-bad-mad-wolf-

Reynoldse by měli častěji zavírat do komorních prostor... svědčí mu to.

Z toho dvě hvězdy za Evu Green.

Možná jsem viděl příliš málo ze Star Treku, abych mohl pochopit všechny narážky, ale Galaxy Quest není nijak zvlášť zábavným dílkem - což považuju za zásadní mínus. Brakovost i tucty klišé mohou být zamýšlené a brané s nadhledem sebevíc, jenže... prostě nebaví. Zasmál jsem se dohromady přesně jednou, film na chvíli pozastavil celkem čtyřikrát. Nebýt skvělého hereckého obsazení, asi bych hdnotil ještě níže... škoda, námět byl přinejmenším nadějný.

Máte na vybranou. Prot je mimozemšťan/Prot není mimozemšťan. Film koketuje s prvním stanoviskem, posléze zase s druhým, avšak pevné vodítko nezanechá jediné a já se na konci filmu přistihl, jak moc tuhle hru tvůrcům žeru. Může něco tak neskonale dobrého být z našeho světa? Spacey s Bridgesem jsou tradičně výborní, hudba nádherná, scénář vyvážený, režie pozorná a Protův způsob konzumace banánů nezapomenutelný.

Norsko-islandské antiutopické zpracování posmrtného života. Muž bez minulosti se dostává do města, kde jsou všichni šťastní, a kde i přesto chybí byť jen náznak radosti, vzruchu a vůbec všech opravdových emocí. Film skvěle reflektuje současnou konzumní společnost, kde je přijatelný jen spokojený jedinec, který strojově vykonává přidělenou činnost a žije v přidělených podmínkách. Pojetí pekla jako Orwellovského odcizeného světa nabízí i takové záludnosti, jako je zapomenutá skulinka, evidentně propouštějící lahodné tóny ráje; ---SPOILER--- jakmile však odsouzená duše zkusí uniknout jejím směrem, končí nevyhnutelně za drze projevenou nespokojenost v pekle ještě horším... Pozoruhodné. 8/10

Komiksový film doby kamenné. Mamuti tahají kvádry na pyramidy, kultury se míchají napříč kontinenty i časovými obdobími, šavlozubá micina se dá ochočit jedním vytáhnutím z louže (doslova) a masožravé pštrosoidní potvory si občas z rozmaru vylezou na strom. Samozřejmě, o vážnosti filmu ví divák svoje už v momentě, kdy na plátno nastoupí banda opravdu příkladných pralidí (kromě dredů na hlavě se vyznačují depilovanými těly a chováním pubescenta, který právě zjistil, že do mekáče už to opravdu nestihne). 10 000 př. n. l. má zkrátka svůj vlastní svět, v němž neexistují žádná reálná historická fakta a pravidla. Komiks hadr, fantasy tak trochu jinak. Jen je mi záhadou, proč z takového praštěného, ale co se týká potenciální zábavy ambiciózního nápadu někdo aspoň něco nevytřískal. Tuny řečiček mu nesluší, ani ten dementní resurekční závěr. Zapomenout je nutno i na očekávaný trikový nářez - občasné řádění s mamuty a jedna digitální kočka bombastickou show neudělají. Asi nemusím dodávat, jaké kvality může mít film, jehož tvůrce už nenabízí ani těch několik málo pozitiv, co kdy měl...

Úkryt mi způsobil nefalšovaný šok. Z údajně nejslabšího Fincherova kousku se vyklubal prvotřídní thriller a je mi fuk, zda toto mé odhalení zapříčinila naprosto nulová očekávání. Dvě věci - kameramanské pozlátko v podobě průletů uchy kuchyňských nádob a podobných fíglů je sice možná trochu navíc, ale taky slušně umocňovalo napětí jednotlivých scén. Často vytýkané klišé s dcerou diabetičkou, jejíž léky jsou samozřejmě mimo úkryt, také nebylo ku škodě věci - naopak! Postupně narůstající vědomí ubíhajícího času, který konfrontuje snahu zločinců dostat se dovnitř s narůstající potřebou dcery vzít si léky a tlakem na matku, která musí tuhle psychologicky zničující situaci ustát a ještě zajistit vše potřebné v extrémních podmínkách, je podáno zcela bezchybným způsobem. Výměna pozic v závěrečné třetině byl takřka geniální nápad. Zkrátka, i klišé může být použito nápaditě. Když ke skvělému scénáři, bezchybné režii a provokativně hrající si kameře připočtu skvělé herecké výkony a hudbu, která svým minimalismem a většinovou nepřítomností skvěle koketuje s už tak nepolevujícím napětím, vychází mi veliké thrillerové překvapení. 9/10

Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, Hancock působí jako vysokorozpočtový pilot k neexistujícímu seriálu. Všechny jeho motivy zůstávají nerozvinuté a dramatická složka nemá příliš šancí fungovat. Naštěstí i ona je podána dostatečně zábavným způsobem, patos a sentiment je spláchnut několika záběry na smutný Smithův kukuč a akčních sekvencí je na vhodně zvolenou krátkou stopáž akorát. "Wow" odhalení po polovině filmu bylo taky rozhodně ku prospěchu věci. A navíc, naruby převrácená superhrdinská linka, kdy je titulní hrdina od začátku prezentován jako nezničitelný arogantní bastard s dobrým srdcem, aby (SPOILER) na konci ležel nemohoucí ve vlastní krvi, zatímco jej zachraňuje obyčejný smrtelník, je nadmíru krásným prvkem. ;-)

Od čtyřky malé, ale rozpoznatelné zlepšení se. Všechny tři dějové linky se rozjíždějí nadějně a v úvodu mě mile potěšil odkaz na Jámu a kyvadlo. Bohužel, i nadále pokračuje neskutečně přeplácaná scenáristická matematika, což se projevilo zejména na nevhodném propletenci tří dějových linií, které chvílemi nechávají diváka ve zmatku. Pátrání agenta Strahma je nezáživné a flashbacková linka s Hoffmanem podtrhuje další chorobu této série - nedostatek vlastní invence je nahrazován úpravami a doplňováním událostí z předchozích dílů. Z původní one man show se už bezmála stává práce organizované skupiny zločinců (vlastně bych se nedivil, kdyby se v desátém díle provalilo, že za jménem Jigsaw stojí půlka města). Pryč je dávno kouzlo šílence, který trestal své oběti tím, že je nechával v dilematu, zda zemřít, či obětovat to, čím se provinili. Brutalita je stále samoúčelnější a původní schéma už ani s takovými úpravami nefunguje. Poslední linie s pěticí lidí, putujících tak trochu ve stylu druhého dílu místnostmi plnými nástrah, je paradoxně nejzábavnější, ačkoliv postrádá jakýkoliv scenáristický podklad a chování postav je občas přinejmenším zvláštní. Pro pastičkáře další update série, pro neznalce nepochopitelná šmodrchanice se spoustou krve a pro běžného diváka další důkaz, že při třískání peněz z dojné krávy je někdy lepší nechat původní produkt spát...

Po svěží jedničce musela přijít nabušenější dvojka. To je většinová zákonitost blockbusterů. Škoda, že Bayovi někdo pravidelně nepodával sedativa. Co uhodí do očí už v první polovině filmu, je absolutní nepříčetnost scenáristy i režiséra. Veškeré kouzlo autobotů a jejich přeměn je pryč; místo toho jsme za každou cenu bombardováni CGI bordelem novým i starým, upgrady a všelijakými odhaleními, z nichž mnohá pobaví úmyslně, mnohá neúmyslně a spousta dalších nechá diváka přemýšlet, zda tak kravskou porci infantility, nevtipné absurdity a zbytečných serepetiček myslel někdo vážně. Psychologie postav zůstává stejná - všichni mají plné huby rádoby vtipných hlášek a zvážní pouze v momentech, kdy musí pronést nějaký ten patetický žvást. Přemrštěnost všeho v tomhle filmu by mohla (neblaze) zlegendárnět. Bay si nevystačí s kvanty nových autobotů všech možných velikostí. Musí prezentovat hysterickou maminu v Samově nové škole, malé roboty ojíždějící nohy Megan Fox, dva neustále se pošťuchující kretény útočící na pozici nejotravnějších vedlejších postaviček a tuny nových autobotích schopností. Transformers už by se vlastně nemuseli ani jmenovat Transformers, nyní umí napodobovat lidi, otevírat časoprostorové brány, skládat se z malých kuliček, spojovat se s jinými roboty, vpouštět do člověka jakési štěnice alá Matrix, stárnout a chodit o hůlce a páchat tuny dalších lotrovin. Bitvy jsou tentokrát přehledné, ale to jen proto, že ti zlí se perou většinou s armádou a hodní šaškují a hláškují po boku hlavního hrdiny. A když už dojde na meče, je to stejně fuk, protože je autobotů na plátně tolik, že přes výbuchy a záplavy postav není nic vidět. Bay je i nadále mistrem kompozice a vládne obrazu. Nikoliv však scéně. Celý film je neuvěřitelně našlapaný balast, balast našlapaný balastem. Bohužel ne našlapaný tím způsobem, který divákův zrak přiková k plátnu/obrazovce; spíše tak, že už po půlhodině aspirujete na slušný bolehlav. Nemáte chvíli klid, děj většinou kašle na strukturu vlastního příběhu a šplhá výše jen s pomocí dalších a dalších odhalovaných faktů o historii lidstva i autobotů. Kdyby vás i tohle nudilo, vyskočí z nějaké díry nová postava (opět nechybí malý nenápadný řemeslníček, který má ve sklepě jen tak mimochodem přísně tajnou laboratoř celosvětového významu), nový robot nebo se začne odehrávat nějaká scénáristická nepřístojnost (tu šťastně se shledavší rodinku ze závěru budu vydýchávat ještě dlouho). Napadlo mě, že to Bay nemůže myslet vážně. Možná se mohutně vysmívá všem kritikům a zahlcuje jejich mozky pětinásobným přídělem všeho, co je mu vytýkáno... jenže čeho je moc, toho je příliš. Jedno však Transformerům dvojkám upřít nemohu - jsou tím nejšílenějším blockbusterem, co jsem zatím viděl. 4/10 za špičkové efekty, něco kvalitních akčních scén a tu neuvěřitelnou nadupanost, která nakonec beze zbytku rozdupala i sama sebe.