Neboj sa, zlatko

Jako epizoda Black Mirror mixlá s dystopickou 1950’s atomic-age realitou, záporácká variace na profesora Petersona (x) optikou levicových médií. OK. Vizuálně podmanivý, dobrá volba oldies písniček a má to štěstí v obsazení (Florence!), jinak ale překopírovaný kočkopes, který celou dobu vydatně napíná a znepokojuje, pak vlastně nic adekvátně nevysvětlí. (16.11.2022)

Don't Worry Darling od Olivie Wilde je jedním slovem NÁDHERNÝ! Stepfordské paničky nové doby. Florence Pugh je neskutečně krásná. Padesátky, krásné šaty a dlouhé vlnité vlasy domácích paniček. Tohle bych si na chvíli nechala líbit. S radostí bych vysávala, žehlila (ale nevařila, to mě neba 😁), poslouchala gramofon, tančila, slunila se s drinkem v ruce u bazénu a četla si. Jo, to by šlo! PS: A ta kamera, co měl na starost Matthew Libatique a hudba Johna Powella... mňam! (06.09.2022)

V poslednej dobe mám fakt problém nájsť kvalitný film, už som takmer preklial aj hollywood. Musím pátrať čoraz dlhšie, aby som našiel niečo pre seba. Tento mysteriózny thriller mi dokonale sadol. Pani Olivia..., klobúk dole...Film ma chytil a nepustil až do samého záveru. Úžasná atmosféra 50-tych rokov, krásne autá, hudba, prostredie, slnko a blahobyt, proste idylka...Ale odkiaľ na to máme peniaze?? Thriller jak z veľkej knihy, plný podozrievavých pohľadov a neskôr aj otázok, ktoré roztočia špirálu smrti. Možno... Florence Pugh je úžasná v každom filme, za tento výkon by som jej dal kľudne aj Oskara, naozaj presvedčivá, krásna a talentovaná. Chris Pine asi po dlhšej dobe zakopol o rolu, v ktorej bol fakt dobrý. Záverečnú autonaháňačku som si pustil 3x!!, úžasne natočené, hudba dokonale zapadla, dvihla adrenalín a pripomenula Mad Max! Strašne by som si prial, aby mal film tak o 10 minút viac a poodhalili o niečo viac. Pridal by som piatu hviezdu, ale je tu mnoho otázok, na ktoré nedostaneme uspokojivú odpoveď. Na druhej strane to tajomno má tiež svoje čaro. Olivia Wilde takmer stvorila kultový film!, neuveriteľné... Film 80%. Florence Pugh 100%. (15.05.2023)

Tak jsem opravdu ráda, že jsem na film zašla v rámci levné neděle, protože v tomhle případě by mě plné vstupné dost mrzelo. Natahovaná napodobenina Stepfordských paniček, kde je většina dění opravdu přes kopírák, a tak jsem dvě hodiny jen čekala, v čem to bude oproti originálu jiné a zda tomu zvedne prestiž alespoň odlišná pointa. Pointa mi ale zase tak jiná nepřišla, ze židle mě nesundala a její natahování o další půlhodinu mě spíš řádně vydeptalo. Kdyby to byla necelou hoďku trvající epizoda Black Mirror, bylo by to stravitelnější. Už kvůli tomu, že by to člověk na gauči tu chvilku nějak vydržel a pak by si řekl: "Další variace na paničky, ok, dalo se, šup na další epizodu". Na dvě hodiny a kino je to ale slabota, kterou drží nad vodou jen Florence Pugh v hlavní roli. A když už se ta pointa ukáže, vymizí jakákoli motivace vidět znovu. (25.09.2022)

Hodně zvláštní a konceptuálně ambivalentní prototyp mysteriózního filmu alá Stepfordské paničky pro fanynky Harryho Stylese, jehož předchází pověst kontroverzí a skandálů, než samotných kvalit.... samozřejmě, celej film si pro sebe zcela zaslouženě krade Florence Pugh – ta holka je fakt ohromnej talent a s každým dalším filmem je její herectví čím dál pozoruhodnější. Jenže bez nosnýho konceptu celej film sama bohužel neutáhne. Na jednu stranu je tu již několikrát viděný [anti]utopický model který se snaží pracovat s kolektivní paranoiou; na stranu druhou je celý tajuplno kolem tohoto modelu, včetně samotných příběhových (leit)motivů, pojato hodně polopaticky, křečovitě, nuceně a dost nepřirozeně, takže onen mysteriózní tah na branku prostě nefunguje – nemluvě o finální katarzi, která vyšumí do ztracena jak bublinky v Zonce. Olivia Wilde zkrátka není ani sympatická herečka, ani sympatická režisérka.... no nic, já si jdu odplivnout někomu do klína. (26.10.2022)