Život je zázrak

Velmi dojemný film, tuším druhý Kusturicův snímek, co jsem viděl. Zapsal se mi silně do paměti, pokaždé mě to dostane, tragické, komické, osudové momenty, jak to umí jen Kusturicu, za typického hudebního doprovodu. Silný příběh, postavy, vynikající herecké výkony. Svérazný mix dramatu, romantiky, komedie. Piroteskní? Možná, ale rozhodně originální, dechberoucí, hřejivé. Film, který z paměti nevymizí, ačkoliv mnoho lidí asi nevydýchá změny tempa, typickou uhozenost režiséra a jeho výrazových prostředků. Pro mě zůstává Život je čudo, tím nejlepším Kusturicovým snímkem. (25.10.2011)

Miluji a obdivuji filmy Emira Kusturici, tu šílenou balkánskou dechovku v Černé kočce, bílém kocouru či to podivuhodné podobenství nesoucí mnohovýznamový symbolický název Underground, tam všude se vyjadřuje pro nemístního k těžko uchopitelné situaci na Balkáně, pokaždé velmi osobitě staví svou alternativní verzi historicity i reality, používá svůj originální klon magického realismu a silné poetizace, zalidňuje své světy obrovským množstvím postav, navíc většinou bizarních a evropským měřítkům se vymykajících a vzpírajícím se, používá filmový jazyk rutinérského filmaře s geniálními nápady, točí nejen pro sebe, ale i pro diváka, je tvůrcem živelným, nepřesvědčuje, ale získává, nedává čas vydechnout, doslova svého diváka válcuje, strhává sebou... Jeho Život je zázrak je pro mne ale trochu zklamáním - je sice syntézou všeho výše zmíněného, ale tenhle filmový tvar mi přijde malinko umělý, možná je to tou koprodukcí, to ale byly i Kusturicovo předešlé filmy, tedy spíše záměrem točit o balkánské válce (po níž jako tématu je logicky v Evropě největší poptávka), možná je to jen můj dojem, ale už z tohoto snímku necítím tu Kusturicovu příslovečnou živelnost, spíše snahu natočit silný film, který po mně producenti chtějí a na který mi dají hodně peněz... Možná je to také tím, že hrdinové již nejsou hedonističtí Romové ani patriarchální vůdci rodových i jiných klanů, ale mnohem evropštěji se tvářící lidé, kterým jsem jako divák mentálně mnohem blíže, a tak úplně nevěřím všemu, co dělají a říkají (kupříkladu pro mne otřesná scéna fotbalového utkání, které se stylizaci magickému realismu vzpírá již svými logickými zákonitostmi, proto těžko akceptuji třeba močení na brankáře při zápase atd.) a tak se mi srbský inženýr a jeho rodina jeví trochu nesourodě a nekompatibilně se světem předešlých Kusturicových filmů... Kusturica je však i přesto silný v detailech i v koncepci snímku, umí zaujmout a vytvořit vizuálně působivé obrazy, silný je motiv zakázané lásky, ale alespoň pro mne už jeho Život je zázrak není výjimečný... je to jen hodně dobrý film (podobný dojem jsem měl i u Jakubiskovy Nejasné zprávy o konci světa) o jugoslávském konfliktu a specifikách balkánského naturelu... Podobné filmy: Underground, Černá kočka, bílý kocour, Země nikoho, Hezké vesnice hezky hoří, Kdo to tam zpívá (19.10.2008)

Kusturice musí být v Srbsku mezi tamními domorodci něco jako Bůh. Další moudrá a v první polovině i vysoce vtipná záležitost. Ze srbského fotbalového utkání jsem pod sebou téměř uskutečnil nefalšovanou loužičku. Postavy byly opět správně sympatičtí cigáni. Opět nechyběla ani fantastická hudba. Kusturica je bezpochyby nejlepším režisérem, co se týče tvorby filmového paření. Mám z toho vždy dost. Bohužel mám v jeho filmech trvalý problém s druhými polovinami. Opět to bylo jaksi slabší a zcela na vážné notě. Každopádně kvalitní filmová podívaná, které pálím silné tři kousky. (04.08.2018)

Docela sklamanie - nebral bych Kusturicovi za zlé, že sa v podstate v porovnaní so staršou tvorbou nikam neposúva, ale tento film mi pripadá ako naprosto premárnený pokus. Prvým problémom je pridlhá stopáž - úvodné exposé s predstavovaním postavičiek v období pre začiatkom vojny pôsobilo na mňa časom únavným dojmom a napriek zopár vychytaným gagom (vlakový šňup, nemecký satelitný sex), mi počas celého filmu bila do očí snaha o zapáčenie sa divákovi (najmä nefunčné groteskové gagy s neustálym padaním). Vadilo mi aj občasne zbytočné zahustenie priestoru vedľajšími figurkami (napr. starosta). Zaujalo ma ešte celkom pôsobivé finále, ale to už nedokázalo u mňa napraviť dojem únavnosti, ktorý u mňa po filme prevažoval. Kusturica celý film síce umne balancuje na tragikomickej hranici, ale žiaľ tentokrát nedokáže príbeh utiahnuť do nejakého uspokojivého tvaru (nie je to ani zbesilá jazda Čiernej mačky ani podobenstvo Undergroundu, je to niekde na pol cesty medzi nimi, čo by nevadilo, ak by to spolu fungovalo). Takto film zostáva zaujímavým pokusom, ktorý je zabitý snahou o obsiahnutie príliš širokého spektra žánrových prvkov, ktorým chýba silnejšie prepojenie. (05.10.2005)

Postavili jsme se na klouzačku a teď už můžeme jen klouzat dolů bez možnosti návratu. Život je zázrak, ale Kusturica ho nějak nepochopil a vrhnul se na ňadra dmoucí, která se nechávají sprchovat tak děsivě přírodním vodopádem. Počkat, kam jsme se to dostali? Jo, devadesátá léta a jejich příšerné erotické filmy. Stavbyvedoucí se snaží vyvolat v člověku bouři smíchu tím, že začne onanovat v tunelu. Ojojoj. Smutno mi Ježíšku bylo, smutno. To co dřív byl Kusturica je teď jen jeho skelet. Soundtrack je ovšem krásný. Ten doporučuju bez uzardění. (13.10.2010)