Jansen

•

Prvních 20-30 minut neskutecné atmosféry nekde mezi Spielbergovym Duelem a Trierovym Jackem. Vsechno to vrcholi vrazdou princezen a v podstate konci zacatkem vysetrovani kolem prvni pul hodiny filmu. Potom uz je to jenom slusna kriminalka.

bi-zár

Autobusové zájezdy mi otevírají netušené obzory maloměšťáckých životů, a to nemluvím pouze o tomto filmu. Viděno jedné temné noci někde na italsko-rakousko-švýcarských hranicích.

***Hodnocení po prvních čtyřech částech*** To je tak strašně někde mimo. Snad kombinace Eraserhead, Inland Empire a Teletubbies s dozvuky Twin Peaks někde v dáli. Samozřejmě pole intepretací je rozevřené, jak pornoherečka po 30 letech praxe. Co si taky myslet o počinu, kde se objevují hlášky jako "Paul is now at the North Pole." a David Lynch se v roli agenta FBI svěřuje: "I don´t understand the situation at all". /Samozřejmě, že si seriál zaslouží nějakou hlubší reflexi, ale prozatím I don´t understand the situation at all a docela mě to baví./

Tři dny ke svobodě mi připomněly devadesátkový look filmů, jako například Uprchlík s Harrisonem Fordem nebo Volný pád s Michaelem Douglasem. S výše zmíněnými má Haggisův film hned několik společných rysů. Děj je striktně lineární a jeho výstavba respektuje klasickou strukturu dramatu. Film zbytečně neexperimentuje a řemeslně je precizně odveden. Stojí na postavě hlavního hrdiny, potažmo výkonu herce - zde Russela Crowea. Je zde citelný morální aspekt s důrazem na odstranění napáchaných křivd.

Prvních a posledních pět minut je to takový malickovský impresionismus, to mezi tím velmi slušný hollywoodský blockbuster s mnoha výbornými záběry. Líbilo se mi minimalistické pojetí úvodu filmu, kdy se nám sled události odkrývá apatickou optikou hlavní hrdinky. Extrémně působivý je poté první záběr na mimozemský objekt a výlet do jeho nitra. Následně se bohužel začnou naplňovat hollywoodské konvence a prvotní opojení se začne někam vytrácet. Hrátky s časem dávají připomenout Nolanův Interstellar. Ten ale bojuje ve zcela jiné kategorii. Interstellar je jako parník, který všechno a všechny přejede. Příchozí je mnohem intimnější film spíše ve stylu Gravitace. Tento subtilnější přístup si měl Villeneův film udržet a pokud možno se soustředit na působivé obrazové kompozice, což se bohužel ne tak úplně povedlo. Naplnily se tak moje obavy o tom jak Villeneuve zvládne přechod k mainstreamu. Pro mě osobně nejméně zajímavý Villeneův film, jaký jsem doposud viděl.

První třetina filmu, kde se hlavní hrdina propadá do sledu událostí, mi připomněla Fincherovu Hru. Je to jakési vnitřní puzení, které hlavní hrdiny obou filmů vede k tomu, aby opustili pohodlí středostavovského života a nahlédli, co se skrývá "za zrcadlem". Ačkoli hranici nepřekročili dobrovolně, jsou to oni, kdo, možná podvědomě, udělá první krok.___Co Znovuzrození posouvá jako film na zcela jinou úroveň, je geniální kamera Jamese Wong Howa. Nekonvenční úhly kamery, zejména podhledy v úvodu filmu, a pokřivené čočky umocňují kafkovské vyznění filmu. Celkově se film vyznačuje velmi stísněnou atmosférou, která mírně polevuje ve druhé třetině filmu a vrací se opět v závěru. Velmi, velmi působivý film.

Absolutní zklamání! Jak můžeme brát vážně dokument o ČSFD, když neoslovili uživatele golfista, který zde má nejvíc bodů, a proto fenoménu ČSFD potažmo filmu nejvíc rozumí.

Málokdy se stane, že je film zároveň vtipný, dojemný a sociálně naléhavý. Monolog "přijel jsem sem navštívit designového zubaře" je jeden z nejlepších ve filmové historii. Toni Erdmann je spolu s Birdmanem nejlepší alter ego poslední pětiletky.