie ústredného záporka len aby sa dožil kvázi veľkolepého koncového zúčtovania je na facku), predvídateľný, plný klišé, bizarných rodinných twistov a dramaturgických schválností, aké by som v budúcnosti vo filmoch rád vídal čo najmenej (po hrdinke strieľa a naháňa ju každý, kto je aktuálne poruke, ale akonáhle sa musí dojemne rozlúčiť s umierajúcou postavou, je jej dopriata hromada času, počas ktorej sa po nepriateľovi tajuplne zľahla zem). Viola Davis je fajn, som rád, že obsadili ju a nie anonymnú modelku; vidieť 57-ročnú korpulentnú držiteľku Oscara v hlavnej úlohe historického akčného trileru je veľmi osviežujúce a ľudské. Jej Nanisca je kvalitne napísaná postava. Veľmi dobrý je i John Boyega („nové“ Star Wars) ako kráľ a Lashana Lynch a Sheila Atim ako Naniscine najstatočnejšie bojovníčky. Slušný dojem zanechala i začínajúca Thuso Mbedu, prostredníctvom ktorej odvážnej a papuľnatej Nawi prenikáme do deja (avšak románik s Malikom je utrpenie). Ale je to vôbec akčný film? Ak vezmeme do úvahy dĺžku (skoro dve a pol hodiny), zaberá akcia symbolický priestor a bojové sekvencie určite nie sú ťažkopádne natočené, ale nemôžem povedať ani to, že by mi vyrazili dych. Pravdupovediac, skôr ako nesmierne strhujúci historický masaker (vážne nečakajte ženskú verziu 3OO) mi to pripadalo tak, že pohľadná hollywoodska hviezda chcela (sebe a najmä svetu) dokázať, že má na viac, než len na stvárňovanie milfiek a tak strašne ambiciózne napísala námet a produkovala to a námet do podoby scenáru pretavila scenáristka Mesta anjelov s Nicolasom Cageom a Meg Ryan a podľa toho to aj vyzerá. Čiže zaujímavo a nie zle, ale ani geniálne. Áno, vravím o tebe, Maria Bello. ()
Propagandistický pokus o změnu a revizi dějin, kdy dochází nejen k jejich překrucování, nýbrž i k popírání historicky doložitelných událostí. Jestliže se film tváří jako historický, třebaže se odvolává pouze na inspiraci příběhem dahomejských Amazonek, musí dodržovat alespoň nějaké základní reálie. V případě snímku The Woman King se de facto jedná o jejich nekritickou adoraci, přičemž tvůrci záměrně ignorují fakt, že se Dahomejské království specializovalo na vývoz otroků, a tamní ženské vojenské oddíly tudíž neměly s abolicionistickými aktivitami cokoliv společného, ba naopak. Cením si profesionality a charakteru Lupity Nyong'o, která odmítla nabízenou roli, jelikož na základě vlastního výzkumu odhalila, že text scénáře vůbec nekoresponduje s historickou realitou. Nenáročný a historií nepolíbený divák, který má o minulosti pouze vágní a časově neukotvené představy, si však snímek užije, protože akce je bohatá, postavy černobílé a zápletka vskutku triviální. Pro mě naopak absolutní ztráta času, v důsledku čehož nemůžu snímek The Woman King ohodnotit jinak než odpadem. ()
Stereotypní akční blockbuster bez jakékoliv snahy o ozvláštnění. V době, kdy popfeminismus dělá běžně i Disney, je to velmi zbytné. ()
Docela solidně natočené "oldschoolové" exotické historické dobrodružství, bohužel s totálně předvídatelnou zápletkou. ()
Válečnice českými kiny bohužel neprávem rychle prošuměly. Americká režisérka Gina Prince-Bythewood, dlouhodobě se soustřeďujcí na příběhy ze života afroamerických postav, si pro svůj nový film vzala inspiraci příběhem Agojie, legendárních ženských bojovnic z Afriky 19. století. Viola Davis jako jejich tvrdá vůdkyně, generálka Nansica by si zasluožila Oscara. Válečnice jsou další z řady filmů, v nichž černošská populace bobuje za své místo na zemi a který na příběhu z minulosti ukazuje, že v budoucnosti se mnoho nezměnilo. ()
Občas jsem si říkala, jestli všechno to cool moje srdíčko vůbec dokáže unést. (Ale zároveň bych s radostí viděla těch bojových scén víc.) Myslím, že miluji Lashanu Lynch. ()
Jestli jsem něco nečekal, pak to, že z Válečnice vyleze učebnicová americká pohádka v africkém kabátku. Tam, kde by divák čekal, že se tvůrci více utrhnou z řetězu se kupí jen zástup klasických klišé, které tady na rozdíl od druhého Top Gunu vůbec nefungují. A moc tomu nepomáhá ani přehnaně „pozitivní" a „vzletná" hudba, která mě iritovala snad v každé druhé scéně. P.S.: Potitulková scéna to zabila úplně. ()
Nejprve oslavné ohlasy ze zámoří, pak poměrně studená sprcha. Ostatně i hodnocení tady je nakonec „překvapivé“. Tvůrci rozhodně pracují se zajímavým prostředím, a to jest jedním královstvím v 19. století v západní Africe. A zároveň pracují s hrdinkami, ženskými válečnicemi, i když tady bych už přídavné jméno zajímavé úplně nepoužil. Nerad bych, aby to vyznělo šovinisticky, ale prostě řezat se mají chlapi. Nicméně zmiňované království bojuje o svou existenci, zálusk si na něj dělají okolní říše i obchodníci s otroky, zabrat tak musí hlavně jednotka válečnic. Akce je natočená solidně, ale rozhodně ne tak, abych si některé scény hned chtěl zopakovat. Viola Davis je coby zadumaná drsňačka s traumatem fajn, ale nějaké oscarové řeči bych krotil. Upoutá především neokoukané prostředí, ale jinak (pro příště) méně sesterství, banálních frází a taky minut, naopak to chtělo víc syrovosti, špinavosti a rozhodně i emocí. ()
Wakaliwood stále nepřekonán.... ()
Režisérku Ginu Prince-Bythewood by po tragédii jménem Old Guard: Nesmrtelní 2 roky nazpátek člověk nejradši vzal za flígr a příště jí svěřil maximálně režii reklam na Penny s Michalem Davidem .A jak bylo snadné Bythewood 2 roky nazpátek odsoudit, nyní by jí člověk nejradši na zádech nesl. Zlomit definitivně hůl nad Bythewood by byla chyba, Válečnice je jedním důkazem za všechny. Skvělá historická podívaná, která může fungovat jako ultimátní crowd-pleaser a přitom si status černého koně nadcházející oscarové sezóny naprosto zaslouží. Válečnice je přesně ten typ filmu, který diváka pohltí a jen tak ho nepustí, málokterý filmový zážitek z letošního roku má potenciál zanechat v divákovi tak silný otisk.... ()
Súvisiace novinky
Viola Davis zpátky v roli Amandy Waller?
Zatímco nové vedení studia Warner Bros. vymýšlí, co vlastně sakra dělat s jejich hraným DC portfoliem, respektive jak kupu nesourodých projektů usměrnit tak, aby z toho postupem času vzešlo druhé MCU… (viac)
Bylo, nebylo jedno Dahomejské království v západní části Afriky. V devatenáctém století prosperovalo hlavně díky obchodu s otroky. Válečníci tohoto království pořádali vojenské výpravy při nichž doslova lovili a unášeli lidi z ostatních kmenů a prodávali je bílým otrokářům na třžištích v dražbách. Odporný bílý kolonizátor a otrokář to měl docela jednoduché. Připlul do zavedeného přístavu, na trhu nakoupil otroky a zase odjel. Neprodaní otroci v lepším případě byli použiti jako otroci Dahomejců, v horším byli obětováni při krvavých náboženských rituálech. Dnešní mileniál si asi zlého bílého otrokáře představuje jako lovce Pampaliniho, který běhá po savaně se síťkou a loví kličkující černoušky. V sedmnáctém století to snad i tak mohlo být, ale v době o které pojednává film Válečnice, navíc točený (bacha!) podle skutečných událostí bohužel tuto práci odváděli Dahomejci. To ovšem poněkud vrhá trochu jiné světlo na tu omílanou mantru jak zlý bílý otrokář drancoval Afriku a všichni Afričané mají dnes nárok na vše, protože byli oběťmi. Mimochodem víte kdy Dahomejské království začalo zanikat? Na konci devatenáctého století, protože odporný bílý Brit čím dál více tlačil na zrušení otroctví... ! Eh...toliko fakta snadno ověřitelná. --- Jednoho dne (doufám, že se to už nedožiju) bude zřejmě vaše smart TV hlásit (nebo tajně odesílat) někam na nějaké Ministerstvo pokroku na co jste koukali, kolik závadného obsahu sledujete a kolik naopak progresivního obsahu jste viděli. Mám tedy tento týden splněno pokrokovým filmem Válečnice ! Hádám, že dnešní neomarxisté a feministky u filmu prožijí několik vícenásobných orgasmů. Hlavními hrdinkami je klan bojovnic co zabíjí muže, bojuje za nezávislost a osvobozuje otroky z jha odporných bílých kolonizátorů. V hlavní roli mužatka, opravdu nepěkná na pohled a trochu jsem se bál aby se mi o ní nezdály ošklivé sny... Tlustá Lashana - nová to agentka 007 zde opět dostala - Licence to kill (jak se to řekne dahomejsky nevím), stejně tak jako ostatní válečnice... Já mám rád historické filmy, historie mne zajímá a zejména to devatenácté století. Byla to doba úžasných objevů (samozřejmě na dekadentním západě), technického pokroku a rozvoje. Stateční pohříchu bílí muži jako třeba Livingstone vymazávali z map poslední bílá místa... Za nimi šel mnohdy voják, farář, učitelka a lékař... A s nimi civilizace a západní kultura. Bavíme se o době kdy Afrika byla diverzita sama! Kanibalismus nebyl jen specialitkou Guyjany, Papui a Šalamounových ostrovů, ale i Afriky. Mimochodem tam místně funguje dodnes. Zkuste se narodit jako albín a když se vám podaří zdrhnout jen s uříznutou rukou, budete mít sakra kliku! Můžeme polemizovat o tom, zda měl bílý člověk právo narušit toto rozmanité civilizační a kulturní uspořádání. Sežrat zabité, na ohni na klacku opečené bojovníky z jiného kmene (to aby do mne vstoupila jejich síla přeci) mohla bejt určitě prima grilovačka s bubnováním pod hvězdnatým africkým nebem. Podobně mohlo být fajn to všelijaké obětování bohům, duchům a krvavé kmenové ritualy, páč logicky jak jinak uchlácholit všechny ty duchy a strašidla jichž je přeci savana plná... Já nijak nesnižuji hrůzu otroctví a obchodu s lidmi. Vím o něm dost, právě kvůli studování dějin USA a kolonií. Ale to je prostě historie. Dnes jsme dál. Potomci afrických otroků žijí mezi námi, jsou to stejní lidé jako my. Mají stejná práva a že mají odlišnou barvu pleti z nich nedělá jiné lidi než jsme my. Stýkáme se s nimi, pracujeme s nimi, bereme si je, máme s nimi děti... Důkazem je konec konců i tento bohužel šílený film. Kde by asi tak dnes byla nějaká Thuso Mbedu bez bělochů? Někde by vyloupávala z kůry larvy na večeři, vykopávala batáty, nebo by jí rodiče někomu provdali za dvacet koz. Kde by byla ,,Britka'' Adjoa Andohová, které při korunovaci britského krále Karla III. připadal balkón s královskou rodinou ,,příšerně bílý'' a ještě to měla potřebu sdělovat veřejně médiím? Dokáže si někdo představit, že by po zvolení prezidenta Obamy nějaký bílý herec veřejně řekl, že Bílý dům je moc černý? Myslím si, že to co by se strhlo poté by byl takový mazec, že by na to zíral jen s otevřenou pusou a neškrtnul by si už ani v reklamě... Kupodivu mne překvapilo, že v Anglii ještě zůstalo nějaké původní obyvatelstvo, co se poté ozvalo úřadu pro britský rozhlasový a telekomunikační úřad se stížností na dehonestaci královské rodiny. Každý má právo říci svůj názor, ale ruku na srdce. Rovnost v tomto konkrétním případě už neexistuje a největšími rasisty jsou dnes právě všichni ti Afro-čané co žijí na západě. Tolerantní bílá majorita vše zatím schroupáva s klidem, ale filmy jako Anna Boleyn s černou představitelkou, aktuálně Kleopatra nebo tahle neomarxistická kravina o válečnici osvoboditelce, to vše začíná pomalu ale jistě vdouvat vlnu nevole a i zlosti. Dějiny se nesmí přepisovat. Tenhle film je odpad jak vyšitej. Nezbývá než si už jen počkat na nový dokumentární pořad BBC Sira Davida Attenborougha o černých ledních medvědech. Pak už budu mít stoprocentní jistotu, že svět se úplně zbláznil. - ODPAD () (menej) (viac)