To nic, drahá
Don't Worry Darling
Don't Worry Darling
Don't Worry Darling
Don't Worry Darling
Don't Worry Darling
Réžia:
Olivia WildeKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
John PowellHrajú:
Florence Pugh, Harry Styles, Olivia Wilde, Chris Pine, Gemma Chan, Nick Kroll, Douglas Smith, KiKi Layne, Timothy Simons, Kate Berlant, Dita Von Teese, Asif Ali (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Žena v domácnosti z 50. rokov (Florence Pugh) žijúca so svojím manželom (Harry Styles) v utopickej experimentálnej komunite sa začína obávať, že očarujúca spoločnosť môže skrývať znepokojujúce tajomstvá. (Continental film)
Recenzie (359)
BUDOU SPOILERY. Po prvním záběru na Florence Pugh se skleničkou na hlavě, smějící se a tančící, jsem byla přesvědčená, že to bude best film ever. Charisma herečky, způsob, jakým je to snímané, sinister vibes navzdory veselé doprovodné hudbě, prostřihy na vlahé oči toužícího partnera... Mno, řekněme, že to byl poslední moment filmu, který jsem si užila a který mi dával smysl. Aby podobné filmy fungovaly, tak musí být jako cibule, aby se člověk probíral těmi vrstvami a na konci byl překvapen a zasažen zjištěním, jaké jádro si to vlastně oloupal. Don't Worry Darling bohužel není cibule. Už od začátku se to nějak jeví, a na konci, velký šok, se to potvrdí. Dala jsem tomu trochu přemýšlení a řekla bych, že největší problém je postava Jacka, jak je napsaný i zahraný. Paní režisérka je bohužel tak moc zamilovaná do hereckých schopností slečny Flo, že film nestaví na ničem jiném. Jako by všichni účastníci tvůrčího procesu zapomněli na vybudování pořádného protivníka, kterým samozřejmě není muž za záclonou Frank, ale právě ten muž, který má hrdince poskytovat podporu a pocit bezpečí, se kterým usíná a se kterým se probouzí a který má prsty všude. Není to nijak revoluční myšlenka, ale přesto je ve svém jádru silná, nicméně film s tím kromě jedné scény (souhlas s odjezdem), vůbec nepracuje. Další věc, která mi citelně chyběla, byl "začátek", respektive nějaký iniciační moment pro hlavní hrdinku. Z toho, jak film začíná, to vypadá, že ve Victory žijí svůj discopříběh už poměrně dlouho, písničku si brouká už od začátku, kamarádka a její trauma se taky už stalo v minulosti a hrdinka o tom ví, tak proč začít film zrovna tam, kde začíná? Nedávalo by větší smysl, kdyby se Margaret vydala do pouště "až" v průběhu filmu, hrdinka by si na základě tohoto podnětu začala všímat divných věcí, a potom se vydala do pouště zkoumat dál? Dodalo by jí to nějakou agendu, něco, co v hotovém filmu absolutně postrádá. Následovala havarující letadlo (Wtf? To měl jako Chris Pine naprogramované ve své simulaci? A proč?) a na zrcadla na hoře narazila omylem, aniž by měla nějaké zvláštní podezření, že by tam mělo být něco divného. Ztráta autonomie a vlastní agendy je sice tématem filmu, ale nemyslím si, že se s tím autoři popasovali dobře tím, že nechali hrdinku po celou dobu být jen pasivní pozorovatelkou. Protože to přece jen snad chtělo být o získání kontroly zpět? Nebo ne? Na konci jenom uteče, ale i to jí musel poradit někdo jiný. Žádný showdown, nic. Nikdy bych neřekla, že mi bude chybět něco jako vysvětlující "villain monologuing" scéna. Film pouze skončí, ale žádné zakončení se nekonalo. ()
Stepfordské paničky pro 21. století. Sexy natočené, se správnou Twilight Zone atmosférou (Wilde by si mohla s Peelem podat ruce, i když Nope bylo zajímavější) a solidním výkonem Pugh, ale vysvětlení záhady, žádná konkrétní scéna ani message filmu vás ze židle nenadzvednou - na tohle téma už existuje řada silnějších filmů (které nemůžu jmenovat, abych nespojleroval, ale znáte je). ()
Má chyba, že jsem se dopředu nepřipravil. Čekal jsem něco jako nouzový východ z americké krásy a přitom jsem dostal zoufalé manželky, co v zóně soumraku prožívají epizodu lepší než život. Výsledkem je opulentní prázdnota, do které Pineova postava každým svým monologem pumpuje další vakuum (nezajímá mě, že Jordan Peterson). Chápu, že to má zrcadlit vyprázdněnost tohoto světa, ale předání vzkazu feminismus a ženská autonomie ja / incel, misogynie a sexismus nein se nemuselo tak bezpředmětně táhnout až k nic neřešícímu konci. Dost to drží nad vodou Florence Pugh, která připomíná mladou Kate Winslet (alespoň něco z toho Mendese). To lehce mongoloidní Harry nepředvedl zhola nic. Vlastně abych mu nekřivdil, na jídelním stole one direction jeho jazyka rozdmýchal fantazie roztoužených fanynek.. ()
Překvapení roku a nejlepší kinozážitek poslední let. A Jordan Peterson se musí vobracet v hrobě. (PS: Jestli uznávat ženu za rovnoprávnou bytost je feministické, tak jsem nakonec asi feminista jak hrom.) ()
Na to, že Don´t Worry Darling zprvu působí, jakoby mu chyběl úvod se to v té předehře nakonec topí většinu stopáže. Samotnému rozuzlení je tak věnováno podstatně méně času, než mazlení se s fikčním světem. Takže to ve finále působí dosti neupečeně. Miss Flo každopádně velký tahoun. ()
Zajímavě zahraná atmosférická vztahovka. Bohužel scénář je děravý jako paměť hlavní paničky. Věnovat se hodinu a půl vykreslování světa a to zajímavé, nosné odbýt během chvilky, to zamrzí nejvíc. Nahozené motivy vztahu muže a ženy v současné společnosti jsou odbyté... zabité bez patřičného kontextu. Chování některých postav, je vyloženě zarážející. Pine a ten jeho odchod měl znamenat co? Florence Pugh ale hraje jako o život a i toporný Styles vedle ní pookřává. Hodně zachraňuje suveréní režie Olivie Wild, ale v závěru se rozpadající příběh jí dost podráží nohy. Vizuální stránka ovšem super. Příště jistější scénář a dopadne to. Powellova hudba famózní. ()
Od filmu jsem čekal fakt hodně, Florence Pugh je moje možná už vůbec nejoblíbenější herečka, Harry Styles je mi sice jedno, ale Chrise Pina vždycky rád vidím. Olivia Wilde se už dlouho ztratila z mého dohledu; v Housovi je super, dál už pak jako herečka nepřesvědčila, nicméně ale budu rád, když zůstane před kamerou, ostatně s Booksmart sklidila celkem úspěchy. Zároveň miluju mysteriózní žánr, leč v Don't Worry Darling od prvního pohledu na nóbl čtvrť hned člověk tuší o co asi půjde a nemusí ani vědět, že se jedná o variaci na Stepfordské paničky. První polovina mě však bavila svou atmosférou, pak jsem se ale začal povážlivě nudit a s tím jak děj graduje mě film víc a víc ztrácel. Nakonec jsem si musel dát pauzu a zbytek dokoukat až pak, Takže za mě zklamání, čekal jsem více, i když samozřejmě své trumfy to má, zvláště ty zmíněné oné božské Florence. ()
V posledních letech i na režisérské stoličce nečekaně zajímavá Olivia Wilde (a daleko ambicióznější, než by divák čekal) nás dostává k mladému (i mnoha jiným) páru, který žije v sousedské komunitě, ze které každé ráno odjíždí všichni muži do práce a jejich drahé polovičky netuší, co je náplní jejich dní. Na dámy čekají repetitivní rituály s vrcholem v podobě chutné večeře (kolikrát na ni dojde až po rozbití pár kusů porcelánového nádobí při bouřlivém sexu). A samozřejmě dodržováním záhadných pravidel městečka, ve kterých se postupně objevují podezřelé trhliny. Zatímco ostatní slepičky dál svorně kdákají, prozíravá Florence Pugh z ústředního páru začne podnikat kroky, které celé rodině přinesou nepříjemné potíže. A stejně tak divákovi je jasné, že se v těchhle dokonalých padesátkových kulisách děje cosi nekalého. Druhá půlka už je bohužel zbytečně doslovná, audiovizuální potěšení se postupně okouká, minuty se zdají být delší, než skutečně jsou. A scénář nakonec vyústí tak nějak s mírným zklamáním. ()
Solídna “haluška”, ktorá baví najmä vďaka “nepoznanému”. Zo širšieho komplexu mi však nepríde plnohodnotná, keďže snímok disponuje príliš veľa hluchými pasážami. Kým je totiž jadro pútavé, záverečná tretina dostatočne svižná, úvod zbytočne ponaťahovaný. Škoda .. ()
Jako (kratší, proboha, kratší) epizoda seriálu Black Mirror by To nic, drahá mělo rozhodně větší sílu. Takhle jde o příliš dlouhou a vcelku snadno prokouknutelnou metaforu, kterou táhne úžasná Florence Pugh. Především díky ní, díky režii Olivie Wilde a díky krásně kýčovité výpravě ty dvě hodiny nakonec utečou docela svižně a ani tolik nevadí, že na konci nečeká bůhvíjak objevná pointa. ()
Příjemně mrazivé čekání na ultimátní clusterfuck. A taky naděje, že se to nakonec celé nějak uspokojivě vysvětlí. Flo miluju s každým filmem víc a víc a víc. [HBOmax] ()
V poslednej dobe mám fakt problém nájsť kvalitný film, už som takmer preklial aj hollywood. Musím pátrať čoraz dlhšie, aby som našiel niečo pre seba. Tento mysteriózny thriller mi dokonale sadol. Pani Olivia..., klobúk dole...Film ma chytil a nepustil až do samého záveru. Úžasná atmosféra 50-tych rokov, krásne autá, hudba, prostredie, slnko a blahobyt, proste idylka...Ale odkiaľ na to máme peniaze?? Thriller jak z veľkej knihy, plný podozrievavých pohľadov a neskôr aj otázok, ktoré roztočia špirálu smrti. Možno... Florence Pugh je úžasná v každom filme, za tento výkon by som jej dal kľudne aj Oskara, naozaj presvedčivá, krásna a talentovaná. Chris Pine asi po dlhšej dobe zakopol o rolu, v ktorej bol fakt dobrý. Záverečnú autonaháňačku som si pustil 3x!!, úžasne natočené, hudba dokonale zapadla, dvihla adrenalín a pripomenula Mad Max! Strašne by som si prial, aby mal film tak o 10 minút viac a poodhalili o niečo viac. Pridal by som piatu hviezdu, ale je tu mnoho otázok, na ktoré nedostaneme uspokojivú odpoveď. Na druhej strane to tajomno má tiež svoje čaro. Olivia Wilde takmer stvorila kultový film!, neuveriteľné... Film 80%. Florence Pugh 100%. ()
Někdo by mohl pochválit herce, někdo by mohl pochválit příběh. Já bych rozhodně nechválil ani jedno. Florence hrála v mnohem zajímavějším Slunovratu a kdo si ji chce užít ve společnosti Chrise Pinea, ten ať si raději pustí Outlaw King. Olivie Wilde si už hned svým druhým filmem nastavila laťku příliš vysoko a tentokrát ji podskočila. 45% ()
Příjemné překvapení poslední doby, kdy jsem rád za návštěvu kina. Vizuální stránka vskutku úžasná, hudba 50. let výborná. Pokud si člověk říká, hm, takže další Stepfordské paničky, tak je nakonec pěkně vyveden z omylu. Dokonalý svět, dokonalý lidé a dokonalé vztahy jsou i nadále utopií. A i když to zpočátku vypadá jako cukrkandlová sentimentální limonáda, tak brzy se objeví náznaky, obrazy, zvuky, zlověstný šepot a....pak pak už to jde s milou Alicí s kopce. Pughová je nejen krásná, ale i výborná herečka. Ch. Pine je tu spíše za bubáka v menší roli, ovšem skutečným padouchem je doktor Collins. Myslím, že by od hodiny mohl strašit nejen děti. Hlavní myšlenka - pokud chceš někoho dělat šťastným bez jeho vědomí, pak ve skutečnosti děláš šťastným jenom sebe. ()
Hrozivý. Ne(do)koukatelný. ()
Velmi drsné.. ()
Hodně zvláštní a konceptuálně ambivalentní prototyp mysteriózního filmu alá Stepfordské paničky pro fanynky Harryho Stylese, jehož předchází pověst kontroverzí a skandálů, než samotných kvalit.... samozřejmě, celej film si pro sebe zcela zaslouženě krade Florence Pugh – ta holka je fakt ohromnej talent a s každým dalším filmem je její herectví čím dál pozoruhodnější. Jenže bez nosnýho konceptu celej film sama bohužel neutáhne. Na jednu stranu je tu již několikrát viděný [anti]utopický model který se snaží pracovat s kolektivní paranoiou; na stranu druhou je celý tajuplno kolem tohoto modelu, včetně samotných příběhových (leit)motivů, pojato hodně polopaticky, křečovitě, nuceně a dost nepřirozeně, takže onen mysteriózní tah na branku prostě nefunguje – nemluvě o finální katarzi, která vyšumí do ztracena jak bublinky v Zonce. Olivia Wilde zkrátka není ani sympatická herečka, ani sympatická režisérka.... no nic, já si jdu odplivnout někomu do klína. ()
Výprava pěkná, bohužel vyprávění příběhu pokulhává, není dostatečně budována atmosféra na začátku, která by vyvolávala nejasnosti otázky, gradace napětí a soucineni s postavami tu pak chybí...100minutova stopáž by slušela více. ()
Flm, který celou dobu krapet pokukoval po inspiraci Alfredem Hitchcockem v závěru působí jako film M. Nighta Shyamalana. Ten horší film M. Nighta Shyamalana. Olivia Wilde po režijní stránce uzrála.... zhruba o 10%. I když se z její režijní novinky nedá skákat radosti do vzduchu, minimálně schopní ručičky tam vidět jsou a i díky nim jí dá člověk příště přeci jen šanci. Její druhý režijní projekt je totiž minimálně v první polovině fakt velmi fajn retro s bravurní atmosférou, kdy dojem kazí jen postup vyprávění a výsledná katarze.... více zde ()
Súvisiace novinky
Našla hraná verze Na vlásku Lociku?
Studio Disney s hranými remaky svých ikonických pohádek v posledních letech nijak nezpomaluje, a kromě již oznámené Moany, Bambiho nebo Lilo & Stitche nás v budoucnu čeká také muzikál Na vlásku.… (viac)
Avatar připomněl, kdo je králem kin
Už to nepotrvá moc dlouho, a James Cameron (Titanic) si na konto připíše další miliardový hit. A vůbec přitom nevadí, že druhý Avatar přichází více než 10 let po premiéře jedničky, jak totiž nyní… (viac)
Warner Bros. odsouvá premiéry, studio nemá peníze
V posledních týdnech se toho k situaci uvnitř studia Warner Bros. po přechodu pod nové vedení společnosti Discovery a jejího šéfa Davida Zaslava napsalo opravdu hodně. Většina navíc negativního,… (viac)
Asi jsem měl White coat syndrom, ale Olivia Wilde by mi v seriálu Dr. House asi tlak měřit nemohla. Kdyby si ke mně usedla na lůžko, rtuť z tlakoměru by se popraskanou trubicí rozkutálela všude po pokoji... Tehdy se mi fakt líbila. Proto mne dost překvapilo, když jsem zjistil, že tohle režírovala. A šel jsem do toho hlavně kvůli tomu. Scénář mne však ale zcela pohltil (ano pamětníkům to připomene dokonalý Stepford) a to snové sterilní městečko během amerických padesátek.... Ugh.. Chlapi ruku na srdce. V té první půlce jak se manžel vrací domů v té nablýskané káře a jen odevře dveře domu, čeká ho v naklizeném vnitřku načesaná usměvavá ženuška jen k nakousnutí podávajíc sklenku whisky se soustrasným dotazem - tak jak jsi se měl dnes miláčku v práci? Na stole parádní večeře, jenže vy nevíte zda si nedat předkrm v podobě téhle dokonalé ženušky... Asi nebudu sám, kdo smutně polkl a krutě záviděl. Ty naše návraty jsou mnohdy o poznání krutější, byť jsme den měli mnohdy stejně těžký jako Harry Styles. Nás však doma mnohdy čeká binec vytvořený přes den dětmi a leckdy nasraná manželka (co měla také náročný den v práci) avšak z důvodů, které nechápeme a po čase se je už ani nesnažíme dekódovat. Prostě to tak je. Je zase nasraná. Samozřejmě - nenančančaná a bez sklenky whisky. Ženy holt chtěly emancipaci, chtěly také řídít svět a tak ho dnes spolu s muži řídí. Kus té tíhy díky tomu spadl i na ně a jim se to ne vždy líbí. Asi si to představovaly jinak. Nejsem mileniál, který si jako XYZ jedinec myslí, že kojící muž je samozřejmost a kdyby to šlo tak rodící také. Podle mně se svět v nějaké části svého vývoje, právě někdy v těch padesátkách na té západní straně polokoule prostě posral. A tak ten filmem předložený sen - přibarvený a aromatizovaný se mi moc libíl. Tu dobu mám rád, mám rád i tu architekturu, design, hudbu... Vůbec by mi nechyběl internet ani další dnešní vymoženosti. Jenže jak se příběh posouvá dál, náhle začneme chápat, že ne vše je takové jak to na první pohled vypadá. Závěrečné rozuzlení bylo docela zajímavé a nebudu spoilerovat. Musím uznat, že Olivia překvapila a to mile. Ztvárnění padesátek je tu na jedničku s hvězdičkou a asi se je dokonce podařilo udělat ještě výraznějšími, než možná samy byly. Ale ono to má svůj důvod. Mimochodem porovnejte si ty světy tam a u nás. V té době byla u nás módním vrcholem čepice rádiovka, montérky a gumáky. Dozvuk předválečné módy ještě chvilku setrvačností dojížděl, ale obleky a klobouky se u společnosti pod ruSSkým vlivem pomalu přestávaly nosit. O tm, že na západě měli klimatizace i v autech té doby a u nás se stále topilo uhlím až do sedmdesátek ani nemluvě... Tohle byl hooodně zajímavý film našťouchaný skvělou hudbou té doby. Já jí poslouchám, takže mi to tam sedlo ale zase mne to až tak nepřekvapilo. Závěrečnou písničků z titulků mám velmi oblíbenou , ale znám ji v lepší verzi od The Dinnig Sisters. A ta taneční scéna super, ale kdo zná geniální klip od ještě geniálnějšího hudebníka Jarvise (PULP) zroku 2010 - This is Hardcore - mimochodem odehrávající se ve stejné době jako film, je mu závěr čímsi povědomý. Inspirovala se i Olivie? Každopádně, jestli má ráda Jarvise Cockera, tak má u mně další bod! :-). Dávám za 4 prázdné vaječné skořápky. * * * * () (menej) (viac)