-bad-mad-wolf-

Moc hezké drama, které se krásnou kamerou, výpravou i nadprůměrnou hudbou snaží vytvořit dojem světovosti, přičemž se utápí v pŕedvídatelnosti a místy přepísknuté dramatizaci. Potěší dobře obsazené role a vtipné vedlejší postavičky, celkově však Želary i přes svou zevnější krásu postrádají schopnost zasáhnout nitro. Příliš okázalé, příliš po povrchu klouzající...

Nebýt krásně vyschízovaného zvukového doprovodu a kamery, nestojí tahle hříčka za nic. Extrémně špatné herecké výkony bourají pomyslné hranice čehokoliv, obsah tvůrcům poněkud utekl a výraznější klad tu prostě není. Vyjádření myšlenky zůstává diskutabilní - nebo mě možná záměry tvůrců minuly.

Poctivá kriminálka ve své nejryzejší podobě, stojící na pevných pilířích a nepokoušející se o nějaké výlety do neprobádaných vod. Zkrátka kus řemeslné, ale hodně dobré práce + slušná psychologická stránka.

Šel se uchlastat k smrti a našel anděla, který ve své vlastní ztracenosti zahořel láskou. Díky vysoké hladině bezvýchodnosti a sebedestruktivnosti nepříjemně sledovatelný film, po němž budete cítit ethanol ještě týden.

Nevím, co si o tom filmu myslím. Nevím, jestli se mi líbí. Tři hvězdy za atmosféru a prostředí, které jako by vystoupilo přímo z mých mindfuck snů a dětských surreálných představ.

Řemeslná kvalita tohoto thrilleru (mylně považovaného za horor) mě bezmála šokovala. Tvůrci osekali veškerý zbytečný balast, vypustili většinu laciných teen-propriet, korektnost nechali mírně couvnout a soustředí se na zdrcující válku nervů v komorním prostředí. V chladné zelenomodři lesního prostředí se pěstuje zejména nepolevující napětí a obdivuhodná schopnost chvílemi zastavit dech. Některé momenty rozebírají veškeré představy o dobru ve vesmíru (scéna, kdy matka vchází do domu, zatímco její umírající, znásilněná dcera se plazí opodál v bahně, je hodně silná) a je jen škoda, že charaktery postav nemají větší hloubku, ani nejsou staveny před morální dilemata, jak tomu bylo v Pramenu panny, původním vzoru pro tento film. Napětí hraje hned na několika hřištích - dostane se dcera domů? Dokáže varovat rodiče? Zjistí zabijáci, u koho nocují? Všechny tyto otázky jsou navíc průběžně gradovány a scény násilí jsou natočené s prazvláštní fetiší, takže tu občasnou přestřelenost alá kladívko v hlavě lze odpustit. Monica Potter překvapivě dobře hraje, Sara Paxton je krásná holka a psycho výraz Spencera Treata Clarka (někdejší dětské role v Gladiátorovi nebo Vyvoleném) z hlavy jen tak nedostanu. Závěrečná bitka se sice promění v klasické thrillerové klišé, kde se pravděpodobnost moc nenosí, ale jinak jsem po nízkých očekáváních nadmíru spokojen.

Zatím asi nejslabší Mendes, nicméně stále žrádlo - zčásti kvůli Mendesově výběru témat, zčásti kvůli bezchybné atmosféře. Mariňák dokládá, že je moderní válka vlastně jen kombinací obrovské nudy, mediálního žvástu a ztráty všech privátních jistot, což vede k upínání se k tomu jedinému, co válka vojákovi dává. A on výstřel pořád nepřichází... Válka bez přítomnosti války, zato s úchvatnou vizuální stránkou a zajímavou výpovědí.

Inteligence poněkud ustupuje efektnosti, nebo jsem přinejmenším neměl moc pochopení pro komplikované navrtávání planet a pro nedořečenou (nedomyšlenou?) linii se supernovou a zničením světa Romulanů. Pal to čert. Z hlediska logiky nevděčné téma cestování v čase Star Trek využil elegantně, příběh je dostatečně barvitý, záporák má jasnou motivaci a sestavování budoucího týmu kapitána Kirka je náramně zábavnou záležitostí. Prapočátky Spocko-Kirkovské chemie rovněž. Ačkoliv herci nemají moc co hrát, posádka téhle Enterprise je natolik zdařilou sbírkou efektních postaviček, že se na další díly nefalšovaně těším. Tou nejmocnější zbraní je ovšem audiovizuál, který přinutí nejednoho sci-fi fandu ejakulovat blahem - solidním akčním scénám a monumentálním kosmickým scenériím vévodí několik vskutku památných momentek, mezi něž patří například úvodní vstup Romulanského kolosu na scénu či přílet Enterprise k napadenému Vulkánu. Soundtrack je taky bájo. Zkraťme to - Star Trek je jednou z nejlepších sci-fi, co zatím ve třetím miléniu vznikla. Z tvůrčího i diváckého hlediska přímo radostná záležitost, fantasticky vděčná při opakovaném sledování.

There Will Be Blood je jako čerstvě zavražděná mrtvola - ve svém průběhu postupně chladne, začíná zapáchat a odhalovat uvnitř skryté nechutnosti, přičemž jde pochopitelně o jev naprosto přirozený. V titulní roli se představuje nevýslovný, navenek neviditelný hnus a bohužel příkladná ukázka odvěkého faktu, že prosperitě a rostoucí moci je často vlastní absolutní nelidskost. Démon nezvladatelnosti sebe sama (konečný produkt antitolerance) finálně zahubí i poslední zbytky naděje na jakékoliv rozhřešení a každé setkání fanatického mladého kněze s Plainviewem se stává nezapomenutelným momentem. Krásně nasnímané a prazvláštně ohudebněné prostředí západu USA v průběhu naftařské horečky se ukázalo být příhodnými kulisami. Nepopsatelný Daniel Day-Lewis... nepopsatelné zlo... a rozhodně nic pro dobrou náladu.

Atraktivní, hyperenergická skatestory a bezchybná upomínka jedněch stylotvůrců. Skvělá atmosféra, kvanta vostrý dobový muziky a prkna na kolečkách, který znamenaj svět.