Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (299)

plagát

Počatie (2024) 

Pekelné rošambo Sydney Sweeney na území domu Páně, kde políbí prsten kardinála Franca, čímž následně vtáhne diváka do spleti absurdních událostí v ženské monasterii na italském venkově. Režisér Michael Mohan si natočil eRkový psychologicky duchovní horor s giallo prvky, stojící výhradně na jedině postavě, kterou je řádová sestra Cecilia. Této role se zhostila charismatická Sydney Sweeney, jejíž výkon je jedním z mála pozitiv snímku, druhým je práce kameramanky Elishy Christian, které se daří vhodným záběrováním navodit tu správnou úzkostnou atmosféru. To je však z výčtu kladů vše. Scénář bohužel nedokáže odpovědět na základní otázky, které si sám v úvodu položí, nedokáže pracovat ani s budováním postav, čímž by měl divák snazší cestu vytvořit si k nim emoční vazbu. Snímku se bohužel nedaří ani udržet temnou atmosféru po celou dobu stopáže a je prošpikován řadou scén, při nichž je divák pouze malý krůček od totálního výtlemu, který však do vážnosti příběhu absolutně nezapadá. Neposkvrněná bude zcela jistě za svou závěrečnou scénu jedním z hlavních aspirantů na vítězství při udílení Zlatých malin v jeho 45. ročníku. Dvě hvězdy. 😕 (19.03.2024)

plagát

Irské přání (2024) 

Irská romantická pohádka o návratu Lindsay Lohan do druhé herecké ligy a nalezení pravé lásky v zemi Leprikónů, zlatavého moku a pokladu na konci duhy. Tak by se dal stručně charakterizovat druhý celovečerní snímek režisérky, Janeen Damian, která stejně jako před dvěma lety ve Vánocích na spadnutí, obsadila titulní ženskou roli Hollywoodem dlouho opomíjenou Lindsay Lohan. Ani napodruhé se však žádný významnější úspěch nekoná. Důvodem je totálně mizerný, prvoplánový scénář, který neuspokojí ani silně průměrného konzumenta televizního obsahu. Zvednout bídný dojem z Irského přání nepomáhá ani skriptka, Renee Burke, která zřejmě neměla při natáčení úplně svůj den a konzistenci na sebe navazujících záběrů tak nehledejte. Z deště tu vchází hlavní protagonisté do budov v suchém triku, a to na důvěryhodnosti příběhu opravdu nepřidá. To co lze na snímku pochválit jsou bezesporu nádherné irské scenérie – Lough Tay i Moherské útesy byly opravdu precizní volbou při volbě lokací natáčení. To stejné platí i o hlavním mužském protagonistovi, Edu Speleersovi, který zde působí velmi charismaticky a umím si ho v budoucnu představit v nějaké Á-čkové americké romanci. Irské přání je obyčejnou žánrovkou s naprosto plochým dějem, které se doporučuji vyhnout a zvolit z obdobného prostředí třeba Přestupný rok s Amy Adams v hlavní roli. Dvě hvězdy. 😕 (15.03.2024)

plagát

Oscar 2024 (2024) (relácia) 

Jedno z nejuvolněnějších a nejzábavnějších předávání Oscarů za poslední dekádu, a to i přes skutečnost, že všechny kategorie opanovali papíroví favorité či spolufavorité. Největši pozornost večera strhl hlavní zvířecí hrdina snímku Anatomie pádu, pejsek Messi, pro něhož byla vyhrazena vlastní sedačka, na které vydržel počas celého tříhodinového ceremoniálu. Další hvězdou večera byl Ryan Gosling, který strhl všechny hollywoodské stár při písničce I´m just Ken a nervozita v sále tak před udílením hlavních čtyř kategorií nádherně opadla. Zazářilo též duo Dvojčat, Arnold Schwarzenegger - Danny DeVito, které vyjma zmíněného filmu pojí i záporné postavy v Batman snímcích, v nichž účinkoval Michael Keaton. Stejně tak zazářil i vysvalený a především zcela nahý John Cena při vyhlašování kategorie nejlepší kostýmy. Nechyběla ani pocta kaskadérům, potažmo self-promo snímku Kaskadér od dua Blunt - Gosling či tradiční popíchnutí hlavního moderátora večera, Jimmyho Kimmela, na adresu Matta Damona. Slzy dojetí poté na tváři všech přítomných vedle děkovné reči Da'Vine Joy Randolph, vyvolala i doslova nebesky zpracovaná sekce "In memoriam" za zpěvu písně Time to Say Goodbye od Andrea Bocelliho a jeho syna Mattea, jenž na nový level posunul po producentské stránce Hans Zimmer. Suma sumárum, Oscaři ukázali celému světu svou impozantnost i důležitost při předávání hlavních poselství a po X letech se mezi diváky konečně nebude řešit téma černé a bílé. Zasloužená plná bodová palba.👌 (11.03.2024)

plagát

A máme, čo sme chceli (2023) 

A máme, co jsme chtěli je slovensko-kanadské koprodukční dramedy, poukazující na problematiku členství jedince v StB a následném dopadu na jeho rodinu. Snímek kombinuje vážné téma s rozdělením Československa na dva samostatné státy, na jehož klidný proces pohlíží ostatní státy světa v šoku a dávají nás za inspiraci. Originální téma, které se vyjma dobových záběrů, odehrává pouze na dvou lokacích, čímž z poslední doby svým dramatickým konfrontačním stylem "face to face" značně připomíná snímky typu Známí, neznámí či Vlastníci, si krade pro sebe naprosto okouzlující, charismatická a všechny ostatní herce zastiňující Rachel Kramer s americko-kanadskými kořeny v roli Charlie McKenzie. Už jen z důvodu vidět první celovečerák této vycházející filmové celosvětové hvězdy, doporučuji zajít na film Michala Kunese Kováče do kina, kde Vás svým výkonem doslova uhrane. Tři hvězdy. 🙂 (07.03.2024)

plagát

Něco jako závěť (2023) 

Snímek Stephena Vuillemina upozorňuje diváka nad nebezpečím promrhání života, nad povrchnostmi lidství, nad nezdravým materialismem a řadou dalších ve společnosti rezonujících témat. To činí skrze velmi podivuhodný životní příběh mladé dívky (Naomi Christie). Silné téma bohužel ve mě v kombinaci s použitou animací nezarezonovalo a nechalo mě vůči hlavní protagonistce i ústřední myšlence díla chladým. Dvě hvězdy. 😕 (02.03.2024)

plagát

Malý zázrak (2023) 

Animovaná stop motion dramedy, která má svým zasazením a tématem velice blízko ke Kaufmanově Anomalise. Oproti ní je však v Zázraku použitá technika animace atraktivnější a pro oka diváka snesitelnější. Tři hvězdy. 🙂 (02.03.2024)

plagát

Oyu (2023) 

Oyu je emočně strhující, niterný, meditativní, melancholický masterpiece, který svou velmi jemnou strukturou vyprávění naprosto vybočuje z běžné filmové produkce. Svým pozvolným tempem a spiritualitou má velmi blízko k Hamagučiho Drive My Car. V porovnání s ním však v Hiraiově díle každá jedna scéna, každá jedna píseň, každý jeden pohled, hraje zásadní význam, a pokud by byť jedno z toho chybělo nebo naopak přebývalo, diváka by to tolik nezasáhlo. Oyu se právem řadí k jednomu z nejlépe vyprávěných snímků, které kdy spatřily světlo světa, a jež jsem měl možnost vidět. Hodnocení je za mě absolutní strop. Plná palba a velké doporučení všem. Oyu je mj. naprosto zaslouženým vítězem 18. ročníku filmového festivalu Pragueshorts, kde soupeřil s takovými fláky, jakými jsou Electra či Curiosa. O vítězi rozhodovala odborná porota ve složení Eliška Křenková, Barbora Mudrová a Dylan Holmes Williams. 💯 (02.03.2024)

plagát

Plody srdce (2022) 

Kim Allamand natočil mozaiku romantických vztahů, která pojednává o nejrůznějších formách lásky, způsobech seznámení napříč pohlavími a představuje divákovi jednotlivé momenty z života několika málo přátel, párů a cizinců. K látce se tvůrce staví velmi civilně a nenásilně. ❗SPOILER Top moment filmu přichází ve chvíli, kdy se muži při rande ozvou ze seznamovací společnosti, že mu skrze aplikaci nalezli percentuálně vyšší shodu, než u současné partnerky. ❗Velmi originálně pojatý přístup k lásce. Tři hvězdy. 🙂 (01.03.2024)

plagát

Turistky (2022) 

Turistky Enriqua Bulea jsou megazábavnou podívanou, která s naprostou grácií, elegancí, nadhledem a velmi přesně uchovává vjemy, vycházející z naprosté absurdity několikadenních hromadných poznávacích zájezdů. Tenhle film se Vám doslova zaryje do morku kostí, poněvadž valná většina z nás si některou z jeho částí sama prožila a Turistky Vám ji opětovně oživí. Velká škoda, že v závěru snímku lehce dochází dech, protože tohle mělo velmi blízko k pětihvězdě. Tvary z ručníku na posteli byly totální granát 💕. Čtyři hvězdy. 👍 (01.03.2024)

plagát

Bogotá Story (2023) 

Kickstarterové drama kolumbijsko-amerického režiséra Estebana Pedraze, který se ve svém krátkometrážním dramatu věnuje nejen problematice ve své domovině na počátku devadesátých let, ale též problematice, které v dnešní době čelí ambiciózní matky. Pokud tedy nesdílí život s partnerem, který by je byl schopen podpořit. Divák se ve snímku dokáže velice snadno ztotožnit s některou ze stran (žena x muž) a zaujmout vlastní stanovisko. Právě to činí Bogotá Story velmi atraktivní, k nejemotivnějším částem snímku patří momenty, při nichž dochází u hlavní představitelky k vnitřnímu rozkolu mezi závazky vůči vlastní rodině a závazky vůči sobě samé. Čtyři hvězdy. 👍 (01.03.2024)