Tvorcovia:
Tony GilroyHudba:
Nicholas BritellHrajú:
Diego Luna, Kyle Soller, Adria Arjona, James McArdle, Rupert Vansittart, Joplin Sibtain, Alastair Mackenzie, Genevieve O'Reilly, Stellan Skarsgård (viac)VOD (1)
Epizódy(12)
-
Kassa (S01E01)
-
Bol som to ja (S01E02)
-
Zúčtovanie (S01E03)
-
Aldhani (S01E04)
-
Sekera zapomene (S01E05)
-
Oko (S01E06)
-
Vyhlásenie vojny (S01E07)
-
Narkina (S01E08)
-
Nikto nás nepočúva! (S01E09)
-
Jedna cesta von (S01E10)
-
Dcéry Ferrixu (S01E11)
-
Rix Road (S01E12)
Recenzie (91)
Myslím, že se mi ještě nestalo, abych začal koukat na seriál, který mě v prvních dílech hrozně otravoval, až jsem se odhodlával ho vypnout, aby mě ve druhé polovině totálně odrovnal a já na konci dvanácté epizody zíral na zeď s vypálenou dírou v hlavě. Andor je asi nejrealističtější příběh ze světa Hvězdných válek. Hodně lidský, drsný, krutý svět pod vládou tyranie samotného Impéria. Andor v podání Diega Luny byl v prvních dílech klasický žoldák, ke kterému si nešlo vytvořit vztah. Na rozdíl od vedlejších postav v podání takových jmen jako je Stellan Skarsgard, Andy Serkis a dalších, jejichž děj mě hodně zajímal. Pak se to ale zlomilo a všechno začalo dávat smysl. Poslední epizody jsem hltal bez dechu. Dokonalé souznění obrazu a hudebního podkresu. Fantastické kulisy a neuvěřitelně silné lidské momenty. No, emoce, které bych na začátku vůbec nečekal. První polovina za tři hvězdy, druhá za totálních pět. Dohromady tedy dávám čtyři hvězdy a těším se na druhou část tohoto příběhu. ()
Ani nedokážu vyjádřit jak nadšený jsem! Takhle si představuji vyspělejší Star Wars plné zajímavých postav, dialogů, dobré vybudované a zasloužené akce! Tolik silných sekvencí! Tolik silných momentů! Prostě velká pecka a skvělá práce. Konečně seriál co působí jakoby si s ním dal někdo práci, přemýšlel nad ním a díky tomu nepůsobí ani tak levně! Není to dokonalý, pár nedostatečně vybudovaných chvíli se najde, pár podivných fuckupů v chování postav taky, nemluvě o trochu slabších vedlejších linkách, ale bože! Jak je mi to ve výsledku jedno! Mé Star Wars srdce se po Tales of Jedi a Andorovi opět rozbušilo! Tohle jsou kroky správným směrem a snad to tak bude i nadále! ()
// "My name is Maarva Carassi Andor. I'm honored to stand before you. I'm honored to be daughter of Ferrix, and honored to be worthy of the stone. Strange, feel as if I can see it. I was six, I think, first time I touched the funerary stone. Heard our music, felt our history. Holding my sister's hand as we walked all the way from Fountain Square. Where you stand now, I've been more times than I can remember. I always wanted to be lifted. I was always eager, always waiting to be inspired. I remember every time it happened, every time the dead lifted me... with their truth. And now I'm dead. And I yearn to lift you. Not because I want to shine or even be remembered. It's because I want you to go on. I want Ferrix to continue. In my waning hours, that's what comforts me most. But I fear for you. We've been sleeping. We've head each other, and Ferrix, our work, our days. We had each other, and they left us alone. We kept the trade lanes open and they left us alone. We took their money and ignored them, we kept their engines churning and the moment they pulled away, we forgot them. Because we had each other. We had Ferrix. But we were sleeping. I’ve been sleeping. And I’ve been turning away from the truth I wanted not to face. There is a wound that won’t heal at the center of the galaxy. There is a darkness reaching like rust into everything around us. We let it grow, and now it’s here. It’s here, and it’s not visiting anymore. It wants to stay. The Empire is a disease that thrives in darkness, it is never more alive than when we sleep. It’s easy for the dead to tell you to fight, and maybe it’s true, maybe fighting is useless. Perhaps it’s too late. But I’ll tell you this… if I could do it again, I’d wake up early and be fighting these bastards… from the start. Fight the Empire!" to kdyby si někdo chtěl zafixovat nejlepší monolog v historii Star Wars (nebo moderní kinematografie vůbec...). Tony Gilroy to zmákl, pochopil podstatu světa stvořeného Georgem Lucasem, pochopil podstatu Impéria, a tím pádem i podstatu celé rebelie. Co víc, v kontextu dnešní doby udělal z Andora vysoce relevantní dílo, a jinak spotřební zboží, ve které značku proměnil Disney, opět povýšil zpátky na uměleckou úroveň původní trilogie, za což mu patří můj největší dík a obří poklona. Těším se na druhou polovinu téhle pecky a doufám, že se ostatní tvůrci v tomhle sandboxu budou Gilroyem v budoucnu inspirovat – nebo lépe, že mu Iger rovnou svěří celé otěže. Tuhle "new hope" totiž Star Wars potřebovaly jako sůl. ()
Andor pod taktovkou Tonyho Gilroye, ke kterému se přidali více než slušní scénáristé a herecká skvadra, překypující když ne rovnou věhlasem, tak téměř vždy přirozenou ošlehaností a charismatem, konečně ukázal naplno, jak může i dneska vypadat výborný SW projekt. Je nicméně pravda, že inteligentně a chytře napsaný děj se rozbíhá značně pomalu a to skoro celou první polovinu série a zpočátku se tak staví hlavně na pro diváka SW docela doposud neznámé atmosféře a jemných, někdy až minimalistických hereckých výkonech zdejších hlavních postav v čele s Lunou, O'Reilly, Skarsgardem a výborným, pro mě zcela neznámým Sollerem. Musím říct, že i když mě ten neznámý pocit ze zcela nového úhlu pohledu na život/společnost SW udržoval v pozoru a bavil mě (ať už to byl pohled na špinavý, realisticky pojatý život obyčejného lidu v diktatuře, spolupráci planetárního vedení a impéria se všemi kompromisy, úplatky a kolaborací, nebezpečné a morálně často pochybné snahy o odboj nebo byrokracii a aroganci prolezlé imperiální tajné služby, které si tak podkopávají vlastní nohy), nebyl jsem zvoleným tempem příliš nadšen, scénář místy přes nesporné kvality a jasnou vizi nebyl úplně sebejistý a i ta výprava/celková estetika a design zvlášť v epizodách 4-5 kolísala. Počínaje dějovým a vizuálním infernem v epizodě 6 jakoby náhle tým Gilroye skočil do hyperprostoru spolu s postavami a série všechen předchozí vývoj začala úročit v mistrovském souladu vyladěného scénáře, dechberoucího herectví a dokonale gradovaných, emocemi a napětím napěchovaných scén (tichý rozhovor Mon Mothmy a Tay Kolmy o "charitě" v sedmé epizodě - v tu chvíli jsem si začal být opravdu jistý, že se dívám na něco výjimečného). A ne jeden, ne dva, ale min. tři (možná i čtyři) brilantně napsané monology, které jsou proneseny ústy několika postav, se zapíšou zlatým písmem do dějin SW vesmíru, frančízy a dost možná i televize. Takhle začíná rebelie! 8,4/10 ()
Z nejzbytečnějšího SW spin-offu nakonec na piedestal. Typický slowburner, který se ale rozjel do takových rozměrů, jak to toto univerzum už roky potřebovalo. Avšak je až k breku jak malá byla sledovanost a nakonec buďme rádi alespoň za tu druhou ukončující sezónu. Diego Luna opět naprostý top a doufám, že další výrazné role se jen pohrnou. ()
Nejsem velkým fanouškem SW a neviděl jsem jediný seriál z jeho světa na D+ (na Mandaloriana se ale chystám). To však nic nemění na tom, že Andor je absolutní peckou a jednou z nejlepších televizních produkcí letošního roku. I když mě třeba první epizoda nepohltila tak, jak bych očekával, od druhé šla kvalita prudce nahoru a já si tuhle vesmírnou jízdu neuvěřitelně užíval. Mám sice několik problémů s většími akcemi, které se odehrávají na Ferrixu (logika trochu pokulhává), ale jinak jsem doslova chrochtal blahem. Rád bych tak jen dodal, že pokud hardcore fans Star Wars nejsou schopni ocenit tento masterpiece a brblají nad tím, že tam je málo světelných mečů a různých ras mimozemšťanů, nezaslouží si nic jiného, než aby jim Disney rvalo do chřtánu jeden "kvalitní" Vzestup Skywalkera za druhým. A klidně se tím udavte, protože mě to trápit nebude (konec toxického okénka - díky za pozornost). ()
Odmyslize si vesmír a rakety, a dostanete solídny Thriller plný zvratov, ktorý je ďaleko viac o príbehu ako o akčnej zábave. Kľudne by sa dalo povedať, že je vyskladaný na Bournových princípoch nekonečného úteku pred “spravodlivosťou” kedy žiadny krok neznamená istotu v budúcnosti. Ja milujem Star Wars, pričom Andor je ďalšiou skladačkou do (ne)kompletného, nekonečného príbehu. ()
Asi je to víc ke čtyřem hvězdám, jenomže mi naprosto imponovalo to chytré rozdělování děje na "několik filmů", přičemž ten s heist tématikou u přehrady, a pak hlavně ten z vězení jsou naprosto totální Star Wars napínavé majstrštyky. Epizodky z vrakoviště a Andorova domova sice moc nezaujaly, ale ten prostředek, ten to teda nehorázně táhne nahoru. Osudová pointa postavy Andyho Serkise ve mně bude žít navždy, protože napsat takhle živelnou postavu, která se divákovi v životě nesmaže z hlavy, to je vážně kumšt. Nevěřil jsem, že se dá natočit takhle kvalitní SW věc na pokračování pro televizi. [Disney+] ()
Nějlepší Star Wars hned po Knights of the Old Republic. ()
Začátek je sice extrémně vlažný a rozjíždí se to opravdu pomalu, o to více to pak uděří. Víc nemá cenu komentovat, první sezóna jasných 9/10. ()
Problém netkví v tom, že by nešlo o kvalitní seriál, to vůbec ne. Problém tkví v tom, že tahle část Star Wars univerza/mytologie [tedy zformování rebelů] mě absolutně nezajímá. Production values i technický zpracování jsou na špičkový úrovni, tady prostě není o čem, takže jde o víc než poctivý řemeslo. Jenže co naplat, když z hlediska příběhu je to rutinní nuda.... ()
Seriál Andor byl v době svého oznámení jednou velkou záhadou. Film Rogue One: Star Wars Story představil hned několik postav, málokdo by ovšem řekl, že by si vlastní seriál zasloužil právě Cassian Andor v podání Diega Luny. Postava, která předvedla, že si povstalci nebáli dvakrát ušpinit ruce, sama v sobě předvedla jistou formu konfliktu, ale i díky vývoji jeho osudu se zdálo, že byl příběh Andora rychle ukončen. Tvůrce seriálu Tony Gilroy se ovšem rozhodl celý seriál pojmout jako špionážní thriller a postava Cassiana Andora mu zřejmě přišla dostatečně nosná už v momentech, kdy Gilroy dopsal nové scény k Rogue One a následně se chopil i přetáček. Bylo velmi snadné očekávat krapet jiný Star Wars projekt, především i proto, že se sám Tony Gilroy nikdy netajil tím, že světu předaleké galaxie dvakrát nepropadl a nepředstavuje pro něj takovou modlu. Je přitom zajímavé, že právě takový člověk ve finále předvádí podívanou, která si skutečně jde svou cestou, zároveň je ovšem esenciální Star Wars podívanou. 12 epizod 1. série Andora je rozděleno do 3 oblouků po třech/poslední spíše po šesti epizodách, kdy se na režijní židli vystřídali Toby Haynes, Susanna White a Benjamin Carron. Andor poté po celou dobu nesází na přítomnost Jediů a Sithů, primárně se tu představuje doba útlaku. Povstání jako takové je ještě v plenkách, Impérium vládne železnou rukou a žádná naděje zřejmě neexistuje. 12 epizod poté dohromady vytváří jeden velký příběh, který sleduje hned několik postav, samotný Cassian Andor si ovšem prochází zajímavým vývojem, který ho formuje v Andora známého z Rogue One. Andor začíná jako osoba, kterou kupředu ženou především vlastní cíle, dvakrát mu nesejde na budoucnosti celé galaxie, jakmile ovšem dojde k závěru, z Andora se skutečně stává člověk, který si uvědomuje, že je nutné proti Impériu bojovat a že nejdůležitější ve finále není převaha vojenského arzenálu, ale síla jednotlivců, kteří dohromady tvoří silné beranidlo. Andor zdánlivě skutečně nepřipomíná žádný projekt, který se ve světě vytvořeného Georgem Lucasem odehrává. Srovnávání s Blade Runnerem či 1984 George Orwella ve finále vůbec není od věci, celý seriál je ostatně protkán veskrze depresivní atmosférou, kdy dvakrát nesejde na tom, zda jsou lidé z nižších vrstev či jsou vážené osobnosti politického spektra, každý je v nějaké formě obětí útlaku Impéria. V Andorovi se v podstatě nerozbíhá zásadní konflikt, který rozhoduje o budoucnosti galaxie, je to především příběh jednotlivých postav, kdy se každá z nich nachází za doby vlády Impéria na jiné pozici a každý se pokouší přežít jiným způsobem. Andor není tak divácky vděčný a i proto je ve finále obětí nižší sledovanosti na rozdíl od ostatních hraných Star Wars seriálů. Absentuji nejen konflikty uživatelů síly se světelnými meči, ale celkově se s akcí šetří. Tempo je budované pomalu a soustředěně, o to více ovšem funguje satisfakce ve vyhrocených okamžicích a především v momentech, kdy dojde na akci, která se skládá ze skvělé choreografie, přehledného audiovizuálního pojetí a především pocitu, že se i tady pracuje s realismem. Je to sice pořád svět předaleké galaxie, velmi ovšem pomáhá částečné zasazení do realismu. Poutavé samo o sobě vždy je, když fiktivní světy zvládají odrážet skutečný svět a to se Andorovi daří. Tony Gilroy tak nemusí být fanoušek Star Wars č. 1, je ovšem vidět, že minimálně porozuměl vizi George Lucase a zvládl Impérium představit v přesně tak obávané formě. Sám Lucas se ostatně u Impéria inspiroval diktátorskými režimy a přesně takovýto pocit Impérium zvládne vyvolat. Napětí funguje i ve scénách odehrávajících se v Senátu, kdy Genevieve O'Reilly zvládne jako Mon Mothma zazářit. Luthen Rael v podání Stellana Skarsgårda, kterého by šlo do jisté míry označit za Andorova mentora, je fantasticky vykreslenou postavou, kdy je díky Skarsgårdově podání stát na každém jeho dialogu. Každý díl Andora postupně ukazuje, že čím více Raela, tím lépe a i proto je snadné doufat, že 2. série dodá Raelovi co nejvíce možného prostoru. Andor navíc nepředstavuje jen oběti útlaku, ale také představuje zákulisí Impéria, kdy se prezentuje nějaká ta ideologie Impéria. Po Rogue One se dle očekávání opět prezentuje, že i bojovníci proti Impériu si někdy kvůli vyššímu dobru museli ušpinit ruce. Dochází ostatně k přítomnosti Foresta Whitakera, který má možnost zopakovat si roli Sawa Gerrery a ukazuje se, že jeho paranoia ještě bude překážkou do budoucna. Už v Rogue One ostatně zazní, že činy Gerrery Povstání udělali nemalou škodu a dá se očekávat, že i toto předvede seriál do budoucna. Andor tu navíc prakticky nesází na fan service (i když podnik Raela představí easter eggy nejen na minulost Star Wars), kdy naopak do hry vrací Andyho Serkise. Talentovaný herec, který je většinou nasáčkován do motion-capture obleku a představuje nerozpoznatelné postavy jako Glum z Pána prstenů či Ceasar z nové trilogie Planety opic, si již pár let nazpátek v nové trilogii Star Wars zahrál nejvyššího vůdce Snokea, nyní ovšem ve světě předaleké galaxie dostává druhou šanci. Jako Kino Loy se tu Andy Serkis výjimečně představuje v lidské podobě a opět dostává prostor předvést, že je nedoceněným hercem. Na postavě Kino Loye jde předvést, jak tento seriál umí pracovat s postavami, kdy je i díky zdánlivé tečce Loy jednou z nejtragičtějších postav celého seriálu. Loy začíná někdo, kdo usiluje o uznání Impéria, má v rámci vězňů poměrně vysoké postavení, ke svým spoluvězňům nemá příliš úctu, i u něj ovšem dochází k jisté formě prozření. Loy má jako postava v rámci tří epizod nějaký vývoj a hloubku a i proto zamrzí, že už se nejspíš jen tak neobjeví. Ale naděje vždy umírá poslední. V rámci 12 epizod dochází ke střetům ideologií, prezentování Impéria jako mocného zla, které prakticky nemá úctu k cizím kulturám, nebojí se ušpinit si ruce. Každý moment, kdy si někdo Impérium alespoň kousek namaže na chleba, vyvolává pocit satisfakce, stejně jako bravurní audiovizuál a každou epizodou i lepší a lepší soundtrack skladatele Nicholase Britella. Na rozdíl od Mandaloriana či Obi-Wana Kenobiho se navíc Andor natáčí na skutečných lokacích a rozdíl je v tom přeci jen poznat. Po 12 epizodách je snadné vzpomenout si na několik skvělých monologů, Fiona Shaw v 12. epizodě svým proslovem v roli Maarvy Andor vyvolává husinu, kdy především stojí za zmínku, jak silně je ve finále prodáno pouto mezi Cassianem a jeho adoptivní matkou. I ona ve finále přispěje k tomu, aby Andor začínal utíkat před problémy a začal se formovat ve známého hrdinského povstalce z Rogue One. Na definitivní formaci ovšem nyní bude nutné čekat 2 roky do premiéry 2. série. Andor je silný seriálový zážitek, kdy zamrzí pouze fakt, že je ve sledovanosti Andor spíše propadákem a jedinou optimistickou zprávou je, že už se 2. série začala natáčet a mělo by tak na ní dojít (pokud se Bob Iger nerozhodne u Disneyho zahrát si na David Zaslava a 2. sérii přeci jen nezruší těsně před jejím dokončením). Právě závěr 1. série ovšem ukazuje, že 2. série skýtá mnoho možností, kdy je snadné věřit tomu, že nastavená laťka nebude sražena dolů. A i když zamrzí, že se na premiéru 2. série bude muset čekat minimálně do roku 2024, je velmi pravděpodobné, že čekání bude stát za to.... () (menej) (viac)
1. séria - 80%. Andor je seriál, ktorý ma zaujímal asi najmenej, no nakoniec zaujal asi najviac. Veľký rozdiel medzí Androm a inými seriálmi (Mandalorian, Boba Fett, Obi-Wan) je ten, že tento je asi najmenej divácky príťažlivejší, pretože moc Star Wars prvkov sa tu nenájde a je to predovšetkým kriminálny seriál, kde sa kradne a nebojuje ešte proti impériu, pretože odboj sa tu ešte len formuje. Veľký doraz sa tu kladie na atmosféru a napätie, pretože s impéria inde skutočne strach, nikto nechce byť popravený alebo zajatý. Oproti iným filmom a seriálom je to atmosférou na míle vzdialená záležitosť, ktorá je dosť vyspela a nie je takmer vôbec pre deti. Bavili ma niektoré zaujímavé postavy, ktoré stvárnili známi herci (Andor, Serkis, Skarskard, Whitaker), no problém mám s tým, že je to strašne pomalé. Verím, že druhá séria bude mať lepší spád a že bude trošku viac nadväzovať na ságu SW. P.S.: Nezabúdajte v poslednom diely na scénu za titulkami. ()
Diego Luna má rozhodně charisma a přiznejme si seriál mě zaujal hlavně kvůli němu, byť jakkoliv je zde výborný jako budoucí hrdina rebelie, tak jsou zde i jiné zajímavé postavy. Cassian Andor kličkuje za hranou zákonů, aby získal co potřebuje, netrpí žádným idealismem. Postupem času však pozná imperiální mašinérii (včetně vězení) zblízka a bude více, než jen námezdná síla. Tvůrci se snažili podat i perspektivu impéria, členů senátu. Není to vůbec marné, seriál nemá nějakou opulentní výpravu, je spíše minimalistický, byť se pár vesmírných i akčních scén povedlo. Série stojí hlavně na hercích, jejich charisma a postavách, které se postupně, nenápadně mění. Normálně bych dal 3,5 hvězdy, jenže Diego Luna si polovičaté hodnocení nezaslouží. Nemluvě o fanservisu, který znalce SW univerza potěší. ()
Andor je trochu "all over the place". Na jednu stranu se mu daří držet se dál od čehokoliv co by jen letmo nazačovalo Jedie a Sílu, což je rozhodně osvěžující, a jako koncept to funguje. Dílčí příběhy jsou ale tak různorodé, že některé jsou skoro geniální, jiné naopak nuda k nepřežití. Hodně mě bavil vhled do světa imperiálních správců planet, v čele se skvělou Denise Gough. Celá ta linie je v podstatě něco, co jsme ještě neviděli - zákulisí všech těch letmých debat imperiálních zloduchů z původní trilogie. Dává jim to lidské motivace a je to zábavné. Jako geniální hodnotím celou vězeňskou sekvenci, protože ta by obstála i jako samostatný příběh - klidně film v kině, nebo skvěle vypointovaná povídka. Tím jak moc je to vytržené z kontextu celé série si ale nejsem jistý, jestli to celku pomáhá nebo naopak škodí - ale samo o sobě to stojí za vidění. Všechno ostatní mi přišlo zdlouhavé (někdy moc upovídané - scény Mon Mothmy), jindy trochu moc televizní (děj na Andorově domovské planetě odehrávající se v jedné exteriérové dekoraci), nebo nevýrazné (už samotný charakter Andora je takový nemastný neslaný)... Nevím. ()
Vzhľadom na smutný fakt, že táto misia bola naplánovaná a prevedená v rámci neustále zakopávajúceho systému, ktorý ku všetkému vykazuje sklony zaťato opakovať vlastné chyby, je jej úspech zázrakom nad zázraky (ktorý snáď vydrží aj do druhej série). ()
Wow... Zrovna dokoukána posledná episoda, emoce ve mně ještě pění, nevím, zda se vrátím k editaci tohoto hodnocení, ale za mě prvotřídní střela... Žádný, ale opravdu žádný StarWars film/seriál mě nezaujal jako Andor. Občas mi to připadalo jako dokument, návrat do minulosti, než popis přítomnosti. Historické okénko se všemi zvraty, potížemi a pocity, co k tomu patřily. Je to jak koukat na Jana Žižku, pokud by byl zpracován dobře. Od začátku do konce mě Andor překvapoval a těšil. Občas byly slabší episody, ale ty jen připravovaly děj a postavy na naprosto dokonalý závěr... StarWars může být i dobrý 95 % ()
Takže Andor, seriál, od ktorého som nič nečakal, o postave ktorá ma nezaujímala vzišlo niečo čo mi vyrazilo dych a privodilo veľkú radosť. Dospelejšie, prízemnejšie, svieži vietor do Star Wars, kde scenár nie je deravý ako sito, ale veci dávajú zmysel, kde sa postavy správajú inteligentne a dialógy nie sú prázdne frázy. Len blbý prelet TIE fightera mi spôsobil zimomriavky, vlastne obyčajná vec, ale pôsobilo to tak mocne a veľkolepo, a takýchto momentov tam bolo mnoho, proste v jednoduchosti je krása. Tony Gilroy a jeho tím si dali záležať a mne vyčarili úsmev na tvári a za to som im veľmi vďačný, keby mi pred pár mesiacmi niekto povedal, že budem na vetvy z Andora, tak sa mu vysmejem, ale teraz, keď prvá séria došla do cieľa, tak musím povedať, že to milujem. Jasné, nie je to dokonalé, niektoré linky a motivácie postáv občas mali menšie medzery, avšak pozitíva prevládajú a tieto nedokonalosti sa odpúšťajú jednoducho. 9,5/10 ()
Stejně jako u spousty ostatních fanoušků Star Wars, Andor to u mě neměl lehké. A ať už měl každý své důvody, u mě šlo o jakousi poslední šanci. Poslední šanci Star Wars. Světa, který mě poslední roky jen a jen zklamával a ukazoval mi, že jeho sláva pomalu uchází. Po otřesném Obi-Wanovi jsem přede všemi svými přáteli z filmového prostředí prohlásil, že vkládám veškerou svou poslední naději na kvalitní Star Wars kontent do tohoto seriálu. Jeho neúspěch by pro mne znamenal, že s touto značkou končím. A teď… po pěti měsících mohu prohlásit… že se to povedlo. Andor je přesně to, co jsem od celé značky požadoval. Ne vše se musí točit kolem Jedi a Sithů. Ne vše musí stále až odporně dojit známé postavy. Ne vše musí být velkolepou CGI atrakcí, která nemá ani hlavu ani patu. Andor nic z toho nemá. Jde o skvělý příběh člověka, který se tak nějak omylem dostane do dění něčeho sice velkého a důležitého, ale na druhou stranu taky přízemního. Začátek je možná pomalejší a je tam pár zbytečností, ale druhá příběhová archa naprosto vyhrává svou režií, hudbou a výstavbou na první pohled jednoduchých, ale taky nádherných a geniálních momentů. To vše vyústí v naprosto nádherný šestý díl, na který naváže archa třetí. A ta třetí archa… je něco neuvěřitelného. Všechno to napětí, opět hudba, postavy, které si vás získávají, intriky, zrady a zvraty. To vše naprosto skvěle funguje a postupně vás to připravuje na ten skvělý moment úlevy, když se postavy dostanou tam, kam jste jim celou dobu přáli se dostat. Je to naprosto skvělý seriál, který si zaslouží pozornost, které se mu bohužel zatím moc nedostává a já jen doufám, že Disney a Lucasfilm uslyší to volání nás, kteří toužíme po více takových projektech. Prosím dejte tomu šanci, prosím zachraňte Star Wars. 9/10 a nejlepší Star Wars seriál. ()
Možné SPOILERY. Předtím, než jsem se vůbec k Andoru dostala, na mě ze všech stran pršely oslavné ohlasy na první sérii, která byla údajně, jak se mnozí fanoušci nebáli připomínat, 100x lepší než takový Kenobi. A právě to mě upřímně v prvních týdnech po uvedení seriálu odrazovalo od toho vůbec Andorovi dát šanci. Kenobi series pro mě totiž představovalo sentimentální a emocemi nabitý návrat k postavám a hercům, které jsem si ve SW světě oblíbila už od dětství, takže ona kritika pro mě byla mířená přeci jen poněkud osobně. Po zhlédnutí Andoru samozřejmě musím dát za pravdu, že budget byl v seriálu využitý pro potěchu oka fanoušků (zvláště v rámci interiérů a kostýmů), takže Kenobi (kde budget šel primárně do herců, tudíž se přistoupilo k levnější variantě - dřívější green screen technologii, dnes tedy nahrazené VFX) se v porovnání s Andorem zdá jako levná splácanina. Tohle všechno uznávám. Co nechápu je ono neustálé shazování ostatních projektů za cenu toho, aby hodnota Andoru byla plně doceněna. Myslím, že každý rozumný divák, který seriál sleduje, sám uzná, že kvalitou scénáře, herectví, kulis, detailů a kostýmů je Andor na velice vysoké úrovni. Tečka. Dále myslím, že není třeba tento projekt více komentovat či srovnávat s projekty jinými, protože se jedná o tak rozličnou směsku žánrů (Book of Boba Fett se zaměřením na tradice a kmenové soužití, Kenobi jako vztahová, emocemi nabytá záležitost založená na vlně sentimentu, Andor jako špionážní thriller, Mandalorian jako rodinná westernově laděná podívaná a Ahsoka ve stylu samurajských filmů), že srovnávání opravdu není zcela na místě. Jistě, lze porovnávat herectví, kulisy, detaily, ale zároveň je třeba brát v potaz to, kam vlastně budget "musel" jít v projektu jako je Kenobi, v porovnání s tím, kam šel v Andoru. A hlavně je myslím na místě uznat hodnotu takových atributů seriálu, jako je emotivní hodnota či sentimentální feeling projektu. Když jsem se tedy plně vybouřila z hlediska kritiky, můžu se plně přesunout k příjemnější náplni - hodnocení seriálu Andor. Čím vůbec začít prvně? Je toho tolik, co chci vychválit a k čemu se vyjádřit, že upřímně netuším, co by si vysloužilo první místo v této mojí "recenzi". Snad charaktery a postavy, které se v seriálu mihnou? Začněme tím. Hlavního hrdinu, Cassiana Andora, známe z Rogue One v jeho "zlaté éře", takže najít ho v první sérii jako tak trochu hamižného hrdinu, který touží uniknout ze slamu jeho domovské planety a užít si trochu toho luxusu, aniž by bral větší ohledy na přátele či rodinu, je přeci jen trochu rána. Samozřejmě je to výchozí bod, ze kterého se jeho charakter nutně bude posouvat dále, ale přeci jen je trochu těžké sledovat tento osobní vývoj, aniž by v divákovi Andor nevyvolal pocity nesympatií. Právě proto, paradoxně, byl pro mě osobně hlavní hrdina trochu slabším článkem seriálu, protože jsem se nijak nedokázala přinutit mu fandit, snad až v posledních dvou dílech první série. Věřím však tomu, že poté, čím si v první sérii Cassian prošel a co ho nutně změnilo k lepšímu, bude v druhé o dost sympatičtější postavou. Co se týká dalších kladných postav, k těm téměř nemám výhrady. Luthen, Mon Mothma, Val, Maarva, B2EMO, Saw Gerrera (no, toho si zařaďte kam chcete, asi nesplňuje atributy zcela kladné postavy) zvláště tyto charaktery mě nejvíce chytily za srdce a nebýt jich, dost možná bych seriál hodnotila o dost méně. Ostatní postavy jako Bix či Kino, i když jak jsem zaznamenala velmi oblíbené, si mě zase tolik nezískaly. Nakonec tedy zbývají charaktery "záporné", a i když v kontextu Andoru se mi úplně nechce rozdělovat postavy černobíle na "dobré" a "špatné", přeci jen, přesně tohle se seriál snaží vyvracet (ani na jedné straně se nejede úplně čistě), pro zjednodušení zůstanu u této formy dělení postav. Scény ze štábu ISB, zvláště z hlavních shromáždění, kterým dominoval Partagaz, byly bez příkras hereckým koncertem. Během těchto chvil jsem byla upřímně schopná jen sedět, usmívat se a mít nastražené uši, protože ač jsem logicky nebyla schopná v kontextu pochytit vše (žádné zjednodušování divákovi, házení faktů v rámci těchto porad působilo naprosto přirozeně a tak, jak bych si to ve vysokém vedení Impéria dokázala představit), cítila jsem neskutečnou radost z toho jednoduše sledovat slovní přestřelky, které plynuly místností rychlostí blesku. V další sérii bych klidně uvítala více takových scén. Hlavní postavy "temné strany", Dedra Meero a Syril Karn, byli osvěžujícím přírůstkem do řad záporných postav, protože pokud vím, ambiciózní šplhouny kariérního žebříčku imperiálního systému jsme ve SW světě ještě pořádně neměli (pravda, až na Krennica) a upřímně dokázali nahnat více strachu než kterákoliv jiná postava, jejíž motivací pro špatné jednání by byli jednoduše pomsta či šílenství. Co se týká kulis, scény z Coruscantu byly extrémně estetickou záležitostí a nejenom jim bylo věnováno obrovské množství péče. Vězení Narkina 5 bylo vytvořené nápaditě a dokonce i s ohledem na to, co víme, že z psychologického hlediska může způsobit pobyt v čistě bílých prostorách (což samo o sobě pro diváky, kteří si o této tematice něco zjišťovali dříve, přidalo další faktor bezmoci, který ze scén v Narkině 5 tak jako tak byl cítit i bez toho). Planetě Ferrix bylo věnováno také mnoho péče v rámci detailů a kostýmů (hodně mě zaujaly rukavice na stěně mapující návrat pracujících, stejně jako v reálné historii čelovky mapující to, kdo se vrátil ze směn v dolech). V rámci kulis tedy nemám absolutně co vytknout. A co se týká kostýmů, opět není třeba co dodávat. Skvěle zvolené, vystihující mnohdy i samotné charaktery postav a zvláště ona chameleonská změna charakteru, kterou Luthen prodělal v prvních dílech Andoru při změně kostýmu, byla skvělou třešničkou na dortu. Dostáváme se tedy k posledním atributům seriálu - tempu a dělení na díly. Zde musím poněkud ubrat na chvále, protože i když ve výsledku seriál působí konzistentně a rozložení epizod dává smysl, nemůžu se ubránit pocitu, že by stačilo Andor stáhnout do maximálně 10 dílů a celý příběh by byl vyprávěn efektivněji. První 2 díly totiž byly dle mého názoru jedny z nejslabších a zcela upřímně jsem po jejich zhlédnutí váhala, jestli vůbec v seriálu pokračovat. Kdyby tento úvod byl stažený do pár minut, dost možná by projekt dokázal přilákat více diváků k obrazovkám. V dalších epizodách mi ovšem pomalejší tempo v žádném případě nevadilo, protože osobně oceňuji líné budování atmosféry a anticipace mnohem více než samotnou akci. V rámci akce ovšem Andor zabodoval na všech frontách i tak, osobně byla za mě nejsilnější epizoda 6, přinejmenším z hlediska akce. Střihy mezi scénami v seriálu byly dalším kamenem úrazu, v některých epizodách dávaly zcela smysl, někdy se však jednalo o zvláštní směsku scén, které konzistencí příliš nedržely pohromadě a zběsilý střih tomu příliš nepomáhal. Co tedy zbývá? Pravděpodobně hudební doprovod. Zde musím opět vyjádřit spíše mdlou kritiku než chválu, nešlo o nic, co by mi zůstalo v paměti a co bych si broukala ještě týden po shlédnutí, na druhou stranu možná to byl i záměr samotné tvorby znělky, kterou v seriálu slyšíme. Koneckonců, Andor je příběh honby kočky s myší, zapomenutelného hrdiny, který v kontextu galaxie je jen zrnkem písku. A to pravděpodobně hudba vystihuje tak akorát. S touto myšlenkou se dostávám na závěr své recenze a posledního atributu, ke kterému bych se ráda vyjádřila: jaký byl vůbec emoční dopad seriálu a byla atmosféra dobře vybudovaná? A bylo z toho všeho vlastně cítit Star Wars? Na poslední otázku musím odpovědět zcela upřímně ne. Andor z nějakého důvodu působí spíše jako chladnokrevný špionážní thriller, ve kterém se myšlenka naděje, která je typická pro SW, tak trochu ztrácí v překladu. Ale upřímně řečeno, vlastně mi to osobně vůbec nevadí. Věřím a zcela respektuji, že pro některé fanoušky má právě tento element určité pohádkovosti a nadějeplnosti příběhů SW i přes jejich depresivní nádech tu největší hodnotu, takže Andor jim vůbec nemusí sednout. A to je naprosto v pořádku. Ne všechny projekty ve SW jsou dělané pro všechny fanoušky, takže je pochopitelné, že nezaboduje u všech, i přes svoji vysokou kvalitu zpracování. Mimo to však atmosféra Andoru působí velmi konzistentně a představuje mnohdy tragickou realitu války: ideály, které stály na začátku boje, jsou často v člověku pohřbeny za cenu vítězství. A protože je hlavní volit co nejefektivnější prostředky, ti, kdo rozhodují, ve výsledku musí volit bez svědomí, ať už stojí na jakékoliv straně barikády. A obětovat při tom nejen pěšáky kolem sebe, ale hlavně sebe samotné, je při tom samozřejmostí. () (menej) (viac)