Vtedy v Hollywoode

Ano, je tomu skutečně tak. Quentin Tarantino si to pořád neskutečně dává a servíruje nám krásně neobvyklé snímky, jenž se poté stávají legendami. Once Upon Time in Holywood se do tohoto ranku ihned po zhlédnutí řadí také, jelikož je dokonalou esencí toho, co na režisérovi a jeho rukopisu máme nejraději. Jistě, někdo sice může namítnout, že se jedná o úplně jiný film než obvykle a v podstatě nebude i daleko od pravdy, nicméně zde musíte vzít v potaz fakt, že právě tento snímek si Quentin natočil vlastně tak nějak pro sebe. Natočil si svou vlastní, lehce idealizovanou a barevnou verzi Holywoodu konce šedesátých let, kdy jako malý kluk žil v L.A. a chodil do kina na všechno co zrovna běželo na plátně kin či autokin. Mimochodem, tato kapitola jeho života i s výčtem snímků je skvěle popsána v knize "Retrospektiva" od autora Toma Shona. Avšak zpět k filmu. Once Upon Time in Holywood je ve své podstatě rozdělen na několik menších příběhů, které k sobě zdánlivě nepasují, nicméně fanoušek znalý jeho předchozích snímků hned pozná, že se tyto příběhy i se svými dějovými zákruty, paralelami i postavami srazí ve většinou neočekávaném finále, které Vám vyrazí dech. I zde tomu není jinak, jelikož finále je to pravé FINÁLE. V těchto několika minutách se před Vámi rozestře všechno, co je pro Quentina Tarantina tak typické. To znamená úžasnou kameru, která nikdy neuhne, lascivní kreativní násilí (plamenomet!) a litry krve. A i když se k tomuto všemu dobíráme přes olbřímí tříhodinovou stopáž, vězte, že si tento "fan service" starým dobrým časům maximálně užijete, zejména díky atmosféře, broušenému soundtracku a hereckým výkonům. Z těch vcelku razantně vyčnívá Leonardo DiCaprio a Brad Pitt, jimž věříte každou grimasu a repliku. Na obou hercích je vidět, že si své party patřičně užívají a na celkové kvalitě snímku je to opravdu znát. Co tedy dodat na závěr? Once Upon Time in Holywood je nádherně nasnímanou poctou šedesátým létům a filmům, který vážně není pro každého. Je to v první řadě film, který s nemírnou láskou věnoval jeden filmový fanda dalším filmovým fandům po celém světě. Je to film, který se hrdě může zařadit po bok dalších, dnes již klasických děl Quentina Tarantina. A je to film, při kterém Vám bude líto, že jste v té době nemohli žít jako hollywoodská celebrita nebo kaskadér či jako řadový člen filmového štábu. Zkrátka, je to perfektní film v každém možném detailu a v každém možném úhlu pohledu. Takže díky Quentine, díky! PS: Řekl jsem to mnohokrát a řeknu to znovu. Margot Robbie chci domů! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „When you come to the end of the line, with a buddy who is more than a brother and a little less than a wife, getting blind drunk together is really the only way to say farewell.“ (20.08.2019)

Milujem tvorbu Hoppera, Altmana, Bogdanovicha ad... ale Tarantino sa pri sledovaní konca 60. rokov v "továrni na sny" nezameriava na generáciu ktorá revizionisticky prichádza, ale na generáciu, ktorej čas sa s nechuťou kráti. A v tom film predkladá v ideologickej rovine oveľa zaujímavejšie otázky a priestor na postrehy a glosy, než "či je Sharon Tate iba usmievavou blondýnkou, alebo nie...". ____ Najzaujímaejším terčom vfilmu sú hipíci. V optike Trantinovho sveta nie sú kontrakultúrou, ale bandičkou divných, sfanatiziovaných a dofetovaných slackerov, od ktorých môžeme čakať čokoľvek, len nie to dobré. Tarantino tým popri všetkých 50kových westernoch a nazispolitačných filmoch oživil aj subžáner, na ktorého "cameo", či krátky comeback by som nečakal ani vo sne - je ním tzv. "hippiesloitation cinema". ____ Once Upon a Time in Hollwood tak môže byť aj ironickou spomienkou na snímky ako The Trip, I Drink Your Blood (hrooozne odporúčam), Psych-Out alebo Wild in the Streets, za čo ďakujem a cyklicky sa dojímam._____ S Tranatinovým novým filmom vlastne (v jeho sebaopojnom spiatočnístve) ideologicky nesúhlasím, kovbojky a chlapáci mi nechýbajú, ale nemôžem odolať jeho oddanosti, humoru, rozpaľujúcej nostalgickosti, zvláštnemu mixu nesmrteľného mýtu a nadľahčenosti, ktoré opäť žonglujú s dejinami. (25.08.2019)

Do tohohle filmu se mi vůbec nechtělo, protože Tarantinova tvorba je pro mě od užvaněné sračky Death Proof zklamáním (až na několik scén z Bastardů). Odrazovala mě navíc i nepřitažlivá anotace a děsivá stopáž. Moje zvědavost však byla silnější než moje nechuť, takže... Takže jsem tomu rád; za mě totiž nejlepší Quentinův film od Kill Billa, a že to je už zatraceně dlouhá doba. Je pravda, že spoustu scén by šlo vynechat nebo zkrátit, ale tarantinovská scénáristická užvaněnost mi tentokrát ani nepřišla nudná a otravná, možná proto, že se žvanilo v trochu jiném duchu než se u Tarantina obvykle žvanívá. Až na jednu výjimku z herců sice nikdo nijak zvlášť neoslní a některé postavy jsou až příliš zbytečně zkarikované, ale to je fuk, protože tenhle film celý hravě utáhne Brad Pitt, je to jeho film. Všechny scény které za něco stojí jsou s ním. S manželkou na jachtě. Kočkovaná s kočkovitým Brucem. Návštěva na Mansonově ranči. A parádní finále, tenhle milý výjev z alternativní historie mi způsobil několik záchvatů srdečného smíchu. Zatracení hippíci. Sakra Quentine nechceš příště v podobným duchu natočit celý film? (02.01.2020)

"Anyone order fried Sauerkraut? Burn, you nazi bastards! Ha ha ha!" Já se tak nerad opakuji. Ale opět po premiérě nového Tarantina nemohu jinak. Prostě nejlepší! Kdo očekává Pulp Fiction, bude zklamán. Kdo očekává Bastardy, bude zklamán. A kdo... No to je jedno. Nový Tarantino si nepotrpí na tolik krve, ale za to má absolutně vypečenou atmosféru plnou dialogů. Quentin se posunul od trilogie spaghetti westernů (byly výborné!) a vrátil se do starého dobrého Hollywoodu. Šedesátá léta tu dýchají a žasnu kolik kostýmů, replik, aut a celkového dojmu se ve filmu najde. Opět zírám na precizní práci a detaily. Tohle jen tak někdo neumí a výprava je prostě báječná. Přesouváme se o padesát let do minulosti. "You are real, right? - I'm as real as a donut, motherfucker." Jako fanoušek by leckdo mohl říct, že nemám objektivní pohled na film. Nekritický? Možná. Ale ukažte mi kdo z fanoušků je objektivní. Já se u filmu bavil na maximum a křičel: "Ještě, ještě!". Dvojice DiCapria a Pitta je prostě geniální. Návrat hlásí i staré dobré scény z auta. Paradoxně má Pitt lepší roli než DiCaprio. I když oba podávají znamenitý výkon. DiCaprio opět zběsile přehrává a jeho vyhořelý Rick Dalton je k sežrání. Jeho dubler Cliff (Brad Pitt) je sympaťák jak se na Brada sluší. Navíc je mu role ušitá na míru. Jejich dialogy jsou prostě parádní. Ve filmu pak nechybí ani sexy Margot Robbie, Kurt Russell a třeba i dvorní herci Michael Madsen a Tim Roth. Ty se ale spíše mihnou. Příběh mě nezklamal a odsýpá rychle. I tentokrát jsou skoro tři hodiny málo a uteče to jako voda. Klidně bych zvládnul víc. Stejně si Tarantinovi dialogy užívám ze všech filmů nejvíce. Hudebně se tvůrcům povedlo sehnat skvělý soundtrack, který zní v pravou chvíli. Mohu snad říct, jedinou kritickou věc? Ne na Tenkrát v Hollywoodu. Dostal jsem skvělou porci zábavy, která mě nepustila a na konci opět sežvýkala tradickou Tarantinovou akcí. Postavy jsou tak zábavné a sympatické, že jejich příběh hltáte a máte úsměv na tváři. Navíc spolu se skvělou kamerou a střihem Vás film baví a uteče rychle. Já si prostě nemohu pomoci, ale vypustit klasické násilí a věnovat se jenom brutalitě v pár případech mi velmi vyhovuje. Navíc by to nebyl Tarantino, kdyby byla brutalita vypuštěna zcela. Zde je opět podana stylově. Líbí se mi kontrast hlavní dvojice a líbí se mi jak Tarantino nechá postavy výprívět příběh. Takhle to má být. Nechybí zdrogovaný Pitt a DiCaprio s plamenometem. Tohle nemusí být nejlepší Tarantinův film. Přesto je to mistrovské filmové dílo. Já chci víc a tohle je opět film, který se točí jednou za dva tři roky. Díky QT. Možná jsem nepostřehl tvoje camao. Za to jsem si užil naprosto výbornou projekci plnou skvělého hereckého výkonu, báječné hudby, střihu, kamery a výpravy. Tohle je prostě Film. Božsky odhlehčené výpravění z Hollywoodu. Vida, jde to i bez krve. Finále je totiž i tak, naprosto famózní. [Předpremiéra][IMAX] (100 %) (14.08.2019)

Pouze Prozazitmní Komentář: už během sledování a definitivně po dokoukání jsem si byl jistej, že jsem podobný pocity z tak krásný filmařiny a vyprávění v kině dlouho nezažil. asi to bylo umocněno i tím, že jsem v kině seděl se skvělýma lidma, ale v každým z těch zatím pětí dní po kinu o něm přemýšlím a říkám si, jak to bylo super a dávám si jednotlivé scény dohromady a dochází mi nový a nový věci. Myslím, že jsem viděl alespoň pro mne FILM ROKU a navždy bude spojenej s létem 2019. Rozhodně to není jak se píše vděčný film pro většinu, ale mě to sedlo jako sviňa, DiCaprio a Pitt jsou uplně největší borci současnýho Hollywoodu. (21.08.2019)

Moja polovička to presne vystihla - Bolo to ako maturitný program našich žiakov. Človek si to rád pozrie, aj sa s nimi chvíľami zabaví, ale zo všetkých tomu najviac rozumejú a bavia sa hlavne oni sami... za seba pridávam, že to Tarantinovi prajem, ak niekto, tak určite on medzi prvými má nárok na takýto film. Ale honiť si nad tým nedokážem. Zo všetkého najviac ma, okrem extrémne zábavného finále, po rokoch potešil Brad Pitt, ktorému jeho rola sadla takto veľmi naposledy v roku 2000 (a predtým tiež len párkrát)... a ak chcete ešte konkrétnejšiu predstavu, o čom to tentokrát je, čítajte strýčka Verbala... december 2021: Po prečítaní knihy konštatujem, že film môže tak akurát slúžiť ako jej (vydarený) obrazový sprievodca. Čo sa týka práce s postavami, prostredím a odkazmi, tak v tomto filme to Tarantino skrátka nedal. (27.08.2019)

Víc než o cokoliv jiného se jedná o mozaiku, ale zatímco jindy se v závěru osudy všech přítomných protnou a podají ucelený obraz, tady tomu tak úplně není. Tarantino spíš skládá jednotlivé epizody, které vlastně mají spojitost jen v osobách hlavních hrdinů a nijak zvlášť na sebe nenavazují a pokud se dá mluvit o nějakém celku, tak je to náčrt Hollywoodu na konci šedesátých let. A to je právě ta největší pecka, protože je vidět, že Tarantino tuhle dobu miluje, s chutí se v ní rochní a svým neotřelým způsobem vzdává poctu nejedné filmové legendě. Nad tím vším se pak vznáší mrak v podobě Mansona a jeho rodiny, jejichž chvíle musela zákonitě přijít. A bylo to něco. Je sice fakt, že v kontrastu s předešlými dvěma hodinami to bylo jako pěst na oko, ale když to tak vezmu kolem a kolem, tak i to se dá považovat za geniální. Herecky samozřejmě bezchybné a Damien Lewis je tady víc Steve McQueen než sám Steve McQueen. Tahle tarantinovka patří do režisérovy TOP3. 100% (21.11.2019)

90%. Vychutnejte si toto dílo i přes všechna zdánlivá negativa, která o něm uslyšíte. Je totiž veskrze pozitivní oslavou plnou nadšení a euforie, která prostřednictvím cigaret, starých aut, dobové módy, autentické retro výpravy a převratné hudby z poloviny 20. století dokáže vyšťavit z filmových políček víc, než leckterá snaha filmařů o emocionálně natřískanou a společensky odpovědnou reflexi toužící po Oscarovi. Tenkrát v Hollywoodu přesně ví, čím chce být, jeho cíle jsou všechno možné, jen ne závažné a intelektuální, ale v tom, co umí nejlíp, Tarantino obstál znovu na jedničku. http://bit.ly/2ZqrIZH (23.08.2019)

Nevím jak ten Tarantino to dělá, ale je to opět majstrštyk. 162min a já se nenudil ani minutu. Klobouk dolů, pane režisér! Leoš, Brad a Al jsou páni herci. Casting opět podařený na 100%. Výborná kamera a podařený soundtrack. Šel jsem z kina a v duchu jsem se smál, když jsem si vzpomněl na plamenomet, psa, hipíky a Bruce Leeho. (15.08.2019)

Treba mi to vidieť ešte raz. Nečakal som takéhoto Tarantina. Skôr ako o ucelený príbeh ide o kaleidoskop situácií, ktorých úlohou je vtiahnuť nás do sveta a doby a nechať nás nech si užívame dlhé jazdy, prapodivné situácie a odhalené nohy spanilých dievčat. Ústredné duo sprevádza týmto svetom a odhaľuje všetky emócie naznačujúce stratené sny. Je to funkčné a je to zábavné. Finále je prekvapivé a plné nápadov. Zároveň uzatvára pekne vystupňovaný príbeh. Tarantino vie. Zase raz dokázal prísť s niečim o čom treba rozmýšľať a čo bude dozrievať rovnako dobre ako kvalitné víno. DiCaprio a Pitt v najlepších rolách za hodne dlhú dobu. Hudba tradične dobrá. Viva la Bruce Lee. (16.08.2019)

"Kdo kurva seš ??" - "Cliff Booth.." - "Kdo ?? James Wilkes Booth ??" ;) Tak trochu jiný Tarantino, co se jeho tvorby týče, asi zároveň nejméně divácky vstřícný a nejvíce autorsky osobní.. Tenkrát v Hollywoodu platí za melancholické rozjímání, hodně mi to v tomto smyslu asociuje Jackie Brown, plné neočekávaného, přepisují se tak leda divácká očekávání, a těžko jednou projekcí zcela docenitelného.. Nesmírně sofistikovaný biják, který mě znovu přivádí k úvahám nad Tarantinovou prací se samotným hudebním rámováním.. Od Pulp Fiction tu nebyl tak (kon)geniální soundtrack.. (24.08.2019)

Pro mě má tahle vypiplaná pocta filmu a poznávací výlet po dobové továrně na sny jednu zásadní vadu spočívající v absenci jakéhokoli konzistentního děje. Celé je to totiž "jen" jedna velká směsice takřka dokonale zahraných, myriádami nejrůznějších odkazů obdařených, povětšinou vrchovatě zábavných, leč do sebe nepříliš zapadajících, scén a situací, typicky tarantinovský závěr, bohužel, nevyjímaje. 80 % (05.09.2019)

Hodinu a pol si hovorím, že je to nejako dlhá predohra. Nič sa v podstate nedeje. V duchu sa upokojujem, že predsa Tarantino...predsa Pitt, DiCaprio, Margot Robbie...ok kľud, ono sa to rozjede. Pitt potom dorazí na starý filmový ranč za sprievodu Margaret Qualley (určite si pozrite video Kenzo World - The New Fragrance) a konečne začínam mať pocit, že...a zasa nič. Odmeny za trpezlivosť sa dočkáte až niekde 20 minút pred koncom. Kombinácia môj obľúbený režisér, moji najobľúbenejší herci a jedna z mojich najobľúbenejších herečiek splodila najnudnejší film so značkou QT. Je to akýsi falošný dokument zachycujúci ducha doby. Ja som však chcel film. Jediné čo ma naozaj bavilo boli Pittove momenty bez DiCapria. S prehľadom vytvoril veľkého sympaťáka, ktorý je však zároveň prirodzený ranař bez záchvevu pochybností. Všetko nad 3* je podľa mňa úlet, nezaslúžený darček all-stars zoskupeniu. (30.11.2019)

Kolosálne sklamanie a pre mňa najhoršia Tarantinovka. Je to jedna veľká pocta ére jeho mladosti. Prvú pol hodinu som si vychutnával to technicky dokonalé znázornenie doby, vrátane všelijakých rekvizít a odkazov na filmy. Síce som pobral tak prinajlepšom tretinu z nich, ale fungovalo to a mal som pocit, že som sa ocitol v tej dobe a na tom mieste. Lenže potom som už dostal chuť aj na nejakú zápletku a tá sa tentoraz vôbec nedostavila. Väčšinu filmu sledujeme poflakovanie sa dvoch postáv po Hollywoode a to mi proste nestačí, aj keď to sú sympaťáci stvárnení najväčšími súčasnými hviezdami. Vzťah medzi nimi je pekný, ale tiež mohol ísť oveľa viac do hĺbky. No a línia so Sharon Tate a Mansonom je tu tak nejak naviac, aby snáď rozpútala rozruch okolo tohto filmu. Inak si to neviem vysvetliť. Komické gorefestové finále mi pripadalo jak z nejakého trashu Eli Rotha. A trashovo otravné sú aj viaceré dialógy. V tomto ohľade mi to pripomína neznesiteľné kecy z Death Proof. Vyústenie filmu naviac žiadneho fanúšika Tarantina vôbec neprekvapí, takže tie tajnosti okolo neho mi pripadali zbytočné. Od scény detailného kŕmenia psa som vedel, že hafan zohrá vo finále veľkú úlohu a poriadne sa nažerie. Najviac ma mrzí, že to množstvo cameo výstupov je úplne nezaujímavé. Tešil som sa, čo pod Tarantinovou taktovkou predvedie Pacino a prd z toho. Jediné scény, ktoré ma fakt bavili boli tie medzi Boothom a neskutočne sexy Pussycat. Ale nakoniec sa aj z nej vykľula vymletá hipisácka pizda. Takže nemám najmenší dôvod si tento film pustiť znova a dúfam, že posledný Tarantinov film mi sadne do vkusu, aby tá jeho rozlúčka stála za to. 4/10. (01.12.2019)

Nezapomenutelný Pitt v jinak víceméně zapomenutelné filmové litanii. (04.12.2019)

Filmoví fandové americkejch seriálů šedesátek u toho jistě slintají nostalgicky blahem, jakmile se ve filmu objeví zmínka o nějakém filmovém dílku. Hezké barevné retro svérázným způsobem naroubované na reálné osobnosti a skutečné životní příběhy v Hollywoodu. Jen mi to připadalo čím dál víc utahanější, nikam se nespěchá a v podstatě nic moc se neděje a když došlo na extra napínavou až hororovou odbočku zdánlivě zbytečnou a bez dalšího významu, tak z toho nakonec rejža pěkně vybruslil. Když děj doputuje k závěru, ukáže Tarantino svou drsnou stránku ve famózně divokém "baletu". Celková kostra filmu mi připomínala Osm hrozných, kde se téměř celý film nic moc neděje, hlavně se jen konverzuje a pak bouchnou saze. Herecky, atmosférou ani režisérsky není filmu co vytknout, to je na výbornou. Přestože jsem měl jakési podezření či tušení, k jaké události film bude, dle zúčastněných reálných postav, směřovat (o filmu jsem si předem nečetl prakticky vůbec nic, jen že ho sláva a spousty ocenění snad neminou) na první shlédnutí jsem z toho odvařenej nebyl. Úplné detaily o historických událostech v oněch časech jsem si přečetl až dodatečně, čili některé scény se mi objevily v novém světle, tak si film přímo říká o druhé shlédnutí. 70% (viděl jsem: 1x cz) (08.02.2020)

Český titul srozumitelně odkazuje k Tenkrát na západě a Tenkrát v Americe, z překladu ovšem vymizela rovina příběhu jako pohádky, kterou v původním titulu značí tři tečky. Název ironicky (a pro děj důležitě) odkazuje k domněnce, že se filmy vyprodukované v městě andělů řídí kouzelnou logikou a směřují ke šťastnému konci. Tarantino skvěle chápe, proč byl rok 1969 pro Hollywood tak důležitý. Studia se začala přiklánět k novým tématům a produkčním praktikám, které do té doby charakterizovaly spíše nezávislou nebo béčkovou produkci. Tarantino do vyprávění znale zapojuje kulturní underground, runaway produkce a spaghetti westerny, dobový status americké televize a rádia i příchod evropských artových režisérů. Stěží znovu zažijeme dobu, kdy je hollywoodské studio schopné financovat tak nevázaný art, jakým byl The Last Movie Dennise Hoppera, na jehož jméno snímek také odkazuje. Režisér s vědomím všech těchto faktorů vytváří v Tenkrát v Hollywoodu působivý svět, jenž má podobu obrovského popkulturního multimédia. _____ Podstatné také je, že ačkoli je středobodem vyprávění snaha dvou „kovbojů“ zachovat si důstojnost pod tlakem nemilosrdného šoubyznysu, postupně ji překrývá obecnější komentář k zániku hollywoodských symbolů. Z tohoto důvodu má Tateová málo dialogů a minimálně zasahuje do průběhu událostí. Závěrečné pointě slouží jako symbolické zhmotnění neodlučitelného aspektu velkého Hollywoodu. Zdá se, že pro Tarantina je kinematografie možné léčebné tonikum, skrze které si můžeme, stručně řečeno, pozměnit fakta a uchovat si trochu pohádkové nevinnosti. Režisérova revize konce 2. světové války z Hanebných panchartů byla přitom navržena s jiným účelem, a to jako černohumorná vendeta a variace propagandistických filmů. _____ Kritika, že Tarantino nerespektuje historii, nebo že jí film jen ze své podstaty něco dluží, vyžaduje hodně přezíravosti. Závěr může uspokojit nebo pobouřit jako hříčka, rouhačská exploatace nebo akční vyvrcholení, nečekanou procítěnost a hořkost mu ale dodává až vědomí skutečných událostí. Jejich pravdivost film neodmítá a dějiny nemění, nešťastné události naopak podtrhuje za zvuků melancholického motivu z filmu Život a doba soudce Roye Beana. Dojemnější, extatičtější a baladičtější finále jsem v Tarantinově filmografii neviděl. (04.09.2019)

"Příběhově slabší sebevykrádající Tarantinovka s abnormálním množstvím easter eggů a foot fetishe, kterou zachraňují mimořádné herecké výkony tria Al Pacino – Pitt – DiCaprio (v uvedeném pořadí)." 🙂 ❗SPOILER Top scény: Bruce Lee, natáčení westernu, finální battle. Worst scény: Sharon v kině, Spahnův ranč – logika postav.❗ (16.08.2019)

Neviem, či si tento film užijú aj ľudia, ktorí nie sú aspoň sčasti takými filmovými fanatikmi ako je Quentin. Pre nich môžu byť úvodné dve hodiny trošku nuda plná neznámych ľudí z oblasti filmu a užijú si až ten typický tarantinovský záver. Bežnému divákovi môžu niečo hovoriť mená ako Polanski a Steve McQueen, no to je asi tak všetko. Osud Sharon Tate v našich končinách asi nie je až tak všeobecne známy, takže ju, ani spojitosť s bandou hippies, ktorú vedie istý Charlie, asi veľa ľudí nepochopí. Takisto asi veľa ľudí nespozná Brucea Lee, lebo už keď zaujal postoj spojený s typickým zvukovým efektom, tak sa smialo celé kino a zrejme ho pokladalo len za nejakého bezvýznamného chvastajúceho sa babráka, ktorého nakope aj stará babka. Dopomohol k tomu aj Tarantino, ktorý ho tu dosť zhodil, na to, že vyrastal na kung-fu mlátičkách. Už vôbec nebude mať bežný divák poňatie, kto to boli John Sturges, Sergio Corbucci, Sam Wanamaker a iné spomínané mená. Zopár mien a názvov filmov ani mne nič nehovorilo, no väčšina z nich preto, že neboli reálne. Quentin perfektne mystifikuje, že človek stráca prehľad, čo je pravda a čo jeho výmysel, ale všetky tie filmové plagáty a vysvietené nápisy ma dokonale vtiahli do reálnej atmosféry Hollywoodu konca 60-tych rokov. Až tak, že ma ten záver totálne odfajčil, pritom čo iné by sa dalo od Tarantina čakať? Proste som takéto vyvrcholenie nečakal a preto som si ho ani adekvátne neužil. Ale za to, že som sa nechal nachytať, si môžem sám a nebudem za to strhávať hviezdičku na ďalšom dokonalom počine maniaka z videopožičovne. Aj keď pár scén by sa našlo, bez ktorých sa film obišiel. (21.08.2019)

Quentin Tarantino je mistrem budování napětí a jeho eskalace prostřednictvím precizně propracovaných dialogů. Vzpomeňte například na scénu z hospody v Hanebných panchartech, nákup "negra" v Djangovi či rozpravy v závěrečné třetině Hateful 8. Těšil jsem se, že podobné drama mi nabídne i Quentinův devátý film a zklamaně konstatuji, že napínavou, na dialogu postavenou scénu pamatuji pouze jednu (Cliff na ranči) a to je sakra málo. Jasně, film měl i vtipné momenty, byl dobře natočený, herci skvěle zahráli, ale byl tak trochu o ničem. Forma bez obsahu. Tohle není Tarantino, na kterého chci chodit do kina. (30.08.2019)