Lateef

Kdysi dávno jsem na jedné satelitní stanici sledoval animovaný příběh obrovských robotů, měnících se v nejrůznější dopravní prostředky. I když jsem nerozuměl německým slovům, býval jsem fascinován právě jejich transformacemi. Tehdy poprvé jsem zatoužil vidět skutečný hraný film. Film, kde by se rychle svištící automobil náhle změnil v kovovou hroudu, přeskočil by svodidla a svojí půltunovou pravačkou rozmáznul hlavu nepřátelského Deceptikona. Snil jsem o takovém filmu snad celých deset let. Dnes se mi ten sen splnil. Jako školák, který dostane svojí první jedničku, jako sportovec, který překoná svůj osobní rekord, tak i já se teď tetelím jen těžko vyslovitelným blahem. Michael Bay mě ohromil. Dokázal natočit něco neskutečného a rozdrtil všechny letošní vizuální rádoby megahity hned úvodní sekvencí, ve které úřadují deceptikonští Blackout a Scorponok. Když jsem nedávno sledoval snímek Sunshine, v jedné chvíli jsem si sám pro sebe řekl, že spojení audiovizuální stránky filmu je zde k pláči krásné. Ikonická scéna monumentálního příchodu spravedlivých Autobotů na Zemi předčí audiovizuálně kterýkoliv moment ze Sunshine a budu si jí pamatovat (a přehrávat) už navždycky. Druhým nejvýraznějším momentem Transformerů je závěrečná půlhodina, ve které se střídají desítky nápaditých transformací s naprosto šokujícími zpomalenými obrazy, do nichž hřmí nádherně hluboké a dunivé hlasy Petera Cullena (Optimus Prime - zastínil i Jamese Earl Jonese coby Darth Vadera) a Hugo Weavinga (Megatron). Nic podobné jste ještě nikdy neviděli a pokud Bay neusedne na režisérskou židli Transformerů 2, tak asi již nikdy neuvidíte. Vše, co může střílet, střílí, vše, co může explodovat, exploduje. Je to nádhera. Místy snad opravdu nejde pochytit všechno, co se právě na scéně odehrává, ale to budu postupně odhalovat při dalších projekcích. A mezi tou monstrózní akcí sledujeme příběh nesmělého Sama, jehož ztvárnil skvělý a sympatický Shia LaBeouf. Samotnou kapitolou filmu jsou hlášky, které v podání robotů dostávají naprosto nový rozměr, poslouchat rozhovor Autobotů před závěrečnou apokalypsou je něco nádherného, je to fantazie. O vtipné hlášky lidí se stará kromě LaBeoufa hlavně komediant Anthony Anderson. Dále je tu kamera, mající mnohdy trajektorii šílenější než ta nejbrutálnější horská dráha, a hudba Stevea Jablonskyho, která dodává filmu komplexnost, a častokrát dokáže úplně změnit ráz celého snímku, jako když přepnete televizní program a tím je v podstatě zajištěno, že těch 135 minut se prostě nelze nudit. Ano, Bay to, kurva, dokázal! Něco přes ty dvě hodinky jsem byl znovu ten malý kluk a žil ve světě transformerů. Splnil se mi sen. Díky, pane Bayi! 150 miliónů dolarů(rozpočet)/706 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)203 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí)

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se přede mnou otevřel kompletně nový svět. Tentokráte mnohem těžší a temnější svět. Nevím si rady, vše je ohromující a tak tíživé. Ledově mrazivý Hoth, zamlženě močálový Dagobah, dvousečná Síla, mračný Bespin, šokující věta a spousta dalších znepokojivých momentů. Celý film jsem napnutý jako basová struna a neustále očima těkám po obrazovce, když sleduji, jak se Impérium zmáhá. Dvě hodiny jsou v mžiku pryč, ale já teď nechci skončit, chci jít dál, doslova prosím o třetí díl... chci se stát spolu s Lukem Jedim a chci se pokusit změnit jeho otce... 33 miliónů dolarů(rozpočet)/534 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/234 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

Tak zde nechybí opravdu nic. Honba za nejvzácnějším artefaktem křešťanství je dynamická, napínavá a efektní, navíc obohacená o nespočet skvěle fungujících vtipných situací a dialogů, o které se převážně starají během třeskutě bouřlivých chemických reakcích dva reaktanty InJo a HeJo. Závěrečný archeologický trojboj, jehož podstatou jsou tři disciplíny (bleskový a ostrý Dech Boží, pečlivě odkrokované Slovo Boží a pouze vírou schůdná Ústa Boží), mě svou atmosférou dokáže vždy totálně odrovnat. Mohl bych tu dále jmenovat mnoho dalších prvků, které činí tento film výjimečným, ale čas běží a lístků v kinech na čtvrtý díl ubývá stále rychleji, takže musím padat, abych si taky jeden obstaral. Nashle 22.5.08, Juniore! ... nebo spíš Seniore?? 48 miliónů dolarů(rozpočet)/474 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/189 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se přede mnou otevřel kompletně nový svět. Vím, že teď se má příběh uzavřít. S Lukem dokončujeme výcvik, slyšíme poslední rady mistra Yody. Naše nově nabyté schopnosti budou záhy prověřeny nejtěžším možným úkolem. Lucas představil další zcela nové postavy, znásobil válečné scény, přidal výbuchy, udržel emoce, připravil zvraty. V závěrečném souboji Sil dýchám za obě zúčastněné bojovníky a když pak při vítězné oslavě s Lukem vidím všechny tři průvodce tímto báječným světem a vím, že chyby jsou napraveny a že se zároveň uzavírá největší sci-fi dobrodružství v dějinách kinematografie, koulí se mi po tvářích slzy jako hrachy. Star Wars miluju! ... a pak přichází neuvěřitelná zpráva - uvidím počátek všeho... jsem dojat štěstím znovu... 37,5 miliónů dolarů(rozpočet)/572,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/248,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se přede mnou otevřel kompletně nový svět. Příběh vrcholí. Každou další minutou mi buší srdce víc a víc. A není to jenom těmi bombastickými efekty. Galaktická apokalypsa s tváří kancléře Palpatina obrací Anakina na svoji stranu, která se utápí v nejčernějších zákoutích Síly. Rozkaz 66 budu mít navždy zakódovaný jako povel k jedné z nejtíživějších scén vůbec, ono památných momentů je tady tolik, že by se všechny nevešly ani do Hvězdy smrti. Souboje mohly být možná propracovanější (stále jsem namlsaný hbitým a efektním fightem Obi-wan vs Darth Maul), ale i tak jsou dosti napínavé. Snímek je depresivní, strhující, impozantní, bouřlivý, temný, tragický, ale téměř do detailu dokonalý. Celkově jsou SW pro mě nejlepší filmovou sérií vůbec, je to ohromně fascinující svět a celé univerzium SW je tak obsáhlé, že jej lze zkoumat stovky hodin. Ať mi nikdo netvrdí, že tohle si George Lucas vymyslel, to není možné. Tohle je prostě jen předaleká realita a George nám ji sem přišel převyprávět. Jedinečné! 113 miliónů dolarů(rozpočet)/850 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/312 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

Nejkrásnější film o přátelství, naději a touze po životě je jako šachy, když si dvě hodiny postupně buduje pečlivé rozestavení, skvělou taktikou odvede Vaši pozornost od důležitých a naoko skrytých tahů, aby v posledních dvaceti minutách vystoupil ze stínu utajení a zasadil nečekaný a drtivý šachmat, který Vás srazí na zadek. Nemá cenu, nejde se, ale hlavně nechce se Vám bránit, protože tohle k.o. není surové, ani krvavé, ono je jako něžné pohlazení od někoho, koho milujete, je jako ten nejhřejivější balzám a filmový divák by si mě tohoto pocitu, který se mu po skončení filmu dostane, velice vážit, protože ho zažije dvakrát třikrát za život. Nemám jedinou výtku a panu Darabontovi mohu pouze poděkovat. 25 miliónů dolarů(rozpočet)/28 miliónů dolarů(výdělek v USA)

Živá tkáň na kovové vnitřní kostře se vrací, válka se stroji pokračuje! "Budoucnost je temná jako převalující se bouřková mračna a chceme-li přežít, musíme Johna Connora chránit i v minulosti. Na jeho ochranu bude vyslán časoprostorovým kanálem T-800 Cyberdine, model 101 s primárním cílem zajistit jeho přežití." - Hnutí Odporu, 21. století... Film s průběhem děje přímým, rychlým a ostrým jako brusle rychlobruslaře je vrcholem žánru. Hlavním tahákem bezpochyby budiž rakouský dub Arnold Schwarzenegger, ale nenese celou tíhu snímku sám - scénář mu postavil do cesty zdánlivě nejschopnějšího a fyzicky nepřemožitelného protivníka - T 1000 představuje dokonalou zbraň schopnou metamorfózy do nejrůznějších tvarů a podob a tak souboje obou terminátorů jsou vrcholnou podívanou zabalenou do hávu skvělých vizuálních efektů, které umožnily mimetickému polysliťiňákovi procházet mřížemi, nastupovat do vrtulníku za letu, stát se podlahou, zmrznout a znovu ožít, prostě vytvořily něco nevídaného, až si sám divák řekl: toho není možné porazit... herecké výkony výborné, Linda Hamilton kvůli roli Sarah Connorové přibrala pěkných pár kilogramů, Robert Patrick jako T-1000 děsivě chladný, neústupný, necitlivý, nelidský - zkrátka skvělý... úvodní pohled do budoucnosti plné smrtících strojů ohromující, závěr včetně terminátorovského duelu velkolepý a posléze dojemný.102 miliónů dolarů(rozpočet)/520 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Na sklonku roku 1996 se ke slovu opět přihlásil guru katastrofického žánru Roland Emmerich a udělal to takovým způsobem, že i samotné vlny tsunami brázdící Tichý oceán by se nejradši zvedly a vletěly by do nejbližšího kina. Den nezávislosti je na svojí dobu monstrózní, zábavný, napínavý a chytlavý projekt a nebýt Skály, nebál bych se ho označit za film roku 1996. V podstatě dal vzniknout subžánru katastrofických filmů s názvem ´emmerichovka´, protože zde poprvé sledujeme atributy, kterými se pak vyznačují režisérova další díla. Předně to jsou vizuální efekty, které působí rovnou bombasticky, ať už je to destrukce Empire State Building nebo vnitřek mateřské lodi emzáků. Vypadá to úžasně a když vezmu v potaz rozpočet, nejradši bych Rolanda otituloval slovem Bůh. Jeho filmy si budu vždycky vybavovat pro tu ohromnou velkolepost. Další bod tvoří hlášky, v českém dabingu skvělé, vtipné (hlavně Smith), zapamatovatelné včetně majestátního prezidentova proslovu. A pak je tu také hromada vlastenectví, které je přímo charakteristické pro Emmerichovu tvorbu. Když někdo spasí svět, tak to bude vždycky Američan, který působí jako poslušný občan a má rád své zaměstnání. V tomhle filmu jsem si uvědomoval určité režisérovy ´mouchy´, jako třeba plytký scénář, občas hloupý dialog či mnohokrát proklamovaný amerikanismus, ale kdykoliv se na Den podívám, všechno přebije ta monumentálnost, velkolepost a efektnost epických rozměrů. 75 miliónů dolarů(rozpočet)/816 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/363 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí)

Nejzábavnější akční pecka 90. let! Skvělá konfrontace harmonického futuristického megaměsta a jeho gigaslušných obyvatel se sparťanskými policejními metodami Johna Spartana a geniálně vyšinutým Simonem Phoenixem... Medvídek! ... Snímek baví nadmíru po celou dobu stopáže, obličej rozesmátý od ucha k uchu zajišťuje jednak naivita a nadpozemská mírumiluvnost, slušnost a způsob vyjadřování san angeleských příslušníků, ale hlavně a především četnost skutečně vtipných hlášek, které v českém znění (Rímský, Tůma, Čárová) nemají absolutně chybu a dodávají filmu právě tu velikánskou zábavnost... Hele, Luku Skywalkere, použij Sílu! ... Jsou snímky, ze kterých si tu a tam pamatujete nějakou větu, či dobrý dialog, ale tady zní geniálně snad každé druhé slovo! Tohle je bombastická smršť brutálně vtipných hlášek! ... Zdá se, že ve městě je novej šeřík... Šerif! ... Film je prošpikován zajímavými nápady (automat na striktnost a korekci řeči, tři mořské mušle, elektrický obušek, kryovězení), výbornými akčními scénami a ten správný punc a říz mu dodávají skvěle se doplňující herecké výkony. ... Asi našel sobě drobného ... pěkně jste ho ožral... Říká se: sobě rovného a dožral jste ho. ... Viděl jsem Demolition Mana mockrát a stále mě neomrzel, svojí hustotou hlášek, vtipy, dynamikou a zamítavým postojem k tekutému transferu mě prostě baví dodnes:) Buďte dobří ... buď v prdeli! 58 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)

Normálně se mi klepou ruce. Tohle bylo úchvatný. Kdo neviděl Souboj titánů, nemusí truchlit... stačí, aby se podíval na U3, protože to, co předvedou Adkins se Zarorem ve finálovém fightu, se jinak nedá nazvat. Ale nejenom závěrečná ultrafyzická smršť úderů, kopů, otoček a akrobatických fines, ale i ostatní zápasy mě nadchnuly, bojový koordinátor Larnell Stovall vytvořil tak impozatní směs atraktivních technik, kontratechnik a všelijakých zápasnických pohybů, že mám né sto, ale tisíc chutí vstát ze židle a začít kolem sebe mlátit nábytek, dveře, gauč a ledničku. Souboj Adkins vs Crowder, no páni, to je hřejivý balzám na moji duši. Nenudil jsem se ani v neakčních pasážích, sledovat Scotta i jako herce mě prostě bavilo. Během posledního fightu jsem dostal kromě všeho dva dárky: ač klišoidní, miluju scénu, kdy si hlavní hrdina vzpomene na útrapy, kterými procházel, a jako politý živou vodou rozjíždí nová komba... a pak jsem s napětím čekal, jestli se k hudebnímu doprovodu přidá i Nathaniel Dawkins se svojí Bring It On... všechno se mi splnilo, prostě parádní zážitek, něco, co přijde jednou dvakrát za rok. Postava Yuriho Boyky je pro mě neskutečně inspirativní a motivační... prostě: Bravo (zasvěcení pochopí)