Krtek
El topo
The Mole
Réžia:
Alejandro JodorowskyScenár:
Alejandro JodorowskyHudba:
Alejandro JodorowskyHrajú:
Alejandro Jodorowsky, Alfonso Arau, Bertha Lomelí, Brontis Jodorowsky, Julián de Meriche, David Silva, Agustín Isunza, Cecilia Leger, José Luis Fernández (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Zločinec El Topo kvôli láske k žene vyzýva k súboju neporaziteľných Štyroch pánov púšte. Ich porazením dosiahne vyššiu úroveň vedomia až do chvíle, dokým ho jeho žena nezradí. Začínajúc novú životnú etapu ako svätý muž, El Topo sa rozhodne oslobodiť komunitu vydedencov. (Film Europe)
Recenzie (150)
Historicky první spojení avantgardy, vědeckofantastických prvků a anti-westernu v surreálné postmodernistické dekonstrukci pistolnických příběhů z Divokého západu pod taktovkou psychedelického mága Alejandra Jodorowskyho. No neber to. ()
Surrealistická vize spravedlivé pomsty, pokušení a očistce s křesťanským, ale i buddhistickým přesahem ve westernovém kabátě. Pistolník s božskými schopnostmi, potom co odbočí z cesty spravedlivé pomsty na cestu násílí, dostává, potom co je zrazen, svou druhou životní možnost a je jen na něm, jakým způsobem ji využije. Avšak kolotoč všude přítomného násilí se začíná pomalu roztáčet. Film je přímo nabitý dusnou atmosférou umocněnou prostředím mexické pouště. Jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou. Několik z těchto scén čerpá z děl surrealistů (ukřižovaná ovce, plástve plné medu ve tváři, mrzáci, králičí mistr), jiné jsou umocněny krvavou pointou (zúčtování s plukovníkem, ruská ruleta). U každého jakoby mikropříběhu je umně zvolen hudební motiv (počáteční procházka městem mrtvých, hned následovaná bizarními hrátkami tří pistolníků). Ono, ty mikropříběhy nejsou žádným překvapením, uvědomíme-li si, že Jodorowsky je v první řadě uznávaný komiksový autor. ()
Tento film mám rozkoukaný již 18 let. Napoprvé jsem dal minutu , teď už 15min ... jednou ... ()
Bizarní alegorie na bibli a náboženství obecně - kupodivu i pro ateistu vcelku zajímavé dílko pokud u něj mermomocí bude chtít opravdu hodně přemýšlet a hledat nějaký význam a metaforu za každým obrazem... no, pokud bude dostatečně zhulený tak se mu to pravděpodobně i povede (což se na druhou stranu dá říct o všem, včetně Teletubies). Jinak je to jen co nejvíc ujetá úchylárna která svou vyšinutostí dokáže udržet pozornost, ale že bych u ní musel permanentně intelektuálně masturbovat se moc říct nedá. 6/10 ()
Je velice těžké toto hodnotit. Místy se jedná o geniálně bizarní dílo, ale místy je to opravdu nuda k uzoufání. I proto volím zlatou střední cestu (a zároveň si vyhrazuji právo hodnocení v budoucnu změnit:-)) ()
Naturalisticky ztvárněná cesta El Topa, jenž se proměnila v alegorii zápasu o vlastní povznesení v koloběhu života, smrti a znovuzrození. [7,5/10] (Panicas) (Barevný /// Produkce: Juan López Moctezuma, Moshe Rosemberg, Roberto Viskin /// Scénář: Alejandro Jodorowsky /// Kamera: Rafael Corkidi /// Hudba: Alejandro Jodorowsky, Nacho Méndez) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Apokalyptický western? Náboženské podobenství? Mytologický příběh o iniciační cestě hlavního hrdiny za poznáním sebe sama? Nesmyslný trip zfetovaného režiséra? A nebo taky možná něco jiného... Podivný film pana Jodorowskyho, který nedává žádný klíč k rozšifrování děje a tak se pochopení snímku stává záležitostí každého jednotlivce, který si na základě svých filmových a mimofilmových znalostí vytvoří vlastní, zcela subjektivní obraz toho, co právě viděl. Postmoderna ve filmovém hábitu. ()
Keďže ide o moje prvé stretnutie s Jodorowskeho tvorbou (dokument o Dune nerátam), tak som namiesto identifikácie jeho charakteristických prvkov videl v Krtkovi časť Buňuela, časť Peckinpaha, časť Pasoliniho, prípadne Felliniho a našli by sa aj ďalší. Mimochodom ide asi o western s najväčším počtom mŕtvol, aký som kedy osobne videl a bohvie, na koľkom mieste sa v skutočnosti v takomto imaginatívnom rebríčku nachádza. Pokiaľ rozoznávate klasický western, revizionistický a a ten špagetti, tak tu máte zase originál nachos western. K nachos sa ale podávajú namiesto čili omáčky poriadne dávky krvi. ()
„Být příliš dokonalý je chyba.“ Inu.. kdyby se Jodorowsky tolik neopájel samým sebou a svou vlastní dokonalostí, mohl by být výsledek ztrávitelnější. Ústřední děj s přesahem do podobenství měl rozhodně cosi do sebe: jak v první polovině, kdy Krtek coby krvelační gangster na koni bojuje se svými protivníky, až ho jednoho dne zlomí prohra v podobě dobrovolné sebevraždy jednoho soupeře, tak v té druhé, kdy se dostáváme do města plného bizarních a šílených rituálů. Některé scény v této části, nejvíc asi provádění ruské rulety s rozesmátým farářem coby rozhodčím, mi připadaly v rámci podobenství zkaženého světa správně úderné a znepokojivé i zábavné současně. Vyzdvihnout musím i vizuální stránku a plno ojedinělých surrealistických nápadů (nimiž se to ovšem v těchto starších artových filmech z Mexika často přímo hemží), které mě v tom často dokázaly upoutat a rozvířit chvilkovou nudu i zastínit hůře uchopitelnou symboliku. Problém jsem měl však s nataženou délkou a pomalým tempem ve chvíli, kdy samotný děj tu nejednou probíhá celou řadu scén v poněkud monotónních variacích na to samé, stejně tak s nejedním (někdy až mírně samoúčelným) bizarně nechutným výjevem. Na oplátku musím prásknout, že nikdy jsem nebyl fanouškem westernů, takže ač do jisté míry oceňuji pokus o velmi svéráznou, silně surrealistickou variaci na tento žánr v duchu podobenství, nijak mi k srdci nepřirostl ani Krtek. [55%] ()
Ale jo, byl to zajímavý zážitek, jen ta druhé část (do scény na mostu) mě už tolik nebavila. Každopádně jsem nic podobného nikdy neviděl a to se cení. ()
Nepřipraveného diváka "El Topo" téměř určitě zaskočí, ale pokud očekáváte patřičnou dávku nesnadno dešifrovatelné symboliky, explicitně zobrazeného násilí a baví vás v tom všem hledat i nějaké výsledné poselství, budete spokojeni. Vedle vynikající vizuální stránky a v komentářích zde už několikrát zmíněné výborné hudby, zaslouží pochvalu práce se zvukem jako taková - kombinace vhodně volených hudebních motivů a rozličných ruchů a zvířecího řevu působí na diváka strhujícím dojmem. Film mne uchvátil jako celek a myslím si, že kdo má rád Buňuela, Lynche nebo třeba i Pasoliniho, oblíbí si i "Krtka". ()
Podivnost podobající se navštěvě panoptika plného úchylů, mrzáků, bláznů a mentálně postižených lidí. Art jako blázen ovšem jen pro vyvolené. ()
Hohoho tak toto bola chuťovka ako sa patrí...Moje prvé stretnutie s pánom magorom Jodorowskym (určite nie posledné:) Hyperdekadencia,totálna umelecká úchylárna a sloboda. Kopec násilia s riadnou dávkou buranstva ako hlavný prostriedok umelecky nevšedne a nápadito podaného "biblického príbehu". Dokopy sú tu namiešané prvky westernu, drámy, komédie, gore, erotiky, grotesky a ešte všelico možné aj nemožné k tomu. Scéna s ruskou ruletou v kostole bola nezabudnutelná, ale to sa dá povedat o celom filme.Film, ktorá vo vás vyvolá množstvo pocitov, emócií a otázok na ktoré nenájdete odpoveď.. Film pre crazy umelcov,cvokov a psychopatov-ja som sa bavil:))) 4,5/5 ()
Poprvé před nějakými deseti lety jsem ten film neměl sílu dokoukat. Ono sledovat dvě hodiny předchůdce Neila Breena, který se bere strašně vážně a chce spasit svět ošklivostí podobně jako Breene svými nadpozemskými schopnostmi, je jen pro silné nervy, otrlé artové diváky a vykladače životních mouder z exkrementů . Přesymbolizovaný obraz, střídání naprosto nahodilých scén, kdy je jedno, jestli hlavní hrdina bude zrovna na poušti plést šálu nebo hrát na piano, protože to dává zhruba obdobný smysl. Pan režisér a hlavní herec musí být velký a pěkně namyšlený narcis a jeho poselství je mi zhluboka ukradené. ()
Krtek. Co tím chtěl Jodorowsky říci? Jak jsem byl nadšený z jeho představy filmové Duny, tak teď jsem na pochybách. Tohle dílo je totiž velmi zvláštní a chápe ho do důsledků snad jen sám jeho autor. Hlavní premisa je jasná i mě. Jodorowsky se jako kovboj ženoucí se za dokonalostí dopustí hříchu a podvádí při zkouškách se čtyřmi mistry. Je zabit a znovuzrodí? se jako Bůh? v jeskyni s "postiženými" či znetvořenými. Vytkne si za úkol vykopat tunel z této jeskyně do nedalekého města, aby mohli tito lidé žít volně. Město a jeho obyvatelé představují dnešní (nebo tehdejší) bílou společnost a v postižených si můžete vybavit jakoukoliv menšinu. Lidé ve městě postižené nemají rádi a když je proto na konci postřílí poté, co se vyhrnou z jeskyně do města, Jodorowsky je ztrestá a postřílí.Dá se tedy říci, že Bůh trestá bílé lidi za jejich hříchy. Co jsem ale nepochopil, tak první půlhodinu, kde se Jodorowsky projíždí po poušti, tedy spíše scény, které zde probíhají. Po půl hodině mu najednou žena, kterou osvobodí v jedné vesnici řekne, že musí zabít čtyři mistry, aby se stal dokonalým. Nikdy předtím o tom nepadlo ani slovo ani to nebylo naznačeno. Tato scéna přišla jako blesk z čistého nebe. Podobně na tom je většina scén a po herecké ani filmové stránce film z průměru nic netáhne. A to mám tyto podivné typy filmů rád. ()
[FOD 2008, LFŠ 2008] „Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog.“ Surrealistický náboženský western o bezohlednosti, násilí a lidské duši, kde se stejně jako ve Vyměněných hlavách nezapře pantomimická minulost Jodorowského. Jinak Jodorowsky přísně rozděluje násilí na kreativní a destruktivní. On dělá umění. Chtěl dosáhnout osvícení, což vyvrcholilo snímkem Svatá hora, ale i v dalších dílech včetně Krtka se vyskytuje očistný prvek ohně a motiv bájného ptáka Fénixe. Děj moc nehledejte. V Jodorowského filmech se až na zacyklenou Svatou krev jde odněkud někam a na diváka se ze všech stran řítí autorovy alegorické vize, metafory a skrytá symbolika za doprovodu zvláštního zvukového doprovodu a rychle se měnících výrazně kolorovaných obrazů, které při pozorném sledování navozují hypnotický stav ne nepodobný účinkům LSD. ()
Do sebe zahleděná symbolistická mudrlandská mrdka nesnesitelného narcise, která pro všechny ty bizarní výjevy úplně kašle na všechny ostatní elementy které jsou u filmů tak nějak třeba, například střih, masky či takové rámování, aby nebylo vidět, že kulisy jsou kulisy a statisté nevědí, co mají dělat. Za obrázky dávám pětku s hvězdičkou, jinak spláchnout do hajzlu. Po několika knihách a dvou filmech už je mi jasný, že Jodorowsky je nepřítel. Ještě si odškrtnu Svatou horu a pak budu mít od něj navždy pokoj. Slibuji. ()
Nebyť vopred, aspoň okrajovo, oboznámený s menom a dielom A. Jodorowskeho a pustiť si El Topa s očakávaním zážitku z výnimočného medzi bežnou westernovou produkciou by muselo byť bolestivé. V dobrom prípade vyústenia prekvapivé, úchvatné. Dielo nepochybne výnimočné a zároveň stojace samo, nie osamelé, skôr sebestačné, vymykajúce sa žánrovým mantinelom, z ktorých si robí akurát povrchový tenký kabátik................... Jodorovsky ponúka symbolickú púť, cestu človeka za spásou, hľadanie vykúpenia, spravodlivosti a boha, alebo autobiografickú šifru režiséra osobne (s prihliadnutím na obsadenie sa na post hlavnej postavy) možno alegóriu Krista, či niečo ďalšie, úplne iné, iba dobre fungujúci efekt je taktiež jednou z početných alternatív výkladu diela. Snímka rozpráva príbehy prostredníctvom obrazov sýtych na detaily a (nielen) náboženskú symboliku, často pripomenie tvorbu surrealistov (najmä) R. Magritta – kombinácie bežných objektov do nie bežných zátiší, zhlukov, či S. Dalího, napríklad pri vyobrazeniach spúšte po krvi preliatí pripomína tiež sériu obrazov P. Brueghela tematizujúcu 7 smrteľných hriechov, alebo H. Boscha počas dovolenky na divokom západe, Jodorovskeho vízie tancujú religiózne bizarný time-warp na hranici surreálna v rytme rôznorodej hudobnej zložky........................ Silnou stránkou je nevypočítateľnosť príbehu. Jazyk autora je v striedmom tempe zašifrovaný, ponúkajúci možnosť viacerých interpretácií, a ťažko zrozumiteľný, neustále vynáranie ďalších a ďalších symbolov, ponúka sa taktiež možnosť hlásajúca – všetko je to len pre efekt, iba umné poskladanie jednotlivých nápadov do zložitej a súdržnej konštrukcie podobenstva v žánrovom obalení. Ak, je toto správnou možnosťou, efekt sa podaril na výbornú, obzvlášť čo sa týka už spomenutej vizuálnej stránke búrajúcej hranice a smerujúcej až ku kultovosti . Zrozumiteľnosť dostáva miesto dobrého adepta na bod do vášnivej diskusie. V konečnom dôsledku, subjektívna interpretácia má vlohy na bytie atraktívnejšou než potenciálna „správna interpretácia“ El Topa........................ Výrazným motívom prestupujúcim naprieč celým dielom je rozklad a smrť – každá vražda je nasnímaná v štýle estetického excesu, kopa mŕtvych králikov, ukrižovaná koza, horda mrzákov utekajúca k „svetlu“, kde ich čaká poprava, obskúrnosťou vyplnená obrazotvornosť hrá prím, morbidita je jedinou explicitne sa vyjadrujúcou zložkou vo filme (tým pádom tiež najvýraznejšou), zároveň ďalším elementom pritakávajúcim mystickej, vo finálne kruto pesimistickej aure El Topa. Obsahovo ťažko determinovateľné, obrazovo úchvatné, v oboch smeroch excentrické. „Ikony sa nemaľujú. Ikony sa píšu.“ ....................... A Jodorovsky veru vie. ()
No teda, to je síla. Surrealistický sled obrazů typický pro jediného muže (Jodorowského) u svého zrodu. Dokonale nainstalovaná scéna s hlavním úkolem šokovat asi nikoho nenechá klidným. El Topo je přehlídka neskutečně bizardních zjevů v ještě bizardnějších situacích. Jak se to zdá neuvěřitelné, tak Krtek má určitý dějový koncept, který filmem občas probleskuje. Hlavní dějovou linku tvoří pomsta neznámého cizince na jakýchsi mistrech pouště, kteří mají na svědomí lidský masakr v místě cizincovy cesty. Dějová linka se ale naprosto vytrácí při scéně na mostě, kde jsem se už nadobro ztratil, a to co následovalo potom už považuji pouze za jakýsi nábožensko-fanatický dovětek, který poskytuje místo pro předvedení několika dalších bizardností. Ne že by konec byl nějak divnější nebo méně kvalitnější než přechozí děj, ale je pouze nějak odtržený. Ve filmu mi ale chybí pro diváka jaksi hmatatelný nadhled, který by odlehčoval vstřebávání toho, co se na plátně děje. Pár scén mi dokonce přišlo zbytečných. Vůbec už nevím, co si mám myslet o motivu ženské “hrdinky“ na pozadí a její roli v samotném filmu. Jodorowsky si s divákem prostě hlavu neláme a nechává ho tápat ve výplodech své fantasie. Opět velký zážitek a Jodorowskyho rozjezd ke Svaté hoře, která je pro mě se svými vládci planet mnohem lepším dílem. ()
Jsem dostatečně velkej úchyl, abych si už předtím docela užil Svatou Horu a velice dobře užil Svatou Krev - Krtek je takovým Jodorowského fantasy počátkem, dává tušit jak budou vypadat jeho další filmy - bohužel se tuto "prvotinu" nepodařilo dostatečně ukočírovat a tak je teatrální, patetická a bláznivá o trochu víc, než asi měla být (hlavně některé střihy v první části jsou vyloženě komické :)). Jinak mě se líbí víc ta druhá (nebo první? - prostě druhá v pořadí) část filmu, symbolika snímku není prázdná, jen si proto člověk musí trošku přijít - pro slabé žaludky ale varování --- tohle není tradiční multiplex limonáda, dejte si pozor na ukřižované kozy, sovy a podobnou havěť, na pajdavé nuzáky, hromádky mrtvol, úchylné záporáky, hnusné štětky, jezírka krve, kastrace, jek, křik a lamentování na kolenou... Ale jinak to uteče, že se ani nenadějete :) 8/10 ()