verbal

Venku chčije a vy máte na krku šestileté antikoncepční selhání, co testuje vaši trpělivost znuděným zevlováním po bytě a okázalým ignorováním dvou skříní narvaných předraženýma hračkama, kterých už si nejmíň rok nevšiml. No, kdo má to porno furt vypínat, je to pak jak koitus interuptus. Tak co s tím? Ve sklepě je po zimě strašný bordel, že by člověk ani nenašel trubku od radiátoru, ke které by ho přicvaknul klepetama, a staré dobré, osvědčené vymazání vany vegetolem, co tak elegantně nahrazovalo babky, když byl ještě batole a potřebovali jsme na pár hodin vypadnout, je taky k ničemu, protože přerostl okraj a už se odtamtud v pohodě vydrápe. Tady přichází bezradnost, kdy rodič musí bez váhání přinést nejvyšší oběť, aby nebyl sežrán zaživa, a volba padá na kino. A vypadá to zase na nějaký ten polodementní animák, protože po Ajronmenovi by mi mohl zdemolovat kvartýr a po Honu zase ukazovat učitelce ve školce čuráka, což je moje doména, protože je to docela píchatelná pětadvacítka! Poučen z dobrodružství u posledního Asterixe jsem mu nedal pět hodin napít a nutil ho v pravidelných intervalech močit, abych zase nemusel co půl hodiny odskakovat na hajzl a nepopadaly mi mezitím v mobilu Tetrisy. S odporem jsem tedy zase defraudoval židácké tři kila za lupeny s tím, že jim aspoň zčadím třidé brýle, usedl do propocené sedačky a vytáhl mobil.... No, opravdu není pro mě snadné tohle přiznat, ale ani jsem nezmáčkl play, stodeset minut v prdeli a já se náramně bavil! Skvělá animace, výborný příběh a navíc to i vtipné bylo! Verbal junior se smál jako šestiletý, já se smál jako šestiletý, naprostá multigenerační spokojenost a dokonce jsem u výstupu vrátil i ty brýle, beztak už mám doma troje a již mě tolik nebaví vidět doma všechno rozmazaně jako dříve.

Rozporuplně bizarní. Něco jako sledovat Džejn Óstenovou kouřit Remarka. Dílem sugestivně a skvěle natočená První světová, dílem viktoriánské pičičandy, u kterých má jeden chuť vyšívat chrty a sledovat, jak mu chladne odpolední čaj. Prostě takový "Na Západní frontě Rozum a cit". Jen opravdu nechápu, proč narvali do role romantického milovníka někoho, komu opařili držku vařící vodou. Ten slizák mě irituje a kazí mi estetické zážitky, kdekoliv ho obsadí, a doteď nemůžu zapomenout, jak svým xichtem ruinoval Pilíře země! Našli k němu sice stejně strašlivou Angličanku, ale to není nic těžkého, jiné tam totiž nebydlí. Takže půlka filmu výborná, půlka připomínající zpocené podpaždí otylé, padesátileté panny, to máme dohromady za tři.

Vidím, že americké čtrnáctky mají nepřeberné množství aktivit a možností, jak trávit volný čas. Mohou například sedět celé dny na pičičetech a Assbookách s ostatníma kravkama a mlít pičoviny, nebo se vypravit na nějaký ten kůl kvartýr přeblafnout pár zfetovaných negrů, či se vydat na randevů s nějakým sympatickým vrahem, jenž jim navalil na internetách klíny, že je sexy blondýn, co by rád jen nevinně smočil. No, jakpak to jen může dopadnout? V nejlepším případě chytnou jen nějakou hnusnou gangsta vyrážku a v nejhorším se stanou hvězdami nějakého roztomilého snuffu a dospějí, tedy vlastně dozrají, někde v plastikovém sudu. "Megan is pissing", rodiče pláčou, lepí její xicht na mlíko a prudce litují, že se dříve moc nezajímali o její kulturní vyžití. A dobře jim tak! Vybavit nedospělou pipku masovými komunikačními prostředky a jebat na to, co dělá po nocích, protože jinak by se nemusela cítit dobře, je kapku výchovná chyba, které by se strýček Fritzl nikdy nedopustil. Ještěže u nás v Evropě pořád existují soudní lidé! Pokud přežijete hodinu mačkání beďarů, šklebení rovnátek do webkamery a debilní tlachy prudce inteligentních náctiletých pipek, dočkáte se opravdu až mistrovsky sugestivních dvaceti minut laškování s Bárbinama, které by měli povinně promítat na všech základkách.

Dvejn "The vepřový zátylek" Džonsn by se měl držet výhradně rolí, kde bez jakékoliv mimiky jen mlátí ostatní ovarové krky a jeho jedinou, za celý film pronesenou replikou, by mělo být například slovo "Gogo". Avšak naštěstí jej vyvážili, i když to asi dalo fušku, i nějakými těmi opravdovými herci, a tak se jedná o svižně plynoucí, kulantní drama a kapkou akce alá Kobra 11, které může urazit snad jen opravdového, artového hnědopicha. Viď, M? Kdyby z toho vykuchali všechny dialogy typu "Aj lav Jů, dedy - Aj lav Jů, san" a nezapomínali milovat i Hele a Mufa, bylo by to o půl hodiny kratší a klidně bych tomu ještě jednu přirazil až po koule.

No, co vám budu povídat. Fickaně udělaný trailer sliboval historický velkofilm a já se těšil jak Polák na burzu. A on se z toho vyklubal hysterický malofilm, kde se pár tlustých pšontků sem tam projelo na koni v gumových kyrysech, několik jich dokonce spadlo a udělalo přitom "ááááá". Aspoň, že se nešetřilo na úžasně vypečených trikových scénách! Při "velkolepě" natočeném dělostřeleckém útoku na hradby Vídně si produkce dokonce mohla dovolit házet před kameru kusy pemzy a foukat do záběru kouř z cigaret! Velmi spektakulární a Karel Zeman by se měl co učit! Rymejk bych chtěl určitě vidět jako loutkový film. Jednak si myslím, že by to ty marionety herecky zvládly líp a z hořícího, papírového modelu Vídně by se mi nepochybně tajil dech, a druhak bych se u toho zajisté tolik nenasmál!

"Všude dobře, doma úchyl" (Takhle se počešťují názvy, ty vypatlaný distributore, co Chceš pěstí, debile!) je jasným důkazem toho, že pokud scénárista absolvoval víc než sedm tříd základní školy a režisér není down s véhaeskou, dá se o třech hercích spáchat inventivní a strhující kousek nápadité domácí řezničiny, který donutí nejednoho začínajícího sériového vraha hrát si při jeho sledování podvědomě s přirozením!

Fantasy jako Bible má tu výhodu, že si Evangélia může kdejaký narušený úchyl v pohodě vyložit k obrazu svému a přizpůsobit tak svůj patologický duševní rozvoj pokřivené realitě. Například i takový já, od té doby, co jsem četl Erbena, věřím na vodníky a vyhýbám se stojatým vodám. Dvojice hispánských Romů však teď přichází s verzí, která je schopna i racionálně smýšlejícího diváka pomalu přesvědčit, že takhle to doopravdy bylo. Nekřesťanské, nekatolické, plně nedogmatické, avšak logicky precizní a plně respektující "historická" fakta. Vatikánské premiéry se to patrně nedočká, ale počítám, že jakmile to zhlédne Zástupce ředitele, zase jim praští s pontifikátem a loutky budou opět nějakou dobu tápat, než sněm zkorumpovaných, prohnilých dědků zvolí toho s nejrozvinutějším Alzheimerem, co bude mít tolik drzosti prohlašovat, že jen jemu zvedá Předseda představenstva telefony! Je kapku smutné, že Korpič22 opět na začátku nestihl přeslabikovat varování tvůrců, že by film neměly sledovat hloupé děti, musel hystericky polámat pár pastelek a jeho starší brácha pak vynaložit veškerý svůj um obráběče kovů, aby za pomocí písmenkové šablony a gůglu přepsal ty jeho kosočtverce do dalšího pomateného, stylistického zvratku, po kterém by se nejeden češtinář předávkoval laxativem, a jímž opět staví na odiv fuckt, že narval kolečko do trojúhelníkového otvoru v rekordním čase.

Pokud se Úwe na chvíli oprostí od ultratrapných lesbických upírek a rádobykomediálních porážkových sviní, dokáže se šarmem sobě vlastním zpracovat i seriózní téma, jakým je téměř dokonalé řešení hypoteční krize. Jeho inovativní, neokeynesiánský model regulace trhu, spočívající v totálním vyhlazení všech těch spekulativních zmrdů, co nám tu v globálním měřítku houpou úsporama, jen aby si, krize nekrize, mohli cvaknout další splátku na Ferrari a dovolenou na Barbadosu, je svou jednoduchostí a precizní účinností téměř na Nobelovku za ekonomii! Ano, je to sice místy až Bollestně prkenné, ale všechno to vyváží neskonalá divákova radost z pohledu na hlavu svého investičního makléře, která se ladně rozprskne v úlomcích kostí a mozku nad koláčovým grafem výhodných investičních balíčků Lehman brothers. Moc doufám, že tato "Bollova progresivní regulace" ten zlatý dynamit opravdu získá a ujme se brzy celosvětově.

Po tomhle jsem se konečně rozhodl, že okamžitě naběhnu do nejbližšího Šopinpárku a pořídím si to Nudítko. Pro ty z vás, co o něm ještě neslyšeli, se jedná o třicet centimetrů dlouhý, válcovitý předmět želatinové konsistence, vybavený na obou koncích žiletkovými omezovači tak, aby si ho ti, co by se při jeho používání dostatečně nenudili dle přiloženého návodu, nemohli zasouvat do různých tělesných otvorů. A tak jediné, co se s ním dá dělat, je jen tak mávat v luftě a sledovat, jak se nudně ohýbá, což jednoho po chvíli dokonale otráví. Za padesát tři kaček dostanete tedy něco, čím se během pár minut perfektně znudíte a nemusíte přes dvě hodiny čumět na tohle unylé, utahané, rádoby existenciální fňukdrama, které by v okamžiku uspalo i profesionálního insomnika. Úvod s mým milovaným panem Goslingem, vytapetovaným dle nejnovější valdické módy se ještě dá, pokud jste sběhlí v rychlém používání tlačítka FFW, jakž takž přežít, ale poté, co se na scéně objeví Bredly, prudce litujete, že ten průstřel kolena rozchodil a neskončilo to po čtyřiceti minutách. Mít už včera u sebe to Nudítko, ostré konce, neostré konce, narval bych si ho zoufale někam, kde by to hodně bolelo!

Ta Rumová Můra je snad to nejhnusnější, co kdy brázdilo mou velkoplošnou Sonku! Blil jsem z ní, už když byla Nenáviděna muži a tohle jsem málem kvůli té její krysí držce a užvaněnému startu po dvaceti minutách vypnul. Málokdy se mi stává, že bych měl z nějaké kikiny tak hnusně svědivou vyrážku. Je vážně iritující a prdel Ernesta Borgnina je proti ní rajský květ. Ale k věci. Jak jsem již velkohubě zdůraznil, prvních dvacet minut se táhne jako čerstvě vychrchlaný průduškový hlen a pokud je přežijete, aniž byste vztekle zmáčkli bílý čtvereček na ovladači a pustili si raději plyn, dostanete o něco svižnější, avšak klišovitou kriminálku se stokrát omletým výmrdem. Pardon, chtěl jsem říct zvratkem. Tak ne, mělo tam být zvratem. Nicméně je to kulantně zahrané, Štefan se snažil i celkem režírovat a když odvrátíte zrak pokaždé, když se v záběru objeví ten poštěvák Heleny Růžičkové, dají se tomu ty tři s docela klidným svědomím narvat.