Recenzie (1 581)
Merry Christmas (2024)
Zajímavý žánrový mix detektivky, thrilleru, romantického dramatu. Albert potká vánočního večera zajímavou mladou ženu, které se rozhodne dělat společnost, ačkoliv má s sebou malou dcerku, která je němá jako ryba. Vůbec se nenechte zmást pomalým tempem, kdy není vůbec jasné, o co tady běžní. Charaktery se Vám pomalu vybarvují před očima, Albert, krásná Maria. Vánoční večer nabere poněkud nečekané grády díky kriminálnímu případu, kdy policie něco nekalého tuší, ale nic dokázat nemůže. Jenže na rozdíl od pohádek náhle zázračné uzdravení nemusí vždy vést k hezkým koncům. Poněkud uspěchaný a nedořečený závěr kazí vynikající pointu filmu a jeho celkovou atmosféru. Na indické poměry velmi neobvyklý film, musíte se vyzbrojit trpělivostí a pozorností, ale nakonec si troufám říci, že 3,5* si zaslouží zaokrouhlení směrem nahoru už jen kvůli hereckým výkonům.
1: Nenokkadine (2014)
Herecké začátky bývají někdy roztodivné a těžké, Kriti Sanon by určitě mohla vyprávět. Kdyby jste mi před lety pustili její první filmy (sleduji indické filmy od roku 2012), asi bych jen pokrčil rameny a řekl, hezká, sympatická, nevím, co z ní bude, hvězdnou kariéru bych jí neprorokoval.Snímek je značně ambiciózní pokouší se míchat mysteriózní thriller, romantickou komedii a hodně nadsazenou akční složku. Termín https://simple.wikipedia.org/wiki/Masala_(movie_genre) je asi na místě. To co film sráží je pojetí akčních scén, většinou je to až moc přestřelené a nevyspělé, chápu o co se tvůrci snažili, ale prostě je to příliš daleko od cíle.Košatá zápletka a příběh však není nějak hloupý, dovede překvapit. Rocková hvězda Gautam má neurologický problém a vidí živé/mrtvé lidi z minulosti. Možná se mu však jen všechno nezdá.Novinářka Sameera (Kriti Sanon) se ho rozhodne následovat na ostrov Goa a využít jeho problémů v kognitivních schopnostech vykutáleným způsobem. V těchto komických, romantických pasážích je film roztomile sladký. Na to, že jde o debut neherečky (vystudovala elektroinženýrství, pracovala jako modelka) tak solidní výkon. Film dokáže vykřesat poměrně solidní emoce, hlavní herec Mahesh Babu je ve své roli výborný. Nijak mi nevadí zapracování zahraničních lokací do filmu. Minutáž mohla být určitě střídmější, s pořádným akčním choreografem z Hongkongu z toho mohla být solidní pecka, takhle je to na indické poměry průměry 2*, neznalí indických filmů nechť nesledují...
Destiny (2024) (seriál)
Japonský pokus o melodrama revenge s krimi filler výplní, která se tváří jako hlavní náplň, ale celá atmosféra seriálu, charaktery, jejich jednání připomíná ve špatném smyslu emo a přepálenost, emocionální vypjatost korejských seriálů z nulté dekády. Jenže problém je v tom, že elitnímu hereckému obsazení, Išihara Satomi, Kamenaši Kazuja podráží nohy scénář (vynechám detaily, že kromě Satomi, nikdo z nich nevypadá na to, aby hrál svoje středoškolské já, bez urážky, vypadalo to fakt divně a směšně,s trochou dobré vůle Kazuja, ale ne, ani on už ne). Navíc na rozdíl od korejských žánrových pecek, tady není ten žár, ta vtahující vyhrocenost konfrontace hlavních postav působí často nepřesvědčivě. Masahiro Tokuda doručil vysoký hudební nadstandard, OST má spoustu povedených chytlavých motivů (směs rocku, jazzu, symfonických aranží komorního orchestru). Shiina Ringo má moc hezký ending song https://www.youtube.com/watch?v=vrXKWRELGQs. Romantická linka studená čínská ryba (opět stačí se zakoukat do čínských seriálů nácté dekády), prostě shromáždit korejské ingredience a smíchat je, neznamená, že dosáhnete stejného výsledku... Čekal jsem ohledně scénáře a hereckého obsazení mnohem více...
Keoneksyeon (2024) (seriál)
Ji Sung v roli vzorného detektiva (Jang Jae Kyung), který se po 20 letech setkává opět se spolužákem ze střední školy, Park Jun Seo chce získat jeho odpuštění a později je nalezen mrtvý, údajně sebevražda skok z 9. patra. Ale jak to tak bývá pravda bude složitější, zejména, když se kolem mrtvého jako vosy rojí další spolužáci a každý z té povedené partičky má nějaký motiv. Ani Jae Kyung není mimo okruh, on i jeho spolužačka dostaly milióny dolarů z pojistek a majetku, pokud se prokáže, že to nebyla sebevražda. Kdežto jeho vlastní žena nemá v závěti nic. Connection je inteligentní, napínavá detektivka relativně klasického střihu (nic temného nebo svojského jako produkty OCN, ale pořád síla). Jang Jae Kyung se nedobrovolně jako kapitán protidrogové jednotky stává závislý na nové smrtící droze, za pár týdnů musí vypátrat výrobce nové drogy a vraha, nebo vrahy svého spolužáka. Nebude to mít vůbec snadné, protože podezřelých hodně a stop málo. Seriál nemá žádné známé eso kromě Ji Sunga, ale všichni herci hrajou velice dobře své role. Zejména na sebe strhává Kwon Yul jako státní zástupce Park Tae Jin všemi mastmi mazaný. Seriál má velice dobře udělané cliffhangery i twisty, do značné míry udržuje napětí a tajemno kolem hlavního hybatele zločinu, kdy není jasné, kdo Jae Kyung zdrogoval. Propletenec vztahů nabývá na hloubce, charaktery se nám vybarvují. Rozhodně povedený seriál, který ukazuje, že velká jména výborný seriál nedělají, ale scénář a výkony herců bez ohledů na proslulost (příklad titulu Adamas, kde se mísily geniální momenty s kreténismem a velkými hereckými výkony). Samozřejmě Ji Sung září v roli drogově závislého, co nechce podlehnout a plánuje splnit svůj úkol do konce. Seriál povyšuje do nadprůměru také zobrazené nešvary korejské společnosti jako konektivně kastovní společnost, nekončící problém narkomanie, tlak konglomerátů na média, prorůstání soukromého sektoru do státních složek... Prostě aktuální témata, za mě seriál hodný archivace.
Jin shou zhi (2023)
Henry Ching (Tony Leung) přichází do Hongkongu jako mladý inženýr, který chce sedět u rýsovacího prkna, ale brzy zjistí, že má "obchodní talent," za který by se nemusel stydět Harry Jelínek, nebo Viktor kožený (více takových Viktorů Kožených, že Václave...). Divák se tak dostává do epického dění na základě skutečných událostí, kdy Carrian Group a její zakladatel George Tan obrali místní občany o miliardy hk dolarů. Vyšetřovatel Lau Kai-yuen (Andy Lau) se však nevzdává a hodlá podvodníka dopadnout, zkonfiskovat jeho majetek. Ačkoliv soudní mašinérie nefunguje a hlavní zloduch má známosti na vysokých místech v cizích zemích. Příběh se táhne od konce 70.let, kdy se nám malý podvodníček stane kápo nejvyššího kalibru a od počátku 80.let až do roku 1996. Velmi stylové, perfektní dobová atmosféra i moderní hudba (rap) tomu vůbec nijak nepřekáží, krásné sekvence řádění zlatých kormidelníků budou jistě mnohým divákům povědomé. Film je skutečně zážitek, protože i když pokryje velké časové období, pořád přináší něco zajímavého a herecké obsazení je spolehlivost i kvalita sama. Ženské role upozaděny, vyniká pouze Charlene Choi navíc nezbylo místo. Fascinující příběh jak se z žebráka stal magnát a dodnes vše nevíme, kdo stál v zákulisí všech machinací s mezinárodním dosahem.
Qian xing (2023)
Obří zásilka drog je na cestě do přístavu v Hongkongu, jenže dnes už byznysu vládnou IT technologie a všemi mastmi mazaný boss má před policií náskok. Žánrově je snímek na pomezí akčního krimi thrilleru a heroic bloodshed (zejména ve svém finiši). Přesto se tvůrcům nepodařilo vydolovat z klasického námětu a elitního hereckého obsazení (Eddie Peng, Andy Lau, Gordon Lam, Simon Yam) to nejlepší. Ten žár a napětí nedosahuje takových výšin, jako jiné žánrové snímky (Firestorm, Project Gutenberg, Breaking News a mnohé jiné). Přesto úcthodná snaha, akční choreografie patřičně na výši, krimi složka poněkud pokulhává, herecké výkony se pohybují od průměru do lehkého nadprůměru. Bohužel filmu nejvíce škodí finální snaha, co nejvíce ohromit, film se stává až moc předvídatelným a nedokáže být cool,tak jak si tvůrci myslí, že je. Vadily mi hlavně ty vydírací scény z nemocnice s novorozencem, to mi přišlo silně za hranou, určitě šlo zobrazit vztah novopečeného gangstra otce a nově narozené smrtelně ohrožené dcery jinak. S čímž souvisí další výtka k roli ženských postav (byť žánrově hrdinky většinou nemají prostor). Cya Liu se totiž postupně propracovala z vedlejších rolí na jednu z nejlepších hereček v Asii (pokud ji neznáte není to vaše chyba, ale české oligarchie, že se nemohu věnovat profesionálně mapování asijského filmu, aby to bylo ve veřejném prostoru pořádně k vidění). Scénáristé jí dali nevděčnou pasivní úlohu (bohyni akce i dramatu), nemá moc co hrát, určitě šla její role pojmout jinak. Film však nakonec dovede vytřískat ze situací určité emoce, mísit hořkosladké a heroické momenty s patřičným patosem. Za mě 3,5 hvězdy Andy Lau má skutečně výjimečnou roli záporáka, snímek je hodný vidění a vaší pozornosti, ovšem nesedne určitě každému.
Noryang (2023)
Přehnaně patetický vlastenecký spektál, který se snaží z konce korejsko-japonské války udělat spektakulární dramatickou událost, jenže historie byla poněkud nelítostná vůči japonským námořním silám. Japonské válečné lodě sice byly v přesile, ale s podstatně kratším dostřelem (většinou bez děl). Nicméně jádro je částečně reálné, politická motivace všech účastníků války byla skutečně rozdílná. Velitel dynastie Ming chápal, že válka je u konce, proč zbytečně riskovat životy mužů a drahé koráby, když Japonci se stejně stáhnou domů. Takže pro diváka neznalého starobylých čínských vojenských manuálů vypadá čínský velitel jako zbabělec, nebo váhavec, ale ti vědoucí chápou známý výrok, že největšího vítězství je dosaženo bez boje... Naproti tomu národní korejský hrdina admirál Yi-Su Shin nechce, aby se domů vrátil z Japonců kdokoliv živý. Film je zajímavý v tom, že kromě masových válečných scén se celkem úspěšně postaral o vybudování zajímavých charakterů všech velitelů. Je korejský admirál pomstychtivý fanatik, který chce potrestat vrahy svého syna, nebo vlastenec, který počítá s tím, že způsobí velké ztráty a mnohá zranění svým vítězstvím? Proč japonský velitel Koniši nepodnikl v rozhodující chvíli útok s flotilou, co měla přijít z dalšího směru? Působí to jako velkolepý nedomalovaný obraz, nedokončená freska, mozaika... Jsou zde i určité pokusy o artové snové sekvence, bitevní scény výborné, herecké obsazení solidní, ale jsou tady věci, které nemají koherenci. Napřed brutalita bez hranic, pak zase decentní pokusy odvracet se od nejhoršího, režisér by si měl umět vybrat... Za mě 3,5 hvězdy, film je napínavý, ale až moc tlačí na pilu a otupuje diváka určitým stylem neustálého pumpování adrenalinu a patosu. Předchozí dva díly trilogie rozhodně mnohem lépe zvládnuté, přesto hodné vidění.
Drive (2019)
Sushant Rajput Singh již bohužel není mezi námi, prostředí showbusinessu, psychická nemoc a drogy nás o něj připravily, což je neskutečná škoda, protože tento herec měl talent a velké osobní kouzlo. Indický pokus o vlastní FF s pořádnou dávkou nadhledu a humoru tak selhává kvůli mizerným efektům, okatému cgi, nikoliv kvůli hereckému obsazení, nebo zápletce, která přináší celkem propracovaný scénář, za který by se nemuselo stydět ani solidní heist movie. Jaqueline Fernandez je opět dostatešně žhavá jako samo peklo, a o herectví se stará Sushnat, jeho sympatický hrdina Samar si umí poradit s policií a mise o inflitraci do podzemí prezidentského paláce vás jistě bude bavit, stejně jako twisty uchystané v druhé polovině filmu.
Raabta (2017)
Za mě obrovská spokojenost, film představuje směs romantického dramatu ve stylu indických mýtů, klasického divadla s nezbytnou dávkou fantasy, kdy je děj propojen z minulosti do současnosti (podobný styl jako https://www.csfd.cz/film/50197-mirzya/recenze/) Snímku neskutečně pomáhá jeho obsazení. Hledající se nejistá hlavní hrdinka Saira Singh (Kriti Sanon) je sužovaná nočními můrami, dělá cukrářku v Budapešti. Bohémský sukničkář, bankéř Shiv (Sushant Singh Rajput) pochopí, že ji musí získat za každou cenu. Hlavní dvojka mezi sebou má skutečnou chemii, Kriti umí být laň i flirtující kost, Sushant má komediální talent a umí velmi přesvědčivě, sympaticky zahrát svůj charakter. Do žánrů tak musíte připočítat romantickou komedii, vtipné a povedené i nápadité momenty jsou rozesety plnými hrstmi. Film je neuvěřitelně napínavý, poutavý, pořád umí bavit, má perfektní dialogy, 4,5* a repríza je jasná věc. Zapomněl jsem jen zmínit povedenou hudební složku i sekvence výletu do minulosti. Herecky září také Jim Sarbh jako bojovník Kaabir/ moderní boháč Zakir, no a zatrsá si nám tady taky special guest star Deepika Padukone. Takže moje chyba, že jsem při každoročním filmovém přehledu tento titul minul roku 2017. I po repríze mohu trvat na tom, že jeden z nejlepších snímků pro rok 2017.
Yodha (2024)
Film se zpočátku tváří jako generický pateticky vypjatý vlastenecký akčňák, kdy hrdina Arjun (Sidharth Malhotra) jako člen speciální jednotky nefandí příliš struktuře velení a neváhá jít sólo. Jenže jednou se i hrnci štěstí ucho utrhne, po posledním průšvihu tak skončí jako ochranka v letadle. Po relativně průměrném a nezáživném začátku se však snímek propracuje do složitější a rafinovanější podoby. Otázka, kdo unáší letadlo do Pákistánu a proč se komplikuje, napětí graduje, děj má okamžitě úplně jinou úroveň, sázky jsou proklatě vysoko. Řetěz kvalitních nápadů a řešení samozřejmě časem opět sklouzne do indicky nadsazeného pojetí akce (jinými slovy béčko pro ty neobeznámené s indickou kinematografií), ale přesto se zdráhám filmu udělit pouze tři hvězdy. 3,5* si určitě zaslouží, povedené twisty, napětí, solidní akce, sympatický hlavní hrdina, perfektní vedlejší roli pro sebe urvala Disha Patani, doufám, že ji uvidíme v takto zajímavých rolích častěji.