Válečnice
The Woman King
The Woman King
The Woman King
The Woman King
The Woman King
Réžia:
Gina Prince-BythewoodScenár:
Dana StevensKamera:
Polly MorganHudba:
Terence BlanchardHrajú:
Viola Davis, Thuso Mbedu, Lashana Lynch, Sheila Atim, John Boyega, Hero Fiennes Tiffin, Masali Baduza, Jayme Lawson, Adrienne Warren, Angélique Kidjo (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Akčná dráma Woman King je pozoruhodný príbeh ženskej vojenskej jednotky, ktorá v r.1800 zúrivou nemilosrdnosťou bránila africké Dahomenjské kráľovstvo. Snímka Woman King, inšpirovaná skutočnými udalosťami, prináša impozantný príbeh generálky Naniscy (Viola Davis), ktorá cvičí ďalšiu generáciu bojovníčok s jediným cieľom - pripraviť ich na boj s nepriateľom, ktorý chce zničiť ich spôsob života. Za niektoré veci stojí za to bojovať.... (Itafilm)
(viac)Videá (7)
Recenzie (129)
Líbivě natočené. Je tu spousta barviček, holky se pěkně vlní do rytmu, občas zazpívají a trylkují skoro tak dobře jako Xena. Bitky také ušly, ačkoliv točit je pomalu bez jediné kapky krve je trošku faux pas. Nicméně celkově je to strašně prázdné. Spousta blábolení o svobodě, mluví se tu prakticky výhradně ve frázích a když vezmu v potaz osobní příběh hlavní hrdinky, ten je tak blbý, až to bolí. Herecky jakž takž, ale co se Violy Davis týče, tak ta se tu tváří, jako kdyby trpěla fakt drsnou zácpou. Tak třeba se dahomejských Amazonek v budoucnu ujme nějaký fundovaný řezník a vznikne něco jiného, než unylé rodinné drámo. 35% ()
Zručne natočené, s výborným vizuálom a potešujúcou akciou. Bohužiaľ chýbalo mi tam niečo viac, nebolo to zlé, keby to bolo natočené o pár rokov dozadu. Dnes ste to už proste videli niekde inde. Herecky skvelé, som rád, že sa tu zbytočne netlačilo na pílu o právach čiernych a o ženách ktoré sú najlepšie. Miestami tomu dochádzal dych a koniec mohol prísť troška skorej. Medzi 3 a 4*. ()
Tak už konečne viem, čím sa inšpirovala wakandská ženská stráž z Black Panthera. Ak vezmem do úvahy, že ešte pred pár mesiacmi som o existencii tohto filmu nevedel, je výsledok príjemne prekvapenie, objektívne ale musím dodať, že akonáhle som sa o existencii filmu dozvedel (a videl som vcelku strhujúci trailer), začal som sa prudko tešiť... no a výsledkom bolo nechcem povedať sklamanie, ale áno, rozhodne som čakal viac. Prekvapilo ma, že na to, aké nadšené recenzie snímka má, je scenár neskutočne šablónovitý (nekonečné prežívanie ústredného záporka len aby sa dožil kvázi veľkolepého koncového zúčtovania je na facku), predvídateľný, plný klišé, bizarných rodinných twistov a dramaturgických schválností, aké by som v budúcnosti vo filmoch rád vídal čo najmenej (po hrdinke strieľa a naháňa ju každý, kto je aktuálne poruke, ale akonáhle sa musí dojemne rozlúčiť s umierajúcou postavou, je jej dopriata hromada času, počas ktorej sa po nepriateľovi tajuplne zľahla zem). Viola Davis je fajn, som rád, že obsadili ju a nie anonymnú modelku; vidieť 57-ročnú korpulentnú držiteľku Oscara v hlavnej úlohe historického akčného trileru je veľmi osviežujúce a ľudské. Jej Nanisca je kvalitne napísaná postava. Veľmi dobrý je i John Boyega („nové“ Star Wars) ako kráľ a Lashana Lynch a Sheila Atim ako Naniscine najstatočnejšie bojovníčky. Slušný dojem zanechala i začínajúca Thuso Mbedu, prostredníctvom ktorej odvážnej a papuľnatej Nawi prenikáme do deja (avšak románik s Malikom je utrpenie). Ale je to vôbec akčný film? Ak vezmeme do úvahy dĺžku (skoro dve a pol hodiny), zaberá akcia symbolický priestor a bojové sekvencie určite nie sú ťažkopádne natočené, ale nemôžem povedať ani to, že by mi vyrazili dych. Pravdupovediac, skôr ako nesmierne strhujúci historický masaker (vážne nečakajte ženskú verziu 3OO) mi to pripadalo tak, že pohľadná hollywoodska hviezda chcela (sebe a najmä svetu) dokázať, že má na viac, než len na stvárňovanie milfiek a tak strašne ambiciózne napísala námet a produkovala to a námet do podoby scenáru pretavila scenáristka Mesta anjelov s Nicolasom Cageom a Meg Ryan a podľa toho to aj vyzerá. Čiže zaujímavo a nie zle, ale ani geniálne. Áno, vravím o tebe, Maria Bello. ()
Třicet případů majorky Nwubutu novodobého kokotporátního neomarxismu. Jebat, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „s pěstí v hubě a trochou benevolence lze se skřípěním zubů sem tam ignorovat“ Akční / Drama, ovšem pokud tohle nějaká levičácká kunda zase anotuje jako „historický“, nezbývá, než praštit hlavou do zdi s konstatováním, že Honza byl taky děsně kůl estébák a jeho „skutečné příhody“ zobrazovaly „pravdivě a historicky naprosto věrně“, a ani trochu demagogicky, jeho spravedlivě hrdinný boj proti odporným imperialistickým a pravicovým živlům, bránícím budování toho nejsprávňáčtějšího komunismu. Tedy ideologii, kterou ještě nedávno všichni ti dnešní finančně motivovaní angažovanci otevřeně nenáviděli a snažili se ji i stavět mimo zákon. Vykopali jsme ji ze dveří a ona náhle přichází oknem. Satanžel Zěmeplacku obývá přes 70 % lehce manipulovatelných vypatlanců, nevzdělanců a jiných kohochlebajíš bezpáteřních hovad, kteří prostě nepoberou, nebo je jim úplně u prdele, že s nimi někdo manipuluje, slastně přežvykují a píčou, že „právje vyděly akčňják roku“. Toto další levicově rieffenstahlovské rasistické svinstvo, plné demagogického zkreslování nejen kultury a historie, je o to nebezpečnější, že je opět docela výpravně, poměrně poutavě a pro ty nejbystřejší i náležitě pateticko kýčovitě natočeno. Čím více se nebude těmito ryze účelově manipulativními zkurvenostmi otevřeně pohrdat, tím více jich bude vznikat, a tím dříve se naplní praxí osvědčená poučka soudruha Géblse o té stokrát opakované lži … A než se nadějeme, začne se zase perzekuovat, věznit a možná i likvidovat každý, kdo hlásá jinou než stranickou „pravdu“ (Už to pomalu začalo!). Pokud se tedy koloniální soudruzi vehementně pseudoaltruisticky snaží vzhledem k jimi zcela jednostranně nově stanoveným a vehementně dicktovaným „morálním“ společenským kodexům pseudoinkluze a pseudodiverzity revidovat (čti „otevřeně lhát“) historická a geopolitická fuckta, aby jim potomci téměř výhradně otrokářskými černochy nadšeně prodávaných černých otroků dnes nepodpalovali nemovitosti, budiž, ale jeden tak nějak očekává spravedlivě nerasistický přístup ceteris paribus. To znamená, že bylo-li již například „nade vši pochybnost“ audiovizuálně prokázáno, že nám v raném středověku plundrovali sever negrovikingové či anglosaská šlechta byla odjakživa samý mouřenín, nevidím jediný důvod kromě zřetelného rasismu, proč také naprosto „pravdivě“ neaplikovat onu kýženou diverzitu mezi ty rovněž zcela „objektivně“ vykreslené západoafrické čokofeministky Wakandy 19. století, progresivně stavějící již tehdy hliněné hrady velikosti Karlštejna, kombinované s budhistickými chrámy. Vždyť není nejmenších pochyb, a to na základě nevyvratitelně doložených „historických fucktů“, že v Beninských kmenových válkách, kam očividně už v roce 1820 dodávali Benetton a Addidas pastelová trička i kangy, nebylo pro modrooké blonďáky a zrzky kam plivnout!!! Tak proč, dpč, naprosto přirozeně a nenásilně nehrál aspoň toho krále Redford, „tehdy zcela běžného“ palácového transvestitu Jeník Depp a hlavní slizkou bojovnici třeba Kidmenka??? Já vlastně vím dobře proč, ale nechám ty negramotné ghanské pastevce, emancipované togské hospodyňky a Piráty, pro které je film určen, schválně tápat. () (menej) (viac)
jak už to tak bývá, s historickými fakty o které se Woman King opírá nakládá dvojice Dana Stevens a Gina Prince-Bythewood docela vágně a bere si z nich jen to co se jim hodí do krámu a nebo si je někdy méně a někdy více upravuje aby film nakonec vyzněl tak jak má. Když nicméně tenhle kousek nebudu brát jako "historický" zůstane velmi slušný film z atraktivního a neokoukaného prostředí se slušnými akčními scénami a sympatickým obsazením, který i přes zbytečně nataženou stopáž baví víc než dobře. Opravdu hodně záleží na tom, jak k Woman King divák přistoupí a jak si zprávy, které se snaží sdělit přebere. Předpokládám, že cílem režisérky nebylo přinést jen nadstandardní akční oddechovku, ale přesně to se jí povedlo. Ve vážnější tématech jako třeba otroctví atd totiž jen tiše našlapuje okolo a nic zásadního v nich nepřináší ani neukazuje...70% ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (9)
- Dahomejské amazonky (Agojie) byly inspirací pro Dora Milaje v Black Panterovi (2018). (Jirka_Šč)
- Ekonomika Dahomejského království byla založena zejména na vývozu otroků. První doložená smlouva o vývozu otroků je z roku 1472 (s Portugalci) a poslední loď s otroky odjela roku 1885 do Brazílie. Váleční zajatci nebyli pouze prodávání do otroctví, ale byli i zabíjeni při pravidelných každoročních slavnostech v hlavním městě Abomey. Lidské oběti se pohybovaly v řádech stovek až tisícovek. V roce 1727 bylo usmrceno 4 000 lidí. (p.a.douch)
- Dahomejské amazonky bojovaly i v druhé francouzsko-dahomejské válce v letech 1892–1894, která skončila podmaněním Dahomeje Francouzi. Na této válce je zajímavý především obří nepoměr ztrát na životech. Zatímco Dahomejců zemřelo v boji 2000-4000, Francouzů zemřelo v boji jen 85 (a dalších 205 podlehlo místním nemocem). A to navzdory tomu, že Dahomejci měli k dispozici relativně moderní palné zbraně a dokonce i několik kulometů či kanónů. (vojtaruzek)
Súvisiace novinky
Viola Davis zpátky v roli Amandy Waller?
Zatímco nové vedení studia Warner Bros. vymýšlí, co vlastně sakra dělat s jejich hraným DC portfoliem, respektive jak kupu nesourodých projektů usměrnit tak, aby z toho postupem času vzešlo druhé MCU… (viac)
Reklama