Tenká červená čiara

Nejde ani tak o valecny film, jako spis o filmovou esej na valecne tema. Emocni dopad byl v mem pripade velmi silny, ale dokazu si predstavit, ze to nehne s kazdym. Uz jen kvuli brilantni technicke strance stoji za to toto dilo videt. (18.02.2015)

Zachycení nevinnosti přírody s uměleckou režií, nádhernou kamerou a hudbou… pro vnímavého diváka strhující a především fyzický zážitek po celé 3 hodiny. Místy zaujme meditativním rozměrem, jindy zase válečnou vřavou. A že některá akční či válečně laděná dramata se snaží hlavně diváka „pobavit“, zde jsem při některých bojových scénách musel utírat slzy... myslím si, že právě takto by to mělo vypadat... asi nejlepší a nejsilnější protiválečný film…. 100 % (11.06.2017)

90% (01.02.2021)

Pro mě - především díky zcela novému psychologickému rozměru - je to nejlepší válečný film. Vojín Ryan se pak řadí do douhé řady konvenčních, technicky vytříbených válečných snímků... (01.07.2005)

Tak toto mě dostalo. Válečný epos, který vykresluje válku naturalisticky, bez falešného hrdinství, plnou strachu, zápachu, křiku umírajících a smrti. Tempo filmu a střih mi evokovalo válku tak, jak si ji představuji - hodiny a dny čekání, kdy jsou vojácí sami se svými sny a myšlenkami a strachem, jsou střídány se zmatenou chvilkou bitvy. Když k tomu přidám skvělou kameru, střih, hudbu a herecký Olymp, nemůžu než smeknout. (02.01.2006)

Skvost! Jedna z nejlepsich sond do vojakova nitra... (23.01.2006)

Tenkú červenú čiaru som videla pomerne nedávno, predminulé leto (2007). Dojem z nej bol prakticky neopísateľný. Mala som pocit, že som práve videla najlepší film svojho života a že toto už nikdy nič neprekoná. So zatajeným dychom som počúvala úvahy, myšlienky a otázky - tak jednoduché a tak ťažko zodpovedateľné. Myšlienky, ktoré ma úplne odrovnali a rozložili až na atómy. Zvieralo mi pri nich srdce - od krásy, ľútosti, strachu, údivu nad náhle zjavenou Pravdou. A naviac boli podávané hereckými nadvýkonmi všetkých zúčastnených. (U mňa jednoznačne vedie Nolte, tesne za ním sú Penn, Cusack, Chaplin, Koteas.) K tomu prenádherná hudba, ktorá sa v jednu chvíľu vznáša až k nadpozemským výšinám, až tam, kde vzlietajú samotné úvahy, a vzápätí hrozivo duní ako sama vojnová vrava. A Šalamúnove ostrovy... Kontrasty prírodnej scenérie a šialenstva vojny sú tu zobrazené spôsobom, z ktorého behá mráz po chrbte. Nikdy mi vojna nepripadala taká hnusná ako tu-uprostred nádherného farebného a čistého tropického raja. O Tenkej červenej čiare sa ťažko rozpráva. Je to film-báseň. To podstatné je treba precítiť (a byť k tomu ochotný). Pri jej sledovaní som mala ten zvláštny pocit, aký človek máva len niekoľkokrát za život a síce, priala som si, aby "to nikdy neskončilo". Zdalo sa mi, že už-už, každú chvíľu, sa objaví odpoveď , nejaký kľúč, zmysel... Nestalo sa síce, ale atmosféra filmu vo mne zostala ešte pár dobrých týždňov. Okrem iného som si vďaka nemu uvedomila a začala aj v reáli všímať, aký nádherný je pohľad na modré nebo cez koruny stromov, aká krásna je vysoká tráva vlniaca sa vo vetre, aký je to nádherný zvuk, čo vydáva šumiace lístie stromov. Je to zvláštne, ale túto krásu ma naučil vnímať až Malick. Nikdy predtým, žiadna kniha, ani žiadny prírodopisný film, mi túto nádheru nedokázal odtajniť. Až Malick...A ten zvláštny pocit po skončení, keď človek nemá chuť už nikdy vidieť žiadny iný film. Všetko ostatné sa mi totiž vtedy zdalo iba ako načančaná uvrešťaná prázdnota, bez hĺbky, napätia, ľahkosti, čistoty, lásky k človeku, poézie, pochopenia, naliehavosti, zovretého hrdla, štípajúcich očí, búšiaceho srdca, mrázu po chrbte, otázok, odpovedí, stromov, trávy, vetra, oblohy , krásy...(A napadlo ma, že báseň / poézia je možno jediný, najlepší a "najskutočnejší" spôsob vyjadrovania sa.) (06.05.2008)

Saving Private Ryan sice zobrazuje druhou světovou válku velice syrovým a efektním způsobem, nicméně až The Thin Red Line ukazuje ty skutečné hrůzy války bez přikrášlení a dokáže vás tak "zabavit" na celých dlouhých 170 minut. Věčná škoda, že první sestříhaná pětihodinová verze už pravděpodobně nikdy nespatří světlo světa. (16.01.2011)

K Tenké červené linii mám dvě zcela zásadní výtky. První se týká akční složky, která nenabízí na několik výjimek nic nového a nevybočuje tak bohužel výrazně z tématického průměru. Nabízí se srovnání se snímkem Zachraňte vojína Ryana, který je v tomto ohledu naopak dokonalý. Druhou připomínku směřuji k filozofické podstatě díla, která dle mého názoru nebyla rozpracována dostatečně na to, aby ponoukala k hlubšímu zamyšlení. Vyzdvihnout bych naopak chtěl psychologické aspekty postav a s nimi spojené herecké výkony Seana Penna, Jamese Caviezela a Nicka Nolteho. 65% (20.06.2011)

To Malickovo filozofovanie bolo na môj vkus trochu prvoplánové, na druhej strane aspoň dávalo tomu nedeju nejaký rámec. A nájde sa viacero režisérov, ktorí dokážu natočiť krajšiu a gulervúcejšiu akciu, no o to tu ani tak nejde... ináč tomu nemám čo vytknúť. Páči sa mi, že sa niekto v Hollywoode uberá aj takýmto smerom. Malick vie, čo a ako to chce povedať a to, že sa mu do filmu nahrabe polovica známych hollywoodskych hercov, i keď len na jednu scénu (Clooney) znamená, že si ho tam asi vážia. A Zimmerova hudba je mňamka sama o sebe. (04.11.2011)

Psychologické válečné drama, ke kterému jsem hledal několik let cestu. Ale našel. Výborná práce s charaktery, soundtrack, kamera, myšlenkový rozsah a válečná atmosféra, kterou mohou závidět všechny tématické filmy posledních let, včetně Ryana, dělají z The Thin Red Line enormě intenzivní filmový zážitek. (09.08.2012)

Typicky lyrický Malick v pásmu statických záběrů krásné přírody konstrastujících s dynamickými a občas brutálními scénami válečného běsnění. Právě tento kontrast podtržený přesnou kamerou a vynikající hudbou byl pro mě nejzajímavější devizou filmu. Možná i více než vnitřní zpovědi vojáků, které jsou spíše básnickým vyznáním. Vyznáním nejednoznačně bloumajícím od zdrcující melancholie po pohledy na nebe s odhodláním v očích. Osudy jednotlivých vojáků přicházejí a odcházejí, stejně jako přicházejí a odcházejí jednotlivé události bitvy o Guadalcanal. Malick předvádí velmi dobrou práci s dlouhými scénami a záběry, ale opět potvrzuje, že se neumí vyjadřovat ve zkratce. A to prostě považuju za chybu. Protože filmu by malé zhuštění a zintenzivnění prostě prospělo. Já se nenudil, ale chápu ty, kteří ano. 80% (04.06.2013)

"Oh, my soul. Let me be in you now. Look out through my eyes. Look out at the things you made. All things shining." - Nádhená lyrika v majestátnej obrazovej forme. (07.01.2014)

Možno až zbytočne moc poetické, rozťahané či filozofujúce. Akonáhle však príde na brodenie sa vysokou trávou a zarastenou džungľou, kde dochádza ku kontaktu s neviditeľným nepriateľom, tu som doma. Intenzite napomáha prítomná kamera, vďaka ktorej sa divák stáva ďalším členom roty C. Dramatická hudba iba dokresľuje pocit stiesnenosti v často bezvýchodiskových situáciách, v akých sa posádka zvučných mien a známych tvárí ocitá. Skrátením úvodu a záveru by nekompromisnosť ešte nabrala na sile. Takto film strieda dychberúce vojnové okamžiky či silné bez dialógové zábery s nudným komentárom, nadbytočnými retrospektívnymi pasážami a nekonečným polemizovaním nad podstatou dobra a zla. Snímka je svojimi nekonvenčnými filmárskymi postupmi dosť podobná s Lovcom jeleňov, takže kto chrochtal blahom nad Ciminovim vietnamským opusom ten si príde na svoje aj pri bitke na Guadalcanale. Ostatných čaká film plný paradoxov. (27.04.2014)

Dlhý, predlhý sa zdá byť tento opus, až tak dlhý, že skutočnou tenkou líniou sa stane len hranica medzi nudou a trpezlivosťou. A že sa treba vyzbrojiť rovno plnou dávkou vytrvalosti, pretože na vojnový film sa tu nezvykle veľa konverzuje a telefonuje miesto boja - ide vskutku o dômyselnú stratégiu, ktorá sa však zahráva s výdržou diváka. Napriek hviezdnemu obsadeniu a pôsobivej kamere boli pre mňa najdominantnejšími prvkami filmu retrospektívne obrazy spomienok pretkané hĺbavými úvahami a brilantný soundtrack Hansa Zimmera. (15.08.2014)

To je fakt úlet natáhnout válečnej film, kde je jedna větší bojová scéna (mimochodem první výstřely až po 45. minutě filmu) na tři hodiny.. Tohle šlo fakt mimo mě, 3* za technickou stránku a tu chvíli řežby, jinak nudaaaaaaa. (09.01.2015)

Dosť dlho sa mi darilo ignorovať tento film. Aj keď má skvelé herecké obsadenie a aj situácia do ktorej je posadený ho predurčuje ku tomu, aby som ho videl oveľa skôr. Hlavne prítomnosť Woodyho Harrelsona ma potešila. Väčšinou má také no mierne povedané trhlé filmy a vo vojnovom som si ho nevedel dobre predstaviť. Ale nesklamal. Možno len svojou minutážou na place. Na úvod som ani poriadne nevedel, či sa dívam na vojnových alebo jemne romantický film. James Caviezel si užíva romantiku v trópoch a sníva o svojom predošlom živote. Z tejto romantickej nudy ma film začal vytrhávať až príchodom Nicka Nolteho na bojové pole. Pak začína opravdové vojnové peklo medzi USA a Japonskom. Drsné scény, plno granátov, mŕtvol. Fak sa s tým tvorcovia nesrali a poriadne po tej nude zo začiatku pritvrdili. Bolo to niečo ako základná časť v NHL a play off. Kamera sníma nádherné momenty džungle resp. ostrova, kde sa film odohráva, do toho hrá výborná hudba a ja som sa konečne začal baviť. Hlavne útok Cusacka a jeho jednotky ma prebral z miernych mrákot a driemoty. Lenže je na škodu veci, že postupne sa film vracia k úvodným nudným minutám a tým ma doslova a do písmena stratil. (27.06.2015)

Tak už viem prečo som to pred rokmi nedopozeral. Okrem toho, že je to dlhé, nebavili ma tie zasnené, typicky malickovské (ako trebárs v neskoršom Na prahu vojny) poetické a ešte neviem aké monológy. Malick tu tie svoje ničnehovoriace vety postrkal všade a aby toho nebolo málo, do filmu popridával množstvo scén a záberov akejsi ženskej, ktorá mala s filmom len málo spoločné. Tentokrát som to dopozeral, ale na dva krát. Terence Malick definitívne nemôže byť mojim obľúbeným režisérom, spomeniem si na x vojnových filmov, po ktorých neštekne pes a sú pri tom lepšie, ako tento. 59%. (19.09.2022)

Mám rád válečný filmy, ale tady po mě při sledování chtěli něco co nedokážu a tak jsem si občas zdříml - proto se omlouvám, že sem to asi úplně nepochopil. Asi. Ale zahlídl jsem tam spoustu známých herců - takže to nebude asi zas tak špatné - rozuměj nudné... (24.01.2003)

filosofování během filmu o smrti a hrůzách války tady už bylo stokrát a tady to navíc ruší. (24.05.2004)