verbal

Kulturní zážitek století!! Na megalomanské bulharské produkci je znát každý utracený dolar / leva. Vycizelovaný, precizní scénář je prvotinou geniálního Viktora Ostrovského, kterého museli těžce přeplatit, aby opustil lukrativní místo obsluhy kopírky u Asylum films! Příběh nejen dokonale vykresluje komplikovaný vnitřní svět hlavních postav, ale bravurně jej kombinuje s fantasticky napsanými akčními scénami. Uchu lahodící hudba je nesporně počinem druhé dcery bulharského majitele cementárny / hutě, které filmaři dali příležitost za to, že jim papá dovolil na svém pozemku postavit "dokonalou!!!" repliku Černobylské elektrárny. V neposlední řadě je nutno zmínit také vynikající casting. Oskarová kreace hlavního záporáka téměř zastiňuje neuvěřitelné výkony dvou hlavních megastar 80 let, kteří, pokud chtějí hrát v nějakém filmu 21. století, nezbývá jim než rozbít prasátko s, od roku 1985 deflovaným dolarem, a sami si ho zaplatit! JVCD, jak je jeho dobrým zvykem se zase nenechal dublovat v dechberoucích kaskadérských scénách a opět se praštil do čela o kameru z půjčovny. DL ve svém cameu "Mumie se vrací 6" zajisté ještě ovlivní nominace na vedlejší roli. Hlavním šalamounským počinem produkce však zůstává volba režiséra. Emmerich sice na kolenou škemral, aby tohle mohl natočit, ale studio bylo neoblomné. Slavný John Hyams stihl totiž za svou bohatou tvůrčí kariéru neuvěřitelné dva dokumenty, tři kraťasy a čtyři díly nesledovaného seriálu. To se projevilo zejména skvělou práci s herci a oscarovým komparzem, který byl najat po úmorném desetiminutovém castingu v bulharských slumech. Vážení filmofilové, toto je více než důstojný nástupce vynikajiciho Universal soldiers - The Return z roku 1999. Modleme se, aby to vydali na Blue Ray, protože tohle nesmí chybět v žádné kompletní vinotéce jako podtácek!!!

Tento komentář věnuji svým "nejoblíbenějším" uživatelům – Hochům z Filmové teorie. Snad jim pomůže znovu spatřit realitu všedního dne. ********* Sine ira et studio!!! Eklatantní paralela Vorlíčkovy tvorby s giganty žánru jako Tarkovský, Von Trier či Buňuel je flagrantní již od prvních minut tohoto elaborátu adespotonu orální kultury. Především afiliativní symbol sovy (ať už mající jakýkoliv signus) představuje edukovaného telebedekra, který významně asistuje divákovi prožít smysl všech mistrových metafor a navodit tak signifikantní inverzivní tendence. Avšak i pro nezasvěceného diváka, u nějž by se zpočátku mohla objevit averze, ba co víc dokonce negace mistrovy epistuly, poskytuje Pan režisér mentorskou berličku. Jedná se zejména o simplifikovaný konfrontační úzus dobra a zla ( Ano, zde mám namysli explicitně zlou macechu a její ambiciózně edukované vlastní dcery v přímém rozporu s repulzivní edukací dcery nevlastní !! ), chudoby a bohatství (Neutěšené aparigrahické Popelčiny poměry versus ad hoc propertiální konzumerismus šlechty!!). Pokud v tomto aktu přistoupíte na mistrovu hru, budete schopni plně prožít předfinální tenzní gradaci při testaci inkriminovaného střevíce!!! Rozradostnění abstrakní vizualizací postfreudovského axiomu prostě potom musíte odpustit tvůrci (možná pro někoho slaboduché) finále ve smylu „Honesta vita est beata“, kdy ústřední dvojice naváže eternální, koexistenčně kopulativní vztah. Pochopíte li plně režséruv záměr, film vás konkveruje a **Na tomto místě se i JÁ musím snížit k insitnímu výrazivu některých uživatelů** „Sežvýká a vyplivne". Silně pochroumáni a polepení slinami pak budete ještě dlouho meditovat nad smyslem života a zejména buddhistickou tezí zvuku tleskotu jedné ruky!!!!!! .. dále viz Antikrista

Kdyby Karlu Mayovi už nevypršely copyrighty, určitě by jeho příbuzní vytáhli nějaký ten milión z Jimovy kapsy za vykrádačku. Nicméně vizuální orgie jsou to takové, že jeden musí dát plnou palbu, i kdyby to byl dokument o padání sněhu v arktidě.

Chcete vědět, co by se stalo s Maxem, kdyby nezešílel? Tato vrchovatá porce existenciální depky vám to ukáže. Doporučuji především nerozhodným sebevrahům. Jen je trochu škoda, že na skomírající zemi narazíte na slušné lidi jen pro potřeby šťastného konce.

Kdo čeká další geniální počin typu "Děkujeme, že kouříte" nebo "Juno", musí být zklamán. Je to přesně takhle: (Pozor spoiler) Obstarožní fešák, který díky své práci soutěží o titul "Jsem furt v prdeli", je chudáček maličký. Nemá pořádný byteček, žádné kamarádíčky, jedinou sestřičku zná jen z emailíčků, pohybuje se v luxusní šedi leteckých prvních tříd a neosobních Hilton hotelů, ale myslí si, že "tak je to spravne a tak to ma byť" a nic víc nepotřebuje! Jednoho krásného dne potká v letištním baru paní, která vypadá, že je jeho ženský klon. Mají spolu styk, pak další a ještě jeden, až se nám chudáček maličký zamiluje! Vystopuje paniččinu adresu, ozlomvaz jí běží vylít srdíčko, zazvoní u dveří a to by jste po pěti vteřinách neuhádli!!!: Panička má dva fakany a úžasného manžela. Střih a hrdina odchází šedivým letištním terminálem vstříc svému osudu chudáčka maličkého. A mezi těmito mantinely - bla bla bla, klišé, klišé, klišé, jediný vtip, blá, blá, klišé, klišé konec. Nicméně Clooney je feshak a charismatický, tak dvě hvězdy.