Matt Dillon

Miluje New York a svůj svérázný život, nechodí na rande s herečkami a nehraje ve víc filmech, než musí.

Kdysi hvězda v rolích dospívajících problémových mladíků, později hollywoodský herec, kterého se nikdo neostýchá obsadit do komedií, dramat ani akčních thrillerů. Vysoký, štíhlý a příjemný Matt Dilon patří k nejuniverzálnějším hercům, jejichž tvář navíc ještě není okoukaná, protože si od jisté doby role pečlivě (i když možná ne vždy moudře) vybírá. Nedělá si tolik starosti s tím, zda je postava líbivá, jako spíše s tím, zda je uvěřitelná. Kromě toho si vyzkoušel práci režiséra, scenáristy, majitele baru a restauratéra.

O takovém začátku kariéry, jaký potkal Matta Dillona, může snít snad každý. Bylo mu čtrnáct, když se zrovna okolo Hommock School, kam chodil, potulovali hledači talentů a špehovali dobře vypadajícího kulka, kterého by jinak možná nikdy nenapadlo stát se hercem. Narodil se rodičům z druhé generace irských katolických přistěhovalců v Americe. Jeho otec Paul Dillon byl malíř a obchodník u firmy, specializující se na obalové materiály a matka Mary Ellen byla v domácnosti. Vyrůstal v New Yorku s jednou sestrou a čtyřmi bratry, přičemž ještě jeden z nich, Kevin Dillon se později stal hercem. Zkrátka úplně obyčejný život. Hledač talentů ho však tehdy požádal, aby přišel na casting a Matt Dillon dostal svoji první roli jako vůdce party mladých delikventů Richie Whitea v Over the Edge (1979). Mattovi role natolik padla, že začaly přicházet nabídky na podobné filmy, v nichž se coby nevyrovnaný mladík neustále dostával do konfliktů s policií a rodiči.

Největší popularitu mu přinesly zejména tři filmové adaptace románů Susan Eloise Hinton, v nichž je zobrazena atmosféra oklahomského městečka Tulsa na počátku šedesátých let. V prvním z nich (Tex, 1982) hrál Texe McCormicka, který spolu s bratrem dospívá za neradostných okolností, kdy matka zemřela a otec je opustil. V Dravých rybách Francise Forda Coppoly ztvárnil vůdce gangu mladistvých kriminálníků Rustyho a v Outsiderech (opět v režii Francise Forda Coppoly) Dallase Winstona. Zvláště Outsideři prosadili více „puberťáků osmdesátých let“- parťáky Matta Dillona tu hráli Tom Cruise a Patrick Swayze. Francis Ford Coppola zkrátka věděl co dělá, ačkoli za nápad zfilmovat tyto dvě novely vděčí jedné školní třídě, která populární sérii chlapeckých románů o přátelství, vzdoru a hledání vlastní cesty natolik zbožňovala, že slavnému režisérovi poslala dopis s prosbou a kopie knih.

Milujeme puberťáka Matta, ale kam s dospělým Dillonem?
 
Těmito rolemi emocionálně frustrovaných mladíků z maloměsta, kteří se snaží své slabosti a komplexy zastírat agresivním chováním se Matt Dillon prosadil. Navázal tak na typy někdejších mladých rebelů „bez příčiny“, jaké v padesátých letech ztělesňovali James Dean a Marlon Brando. Alespoň o kousek dál z této stereotypní kategorie se Matt pokusil dostat úlohou profesionálního hráče kostek v dramatu Big Town (1987) a jako syn tajného agenta (jehož hrál Mattův idol Gene Hackaman) v thrilleru Terč (1985), ale pořád se vracely rebelantské role. Jednu z nejpůsobivějších předvedl v postavě vůdce party feťáků, kteří zoufale vykrádají lékárny, aby uspokojili svou závislost v psychologickém kriminálním dramatu podle románu Jamese Foglea Narkomani. Režisérem snímku byl Gus van Sant, který si na Matta vzpomněl i o pár let později, kdy už filmoví režiséři trochu váhali s tím, do jakých rolí se už dospělý herec hodí a svěřil mu postavu naivního manžela ve svém komediálním thrilleru Zemřít pro..., kde si  Nicole Kidman objedná jeho dokonalou vraždu.

Mezitím se mu splnil sen mnoha jeho kolegů, když si zahrál v divadle na Broadwayi ve hře Zimní chlapci. Jeho filmová popularita však zatím pozvolna ustupovala, protože už se nehodil na role problémových teenagerů a s žádnými jinými neměl zkušenost. Brzy se mělo ukázat, že dospělý Matt Dillon obstojí v komediích i dramatech. Nicméně žádný z těchto filmů první poloviny devadesátých let se nestal diváckým hitem, přestože jejich režiséry byli Anthony Minghella, Cameron Crowe či John Madden a Mattovými partnerkami krásky typu Nicole Kidman a Anne Parillaud. Například Polibek před smrtí (1991) byl mainstreamový thriller, který propadl komerčně i u kritiků a jen o málo lepší to bylo se sondou do vztahů šesti mladých svobodných Američanů (Singles, 1992). Obdobně zapomenutým a divácky propadlým je drama Svatý z Fort Washington (1993), kde se jako mladý Newyorčan postižený schizofrenií dostává mezi bezdomovce nebo koprodukční romantické drama Frankie hvězdář s Gabrielem Byrnem a Anne Parillaud. Matt Dillon k tomu sám říká „když dělám film, doufám, že na něj lidi půjdou. Nejsem někdo, kdo dělá jen kultovní filmy. Někdy se kultovními stanou a je to fajn, ale to není důvod proč je točím. Rád bych dělal filmy, na které chodí hodně lidí, ale někdy vám takové prostě nenabídnou.“

„Komedie je pro mě ta nejtěžší věc.“

V druhé polovině devadesátých let se konečně dostal do filmu, který vidělo hodně diváků. Otázkou je, zda to byla výhra, protože lehce buranská komedie bratrů Farrellyových Něco na té Mary je není zrovna filmem, na který by se mělo vzpomínat jako na velkou roli Matta Dillona – navíc hrál nechutnou karikaturu soukromého detektiva se slizkým knírkem. Přesto pro něj osobně film určitou výhrou byl, protože se při natáčení seznámil s Cameron Diaz, což jej hodně změnilo. Jakoby zapomněl na svá pravidla, začal poprvé chodit s herečkou a veřejně hovořit o svém soukromém životě a o tom, jak moc plavovlasou hvězdu miluje. Bylo to poprvé a naposled, kdy měl s nějakou kolegyní vážný vztah, nicméně po třech letech se stejně rozešli, když se ani jeden z nich nechtěl přestěhovat na druhou stranu země (Cameron je z Los Angeles a Matt zarytý Newyorčan, který by se nikdy nepřestěhoval do Los Angeles, protože se mu zdá příliš jednostranně orientované).

Jeho další role, bez ohledu na to, zda jsou z dramat, thrillerů nebo komedií už jsou známější, patří mezi ně mladý středoškolský profesor obviněný ze znásilnění studentek Denise Richards a Neve Campbel (thriller Nebezpečné hry), herec, který při přebírání svého Oscara prozradí, že jeho profesor ze střední školy je gay (komedie Svatba naruby) nebo mladý muž ztracený mezi dvěma ženami (drama Nádherný holky). Tyto tři polohy Matt Dillon ve své dospělé kariéře dál pravidelně střídá, naposledy exceloval v roli spisovatele, který si psaní povídek prokládá nevázaným životem (Faktótum) a jako novomanžel s Owenem Wilsonem na krku v komedii My dva a křen.

V roce 2002 režijně a scenáristicky debutoval thrillerem Město duchů z prostředí Kambodži, kde si sám zahrál s Gérardem Depardieu a Nataschou McElhone a loni byl poprvé nominován na Oscara za vedlejší roli v dramatu Crash. Dalo by se předpokládat, že takto vyznamenaný Dillon půjde z (velkého) filmu do filmu, ale není tomu tak. Matt Dillon miluje herectví, ale nehodlá si nadměrnou prací narušovat svůj svérázný a pohodový, i když možná i trochu osamělý život. Má obrovské množství zájmů a ačkoli tento muž nikdy nedokončil střední školu, s radostí se věnuje hudbě, umění, architektuře a ochutnávání dobrého vína a jídla. Říká o sobě, že pokud ho nenajdete s dívkami v centru Manhattanu, můžete ho potkat muzeích nebo starožitnictvích. A pokud ho nenajdete ani tam, možná právě běhá v Central Parku nebo se prochází svým milovaným New Yorkem, kde se dá dělat tolik věcí. Zase nic? Tak pak Matt možná právě poznává nové jižní země nebo si v tichosti čte, pohodlně usazený ve svém křesle. Není divu, že nenatáčí víc filmů.

ČSFD.cz