Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Proč se mi tam pořád vkrádá Pomsta Shitů? U podobných filmů už se prakticky nedá mluvit o charakterních výkonech, protože těch několik málo nepočítačových postav zkrátka jen prchá od jedné exploze ke druhé a kličkuje přitom mezi výstřely z blasterů, přičemž se ani nezapotí a občas prohodí nějakou větu typu "skoro mám chuť být padouchem." That's all. (07.06.2008)

S opakovanými zhliadnutiami čoraz dokonalejšia záležitosť a jediný diel prequelovej trilógie, ktorý sa nielenže tej starej vyrovná ale v mnohom ju aj predčí. Preč je detinskosť Phantom Menace a nevyvážené tempo Attack of the Clones, Revenge of the Sith zručne kombinuje prvky a atmosféru epizód IV-VI s dychberúcimi trikovými zábermi nového milénia. Nielenže sa konečne dá hovoriť o skutočných hereckých výkonoch (Ewan McGregor ale hlavne Ian McDiarmid predvádzajúci životný výkon) ale aj Lucasova réžia postúpila o riadny krok vpred a s osudovou Williamsovou hudbou, čoraz viac zapojujúcou staré motívy, pomáha dotvárať pravdepodobne najtemnejší, najepickejší a najdojímavejší diel celej série, ktorý je silou svojho vyústenia zrovnateľný s pôsobivosťou antických tragédií. Áno, doba sa nenávratne zmenila a celá nová trilógia je vyznením predsa len odlišná. Stále sú to však tie Star Wars, ktoré milujú milióny fanúšikov po celom svete a zároveň jedinečné blockbustery, ktorý môže zaujať aj divákov nepoznačených ich kultom, čo pri Pomste Sithov platí dvojnásobne. Aj napriek pár slabším miestam, ktoré prebíja bezchybnosť celku. (06.04.2011)

Týjo, kdysi jsem o tomhle filmu napsala několik normostran a teď s hrůzou zjišťuju, že tady není žádný komentář! To je docela ostudné, když si uvědomíme, že se jedná o film, který pro naši galaxii znamenal tolik věcí. Pro mě konkrétně třeba uvědomění, jak je těhotenské břicho sexy nebo že Hayden skutečně neumí moc hrát, jenom hezky vypadá s dlouhými vlasy. Přesto se ve mně ozývá Sílou odkojené děťátko a jakékoliv promítání tohoto filmu mě baví od začátku až do konce. Kupříkladu plnění rozkazu 66 zafunguje vždycky, stejně jako Anakinovo první nadechnutí po "reinkarnaci". Já sama u toho v kině nedýchala vůbec. --- WTF? Jak jsem kdy toto mohla napsat. (14.11.2006)

Myslím, že rozpisovať sa tu o Star Wars pentalógii nemá zmysel. Trojka krásne uzavrela špičku žánru a lepšiu bodku by som pre mýlnik svetovej kinematografie ani nevysníval. Ak náhodou Lucasovi zahrabe a rozhodne sa, že bude pokračovať, tak sa pod jeho vedením rád nechám vláčiť naprieč galaxiami. Because, I really want more... (25.12.2005)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)