Radek99

Miluji a obdivuji filmy Emira Kusturici, tu šílenou balkánskou dechovku v Černé kočce, bílém kocouru či to podivuhodné podobenství nesoucí mnohovýznamový symbolický název Underground, tam všude se vyjadřuje pro nemístního k těžko uchopitelné situaci na Balkáně, pokaždé velmi osobitě staví svou alternativní verzi historicity i reality, používá svůj originální klon magického realismu a silné poetizace, zalidňuje své světy obrovským množstvím postav, navíc většinou bizarních a evropským měřítkům se vymykajících a vzpírajícím se, používá filmový jazyk rutinérského filmaře s geniálními nápady, točí nejen pro sebe, ale i pro diváka, je tvůrcem živelným, nepřesvědčuje, ale získává, nedává čas vydechnout, doslova svého diváka válcuje, strhává sebou... Jeho Život je zázrak je pro mne ale trochu zklamáním - je sice syntézou všeho výše zmíněného, ale tenhle filmový tvar mi přijde malinko umělý, možná je to tou koprodukcí, to ale byly i Kusturicovo předešlé filmy, tedy spíše záměrem točit o balkánské válce (po níž jako tématu je logicky v Evropě největší poptávka), možná je to jen můj dojem, ale už z tohoto snímku necítím tu Kusturicovu příslovečnou živelnost, spíše snahu natočit silný film, který po mně producenti chtějí a na který mi dají hodně peněz... Možná je to také tím, že hrdinové již nejsou hedonističtí Romové ani patriarchální vůdci rodových i jiných klanů, ale mnohem evropštěji se tvářící lidé, kterým jsem jako divák mentálně mnohem blíže, a tak úplně nevěřím všemu, co dělají a říkají (kupříkladu pro mne otřesná scéna fotbalového utkání, které se stylizaci magickému realismu vzpírá již svými logickými zákonitostmi, proto těžko akceptuji třeba močení na brankáře při zápase atd.) a tak se mi srbský inženýr a jeho rodina jeví trochu nesourodě a nekompatibilně se světem předešlých Kusturicových filmů... Kusturica je však i přesto silný v detailech i v koncepci snímku, umí zaujmout a vytvořit vizuálně působivé obrazy, silný je motiv zakázané lásky, ale alespoň pro mne už jeho Život je zázrak není výjimečný... je to jen hodně dobrý film (podobný dojem jsem měl i u Jakubiskovy Nejasné zprávy o konci světa) o jugoslávském konfliktu a specifikách balkánského naturelu... Podobné filmy: Underground, Černá kočka, bílý kocour, Země nikoho, Hezké vesnice hezky hoří, Kdo to tam zpívá

Postmoderně příznačně žánrově těžko zařaditelný film, v němž nadmíru osobitý režisér Paul Thomas Anderson umně a podivuhodně namixoval stylový filmový koktejl z romantické komedie, psychologického dramatu, kriminálního thrilleru a snímku o psychicky narušeném jedinci s obtížně zvladatelnými návaly agresivity a vzteku, který má mírné příznaky autismu či podobné psychické nemoci. Co Andersona dělá Andersonem (zasvěcení vědí, že podobně ,,divné" filmy točí i další Anderson - Wes, jehož snímky také ocení spíše divák artových či experimentálních filmů) - velmi originální práce s filmovou hudbou a střihem, která má navodit pocit psychického rozpoložení duševně narušeného člověka - tedy hlavního hrdiny (zvláště silná je až stresující scéna v první třetině snímku, kdy se na Barryho (a tím i diváka) doslova valí neurotizující stimuly z okolí jeho kanceláře - neodbytné telefonáty, cynická a nepříjemná sestra, právě dohazovaná nechtěná známost i karamboly v sousední dílně...). Na tomhle filmu je také nejlépe vidět, jaký kus cesty urazila americká kinematografie od dob tématicky podobného Rain Mana (lineární děj, klasická forma filmového vyprávění...) k Opilí láskou (linearita děje je záměrně několikrát narušena, mnohé v ději zůstává záměrně nevyřčeno, tvůrci experimentují s velmi originálními barevnými předěly atd.). Za zmínku rozhodně též stojí herecký výkon Adama Sandlera, kterému P. T. Anderson dal ve svém úžasném snímku možnost ukázat, že není hercem jedné role a že v sobě ukrývá i nezměrný dramatický talent (který později úspěšně rozvinul třeba ve Volání o pomoc...) Podobné filmy: Dedication, Rain Man

Filmová variace na Dostojevského Zločin a trest přenesená z daleké Rusi do polské Varšavy éry reálného socialismu, která je skutečně příznakově volenými kulisami k první části filmu - Lazarovo zločinu. Má všechny Raskolnikovské rysy, chladnou promyšlenost, naturalisticky krvavou podstatu (namísto sekery kámen), oběť s morálně pochybnou obživou (lichvářku a její setru nahradil arogantní taxikář), jen bez Nietzscheovské linie vyvolenosti a naprosté svobody umožňující ,,Nadčlověku" brát i životy... Formálně hodně neotřelá práce se světlem, kamerovým rastrem a originálně komponovanými záběry, překrývání části objektivu kamerovou maskou zaostřující divákův pohled na expresi detailu (obvykle lidské tváře), vynikající hudbou a úděsnou kulisou socialistického Polska se vším tím bahnem, paneláky, otřískanými auty, nerudnými lidmi, závistí, zlobou...(To věrně známe i u nás...) Pak se dějová osa náhle láme (motiv dopadení je přeskočen, není podstatný) a přichází druhá část filmu - část trestu... Jestli Kieslowskému něco jde, tak je to práce s herci (úžasná proměna hlavního hrdiny - Jacka Lazara) a zaostření na detail (např. zvláštně odosobněná scéna přípravy popravčí místnosti, nebo naturalistický výjev kapek tělesných tekutin dopadajících na tác do propadla...). Krzysztof Kieslowski nebyl zkrátka obyčejný režisér, ale jednoznačně velká osobnost světové režie, která nejenom tímhle filmem dokázala, že k vyjádření názoru (tady o nepřiměřenosti a etické rozporuplnosti trestu smrti) a vytvoření silného uměleckého díla nepotřebujete hollywoodské studio ani oslňující rozpočet, dokonce ani ne zcela svobodnou společnost... U nás to samé dokázal třeba František Vláčil... Podobné filmy: Mrtvý muž přichází, Život Davida Galea, Capote, Zločin a trest, Krátký film o lásce

Velký pařížský animovaný šéfkuchař Gusteau s grácií sobě vlastní tvrdí: ,,Každý může vařit". Tvůrci z filmového studia Pixar s grácií hodnou šéfkuchařů k tomu mají svou alternativu: Každý se může bavit (u Ratatouille). A já si to myslím společně s nimi...a to moc nevařím... Podobné filmy: Spláchnutej, Hledá se Nemo

Strhující (místy hodně naturalistické) drama amerického nezávislého režiséra Michaela Burkeho nepracující s žádným podobenstvím, ale vyprávějící prostý životní příběh o tom, že každý jsme sice jiný, ale když se někdo liší jen nepatrně víc, ihned je v očích ostatních lidí zrůda, freak... Příběh je (patrně záměrně) exponován v tradičním venkovském prostředí, neboť tam je předpojatost proti čemukoliv odlišujícímu se nejsilnější...a také jsou tam dobře zřetelné vazby místní komunity - obce sousedů a křesťanů, které spojuje právě posvátná půda kostela. Hlavní hrdina, čtrnáctiletý Duncan, je přesná, učebnicová ukázka potenciální oběti šikany, chlapec vnímavý, citlivý, fyzicky špatně disponovaný, jiný... Navíc ho zasáhla právě v období krize vlastní identity a hledání sebe sama ta nejstrašnější katastrofa - umřela mu matka, na kterou byl velmi psychicky fixován. Její ztrátu nahrazuje kdečím - fetišismem zacíleným na její věci, objevováním chybějícího ženského prvku rodiny uvnitř sama sebe... Tenhle film je hodně bolestný a zraňující, jelikož ukazuje věci takové, jaké jsou...bolavé a zraňující... Podobné filmy: Kluci nepláčou, Smrtící bumerang, O myších a lidech, Kes

Příběh Antwona Fishera - režijní debut Denzela Washingtona, na jedné straně uznávaného charismatického herce, na druhé straně ale - na herce - řemeslníka s přehnaně tvůrčími (rozuměj režijními) ambicemi, který se odvážil režírovat. A dál - film na jedné straně prvoplánově až prostoduše oslavující základní hodnoty amerického života (rodina atd.), na straně druhé však se skutečně zajímavým až dojemným příběhem, na jedné straně Pošta pro tebe navlečená ve vojenské uniformě, na straně druhé skutečně závažné téma pohlavního zneužívání dětí, na jedné straně snímek natočený podle skutečných událostí na základě knihy skutečného Antwona Fishera, na straně druhé stylizovaný mnohdy do scén s až nezdravě americkým patosem... A takhle by se dalo o Příběhu Antwona Fishera přemítat dlouho...a to je škoda... Podobné filmy: Annapolis, Ten nejlepší

Jako dobrodružný film bezchybné. Jako historický film hodně zavádějící. A jako největší umělecky zpodobněný útěk? Kdybych právě nedočetl román Zatím dobrý o téměř dvouměsíčním útěku bratrů Mašínů přes celé východní Německo až do americké zóny rozděleného Berlína, tak bych si to možná i byl ochoten myslet, takhle ale tunely Tom a Hardy skutečně nemohou oběma bratrům a jejich kumpánům zavrtaným na konci října ve vymrzlé půdě téměř na týden pod kopicí dřeva konkurovat... Navíc Wehrmacht (a dokonce i Gestapo!) se totiž ve Velkém útěku dají s trochou nadsázky označit za hodně liberální, neřku-li humánní ozbrojené složky... Kdyby spojenečtí vojáci utíkali z nějakého jiného zajetí, asi bych volal ,,Bravo!" Takhle trochu rozpačitě říkám - velmi podařený útěkový film... Podobné filmy: Velký útěk (TV film), Von Ryanův Expres, Motýlek, 6. Batalion

Zvláště smutný film o zvláště smutných věcech... Třicátník (který vypadal jak můj otec šedesátník) je zajatcem své introvertce a pohnuté životní události, smrti svého syna. Z ní ho má vyvést (chtělo by se napsat osudové?) setkání s jeho vrahem - ovšem život tomu chce jinak... Ručně snímaná kamera, pozvolná dynamika, absence filmové hudby, realistické cítění, psychologický drobnohled...tak trochu manifest Dogma 95, ale ve francouzském podání... Pěkný, pomalý, psychologický film. Podobné filmy: Dítě, Umění plakat, Revanche

Strhující psychologické drama z prostředí ultrapravicového extremistického podhoubí v USA. Tvůrci navíc dějovou linii ozvláštňují tím, že hlavní hrdina, na první pohled ubohý pouliční nácek, je sám hebrejského původu a jeho příklon k neonacismu je vnitřní reakcí na svou vlastní nespokojenost uvnitř židovského etnika či možná jsou kořeny tohoto problému v rodině (tenhle jev je ovšem příznakový, relativně vysoké procento ,,autorasistů" má každé etnikum - Afroameričané, Romové, Asiaté atd.), čímž se významové pole filmu posouvá k úvaze o krizi vlastní identity potažmo krizi identity židovské, k sváru ateismu a pochybností o víře s potřebou něčemu věřit (strhující závěrečná scéna stoupání do schodů)... Tenhle film je skutečně silnou výpovědí o současném západním světě a jeho neschopnosti řešit problémy morálně a hodnotově narušených jedinců (obvykle) ze sociálního dna společnosti - výstižná scéna, kdy soudce ,,preventivně" odsoudí mladé neonacisty k účasti na sociální terapii, což je prevence úplně neadekvátní a odtržená od reality (zvláště v této scéně), jako učitel mohu potvrdit, že promlouvat takovýmto ,,dětem" do svědomí je úplně marné... Co ale s tím? Žádné jednoduché řešení bohužel není... Podobné filmy: Kult hákového kříže, Romper Stomper, This Is England

Průměrné sportovní drama (obehrané schéma, kdy hlavní hrdinka - pokojská, nejdříve neznámá a tudíž bez šancí, nakonec slavně zvítězí...) řízlé s romantickou komedií, na kterém je zajímavé především to, že se odehrává v surfařské komunitě...i když surfařských záběrů je tam pohříchu málo. O surfingu bylo ale natočeno mnoho lepších a kvalitnějších snímků... Podobné filmy: Bod zlomu, V zajetí vln, Bra Boys, Nekonečné léto, Nekonečné léto 2, Billabong Odyssey, Riding Giants