Velryba
The Whale
The Whale
The Whale
Réžia:
Darren AronofskyKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
Rob SimonsenHrajú:
Brendan Fraser, Sadie Sink, Hong Chau, Ty Simpkins, Samantha Morton, Sathya Sridharan, Huck MilnerObsahy(2)
Charlie vedie online kurzy štylistiky na univerzite. Snaží sa svojich študentov naučiť písať jasne a presvedčivo. Len tak môžu svoje myšlienky efektívne predávať ďalším. Chce, aby boli úprimní a autentickí. On vidí svojich študentov vo svojom notebooku, ale oni jeho nie. Vyhovára sa na pokazenú kameru, ale v skutočnosti nechce, aby ho videli. Má totiž takmer tristo kíl, je osamelý a pod ťarchou vlastných tráum sa len zložito vyrovnáva s minulosťou. Uzavrel sa vo svojom byte a stresové situácie rieši prejedaním. Hoci jeho zdravotný stav je čoraz horší, odmieta ísť do nemocnice a spolieha sa len na svoju kamarátku Liz, ktorá je ošetrovateľkou v nemocnici. Liz neustále v sebe rieši spor medzi jej povinnosťou rešpektovať želania priateľa a jej túžbou udržať ho nažive. Napriek svojmu psychickému a fyzickému stavu však okolo seba naďalej šíri nákazlivý optimizmus a v ľuďoch vidí len dobro. A snaží sa nájsť cestu späť k svojej dospievajúcej dcére Ellie, ktorú spolu s jej matkou pred ôsmimi rokmi opustil. (ASFK)
(viac)Recenzie (440)
Asi nejlepší antireklama na junk food, co jsem kdy viděl. Dokonale namaskovaný Fraser je fenomenální, jeho přihrávači v čele se Sadie Sink a Hong Chau s ním ale velmi zdatně drží krok. Velryba je většinu času náramná komorní konverzačka, která nezapře divadelní původ, ale v tomto případě to vůbec nevadí, protože omezené prostory jednoho malého bytu Aronofski dokázal využít k natočení strhujícího lidského dramatu s pár devastujícími momenty (scény přejídání jsou až mimořádně nepříjemné). Kdyby to v závěru Darren (opět) nepřepálil, mohla být Velryba po Requiem za sen a Wrestlerovi jeho třetím (skoro)dokonalým filmem. Ve srovnání se samožerskými hovadinami typu matka! je to ale pro osobitého filmaře rozhodně krok správným směrem. 80 % ()
Není to jenom reklama na krabičkovou dietu, ale taky super komorní příběh, ve kterém je větší drama, než ve většině posledních Marvelovek. ()
Divadelná hra prevedená na filmové plátno len aby dokázala to, že môže fungovať aj vo filmovej forme. Nič proti tomu, len aj tie metafory mi pripadali divadelné a samozrejme aj literárne. Ono aj ten tanier s jedlom za oknom pôsobil tak, že ho Hunter použil už v predlohe. Veľryba pôsobí akademicky, ale nemyslím tým "Miramax" spôsobom, ale že nad jeho významami sa budú zamýšľať najmä ľudia z akademickej obce a buď si povedia, že Arronofsky nakrútil už tisíckrát predvedené na doskách, alebo že šikovne pracuje s predlohou a presne toto dnešný CGI Hollywood potrebuje, využívať masky a triky pre potreby silného ľudského príbehu. ()
Považujem sa za dosť empatického i súcitného človeka, ale toto cielené tlačenie na emócie až do vybičovaného súcitu a dojímavosti ma nenadchlo. Dávam prednosť drámam, kde napriek slabostiam vítazí sila osobnosti a kde aspoň trochu zasvieti nádej a pravdivý zmysel života,...... ()
Doporučuju si k tomu připravit nějakou dobrotu k zakousnutí. Sice budete znechuceni, ale odolat se tomu nedá. ()
Nejsem rasista, homofob, xenofob. Obézní lidi mi ale vadí a ve spoustě případů mě rovnou serou. Tím spíše, že obezita jedince není ve většině případů dána životní tragédií nebo zdravotním/psychickým stavem, ale prostou nenasytností, obžerstvím. Pro takový lidi je obyčejný jídlo stejná droga, jako je perník pro smažky. The Whale je ale ve svojí minimalističnosti a drobných nuancích natolik dechberoucí podívaná, plná osobních tragédií a neblahých osudů, že mě to třikrát upřímně rozbrečelo. Režijní, scenáristický a herecký mistrovství, kde se na prostoru jedný místnosti střetává kontrast víry a ateismu, dobra a zla, života a smrti, reality a (ne)splněných přání. Vždyť Aronofsky nám vrátil Brendana Frasera! ()
Bravurní, oscarový výkon Brendana Frasera a skvělá práce maskérek. To byly pro mě ty nejsilnější, ale bohužel jediná pozitiva. Jinak jsem sledoval odevzdaný život ufňukaného a morbidně obézního chlápka a jeho strasti z tlouštíkova života, defacto z jednoho gauče. Po konci filmu jsem se nemohl zbavit dojmu nenaplněného filmového potenciálu. ()
Darren Aronofsky aj pri svojom ôsmom celovečernom filme neupúšťa zo svojich tradičných tém ako náboženstvo, závislosť a sebadeštrukcia či potreba vykúpenia. Opäť využíva aj symbolizmus, hoci tentokrát v menšom merítku, ako to u neho býva bežne. Charlie (Brendan Fraser) vedie online kurzy štylistiky na univerzite, no jeho študenti ho poznajú iba ako čierny štvorec na obrazovke. Ťažobu minulosti, pocity viny a osamelosť rieši prejedaním. Neukazuje sa ľuďom na oči a v kontakte je prakticky iba s kamarátkou Liz (výborná Hong Chau), ktorá pracuje ako ošetrovateľka v nemocnici a chodí ho pravidelne navštevovať. Veľryba je voľnou adaptáciou rovnomennej divadelnej hry a taká aj je. Komorná, intímna, osobná. Celé dve hodiny sa nepohneme z priestorov Charlieho domu, iba čo chvíľami konečne zacítime čerstvý vzduch vykuknutím na verandu. Ďalej už niet cesty. Cez 300 kíl ťarchy, ktorú od samotného začiatku divák pociťuje ako vlastné bremeno, proste nepustí. Maskérska práca je famózne prevedená a tak sa niet čo čudovať, že si Veľryba na Oscaroch obhájila aj túto kategóriu a porazila silných konkurentov, akými boli Elvis či Batman. Brendan je prakticky bezchybný a jediné scénky, pri ktorých som občas cítila hranosť a možno miernu emočnú silenosť, plynuli z vedľajších postáv. Pre Sadie Sink to miestami bolo priveľké sústo, ale i tak si nepočínala zle. Neustále vnútorné boje a dilemy, ktoré zas zvádzala Liz zakaždým, keď svojmu upotenému kamarátovi s najvyšším stupňom hypertenzie podávala ďalšiu bagetu, boli zachytené citlivo a mlčky, no s pohľadmi, v ktorých sa dalo čítať do hĺbky. A hoci iba Charlieho utrpenie bolo vyeskalované do maximálneho utrpenia, svojím spôsobom prehrávali boj s osamelosťou aj všetky vedľajšie postavy (ani na mini-linku s rozvážačom pizze tak skoro nezabudnem). Napriek tomu Darren tentokrát nešiel do úplnej depky a do deja vnoril niekoľko krásnych momentov, ktoré boli vystavané ľudsky, dojemne a áno, možno miestami aj úsmevne. No iba vyplývali z dobráckej postavy, ktorá napriek všetkej prežitej bolesti celkom nezanevrela na svet, ktorý ju odvrhol. No vnútornú krásu za hordami tuku nedokáže rozpoznať každý. Veľryba nie je najdokonalejším Aronofskeho filmom. Má svoje chybičky a oproti jeho predošlým dielam je asi aj viac umiernenejšia. Ale nesklamal ma s ňou a viem, že sa k nej v mysli budem vracať. A to je pre mňa vždy indikátor kvality. ()
Bylo to senzačně a značně sádelnaté, tukově ponuré, sacharidy nabité a kaloricky zmatené. Vystihuje to taková ta zdlouhavá chvilka, když vám v povzdálí, cestou z vesnické diskotéky, zvrací kamarád do pole a vy nevíte, co s nabytým časem, nebo jestli už samotný večer nebyl ztráta času. Zíráte do kukuřice a přemýšlíte, že kdekoliv jinde by bylo líp. Fraser byl vskutku nechutný, za což si Oskárka jistě zasloužil. Nebo už na něj přišla řada? Čert ví, jak to v tom HolémÚdu chodí, žeano. Pajduláka už tam dostane kdejaký idiot, stačí mít nejistý gender a nelogický názor na svět, popřípadě zahrát idiota nebo jinak opovržení hodnou osobnost a nijak nevybočit z mantinelů scénáristy. Dnešní svět a tupá degenerace zhltne vše. Otylé buzeranty v hlavních rolích i anorektické čůzy, lapené v reflektorech módních požadavků. Nicméně, toto byl lehce nadstandardní výkon jinak podprůměrného komika z devadesátek, který, když člověk vynechá veškerá tupá klišé, zaslouží pozornost. Nemyslím, že bych si to pustil vícekrát. Jsem ale toho názoru, že pozornost si zaslouží. 75% ()
Po "Mother!" som mal tak trošku obavy s čím príde Darren Aronofsky nabudúce. Jeho filmy sú veľmi silné a unikátne, no so spomínaným snímkom "Mother!" som mal miestami fakt problémy pokračovať. Ten film bol na mňa tak nepríjemný, tak ťažký na sledovanie, že som dúfal, že niečoho podobného sa tak skoro nedočkám. V jeho filmoch je totiž často prítomná vlastná sebadeštrukcia a "The Whale" naznačovala, že bude v tomto štýle rozprávania príbehu pokračovať. No po dopozeraní musím povedať, že nielen Brendan Fraser si zaslúži obrovskú poklonu za to, ako sa s touto rolou popasoval a bol schopný nosiť celý ten obrovský oblek na sebe, no film na mňa tak výrazne zapôsobil, že je dosť možné, že som objavil svoj tohtoročný masterpiece, ktorý sa nebudem báť brániť zubami nechtami. Tak nejako som sa do Charlieho príbehu ponoril, že som sa nikdy nenudil a ani som sa nenzdal a dočkal som sa konca. Celý príbeh sa odohráva počas piatich dní a Charlieho byt sa pre nás stáva v podstate celým setom, v ktorom sme spolu s ním. Príbehy, ktoré tu zaznejú a pochopíme skrz postavy sú spracované dobre a najmä bolo pre mňa zaujímavé sledovať srdce filmu, ktoré pre mňa predstavoval vzťah Charlieho a jeho dcéry Ellie. Ten ku koncu vyvrcholí v tak úžasný moment, že som ostal úplne dojatý. Je to citlivý a smutný film o človeku, ktorý vidí vo svete to dobré, no dokopy nevie pomôcť sebe samému mať pod kontrolou svoj vlastný život. A ostal skoro úplne sám. Zážitok, na ktorý tak skoro nezabudnem a odporúčam aj vám. Hodnotenie: A+ ()
Inscenace divadelní hry, která se ani nesnaží vypadat jako film. Možná bych mohl obdivovat prostetické speciální efekty a práci maskérů, ale míra citového vydírání je tak vysoká, že mi to moc nejde. Aspoň to není tak strašné jako matka! Herecky nejpřesvědčivější mi tady přišla Hong Chau, o které jsem v životě ani neslyšel. Aronofsky už je prostě jen pro otrlé diváky. Časy, kdy točil dobré filmy, jsou zřejmě minulostí. ()
Mňa spotené vorvane ani teplé obžery nezvyknú dojať a nebolo tomu tak ani teraz. Každopádne Brendan si ide po oscara, takéto úlohy sú na to stvorené. Asi málokto vie, že postava Charlieho je mierne autobiografický od scenáristu Huntera, ktorý je gayom a rovnako tak sa prežieral. Takže nie je to celé Aronofského výmysel. Fraser si celkovo zaslúži za herecký výkon uznanie, postava, ktorú hrá, už ťažko. Nejaké vzťahové emócie sa ale podarilo veľmi dobre znázorniť, hoci sa jemne prechádza aj do teatrálnosti, čo môže byť spôsobené divadelnou predlohou. ()
Veľryba je slušná intímna výpoveď o jednom nešťastnom človeku. Film, ktorý vyvoláva rôzne pocity. Skôr ľútosť, ako zhnusenie. A ešte hnev, že sa Charlie vzdal a nedokázal čeliť svojim démonom. A smútok, že v najdôležitejšej chvíli myslel na seba .. kde vtedy zostala Ellie? No a vďaku .. za ľudí ako bola Liz. Na Darrena celkom obyčajný film, nič netreba čítať medzi riadkami. Škoda toho patetického záveru. ()
Herecký návrat v bezchybné formě Brendana Frasera v komorním a emočně zbytečně vypjatém dramatu o lásce, smrti a sebedestrukci. Některé postavy zbytečné, jiné otravné ale ten Brendan vše tahá nahoru a je to jediné a hlavní proč film vidět, protože Aranofsky tentokrát jede na emoční jistotu bez invence. ()
Jednu dávám jen a jen za Brendona a jeho herecký um, kterýho si všimli teda brzo. Film mi přijde jinak strašně táhlej a nudnej a hlavně nechutnej. ()
Leaving Las Vegas roku 2023 a po Wrestlerovi a Černé labuti konečně strhující zakončení pomyslné trilogie sebedestruktivních portrétů osobnosti. Brandan Fraser strop. ()
Po kritiky nepříliš dobře přijatém filmu matka! a dlouhých pěti letech je mistr tíživých a depresivních dramat zpět a je díky (jeho tematicky oblíbenému) Bohu stále ve formě. V rámci Aronofského filmografie se Velryba svým na režisérovy poměry poněkud umírněným pojetím blíží asi nejvíce Wrestlerovi, protože též vypráví o trpkém životě muže na pokraji sil, který má problematický vztah s dcerou. Co do námětu, není Velryba ve své podstatě nijak komplexním filmem, mísí však v sobě zajímavé motivy a momenty, které nenechají diváka netečným s děním na plátně. Lví podíl na tom všem má samozřejmě (vzhledem k těžkému obleku doslova) dechberoucí výkon Brendana Frasera, k němuž jsem měl sice vždy výhrady, avšak v roli Charlieho dokázal své herecké kvality na výbornou. Věrně mu sekundovaly všechny vedlejší postavy v podání Sadie Sink, Hong Chau, ale i Ty Simpkinse a Samanthy Morton. I když se film držel (nejen díky Charlieho gravitaci) dost při zemi (či Zemi?), našlo se v něm nejedno místo, v němž Aranofsky pokukoval po svém oblíbeném Stvořiteli, ale nijak podbízivě či bezúčelně. Velryba je místy možná podobně jako Charlie naivní a přehnaně pozitivní, zároveň ale dokáže autentickým a nijak agresivně plačtivým způsobem předat poselství o tom, že lidé mohou být úžasní, pokud mají oporu a jsou k sobě upřímní. ()
Do morku kostí vyčerpávajúci film. Príbeh muža s obrovskou nadváhou, ktorý sa nevie vyrovnať s vlastnou minulosťou, takže nezvláda ani prítomnosť. Katarzia nastáva návštevami blízkych i neznámych ľudí... Ťažký snímok. Plný hlbokých myšlienok a emócií. ()
Jsem někde kolem čtyř hvězdiček. Určitě je to lepší, než přehnaně intelektuálská Fontána, rozhodně ale slabší než hodně psychoidní Černá labuť (kde mimochodem všichni herci vážili tolik, co tady jeden Fraser) a určitě slabší než Requiem za sen. Je na tom hodně vidět, že film má divadelní základ, odehrává se to prakticky celé v jednom bytě. Konverzace mezi dcerou a otcem jsou místy trochu přepálené, měl jsem občas problém jim to věřit. Jinak ale fajn. Viděno v kině. Počet usnutí během představení: 2. ()
Súvisiace novinky
Aronofsky u A24 chystá životopis Elona Muska
Bylo jen otázkou času, než to přijde. Podle nejnovějších informací serveru Variety má pod hlavičkou studia A24 vzniknout životopisný snímek o americkém inženýrovi, podnikateli, multimiliardáři a v… (viac)
Podzimní VOD novinky na CANAL+
Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (viac)
95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou
V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (viac)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (viac)
Mimoriadne morbídne-obézne-bucľatý, americký protagonista Charlie; ako sa zvykne miestami hovorievať, „by ani muche skoro vôbec neublížil, za to by vás ale pre zmenu jednoznačne svojou objemnou hmotnosťou maximálne pripučil” o jeho obzvlášť presedenú pohovku, nakoľko jeho hmotnosť predstavovala až okolo astronomických 300 kg, a to vskutku ani nehovoriac o vysokom krvnom tlaku, alias tichom zabijaku! • Americký, a teda zvyčajne k tomu i pomerne dosť »extrémne pesimistický«, až by som dokonca ešte podotkol, že i úprimne «deštruktívny režisér» Darren Aronofsky, následne vytvoril niečo, čo sa konkrétne vzťahovalo k pravému opozitu k fraške menom Norbit; skrátka nenakrútil ďalšiu paródiu s Eddie Murphym, ako stvoreným špecialistom na podobne dementné, bucľaté postavy; najskôr celkom naopak, totižto obsadil niekdajšieho, uhladeného predstaviteľa z dobrodružného titulu Múmia, kedy povedzme, že terajšia postava Charlieho mala od predchádzajúceho Ricka" O'Connella - svetelné roky ďaleko, a čo by som zrejme napokon prirovnal na posúdenie rozdielu medzi bielou a čiernou farbou, alebo poprípade predsa trocha viac vhodnejšie zvolené prirovnanie k „mravcovi a slonovi,” čím sa už v podstate konečne približujem i k hlavnej charakteristike ústrednej postavy, ktorá rozhodne mala oveľa bližšie k neustálemu prejedaniu sa, ako v klasicky poňatej Veľkej žranici, keďže iba stále žrala a zase iba znovu žrala, až sa tým pádom možno prežrala až niekde na druhý svet. • Prežila istú, stresovú situáciu, vďaka ktorej sa systematickým spôsobom začala poriadne zväčšovať a rozširovať až takmer na šírku zárubne; inými slovami povedané - ostala snáď navždy trčať len v bytovom dome, no i napriek tomu ju chodili domov postupne navštevovať i ďalšie, a nemenej kľúčové postavy, čiže sa vyrysovalo akési divadelné prostredie/divadelná atmosféra, ktorá čoraz väčšmi naberala na gradáciách, a tak sa ani netreba príliš dopredu [a zbytočne] obávať akejsi javiskovej statickosti, i keď zase na druhej strane rovnako tiež pripúšťam, že to ani nebolo nijako extra zvlášť príjemné sledovanie → sledovať tento stratený prípad a hlboký pohľad na zamyslenie sa; bolo to sakramentsky autentické, po scenáristickej stránke aj hodne vulgárne s nevídaným presahom v rámci celku, ale najmä s jedným nadštandardným, hereckým prejavom zo strany dole uvedeného, hereckého reprezentanta, ktorý si dal výnimočne osobitne záležať na tom, aby nielenže stelesnil »ťažkú váhu«, ale zároveň taktiež aj na tom, aby sme ho hneď neodcudzovali za jeho temnú minulosť so všetkým, čo k tomu už azda automaticky prislúchalo; bolo to niečo medzi totálnym odporom a značnou ľútosťou, čo naostatok zašlo až do akéhosi, katarzného finále, po ktorom som normálne mal problém vykoktať sa, tak ma daný autor veľmi uzemnil, čo sa mi nestáva až tak často, aby ma takto zasiahla filmová novinka, nie tak dávno uvedená. • Klobúk dole pred tým, na čo si vlastne Brendan Fraser trúfol, a čomu som miestami ani nechápal, čo sa v ňom vlastne všetko skrýva; je to [ne]pravý opak ku kultovému titulu Mechanik s tým rozdielom, že vtedy Christian Bale strašne veľa schudol na váhe [- 28 kg na konečnú váhu v podobe 54 kg!], zatiaľ čo teraz ho maskéri zamaskovali tak autenticky, že divák nemal akékoľvek pochybnosti ohľadom príslušnej vízie tvorcov! • Publikum sa pravdepodobne rozdelí na dva tábory: A). ocení sa snaha, čo je môj prípad. B). hundroši budú namietať, že sa jedná iba o akúsi zvrátenú ohavnosť, čo našťastie nie je môj prípad! • Vráskavec obrovský, uväznený v ľudskej podobe. () (menej) (viac)