Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Posledné recenzie (2 217)

plagát

Small World (2021) 

Píchání dětí je určitě fajn katolický koníček, tak asi není divu, že se Partykovi tolik zalíbil. Tudíž po lopatistickém pseudodokumentu angažovaně přichází s lopatistickým pseudofilmem, ve kterém si naprudko zvizualizoval nejen své křesťanské pedofilní fantazie. Abych zase nebyl tolik příkrý, začíná to veskrze snesitelně jako typický bulvární Vega pro „čtenáře“ Blesku a zhruba do poloviny se to dá docela úspěšně vydržet, aniž by si jeden musel napustit kapesník ředidlem, aby si degradoval intelekt na Patrykovu úroveň. Pak však v sakristii lupne, v sutaně hrkne, načež totální lobotomie a rychlokvašné diletantství zvítězí obvyklým prostým, avšak zábavným bulvárem pro solviny, a Vega začne řádit hůř než naspídovaný devadesátkový Olmer, poháněný ryzí klerikální i filmařskou demencí, Bohem a demagogickým antipotratovým agitátorstvím vládnoucí pšontkovské garnitury PISS (Prawo i SS) a používající ty nejretardovanější berličky slaboduchého kýče. Výsledkem je pak přitroublá iluminátská pičočalamáda pro ty opravdu nejjednodušší ožužlávače vlastních palců a honiče nad Lidskými stonožkami, kterým dle zdejších nadšených výstřiků zjevně stačí, když do sebe frajer před kamerou kopne obsah použité šprcky jiného úchylného otyloně, okamžitě pro třísky nevidí les a je to děsně šokantňý a parádňý fylm. Ne, není, je to sice mile explicitně násilná až deviantní a vcelku solidně zahraná, ovšem pořád urážka sebenepatrnější divácké yntelygence a fkusu! Takže pokud si chcete z vlastní vůle, volové, upravit etalon a podívat se na opravdu promakaný, tísnivý, syrový a diváka neurážející film o unášení dětí na prcačku, pak ZAHRADY NOCI. Doufám, že po zchytření hned i přehodnotíte mongoloidní přebušování tohoto poštěváku Ornely Štikové a análního výtěru ze smrdutých hlubin oligofrenní scenáristiky a režie.

plagát

Pět let (2022) (seriál) 

Tak já vám, níže patrně s množstvím BOJLERŮ, povím zcela přesně, proč staré dobré znásilnění, jehož definice ještě nedávno a apriori vycházela ze slovního základu „násilí“ a zahrnovala například aktivně se bránící, kopající, škrábající, cukající nebo ječící zarytě nekonsenzuální figurantku, nějaké ty rány pěstí či jiné násilné metody její imobilizace „milovníkem“, bezskrupulózní vydření nasucho přes odpor, mnohdy i do dvojky, když už se znásilňuje, tak se vším všudy!, vaginální a anální ruptury, hematomy, ektymózy, kontuze a jiné prokazatelné stopy onoho násilí, už není tím, čím bývalo. Je to tím, že si zkurvené hrabivé kokotporáty cíleně pěstovanou závislostí na komunikační elektronice, ovládnutím nosných médií a bolševickou utopistickou masírkou pomalu, ale jistě zotročili mileniální i následnou degeneraci, která tak z valné části dospěla a dospívá v bandu ve vatičce vypěstovaných, změkčilých a labilních virtuálních pičusů s mobily přirostlými k držkám. Pičusů snadno manipulovatelných, ku prospěchu libovolného inzerenta ovlivnitelných, kolektivně smýšlejících, osobnostně retardovaných a zcela bez elementární sociální inteligence a adaptability, jež si degenerace před nimi ještě snadno přirozeně osvojovaly nesčetnými modelovými situacemi při vysoce variabilních stycích se skutečnými lidmi v reálné realitě, kdy je nikdo cíleně nedržel v pokojíčcích a masově nevymýval Instáčema, Tvítrama a dalšími patologickými nástroji účelového pasení dobytka. No a takový asociální, téměř bezpáteřní a bezcharakterní změkčilec, odchovaný v neomarxistickém prostředí pseuodokodexů cíleného falešného altruismu a na hlavu postaveného protěžování zanedbatelných minorit či kdejakých vyšinutých zoufalců a mindráků na úkor většiny, je pak od přirození navyklý k tomu, že když jej náhodou traumaticky ofoukne větřík nebo na něj nedejsatan dokonce někdo použije nějaké to škaredé slovíčko, může se okamžitě na Instáči vyplakat těm „hodným“ tetám nebo strýčkům z kokotporátně poháněných probuzených neziskovek, vesměs neméně zneuznaným zoufalcům a mindrákům, kteří by za normálních okolností místo toho náhlého tolik naplňujícího a smysl života dávajícího mediálního výsluní někde squattovali, fetovali nebo organizovali ČEKTEKY. A ti se jej, už jen z titulu moci své VELEDŮLEŽITÉ FUNKCE v té tolik závratné kariéře zmrda, bonzáka, subjektivního arbitra pseudomorálky a charakterního pokřivence, samosebou okamžitě zastanou, aniž by zkoumali jiné verze, ze lží, smyšlenek a labilních polopravd udělají mediální humbuk, který ti zasraní změkčilí mileniálové budou dále s gustem šířit, a ten větřík či pičujícího fašistu minimálně znemožní nebo sociálně a ekonomicky zlikvidují. A co pak teprve, když dojde na mrdání! To se pak tadyhle vzorový zoufalý ňoumovitý citlivouš neohrabaně snaží vykropit hrobku mimořádně oslizlé a patřičně labilní neomarxistické lesbě, která po něm evidentně jede jak Cemper po trestním oznámení, málem ho přeblafne už na parketu, načež nadšeně souhlasí, že s ním DOBROVOLNĚ půjde domů! A takovou sociální situaci, velmi nevážené šeredy, militantní lesby, zamindákované piče a kariérní soudružky, si prostě 99,9 % milovníků zcela správně, neprůstřelně a v rozumné společnosti naprosto nepostižitelně vyhodnotí jako „tutový konsenzuální kocour v troubě“! Což je posléze podtrženo ještě tím, že figurantka v té satanolibé činnosti naprudko pokračuje i v posteli. Dokud nehodí kosu, páč míchala šáňo s vodkou. To se pak převalí na bok, a když se jí roztoužený milovník nadále snaží naroubovat slimáka, neslyšně zašeptá „přestaň“, což si donchuján po předchozím jednoznačně předkoitálním oslintávání sociálně opět zcela správně a zdravě vyloží jako „smrdí mi z huby, tak dělám drahoty“, notabene bez JAKÉHOKOLIV následného odporu, když už je kohout v kafilérii. A BÁC HO, po pěti letech je z toho naslinění!!! K tomu jedinému totiž tenkrát de fuckto i de jure došlo. A pokud si něco takového jakákoliv figurantka vyloží jinak, je to zcela zjevně a) jeblá asociální pizda, která postrádá základní kodexy společenských interakcí, b) zamindrákovaná pizda, která si všechny ostatní komplexy ze svého škaredého života okamžitě regresně léčí tolik vítanou roli oběti nebo c) Pozornostní kurva, která je štěstím bez sebe, že si jí konečně někdo všimnul. Každopádně všechny tři zmíněné pizdí archetypy by měli neprodleně skončit na psychiatrii, kde by je v rámci behaviorální terapie a učení se elementárním sociálním standardům nechávali tak třikrát týdně vyprcat nějakou cigánskou fetkou, aby pochopili zejména správný úzus termínu znásilnění. Na straně jedné dílo hodnotím vcelku kladně! Semiamatérská děcka to zahrála fajnově a hlavní antihrdinka, sice hnusná, ale zato piča, dokonce tak fajnově, že jsem měl zase jednou neodolatelné nutkání análně zprznit televizi borovou šiškou, načež pochcat obrazovku. Exekuce solidní, dialogy snesitelné, a navíc to zřetelně vyznívá ve prospěch vyměklého jelimana, vyšinutá slizká kráva je vyobrazena jednoznačně jako vyšinutá slizká kráva, účelově hrabivá neomarxistická pasačka a pozornostní kurva jako jasně účelově hrabivá neomarxistická pasačka a pozornostní kurva. Nasraně druhé se to však snaží dost tupě společensky polemizovat kolem zcela jednoznačné záležitosti, jež by nebyla znásilněním snad ani v Mumulendu, a ten konstrukt „omrdej mě z boku, když děsně nechci“ si taky mohla paní scénáristka s nějakým chudákem nejdříve možná vyzkoušet, zjistit, že to jde dost blbě jen s lehce zatnutou prdelí a stisknutými stehny figurantky, a pak to celé navléci kapku sofistikovaněji. A hlavně se domnívám, že je přinejmenším ze strany tvůrců solidním hovnem do větráku točit inscenace o podobných zanedbatelných pičovinách, ať už vyznějí jakkoliv! Týká se to naprosto mizivého procenta mentálně retardovaných slepic, tedy alespoň doufám, protože jinak brzy vymřeme po piči, a čím více se o tom bude žvanit, tím více to bude náhonem na neomarxistický mlýn, děsně toužící dělat z toho globální problém v točení světa a oslí můstek v „kariérách“ životních ztroskotanců! Čili jste se v podstatě zachovali jako ta vámi zobrazená účelově hrabivá neomarxistická pasačka a pozornostní kurva, která v jistém momentu pronesla něco jako: „Je to rezonující téma, to bude sypat.“ Tudíž mám takový pocit, že jste si právě vytřeli prdel mými koncesionářskými poplatky!

plagát

Na pivo do první linie (2022) 

Prodavačům předražených pleček hloupým instáčovým snobům se povedl vskutku nevídaný kousek, když uplácali naprosto jedinečné drama bez dramatičnosti, dobrodružný film bez dobrodružství a komedii bez vtipu. Těžko vůbec říct, jestli za finální pocit nemytého ocasu a zkažených mášmelousů na patře z tohoto schématického, kýčovitého a veskrze nudného rektobolu může nešťastná volba neumětelského fekálního trapáka Farelyho coby „režiséra“ nebo ještě nešťastnější volba neumětelského koženého trapáka BuZaca „CokurvadělávefilmusPrussellem“ Prknona coby hlavního pozéra, jenž není schopen předstírat ani těžkou tašku ani novojorskou padickci, na celé čáře jej přehrávají i všichni korejští a čínští komparzní amatéři v rolích Vietnamců a co s východoněmeckým pornoknírkem vypadá i „hraje“ jako sekndhendový Vojta Kokotek se zánětem trojklanného nervu. Ovšem nejvíce můj latentní autismus hnala směrem k záchvatům právě ta taška, de fuckto hlavní hrdinka „veledíla“ a elementární symbolika celé té otravné a řádně přefabulované rádoby „skutečné“ a rádoby hlavodvacetdvaidní fraškohistorky. Do ní ten slizký, toporný HnuZac narval 60 třetinek (Ano, spočítal jsem to!), tedy pregnantněji vyňadřeno 60 kusů nula celá tři sta padesát pětek (Ano, vyinternetoval jsem to!), což je, připočteme-li váhu pixly, nějakých pětadvacet kilo mrtvé váhy. A taková dlouhodobě a dalekosáhle nošená pětadvacetikilová taška přes rameno se obvykle nejen viditelně zařezává víc než BuZacovy tanga, ale také přinutí kupříkladu i takového vysportovaného, ztepilého fesháka (184/92 – Ano, jsem to já, Jana Smutná!) jako já minimálně vyrovnávat už po pár kilometrech protiváhu na opačnou stranu. Čili, když pak vidím stopadesáticentimetrového, padesátikilového prkenného zachrapa, jak si s tím přes půl Vietnamu buzerantsky ležérně pohazuje, protože tam měl molitan, aby si při natáčení náhodou nenamohl gonády, říkám si, že když už mi někdo dvě hodiny pateticky a dost uboze rval do krku žluklý popkorn a nutil mě čumět na děsivého nehereckého homokláda, mohl to ten diletant udělat, kurva, alespoň fyzikálně patřičné. Jo, a O.V.P., Prasle! Vzít dvacetiminutový a zcela nijaký štěk v přitroublém a nudném kýči pro pohlupavé požírače horkých psů, v němž hlavní role hrají zelená taška a amatérský řiťopich, přičemž taška podává famózní výkon, to u kdysi skvělého osralového herce zavání zoufalstvím posledního tažení. Každopádně pořád velmi doufám, že se někdo v budoucnu ještě hecne a natočí z nostalgie nějakou tu dvojku, napadá mě třeba Těžká nadváha, Americký otyloň, Na porážku nebo Lipidátor, a vrátí Tě zpět do hry!

Posledné hodnotenia (2 990)

Small World (2021)

06.10.2022

Pět let (2022) (seriál)

04.10.2022

Na pivo do první linie (2022)

01.10.2022

Neprivolávaj nič zlého (2022)

28.09.2022

Free Solo (2018)

25.09.2022

The Offer (2022) (seriál)

24.09.2022

Dobrou noc, mami (2022)

20.09.2022

Broad Peak (2022)

16.09.2022

Fall (2022)

15.09.2022

Reklama

Posledný denníček (90)

Radujme sa s HOMOm! Raduje sa aj Ben Foster a je vďačný! Aká prestiž!!!

Radujme sa s HOMOm! Raduje sa aj Ben Foster a je vďačný! Aká prestiž!!!