Radek99

Nepřirozeně uměle udržované napětí má jedno velmi slabé místo...že je nepřirozeně uměle udržované. Paul Greengrass to dovedl ke sterilní dokonalosti...

Big Brother klon reprezentující ten nejhorší televizní odpad...

Dokonalý televizní produkt spojující v sobě prvky naučné s prvky zábavy, hrané a animované pásmo, správně nadimenzovaný, navíc zacílený na podporu zdravého životního stylu... Nemám, co bych vytkl...

Hudební, estetický, obecně televizní odpad...

Pierre Richard bez svého obvyklého šarmu, nadhledu a niveau, dokonce i hladina humoru je v tomhle filmu nerichardovsky nízká, tahle venkovská potrhlost mne skutečně nebavila a nepobavila...

Povedený, byť na můj vkus seriál až příliš sexistický... (i když Moodyho postupně vzrůstající vědomí toho, že možnost mít jakoukoliv ženu se nevyrovná možnosti mít právě tu jedinou, kterou milujete, dělá ten seriál lepším, než jak na první pohled vypadá...a tak za tuhle sebereflexi a docela slušnou dávku humoru dávám hvězdičku čtvrtou...) Pozor - sledovat v původním znění, český dabing je katastrofou! Podobné filmy a seriály: Sex ve městě, Shortbus

Neotřelý pokus propojit dobově oblíbenou českou teenagerskou komedii (která svého pomyslného vrcholu dosáhla o rok později ve Smyczekových Sněženkách a machrech) a normalizační všelidovou filmovou zábavu se Dušanu Kleinovi povedl bezezbytku - volná série o osudech mladých (později zrajících a ještě později stárnoucích) básníků života se stala velmi oblíbenou a mnohé z ní zlidovělo. Jestliže ale v amerických blockbusterových komiksových adaptacích platí pravidlo, že každý nový díl je lepší předchozího (Hellboy atd.), tak v případě básníků platí pravý opak - každý nový díl znamená kvalitativní sešup dolů... ,,Jó, šuby duby Amerika..." Podobné filmy: Sněženky a machři, Jen si tak trochu písknout

Obrovský komerční (i Oskarový) úspěch Singerových Obvyklých podezřelých zřejmě vedl k tomu, že Jonas Pate zfilmoval hodně podobnou látku - geniální a vysoce inteligentní jedinec (IQ 151) rozehraje svou složitou psychologickou HRU s policií zastupovanou dvěma detektivy (IQ 105 a 130) obsluhujícími detektor lži, kteří sami nemají čisté svědomí a jejich pozice tedy nejsou tak pevné, jak by se mohlo v schématu vyslýchající - vyslýchaný zdát... Je zajímavé sledovat, kdo všechno je v tomhle filmu lhář a jak se vyvíjí zajímavě propracované psychologie postav. Snímek funguje v daném žánru bezproblémově, nezbytností je nečekaná pointa na konci filmu a překvapením téměř komorní rámec celého dramatu, Tim Roth je tradičně herecky skvělý a Renée Zellweger coby femme fatale přitažlivá jako už nikdy... Co více si od postmoderní noir detektivky přát? Podobné filmy: Obvyklí podezřelí, Interview, Nerovná partie

Strhující minimalistický středometrážní dokument vystavěný jako velmi zajímavý experiment - na kontrastu až podivuhodně civilních a záměrně neutrálních (ale zato 100 % autentických) záběrů a obzvláště naturalistického komentáře popisující japonská zvěrstva během ,,pokusů" na čínských zajatcích speciálního koncentračního tábora v Mandžusku se tvůrci pokouší před diváka předložit dva úhly pohledu na jeden fakt - existenci koncentračního tábora určeného k ,,vědeckým lékařským" pokusům na lidech. Dva výklady, dvě verze, přičemž ta západní/čínská je spíše dokumentární a faktografická, kdežto verze japonská, z níž i tvůrci akcentovali spíše propagandistický podtón, je zkombinována s pozpátku pouštěnými záběry z první části, které s novým komentářem dostávají zcela nové, překvapivé i šokující konotace... Fakta jsou relativní, neboť pravda není jedna, ale má ji každá zúčastněná strana dění. Závěr je však jen jeden - Válka je peklo...

Jako thriller tenhle film Orsona Wellese funguje skutečně dobře, zručný režisér se pouští cestou, kterou nejšířeji prošlapal guru napětí Alfred Hitchcock. Welles, který sám ve filmu hraje, si vyhrál s kompozicemi záběrů, rozehrál rezonanci světla a stínů (stylové milostné scény coby pouhé siluety dvou lidských tváří, příchod profesora do ložnice, přičemž snímaná je pouze jeho žena na manželském loži a mužův zvětšující se stín...), exponoval skutečně dramatické finále ve věži místního kostela, trochu však podcenil námět - dobová poptávka po filmu o zlých nacistech je pochopitelná, ale povrchnost historického kontextu je trochu zarážející u tvůrce takového formátu - že je hledaný válečný zločinec fiktivní, pochopím, že se v roce 1946 usadí v USA a nikdo ho nepodezřívá, už méně, ale rozhovor se svým nacistickým soukmenovcem (dokonce v angličtině!), který ho přijede kontaktovat, se rozhodně mezi příliš autentické věci nezařadí... Orson Welles natočil dobrý film, Alfreda Hitchcocka však nepředčil...