Woman King

Tak už konečne viem, čím sa inšpirovala wakandská ženská stráž z Black Panthera. Ak vezmem do úvahy, že ešte pred pár mesiacmi som o existencii tohto filmu nevedel, je výsledok príjemne prekvapenie, objektívne ale musím dodať, že akonáhle som sa o existencii filmu dozvedel (a videl som vcelku strhujúci trailer), začal som sa prudko tešiť... no a výsledkom bolo nechcem povedať sklamanie, ale áno, rozhodne som čakal viac. Prekvapilo ma, že na to, aké nadšené recenzie snímka má, je scenár neskutočne šablónovitý (nekonečné prežívanie ústredného záporka len aby sa dožil kvázi veľkolepého koncového zúčtovania je na facku), predvídateľný, plný klišé, bizarných rodinných twistov a dramaturgických schválností, aké by som v budúcnosti vo filmoch rád vídal čo najmenej (po hrdinke strieľa a naháňa ju každý, kto je aktuálne poruke, ale akonáhle sa musí dojemne rozlúčiť s umierajúcou postavou, je jej dopriata hromada času, počas ktorej sa po nepriateľovi tajuplne zľahla zem). Viola Davis je fajn, som rád, že obsadili ju a nie anonymnú modelku;  vidieť 57-ročnú korpulentnú držiteľku Oscara v hlavnej úlohe historického akčného trileru je veľmi osviežujúce a ľudské. Jej Nanisca je kvalitne napísaná postava. Veľmi dobrý je i John Boyega („nové“ Star Wars) ako kráľ a Lashana Lynch a Sheila Atim ako Naniscine najstatočnejšie bojovníčky. Slušný dojem zanechala i začínajúca Thuso Mbedu, prostredníctvom ktorej odvážnej a papuľnatej Nawi prenikáme do deja (avšak románik s Malikom je utrpenie). Ale je to vôbec akčný film? Ak vezmeme do úvahy dĺžku (skoro dve a pol hodiny), zaberá akcia symbolický priestor a bojové sekvencie určite nie sú ťažkopádne natočené, ale nemôžem povedať ani to, že by mi vyrazili dych. Pravdupovediac, skôr ako nesmierne strhujúci historický masaker (vážne nečakajte ženskú verziu 3OO) mi to pripadalo tak, že pohľadná hollywoodska hviezda chcela (sebe a najmä svetu) dokázať, že má na viac, než len na stvárňovanie milfiek a tak strašne ambiciózne napísala námet a produkovala to a námet do podoby scenáru pretavila scenáristka Mesta anjelov s Nicolasom Cageom a Meg Ryan a podľa toho to aj vyzerá. Čiže zaujímavo a nie zle, ale ani geniálne. Áno, vravím o tebe, Maria Bello. (24.11.2022)

Válečnice českými kiny bohužel neprávem rychle prošuměly. Americká režisérka Gina Prince-Bythewood, dlouhodobě se soustřeďujcí na příběhy ze života afroamerických postav, si pro svůj nový film vzala inspiraci příběhem Agojie, legendárních ženských bojovnic z Afriky 19. století. Viola Davis jako jejich tvrdá vůdkyně, generálka Nansica by si zasluožila Oscara. Válečnice jsou další z řady filmů, v nichž černošská populace bobuje za své místo na zemi a který na příběhu z minulosti ukazuje, že v budoucnosti se mnoho nezměnilo. (04.01.2023)

Emočně dosti působivé vyprávění inspirované jedním z již poměrně zapomenutých střípků afrických dějin, které nás zavádí přímo do středu jedinečné komunity bojovnic a jejich světa plného vnitřní bolesti, ale zároveň i naděje a vzájemného respektu, a které zdobí především vynikající zpracování obdařené velkou dávkou citu pro umocnění dopadu jednotlivých pasáží a skvělým hereckým představením. Jistě, lze poznamenat, že samy dahomejské amazonky se většinu doby existence na otroctví přímo podílely a k obratu začalo v tomto ohledu docházet vlastně asi až právě v období, v němž se příběh odehrává, nicméně film se této stinné stránce úplně nevyhýbá, i když by mohl onu změnu akcentovat podstatně více, stejně jako bylo možné v dovětku zmínit třeba následnou roli válečnic v bitvách proti kolonistům a osud jejich kultury po ztrátě nezávislosti. 80 % (17.10.2022)

Pardon, ale to se jako smí? Vždyť všechny hlavní postavy jsou černé. Kde jsou Asiati? Že tam historicky nemají být? Hele, v jiných filmech taky musí být černoši - i když historicky tam být nemohou. Proč jsou běloši vyobrazováni jako zlo? To je rasismus! A kde jsou homouši? Tohle je film z roku 2022? Skandální... Nicméně film nám ukazuje, že by Afroameričané (a zde je skutečně nutné zdůraznit tento tvar názvu etnika) by měli být kurva vděční, že "pouze" pár generací jejich předků zaplatilo tvrdou prací za to, že oni jsou nyní civilizovanými lidmi žijícími v přepychu - a ne pologramotní divoši. Kdyby jejich předci zůstali v Africe, dneska by buď nebyli, nebo by žili v absolutní chudobě, špíně a válce. Ano, ano, ano... Afroameričané by se skutečně měli omluvit, že si neváží, co pro ně bílí lidé udělali. A měli by začít býti kurva vděční.  Co se filmu týče.... typický průměr. Upřímně mi je úplně ukradené, že tam jsou černoši a bílí jsou otrokáři. Tak to totiž bylo. Vadí mi jen, že jinde (v obrácené roli) je to tak nevyřešitelný problém. A proto v rámci pozitivní diskriminace - jenž úspěšně dokurvila lidskou rasu - si dovoluji tento hejt.  Bojové scény byly dost průměrné. Útok na tábor velmi nerealistický. Herecké obsazení (AŽ NA TY BARVY) dobré. Největší slabinou filmu byla hudba. Která mi místy přišla jak kdyby vypadla z nějakého sci-fi. Obvykle hudbu i filmů nevnímám. Tedy vnímám, ale jako součást filmu. Tady a musím říct, že jsem to zažil snad poprvé, mě hudba rušila. Ne hlasitostí, to je už dnes norma. Ale tím, jak moc se tam nehodila.  Vcelku je to průměrný film. S historickými nepřesnostmi, ale to sere pes (překrucování dějin je dnes velmi moderní).  Dal bych asi dvě hvězdy. Možná tři, kdybych byl v omamně krásném rozpoložení z nějaké rekreační drogy. Ale dávám odpad. Čistě kvůli tomu rasismu. Málo nečerných herců obecně, žádní bílí herci v hlavní roli. Žádní homouši. Když kvůli tomu v opačném případě můžeme hejtit jinak průměrné filmy do odpadů, tak proč ne i tady. (02.02.2023)

Líbilo se mi a zaujalo mě (a Prťata při tom řvala). Audio OST. The Woman King je západní produkce, která mohla být ještě trochu víc africká, ale naštěstí mi to výrazněji nevadilo (africká mentalita je jiná a na skutečných afrických filmech je to výrazně vidět). Užíval jsem si africké reálie a odlišnou kulturu středověkých afrických království. O "dahomejských amazonkách" jsem už v minulosti četl a připadlo mi, že je film zobrazuje docela přesně. ■ Jihoafrické herečce Thuso Mbedu (zde na ČSFD bez fotografie), která ztvárňuje mladou dívku Nawi, bych rozhodně nehádal rok narození 1991. ■ Skutečná žena s jménem Nawi zemřela v roce 1979 a byla zřejmě poslední známou Agojie, která bojovala s Francouzi ještě v roce 1892. (06.11.2022)