Tri oriešky pre Popolušku

Nejoblíbeneější česká pohádka (03.06.2008)

Klasika mezi pohádkami. Jen nemusím sledovat dokola. 80% (23.06.2008)

Jeden z případů, kdy se po stém opakování v televizi pohádka prostě musí zošklivit.. Nudná a utahaná pohádka, u které jsem nevydržel ani jako dítě... Důvod netuším. (10.08.2008)

Najobľúbenejšia rozprávka... :D Vtipné, oddychové, dobré piesne, super herecké výkony... (19.02.2009)

Přesně takhle má vypadat česká pohádka. Ideální na Vánoce. :) (23.08.2009)

Bylo by nefér nenapsat něco k mé kultovní filmové pohádce: Za dávných časů, když kina ještě hrála film třeba i několik let po jeho premiéře (i 10 let) jsme putovali po biografech za tímto filmem s mým dědou. Děda byl totiž velký obdivovatel Libuše Šafránkové a ústřední písně Karla Gotta a já jako malý byl vděčný za návštěvu kina i když toho stále stejného filmu... Do svých sedmi let jsem tak viděl tuto pohádku asi 12x v kině a pak ještě mockrát v televizi. Tohle je jediný film, který znám zpaměti a to nejenom všechny dialogy, ale i zvuky a obsazení každého záběru. A je to podle mě nejlepší česká ( s německou pomocí) pohádka, snad proto, že ani pohádkou není. (02.01.2010)

To je snad nej. česká pohádka.! Tam není co řešit. Celkové hodnocení: 90% (13.01.2010)

Je to opravdu pěkná pohádka, ale já ji moc nemusím - bodík dolů. (15.01.2010)

Nádherná pohádka, která jen stěží najde srovnání a to v celosvětovém měřítku. Kouzelný příběh, kouzelné exteriéry a především kouzelná Libuška Šafránková coby naše česká Popelka. (26.12.2010)

Vánoční opakovačka každý rok, ale i tak je to jedno z nejlepších, co můžou děti a dospělí vidět na Vánoce. Klasická pohádka v krásném zpracování režiséra Václava Vorlíčka. Sníh na Vánoce není jistotou, ale Popelka ano. (20.01.2011)

Nepřekonatelný skvost, který zná snad každý. A pořád je na to stejně výborná podívaná. (29.11.2011)

"Zmůžeš to Mourku? Hrrravě, prrravda?" (09.01.2012)

Tři oříšky pro Popelku je film, bez kterého nemůžou být vánoční svátky. Je to klasika, která měla, má a bude mít své místo v naších obývacích pokojích. A i poněkolikáté je tam to kouzlo. (25.12.2013)

Rád jsem se na Popelku občas, jednou za dva tři roky na Vánoce podíval, ale jak to tlačí každý rok, začíná mi lézt na nervy. Tři hvězdy si zaslouží, i když bych dal nejradši odpad právě za tu profláklost, která škodí každému filmu, kromě těch výjimečných. A výjimečná Popelka fakt není. (26.05.2016)

V okouzlující pohádce (takové svěží, zdravě emancipované a živé, "nekarikované") se všechno dokonale sešlo, od jednoduchého, srozumitelného (i vtipného) romantického příběhu, líbezné hudby, neokoukané zimní výpravy, zkušené režie, až po perfektní obsazení, z něhož zejména krásná Libuše Šafránková uhranuje ve všech natolik odlišných polohách (malá holka - pískle / mladý čarostřelec / princezna - nevěsta). (04.01.2019)

Neodmyslitelný kolorit tuzemských Vánoc. Popelka představuje v mnoha bodech to, co definuje naše klasické pohádky, ať už se jedná o příběh, zimní atmosféru, krásnou "princeznu" či šarmantního prince. Václav Vorlíček měl v dobách své životní formy velmi dobrý cit pro uchopení celého příběhu a jeho přenesení na plátno. Libuška Šafránková byla opravdu nádherná. Filmu se nedá upřít, že dokázal ovlivnit celé generace, ať už diváků, nebo i tvůrců. Pro mě osobně je Popelka nadprůměrnou záležitostí, která z hlediska definice pohádek mnoho pohádkového neobsahuje, ale předrevoluční jedničkou pro mě asi navždy zůstanou S čerty nejsou žerty. (24.12.2023)

Klasický příběh o tom, jak Pavel Trávníček s Libuškou Šafránkovou ke štěstí přišli. A také o jedné zlé maceše s morálkou nacistické dozorkyně, bizarním tanečku uvnitř zámku a rovněž šerosleposti renesančních jinochů, neboť stačilo, když si tehdy žena nasadila mysliveckou hučku a hned budila dojem dokonalého kosiče vysoké zvěře. Dělám si samozřejmě trochu srandu, ale legendární filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku (1973) bere prakticky každý Čech jako absolutní součást naší popkultury a novodobé historie. Pokud něco berete tolik osobně, pomalu jako kus vlastního majetku, můžete si z toho dělat i láskyplnou srandu. Filmový počin převážně komediálního režiséra Václava Vorlíčka je dokonalým synonymem pro slovo tradice. Právě tradice, návyky a rituály jsou fascinující tím, že se v průběhu časů staly natolik nezávislé, až je těžké odhadnout, kde je vlastně zakořeněn jejich počátek. Vůbec přitom nezáleží na tom, zdali se bavíme o tradicích společenských, náboženských, nebo těch filmových. Můj retro pohled zde. (29.12.2023)

Česká klasika patřící mezi světovou pohádkovou elitu. (08.06.2006)

92%, bezesporu jedna z nejlepších českých pohádek v nezapomenutelném zpracování (20.08.2007)

Keby som sa mala pustiť do komentovania tohto skvostu medzi rozprávkami,tak použijem len samé superlatíva.Pre mňa je to určite jedna z mála rozprávok,bez ktorých si pomaly ani neviem predstaviť Vianoce.Jedným slovom NÁDHERA. (01.11.2007)