Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (1 761)

plagát

Vtedy v Hollywoode (2019) 

Kdyby to byl první Quentinův film dostal by ode mne čistý kilo ;-). Ve srovnání s jeho historickými, ale i nedávnými majstrštyky, jde o látku, která chce hodně času na pozvolnou degustaci (nejlépe třikrát) a pak v klidu trávit. Po prvním zkouknutí mně napadlo, proč Quentin investuje svou energií a nápady do na první pohled tak rutinního materiálu. Jasně, bavilo mně vidět mraky výborných herců v poloze, ve které je uvidíte jenom pod taktovkou Mr. Q, ale ten příběh mně napoprvé stručně řečeno neoslovil. Podruhé už jsem si začal užívat vymazlenou retro atmosféru L.A. a nespočet jednotlivostí a detailů ať už v podobě konkrétních scén, nebo hereckých etud, které fakt jen tak neuvidíte (DiCaprio i Pitt boží). Potřetí už všechno zapadá, já přemýšlím nad alternativním vesmírem bez Charlieho "Motherfucking" Mansona, obdivuju vypravěčský, režijní a obecně tvůrčí talent Quentina Tarantina a dávám to kilo. 100 %

plagát

Dellamorte Dellamore (1994) 

Zajímavý hororový úlet do jedné italské vesničky, respektive jejího hřbitova, kde se dějou hodně bizarní, morbidní a po italsku groteskní věci. Komediální nádech si tento zapadlý horůrek drží po celou stopáž, akorát někdy přibrnkává ostřeji na hororovou strunu a to je dobře, protože má velmi osobitou atmosféru, zajímavou hlavní postavu a celkově jde o kvalitně odvedené řemeslo, které asi nesedne každému, ale nebojte, taky jsem si to plnohodnotně užil až napodruhé. 69 %

plagát

Dobrý Will Hunting (1997) 

Tak v první řadě jde o geniální scénáristický počin ještě beďarovitého bratrstva Affleck/Damon. Gus Van Sant dobře věděl, do jak výjimečné látky jde, dokonale trefil obsazení v každé roli a dovolil každému z herců prodat naplno svou individuální kvalitu. Willa Huntinga jsem ve svým 43 letech viděl už... no řekl bych že šestkrát a pokaždé jde o filmový zážitek, který je s každým dalším shlédnutím ještě o něco neměřitelného lepší. 100 %

plagát

Obchod na korze (1965) 

Nadčasově tížívý snímek, který v divákovi zanechá černou díru, kterou jako vždy čas zacelí. Omlouvám se za takto patetický úvod, ale Obchod na korze ve mně zanechal opravdu hlubokou brázdu svou opravdovostí a uvědoměním si, že ideologie dělají z dobrých lidí lidské patvary a dotlačí je do koutů, ze kterých není cesty ven. Obchod na korze přidává na prohlubující se bezvýchodnosti a depresi i černobílý formát, který všechny okolnosti jen umocňuje. Vynikající herecké výkony Kronera a Kamińske vás donutí čím více se budete blížit konci nedýchat, jak opravdově působí. Obchod na korze neztratil svůj lesk a temnotu ani po téměř šedesáti letech a dokázal zcela výjimečným způsobem zhmotnit na jednom konkrétním příběhu, jak nacistická ideologie zdevastovala milióny lidských životů. 100 %

plagát

Opravár (1996) 

Asi nejhorší film Jima Carreyho, jakkoliv mám toho kluka kanadskýho rád, tak tady mu scénář nabízí jeden tragickej džouk za druhým, k tomu přičtěme nevýrazného Matthew Brodericka a Ben Stiller na režisérské židli si evidentně chystal všechny trumfy až pro Zoolandera. Samotné téma nedoceněného technika kabelové televize, který zapojuje na denní bázi kabelovku klientům na černo, je americký "fenomén" a neříkám, že by se z toho nedala vytřískat nějaká vtipná situace, protože stereotypů k vystřelení si je v tomhle tématu bambilión. Chlapcům a děvčatům se to ale nepovedlo a The Cable Guy proto stojí za prd. 20% P.S. Před Cable Guyem jsem měl teplotu 37,5, po něm 39 ;-)

plagát

Konference ve Wannsee (2001) (TV film) 

Z hodiny a půl v kulisách domu u jezera Wannsee mrazí dvojnásob v kontextu současného geopolitického, ale i společenského dění, kdy se nám některé děsivé narativy vracejí ze záhrobí, kde jsme si mysleli, že už zůstanou navždy... Herecky bez kompromisu, tematický a obsahově velmi zneklidňující. Tvůrcům se podařilo do atmosféry celého dění přenést všudypřítomnou chladnokrevnost a absenci elementu lidskosti. Naopak nadřazenost jedné rasy, které tito pánové věřili, je zde všudypřítomná a z hlediska lidskosti každého jednoho člověka na této planetě působí neuvěřitelně a nepochopitelně, jak se o Židech dokázali bavit jako kusech dobytka, který organizují k exterminaci. Sem tam prosakující snaha o alespoň lidský a důstojný přístup převálcovala většina. Snímek Conspiracy toto koncentrované zlo prezentuje chladně a přímočaře a divákova pozemská identita se třese v základech. 100 %

plagát

Equalizer 2 (2018) 

První slova, které mně Equalizera 2 napadla, byla "nastavovaná kaša". A pokud si odmyslím zahřívací scénu ve vlaku, tak první třetina je velmi vlažným odvarem, kdy mě napadalo, proč jsem si to ksakru pustil. Nicméně od chvíle, kdy nás opustí Melissa Leo, nabere film nové obrátky, Denzel utrousí jeden ukrutně vtipnej vtip, jeho morální ekvalizér začne kmitat jako o život a finále na ostrově bičovanému přívalovým deštěm je top notch. (40+80)/2=65 % (5 % jako bonus za vynikající poslední půlhodinu)

plagát

Bledé modré oko (2022) 

Scott Cooper netočil, netočí a nebude točit filmy pro masy. Hned druhým dechem je třeba dodat, že námětem a castingem svých snímků vždy velmi navnadí, ale ne vždy naplní očekávání a kvalitou svých snímků kolísá. Po fantastickém "Out of the Furnace" přišlo zklamání v podobě "Black Mass", po kterém mně uzemnili "Hostiles" a teď přichází opět spíše zklamání v podobě "The Pale Blue Eye" (Antlers jsem ještě neviděl ;-). Celé to táhne především Christian Bale, který má v zádech jehňátky zavánějícího Howarda Shorea a Cooper buduje atmosféru tajemných, ale brutálním vražd relativně ověřeným způsobem, kdy pomalým storytellingem stupňuje napětí a nechává diváka v napětí. Bohužel mysteriózní rovina snímku spíše ubližuje a rozmělňuje jeho intenzitu a napětí. Čistě detektivní level by tomu slušel mnohem víc. Závěrečné twisty a zvraty do filmu a jeho příběhu vetnou brázdu, která celkovou nesourodost jen podtrhuje. Škoda, protože formální kvality filmu jsou na špičkové úrovni. 60%

plagát

451 stupňů Fahrenheita (2018) (TV film) 

Nalákala mně Bradburyho klasika a ústředn herecké trio. No... Michael Shannon je sice nejlepší, ale už těch záporáků má za sebou možná až moc. Sofia Boutella je nádherná vzhledem i hereckým projevem, ale tady je nevýrazná. Samotnou kapitolou je Michael B. Jordan, který svým herectvím je bohužel velmi stereotypní a ve fahrenheitu bych se skoro až přikláněl k pojmu "jalové dřevo". Ani dramatická stránka firmu nijak zásadně nestrhne, jako divák jsem nezažil emoci a to u tak beznadějně totálitního vykreslení světa, které nabízí Bradburyho román, je velký průšvih. Šlo to mnou úplně skrz. 40 %

plagát

Sweeney Todd: Čertovský holič z Fleet Street (2007) 

Sweeney Todd mi učaroval nejenom fantastickou hudbou a nebývale ponurým, temným a v důsledku bestiálním provedením, ale hlavně fantasticky skloubeným herectvím a hudebními etudami v magicky morbidní režii mistra všech temně zábavných příběhů, Tima Burtona. Mohl bych mu vytknout zopár příběhových zkratek, respektive otazníky v motivaci pro určité chování u některých postav, ale neudělám to, protože to celé tak elegantně a groteskně at the same time uteče, že chcete znovu a znovu a znovu. Muzikálové kouzlo nikdy nemělo tak krvelačnou a zároveň děsivě zábavnou podobu jako za zvuku vzduch protínajících břitev mistra Sweeneho Todda. 100% P.S. Britský herecký everest.