Réžia:
Christopher NolanScenár:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrajú:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V čase, keď Druhá svetová vojna ešte vyzerala nerozhodne, sa na diaľku odohrával dramatický súboj medzi Spojenými štátmi a Nemeckom o to, kto prvý zostrojí atómovú bombu a získa tak rozhodujúcu prevahu nad nepriateľom. V Amerike bol tento tajný výskum známy ako Projekt Manhattan a jedným z jeho kľúčových aktérov bol astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakom sa spolu s tímom ďalších vedcov snažil zostrojiť vynález, ktorý mal potenciál zničiť svet. Bez jeho včasného dokončenia by sa ten istý svet nedal zachrániť… (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (1 333)
Abych řekl pravdu první třeba hodinu a půl jsem vůbec nevěděl která bije, moc jmen a moc faktů.. Až asi v té druhé polovině jsem tomu začal rozumět.. Jako určitě je to zajímavý film pro nějakého fyzika či vědce, potažmo historika, ale pro "normálního" smrtelníka je to moooc dlouhý a nechci říct že nezajímavý- ano uvědomuju si závažnost tématu, ale když to řeknu svými slovy tak bez koulí, to je asi to slovní spojení... ()
Američané mají tento styl politických dramat v oblibě. A Christopher Nolan odvedl skvělou práci sevřeným dramatem, přeskakujícím v čase, i odlišením děje mezi barevným a černobílým snímáním (firma Kodak vyvinula první černobílý film pro formát IMAX speciálně tak, aby zajistila barevnou přesnost těchto černobílých segmentů). Jako kamínky skládačky do mozaiky se zaplňují jednotlivé osudy hlavních postav a složité vztahy mezi nimi. I v epizodních rolích filmu se setkáme s vynikajícími herci (Casey Affleck,Matthew Modine či Gary Oldman v roli Harry Trumana !), což nepochybně zvyšuje jeho atraktivitu. Kvůli propletencům aktérů i pozadí jejich účasti v něm by nepochybně bylo podnětné přečíst si literární předlohu k filmu (byť má 600 stran!) ()
85% ani z helikoptery.. verbal to napisal z duse a jasne. ale respekt inym nazorom, komu co ulahodi je samozrejme kazdeho osobna vec. Respekt. ()
„Použitie atómovej bomby bude hrozivým zjavením božskej moci.“ Ťažký film, ktorý si vyžaduje vaše 100 % sústredenie, pretože priehrštie faktov a informácií je naozaj vysoké. Neustála zlovestná hudba v pozadí podčiarkuje dôležitosť každého záberu. Niekomu to môže vadiť. Mne to nevadilo. Film sa samozrejme zaoberá vytvorením najdesivejšej zbrane hromadného ničenia, no nemenej času aj jej dopadmi na našu budúcnosť a morálny dopad na ľudstvo. Pretože ako nakoniec povedal Robert Oppenheimer „Teraz sa stávam smrťou a ničiteľom svetov.“ A do bodky mal pravdu. ()
Skládám obrovskou poklonu Nolanovi za to, že dokázal natočit tříhodinový film, ve kterém se prakticky jen mluví, ale který nenudil ani jednu minutu a já osobně jsem byl celou stopáž přilepený k obrazovce a hltal každý jeden promyšlený dialog a perfektní herecké výkony od všech zúčastněných. A do toho všeho politikaření a vědy dokázal Nolan propašovat i svůj typický audiovizuální styl, který celému zážitku jen přidal punc dokonalosti. 10/10 ()
Omylem jsem si jako první stáhnul stejnojmenný dokument z téhož roku, ale čas jsem nepromarnil. Spojením s Nolanovým přednesem jsem vstřebal exaktní představu o životě vládce nad životem i smrtí a době do které byl Oppenheimer vnořen. ()
To bylo těžké sledovani ale sakra těžké... zorientovat se ve všech těch postavách..různé časové linie..nukleární téma...do toho neskutečně dlouhá stopáž... Herecké Výkony a hudba skvělé...celý ten příběh..hustej..jak ho pak pranyrovali ..pritom jim všechno udělal jak chtěli...60% bylo pro mě těžké se ve všem orientovat a pochopit..ale každopádně hodně zajímavé sledovat co se kolem atomovky dělo ()
"the greatest salesman of science", asi tak. Velmi se mi libilo jakou radost vesměs měli Američti občane při oznamení destrukce Nagasaki a Hiroshimi, že už po válce přece vůbec nevadi, Japončici potřebovali trochu FREEDOM&DEMOCRACY ()
I přesto, že se do rukou Christophera Nolana tentokrát dostal potenciálně nejkomornější a nejpřízemnější příběh, tak by to nebyl on, aby nám, místo běžné životopisné konverzačky, do kin doručil epický, informacemi a dialogy natřískaný, tříhodinový velkofilm, který je navíc zabalený do, pro Nolana příznačného, kulervoucího audiovizuálního kabátku. Ten obzvláště v Imaxu působí takzvaně "out of this world" a už teď je jasné, že na domácích nosičích bude lehce okleštěn o ten punc naprosté výjimečnosti. Ovšem co bude fungovat vždycky, je například chytré a pro vysoké ambice snímku funkční, několikavrstvé vyprávění skrze několik jasně oddělených a přesto skvěle se prolínajících časových rovin. Stejně tak funkční herecké výkony celého natřískaného ansámblu, v čele s vynikajícím Cillianem Murphym, jenž po mnoha štacích napříč Nolanovou filmografií konečně dostal ústřední roli a odvděčil se výkonem hodným Oscara. Takzvaně rochnit si divák může i ve vysoce nabitém scénáři, který ovšem pod svou tíhou neztrácí na kvalitě a ani na chvíli si tak nelze říct, že by upustil páru. Paradoxně tahle věc je ale zároveň mým největším mínusem filmu, poněvadž on skutečně nezastavuje a to ani ve chvílích, kdy by se to dle mého hodilo. A navíc, tři hodiny vysokého tempa a nespočtu dialogů na mě, hlavně při prvním shlédnutí, bylo trošičku moc. Ovšem veškeré zmíněné vysoce nadstandartní kvality, včetně toho neopakovatelného audiovizuálního zážitku z kina, na který budu ještě dlouho vzpomínat, z mého pohledu tento mínus suverénně zastiňují. Oppenheimer je tak dalším fantastickým počinem mého nejoblíbenějšího režiséra, jeden z nejlepších filmů roku 2023 a věřím, že brzy i oscarový laureát. ()
Velkolepý zážitek, který jsem bohužel neviděl v kině. Děj je opravdu složitý a doporučuji si nejprve přečíst něco o životě Openheimera předem. ()
Po všech stránkách výjimečný film s jednou zásadní (a zjevně záměrnou) chybou. Ani jediná ze 180 minut neukazuje klíčový moment příběhu a výsledek celého válečného snažení nejlepších (nejen) amerických mozků: bezpodmínečnou kapitulaci Japonska a konec 2. světové války. Čímž dochází ke zkreslení vyprávěného příběhu dle libosti pana režiséra. S touto jedinou výtkou jde o mimořádný divácký zážitek, který jsem si rád zopakoval. ()
Je to bohužel více o honu na komunistu než o výrobě atomovky. ()
Myslím, že toto dielo je posledným mohykánom medzi tradičnými filmami a onedlho už takéto niečo asi vznikať nebude. Jedine že by sa objavil zázrakom ďalší Nolan, Spielberg, Scorsese a tak podobne. Dovolím si tvrdiť, že Oppenheimer je aktuálne ašpirant na film roka 2023 a určite aj Oscara. A som skutočne veľmi rád, že som toto veľdielo mohol vidieť v kine. Áno, aj tento film má asi jednu drobnosť, ktorá mi prekážala, ale aj napriek tomu si zaslúži 5 hviezd alebo inak povedané aj 10/10. A tým jedným mínusom je určite zo začiatku pre mňa ťažko pochopiteľný dej. Film obsahuje toľko mien, že do jeho záveru som mal občas problém rozoznať o kom je reč. Alebo dej bol občas podaný komplikovane a nejednoznačne, že si to divák musí vysvetliť sám. Nie je to tam povedané priamo. Toto je zároveň jediným negatívom. Inak to bol perfektný film s výbornou atmosférou. Napriek dĺžke 3 hodín nemal žiadne hluché miesto a má to strhujúcu atmosféru až do konca. Vôbec sa nebojím povedať, že je to najlepší film od Nolana, aký som zatiaľ od neho videl. Ako som povedal, tak atmosféra ma až mrazila občas a hlavne ku koncu som bol dojatý a znechutený, ako sa k Oppenheimerovi zachovali napriek tomu, že je to národný hrdina. Pretože cítil som, že to veľmi ľutuje, že s ostatnými vedcami zostrojil niečo tak hrôzostrašné ako je atómová bomba, ktorá vzbudzuje strach aj dnes. Zároveň však pomohol ukončiť na dlhé roky svetové konflikty. Len za cenu stoviek tisíc ľudí a toho, že teraz sa tým môže každá mocnosť vyhrážať celému svetu. Cilian Murphy je herecký boh a tu si to kradol celé pre seba a určite je jeho výkon hodný Oscara. Hlavne tvárové herectvo dotiahol do dokonalosti, pretože nemusí nič povedať, aby ste videli ako sa cíti. Samozrejme nemôžem zabudnúť na Roberta Downeyho Jr. ako pána Straussa a Emily Blunt ako Oppenheimerovu ženu. Klobúk dole. Hlavne tomu ako sa Downey na konci čertil, keď vedel, že už je jeho kariéra v kýbli. Avšak dosť solídne si to očividne užíval aj Jason Clarke v roli právnika. Hudba bola rovnako excelentná a práca s kamerou výborná. Páčil sa mi ten nápad s kontrastom medzi scénami vo farbe a čiernobielymi, kde farba značí zástancov Oppenheimera a čiernobiela jeho odporcov. To je šikovný nápad. Rovnako ako sa úspešne podaril aj samotný výbuch bomby natočiť veľmi presvedčivo, keďže išlo o praktický efekt s využitím perspektívy a to si tiež zaslúži klobúk dole. Nie je veľa tvorcov, ktorí by chceli mať pri takomto filme iba praktické efekty a žiadne CGI. Takže keď to zhrniem, tak to odporúčam každému, kto chce vidieť kvalitne odvedenú prácu ako za starých čias a výborný historický príbeh, ktorý chytí za srdce. ()
Po technickej stránke dokonalé. Po emočnej žiaľ ploché dielo, a to napriek zjavnej snahe autora o vykreslenie morálnych dilém a úskalí, ktorým bola vystavená titulná postava diela. Všetky totiž pôsobia v kontraste s úskaliami, ktorým čelili obyvatelia Hirošimy a Nagasaki v 45. vyslovene banálne. To len na pripomienku, aby sa nezabudlo, kto je tu skutočná obeť. Ale späť k filmu. Pri odpočítavaní do výbuchu počas testovania celá sála ani nedýchala. Počas záverečného vypočúvania pozerali viacerí na telefóny, aby zistili, ako dlho to ešte bude trvať. Možno (s prihliadnutím na názov filmu) naivné očakávanie, ale predsalen som čakal, že to bude o niečo menej sústredené na Oppenheimera, ale o niečo viac na jeho dielo... ()
Tento film je jasný aspirant na film roku s Babylonem. Ne každý ho ocení, na některé diváky to bude moc kecavé a dlouhé, ale já se v tom vyžíval a celé tři hodiny jsem si užil s otevřenou pusou. K tomu mistrovské herecké výkony Cilliana Murphyho a Downeyho Jr. to jen potrhují. A výborná hudba od Göranssona, který tak nahradil u Nolana, v tomto filmu, Hanse Zimmera. Jasných 5*. ()
Samotná příprava bomby je zpracována opravdu velkolepě a velice věrohodně. I hudba je fajn a herecké výkony také. Scénář mi však velmi nevyhovuje. Ve filmu se střídá několik časových rovin - "současnost", příprava bomby, přelíčení o udělení prověrky a slyšení kandidáta na ministra, něco z toho dokonce černobíle. Občas jsou i posuny v ději dozadu. Střídání je zmatené a je obtížné se v tom vyznat. Velká výtka míří k vedlejším postavám - sotva jsou představeny, divák si s nimi nevytvoří vztah, jejich motivace je zastřená, u přelíčení o udělení prověrky se střídají různí vědci, kdy ani není úplně jasné, kdo to je, a když už promluví, často je sporné, zda to bylo ve prospěch, nebo v neprospěch. Vztah Oppenheimera k politice i komunismu je podán dost zmateně. Celkově není jasné, co chtěl film vlastně říci. Nevypadá to jako oslava osobnosti Oppenheimera, ani nejde o čisté drama s přípravou bomby. Navzdory názvu film ve svém celku vyznívá spíše jako vzdání holdu Albertu Einsteinovi a jeho prorockým slovům. ()
Tříhodinová konverzačka, u které nesmíte polevit v pozornosti. Nolan tu často střídá časové roviny a ve scénách také filmové žánry – najdete tu psychologické drama i thriller ze soudního prostředí. Ale i přesto, že spolu postavy v podstatě neustále mluví, není tu akce a film má 3 hodiny, tak bych z něj nevystřihl ani minutu. Na vizuálu i zvuku si dal Nolan tradičně hodně záležet a vyplatilo se. Zároveň se mi líbilo, jak film postupně nabírá na čím dál větší emocionální naléhavosti a v závěru nádherně graduje. Oppenheimer určitě není pro každého a spoustě lidí tutově nesedne, ale z mého pohledu je to největší filmová událost roku 2023. ()
Silné a dechberoucí, velkolepé a stvořené výhradně pro velké plátno. Zároveň ale trochu paradoxně, na tříhodinový spektákl, zběsilé a náročné na usledování a koncentraci. Občas by neškodilo trochu zvolnit a naplno nechat určité momenty plně doznít - než si vychutnáte jeden vrchol/úžasnou scénu /moment, už jste o dvě další dál... Každopádně podívaná, která letos na velkém platně nemá obdoby a zanechá neskutečnou rezonanci... A volá po další návštěvě co největšího plátna. ()
No ... pro diváky neznalé historických reálií této causy, to bude velkej ořech a to byl i pro mně a to mám dost nastudováno.Tempo zběsilé, ale o projektu Manhattan se dozvíte minimum, to raději doporučím mnohem podrobnější: Fat Man and Little Boy (1989) . Emoce tam jsou ,ale takové divně vyjádřené , zastřené. No, možná stejně jako život Oppiho. Celkově takové lepší 3,5* ,ale jinak se nám nějak Nolan začíná ztrácet v obsahu a vynikat formou ... P.S: To PR ,že Nolan nepoužívá žádné CGI efekty je hezké ,ale tak to jako tu Zemi zapálil a ty efekty při bdění/snění Oppiho dělal asi svítícíma provázkama ? ()
Historické ani životopisné filmy nejsou úplně můj žánr a na tohle jsem šel hlavně kvůli Nolanovi, jehož scénář a režie se nezapřou. Dostali jsme dokonalé záběry, úžasné audio a hudbu, audiovizuálně je film na vrcholu, zvuk se navíc používá k vyprávění atmosféry situací a emocí postav. Obdiv si zaslouží i minimální kouzla se CGI a že došlo ke skutečnému odpálení malé bomby, tomu říkám zápal pro film. Nepřekvapivě příběh nejede lineárně, střídají se tu 3 dějové linky a vlastně 2 příběhy. Prvním je cesta Oppenheimera od jeho studií a až po vytvoření atomové bomby, druhým Oppenheimerův (ne)soudní proces kvůli jeho politikaření z poválečného období. Tady jsou mé 2 problémy. Ne že by se nedalo v linkách zorientovat, ale bylo to dle mě zbytečně překombinované a myslím, že více chronologické vyprávění by filmu nic neubralo. Druhá věc je, že 3h jsou moc a filmu by slušela kratší stopáž. První příběh se mohl lehce prostříhat, ale hlavně druhý bych výrazněji zkrátil. To však nic nemění na faktu, že jde o silný zážitek, který vás pravděpodobně po dokoukání nechá chvíli strnulé. Film podtrhuje úžasné obsazení a také pěkná práce s morálnímy dilematy, která film předkládá. ()