-bad-mad-wolf-

Místy napínavá rutina s laciným thrillerovým finále. Připomínalo mi to mix Cold Creek Manor s Téměř dokonalým zločinem, přičemž kvalitativně má Zemeckisův pokus blíže k prvně jmenovanému. Za Michelle Pfeiffer bod plus. 5/10

Zcela nepokrytecky jsem se bavil a bavil jsem se výborně. Trapností jsem se ošíval pouze u zbytečné scénky s "horny grandma", jinak je film většinou zdařile oproštěn jak od Carreyho ksichtařské exhibice, tak i od nevkusných vtipů. Mimochodem, samotný námět je výborná věc, a ačkoliv je vyhrocen pro crazy odstín téhle komedie, nese si v sobě i řádku podnětů pro divákovo uznalé přikývnutí. Neškodné, upřímné, zábavné a Carrey i Deschanel jsou ve svých rolích fantastičtí.

Obávám se, že pro týnejdžry to opravdu bude natolik "kůl" a "sakra pravda" spot, že budou vznikat další tuny neopodstatněných vtipů na adresy nejmenovaných politiků. Když se z kritiky čehokoliv stane módní značka, je to problém. Výsledkem zde budou jen kvanta pohoršených komentářů a další zdvižené prostředníčky mládeže bez udání důvodu. Pokud bylo cílem vzbudit rozruch, může si Zelenka gratulovat. V jakémkoliv jiném případě jde o těžkou ztrátu směru.

No to byla delikátní prasárna - a všichni ti, kteří argumentují tvrzením, že je to jen akční film, patrně o kus akční kvalitky v životě nezakopli. Když tak nad reinkarnovanými Titány přemýšlím, jediné, co stálo trochu za řeč, byla škorpiobitka, fórek se sovou a jeden true epic hudební motiv. Ze scény s Medusou, která měla být působivým vrcholem filmu, se stala trapná akční (ne)stíhačka s jakousi hadí ženou, o závěrečném zjevení Krakena nemluvě. Postprodukční 3D úplně na pytel. P.S. V sále nás bylo všehovšudy deset, přičemž jeden obzvláště nervózní chlapík v půlce filmu odhodil popcorn a se slovy "taková pí*ovina" odešel. Recht měl, ten muž...

"V každé domácnosti je minimálně jedno TéeRko!" Opravdu bych si chtěl ke kočičce, pejskovi a dvěma malým rozesmátým dětičkám pořídit muskulantně vzhlížející militantní věc, která se permanentně tváří, jako by vám toužila uříznout hlavu. Katapultace auta pomocí trubky je nezapomenutelná. Mimochodem, pamatujte si, že až Zemi ovládnou psychopatičtí roboti, budete pro záchranu světa muset vyletět na orbitální stanici, kde zmáčknete tlačítko "OFF". ... !!! Ale ono je vlastně stačí trošku naštvat a počkat, až se aktivuje zlý robot číslo jedna. Ten má spotřebu průměrného velkoměsta a všechny ostatní roboty tím pádem deaktivuje. Haha.

Dnešní doba si žádá hrdiny facebooku, jimž můžou miliony lidí kliknout na "líbí se mi" a sledovat jejich hrdinská videa na Youtube, zatímco za staženou roletou někdo obírá bezbrannou stařenku. Tuhle škodolibou výpověď v Kick-Ass lze najít. Jinak jde především o neuctivou řež, kde holčičky usekávají nožičky zlým pánům a outsideři jsou outsidery až do konce. Pátá hvězda za špičkovou a ještě špičkověji ohudebněnou akci.

No, sice si dokážu představit usmívající se babičky a maminky, sledující tenhle skvost, ale se mnou to tedy zamávalo jinak. Pozorování dvou čtyřicátníků (nebo podobných "tníků", už nevím), jak si dvě hodiny posílají neuvěřitelně klišovité esemesky, bude stěží pro někoho vrchol dne. Chemie ústřední dvojice vás svým smradem vyhání z místnosti a občasné herecké výpady pana Kaisera mě nutily myslet si, zda se někdo na place definitivně nezcvoknul. Líbáš jako Bůh je film trapný od začátku až do konce. Místy méně, jindy nehorázně. "Humorné" eskapády (zejména ty na chalupě) mají intelekt tříletého dítěte a pokud vaše poslední pozorné mozkové buňky neodstřelí ony, možná válku s paní Poledňákovou vyhrajete (a dokážete to dokoukat do konce). Dobře vám tak. Jedinou dobrou postavou je Karel Jiřího Bartošky, ten ale jako by sem propadl z jiného filmu. Takže hlavně za něj jednu trapnou hvězdičku.

Režijně nápadité a sympatické. Scénář si ryje v kritice dnešní společnosti nevybíravě; místy je okatě přemrštěný a doslovný, jindy nechává prostor pro vlastní interpretaci. Konec působí ucvaknutě, je očekávatelný a zároveň není. Celkově je tenhle film stejně nemocný jako doba a lidé, o nichž chce vypovídat. V průběhu sledování jsem osciloval od tří do pěti hvězd, nakonec tedy zůstanu uprostřed a chválím Christiana Slatera, který je v mírně předimenzované roli ušlápnuté kancelářské krysy přinejmenším solidní.

Zpracování celkem hezké, ale asi bych nechtěl vrazit ani těch 5000 dolarů do něčeho, co nenabízí jediný vlastní nápad. Program policejních robotických poletuch by navíc potřeboval upgrade, chovají se jako idioti.

Zhruba po třiceti minutách jsem Čepel smrti milosrdně diskvalifikoval. Ne, tohle vážně nejde brát jako platný pokus natočit film. Kameraman nezvládá prostý posun obrazu a nutí diváka myslet si, že předtím držel kameru nejspíše jen jednou - na místě, kde si ji půjčil/koupil. Obzvláště extrémním kouskem jsou potom dialogy a chování všech postav. Šablonovité větičky nepodporují děj, ony vlastně dost často nekorespondují ani mezi sebou navzájem a přispívají tím do bohaté pokladnice zdejších blitků. Veškeré lidské entity se vyznačují zajímavými rysy - při útěku před vrahem se zásadně nedívají za sebe, zato se pokoušejí otevřít veškeré myslitelné i nemyslitelné dveře kolem a ještě vše umocňovat "dramatickým" unikáním na poslední chvíli. Vrah se courá jak důchodce po šesté mrtvici a ačkoliv oběti nechává neustále unikat, vždy se najednou objeví někomu za zády a pozoruhodně ozvučeným způsobem ho píchne kudlou. No to teda..! Neustále jsem přemýšlel, zda se umí teleportovat, či zda jsou všechny postavy natolik velicí pitomci, že hodinu běhají dokolečka a nechají se do jednoho pochytat. Osmdesátiminutová stopáž je nafouklá zcela nepochopitelně bezúčelnými scénami, jakými jsou například neuvěřitelně protahovaná chvíle s vraždou ředitele nebo WC momentka před závěrem. Korunu všemu nasadí konec, kdy vrah utírá z pistole otisky prstů, zatímco jí drží DRUHOU RUKOU!! FAIL!!! Nekoukejte na to! Vážně ne! Mimochodem, všimli jste si, že se ve filmu donekonečna opakuje stejné schémátko? Popsal bych ho následovně: "Je tu vrah, všechny zabil!" "No to je hrozné, pojď, musíme pryč!" Když tyhle dvě věty v drobných obměnách slyšíte za film asi pětsetkrát, začíná to smrdět. Strašidelný průser. Úroveň profesionality se rovná YouTube videím šestnáctiletých puberťáků. Bez přehánění. A to ani nebudu zmiňovat, že ti puberťáci aspoň občas nějaký ten nápad přinesou...