Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrajú:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(viac)Recenzie (365)
Asi najslabší kus od Kubricka. Kulisy a herecké obsadenie bolo na vysokej úrovni no predlhá stopáž a neustále znejúce trúby mi dosť narušili celkový dojem. ()
Romantická představa o "ušlechtilém" Spartacu ze 60. let. Po filmařské stránce zvnikla pod Kubrickovým vedením velkolepá podívaná, která nicméně postrádá realistický, objektivní pohled na tehdější dobu. ()
Zase Kubrick a Douglas. Jenom škoda, že se tu Kubrick pořádně "nerozjel".. Jen se mě zdál trošku delší a některé věci tam byly nudné a docela zbytečné, ale tohle věechno nám vynahradil v ostatních věcech. ()
No, myslel jsem, že to bude větší pecka. Vždyť to natočil, oh můj Bože, ten Kubrick! Možná mu do toho Anthony Mann moc kecal, a proto jeho um tady nevyšel naplno. Nevim, jestli to bylo žánrem, Kirkem, provedením, atmosférou - ta je hodně dobrá, ale jen do doby povstání - nebo tou dobou vzniku, prostě mě to nebavilo. Asi jsem již zhýčkán válečnými "velkofilmy" nynější doby. Kouknul jsem na toto pro srovnání se "Spartacus - Blood and Sand" a můžu říct, že mě Krev a písek bavil víc. S Kirkem je to samozřejmě historicky odpovědnější, a to se počítá. ()
Pre mňa strašné sklamanie. Historický paškvil plný anachronizmov (Aquitania ako provincia, Crassus consulom a dictatorom výmenou za láskavé prevzatie "vrchného velenia", Caesar ako stúpajúca hviezda - to všetko údajne r. 71 pr. Kr.; akýsi - od scenáristického stola vymyslený - Gracchus ako hlavný Crassov protivník; tón konverzácii či oslovovanie [aj keď je pravdou, že som film videl v českom dabingu]; Pompeius a Lucullus ako tí, ktorých vojská rozhodli záverečnú bitku - mal by to Gnaeus ale radosť!; podivné preteky medzi Crassom a Gracchom v intrigách a podplácaní foiníckych pirátov smerujúce k tomu, aby otroci nemohli, resp. mohli z Itálie odísť etc. etc.). Jeden jediný prečin proti historicite sa tu dá prepáčiť, pretože niečomu poslúžil, konkrétne tomu, aby bol film zaujímavejší a pôsobivejší. Mám na mysli Spartacovu smrť až na kríži a po gladiátorskom súboji s Antoninom (pre rímskeho otroka mimochodom nanajvýš nepravdepodobné meno). - Sklamaním pre mňa bola taktiež slabšia masovosť finálneho stretu otrokov a légii (myslím, že na oboch stranách by sme napočítali nanajvýš 3000 komparzistov, čo je ale bohužiaľ málo), ako aj to, že okrem konečnej bitky už žiadnu inú film v podstate nezachytil, ba aj stret na Vezuve odbavil bleskurýchlo - a takmer ako paródiu! - To, v čom sa film značnú časť svojej stopáže vyžíva, je vykresľovanie Spartacovho vzťahu/manželstva a zábery na entuziastických otrokov na ceste za slobodou, sprevádzaných ženami a deťmi. Uznávam, že to zrejme malo chvályhodný cieľ film, resp. portrét otrockého povstania poľudštiť, ale bohužiaľ sa tvorcovia nedržali hesla: Všetko s mierou! Pripomínalo mi to Vávrovu husitskú trilógiu. Pri nej sa však človek zhovievavo pousmeje a s ohľadom na jej ideové pozadie ju dokonca za to má rád. Pri Spartacovi naplnenom šablónovitými a na divácke city rádoby silne pôsobiacimi ľudovými masami na ceste za lepšou budúcnosťou som bohužiaľ iba trpel. - Nerobím to rád, ale musím poslať tento film do podpriemeru. A to ho od jednej hviezdičky ešte zachraňuje len zmienených posledných pár vyfabulovaných minút (pľuvanec na Crassovej tvári a Spartacus vs. Antoninus) a slušná výprava. Aby som nezabudol: za pozitívnu zmienku mi taktiež stoja cca 3 minuty, venované záberom na tvár Spartaca a černocha pred ich vzájomným gladiátorským súbojom pred Crassom: tváre tých, z ktorých jeden bude onedlho mŕtvy. - Zato napr. pri Crassovej replike: "(Náramok) je po perzskej kráľovnej" ma chytali mrákoty. Rím prišiel do neepizodického (a to ešte nie mierového) kontaktu s Iránom až takmer dvadsať rokov po Spartacovi a ten, kto na to nepekne doplatil, bol zhodou okolností istý Crassus... Alebo to mala byť zo strany scenáristov jemná ironická narážka práve na túto skutočnosť? Pochybujem. ()
Oj, k čemu zatraceně potřeboval Kubrick 3 hodiny, aby nám řekl něco, co by se dalo převyprávět klidně za polovinu doby? A povinná americká těžkouvěřitelnost (Spartakus se naprosto "nečekaně" potká s Variniou kdesi v lese; Crassus se zamiluje do Varinii (otrokyně) a "naprostou náhodou" ji uvidí na bitevním poli; náhodné "nechání si" Spartaka na konec), prostě historická křeč. - 60 % ()
Přestože mnou ponejvíce adorovaná díla Kubrick stvořil až v době pozdější, nechci a vlastně ani nemohu na tomto jeho velkolepém eposu shledat nějakých chyb. I při takovéto sáhodlouhé stopáži se Spartakus pyšní rutinérským mistrovstvím a poctivou prací v každé své minutě i každém svém detailu. Opravdu hodně je znát, jak moc chtěl dát Kubrick Spartakovi duši a lidský rozměr jeho poslání. A to se mu i přes některé málo uvěřitelně pojaté sociální aspekty jeho tažení koneckonců velice povedlo. Velkolepá finální bitevní scéna je i 52 let po svém vzniku mocnou podívanou, před kterou blednou mnohá moderní díla. Přichází Spartakus - člověk který měl sen. Až do hořkého konce. ()
Při vyslovení tohoto jména již není třeba co dodávat. Tak je známý a nestárne. To se však nedá říci o tomto fenomenálním filmu, neboť při dnešním pohledu zestárnul rapidně. Jeho velkolepost je však i tak úžasná a stále bere dech. Některé -ukecané- scény jsou už krapet nudící, ale to je jen zrychlenou dobou. Některé, jako například vzpoura otroků, mi zase přijdou takové nedotažené. I tak je Stanley Kubrick mistr svého řemesla a po právu se tento jeho snímek stal klenotem světové kinematografie. ()
Veľkofilm so všetkým čo k tomu patrí. Vynikajúci K. Douglas a prekrásna J. Simmons. S. Kubrick opäť geniálny. Trošku však mi vadia menšie respektíve väčšie nevypracované scény (napr. záverečná veľký boj). PS. Vetu „I am Spartacus!“ si myslím, že nie je potrebné komentovať. Osobné hodnotenie: 86% (****) ()
Výpravná velkolepost poválečných sandálovek je tady na prvním místě a neméně velkorysá je i stopáž delší než tři hodiny. Vzestup římského otroka, Spartaka, vidíme v podrobných souvislostech, přesto jsem vnímal jako mnohem zajímavější ty vždy vděčné čachry, které se odehrávaly v Římě. Ne, že by Spartakův osud a jeho heroický vzestup nestál za pozornost, ale je vykreslen vcelku jednostranně a možná i proto méně zajímavě. Ale naštěstí je tady svatá říše římská, kde se intrikami nešetří a postupné přibližování se Spartakovy armády k Římu budí velká očekávání. Vyvrcholením Spartaka není válečná vřava, ale právě postupně gradující konflikt a závěrečná konfrontace Spartaka a Crassuse. Herecky mě mnohem více bavil Lawrence Olivier, než Kirk Douglas, který se do role hodil studiu, ale zajímalo by mně, co si o tom myslel Kubrick. A jsme u jádra problému tohoto historického eposu. Kubrickův rukopis v tom není cítit a myslím si, že tady se hrálo podle not studia, proto zde vidíme minimum do kontroverze směřovaných témat, a že jich zobrazovaná tématika nabízí... Na druhou stranu to Stanleymu umetlo cestičku k tvůrčí svobodě. Od Spartaka proto nečekejte myšlenkově dráždivý výlet do historie, ale "pouze" kvalitní řemeslo a kus filmové historie. 70,1% ()
Natočené je to moc pěkně. Davové scény vypadají fakt epicky - skutečně tam je komparz v řádech tisíců - např. nástup římské legie na bojiště (dle wiki 8000 lidí - byli to španělští vojáci). Taky se mi líbí to různé intrikování v Římě. ()
Tahle velkolepá historická podívaná je samozřejmě trochu zidealizovaná, zvláště postava otroka Spartaka, ale film je to vynikající. ()
Prečo tak veľa romantiky do filmu, ktorý to vôbec nepotreboval??? Veď lásku treba pridávať po poldecákoch, nie po pol litri. Kubrick sa radšej mohol napiť nejakej neškodnej minerálky a razom by to bolo za 5 hviezdičiek:-))) A plusy? Vynikajúci herci a historicky neprifarbované scény. Len škoda, že atmosféra trpela romantickým gýčom... ()
Kirk Douglas ve svém živlu. Můj favorit mezi režiséry Stanley K. ve svých mladších letech. Další ze "staré školy" Laurence Olivier nemůže podat špatný výkon. U takových filmů nevadí, že trvají 3 hodiny ale naopak je to dobře. Krásné historické téma a jedno z klasických děl zlaté éry Hollywoodu. Třes se lide římský, otroci se bouří... ()
Ve své době pravděpodobně perfektní film, na dnešní dobu je to stále pěkný film, ovšem již značně "zastaralý". Velmi dlouhá stopáž obsahuje i značně nudné pasáže. Co mi ale nejvíce vadilo, byl ten fakt, že otroci jsou zde stavěni do role mučedníků a totálně kladných postav, kdežto Římané jsou na druhou stranu to největší zlo. I když si K. Douglas na tomto filmu udělal velké jméno, mě v té roli vůbec neseděl a působil na mě značně nehereckým dojmem. ()
Monumentální freska se skvělou gradací u které nemáte ponětí o její délce a která oplývá jedinečnou velkolepou stylizací přesně tak jak to měly historické velkofilmy starého Holywoodu ve zvyku. ()
Pre mňa ako znalca rímskych dejín je tento film z historického pohľadu priemerným odvarom. Hoci v popise sa píše, že ide o životopisný film, vo filme sa nachádza viacero historických nezrovnalostí, a aj ako vojnový film je veľmi slabý (v podstate len jedna bitka). 3* ()
Spartacus ma sklamal. Je to veľkofilm o hrdinovi, ktorého prerod je slabo vyrozprávaný a vypointovaný. Viac ma oslovovali scény rímskych občanov v senáte, ktoré dostávali vzhľadom na nálepku filmu "životopisný" celkom dosť priestoru. Múdrosť a vtip Charlesa Laughtona boli tým najlepším z celého filmu. A môže za to i predstaviteľ Spartaka, Kirk Douglas, ktorý plochou polohou herectva nedokázal vdýchnuť čaro hrdinu historickej postave. Výprava je veľmi dobrá, ale David Lean ma vždy viac nadchne. Staroveký Rím i s postavičkami veľmi fajn vykreslený. Sú to nemastné-neslané 3* a Kubrickov film, v ktorom cítiť najslabší rukopis. Výrobu snímky prebral po inom režisérovi v istom čase, načo ho nahovoril Douglas, ale to nemá byť výhovorka. ()
Jedna z nejvíce epických sandálovek kterou jsem kdy viděl. Ani si nedokážu představit jak náročné a nepředstavitelně bolestné muselo být ukočírovat takovoudle enormní hollywoodskou produkci v jednom chodě vhledem k roku v jakém film vznikl. Velký faktor na tom určitě má samotný producent filmu Kirk Douglas, který si již v prvních měsících po neshodách s režisérem, dovolil jeho obměnu na jeho známého kolegu z „Paths of Glory“. Dnes již legendární režisér (mimochodem podle mě ten nejlepší režisér) Stanley Kubrick dotáhl tento film do maxima, přičemž ho to stálo nemalou várku dobrého úsilí a nervů. Na place měl několik problémů, ať už se samotným Douglasem tak i se scénaristy filmu, které musel naprosto respektovat a nezasahovat jim do práce. Faktem je že, díky této zkušenosti zanevřel na Hollywood a odstěhoval se do Londýna kde měl podmínky a finance na to natáčet si filmy jemu blízké, a hlavně za jeho kompletní režie. Nejspíše bychom vlastně měli děkovat Douglasovi a tomuto filmu za to že nám přinesli Stanleyho kterého známe a tolik obdivujeme. Legendární snímky jako jsou například Osvícení či Mechanický pomeranč by možná nikdy nespatřili světlo světa nebýt této zkušenosti. Hlavními taháky tohoto filmu jsou bezprostředně jeho finální bitva, při které mi plesá u srdce, když si vzpomenu na fakt, že nikdy nevznikl Stanleyho vysněný film o Napoleonovi, který několik let připravoval. Dalším velkým tahákem je samotný Kirk Douglas. Pro tuto roli se opravdu narodil a bolest otroctví mu sálá z očí. Ať už to zní, jakkoliv divně. Nechť mu je zem lehká. PS: Could someone purchase a wet nurse for me, i can assure u that the milk will agree with me and i wont sent her away. 80% ()
"Smrt je jediná svoboda, kterou otroci znají.” Po mnoha desetiletí jde stále o úchvatně epické dílo. Herecky strhující proměna Kirka Douglase z otroka na gladiátora. Neskutečné sjednocení lidí bez práv a jejich síla vzepřít se proti impériu. Velkolepá výprava do starověkého Říma. Inteligentní příběh který mezi sebe staví lásku a smrt. O to krutější je pak konec. 8/10 ()
Reklama