oLí

Tak tady to hodnocení 88% a 15x 5* a zbytek 4* v úvodu fakt nechápu. Dost jsem se těšil a díky Nakadaiovi čekal jeden z nejlepších dílů, ale nemohu dát více než 3*. Tacuja Nakadai tu nemá téměř žádný prostor ( a to má za sebou "čerstvě" své nejlepší samurajské filmy - Sword of Doom či Harakiri! výborné Kiru a nebo Vzpouru. Tady nedostal téměř píď prostoru, jen poulí očima, řekne tak 6 vět a pak se nechá dost suše zabít v téměř podprůměrně natočeném souboji, tvl, fakt ?! Celé to není "Zatoichiovské" což nebyl ani předešlý Okamotův díl s Mifunem, který se taky v sérii vyjímal, ale byl o mnoho lepší... Hudba na prd, bitka v lázních hrozná, vedlejší postavy vyloženě otravné... Každopádně pod 3* jít nelze, pořád to má svoje, Masajuki Mori byl fakt hajzlovskej záporák, ale doufám, že v posledních pěti dílech se dočkám návratu k tomu pravému Zatoichimu. 6/10

V náladě, stopáži (!) a celém ději výrazně jiný díl než všechny předchozí, Zatoichi v průběhu filmu jako téměř vedlejší postava ( kterou ale není, úvod i závěr patří vyloženě jemu ). Pro mě první Zatoichi za 5* a i přesto doufám, že zbylých 6 dílů půjde zpět ke kořenům série. 5* však nutných, 4 by byly málo, protože - 1) Kihači Okamoto 2) Toshiro Mifune 3) Akira Ifukube a Ajako Wakao 4) Senšššeeeeeiiiiii. 9/10 Brutal díl.

Bezpochyb jeden z nejlepších vězeňských filmů, jaký jsem kdy viděl. Gulag hadr, Japončíci se s tím rozhodně nesrali. Drsný jak sviň, od začátku vtahující a nepříjemnou tísnivou zlou atmosféru navozující - výborná hudba, kamera, herci.. Nakadai zde řekl bych až zbytečný, ale i tak výborný - jen měl dle mne až přiliš úzké mantinely hraní ( jaký rozdíl oproti jeho dva roky staré spolupráci s Gošou z gangsterské fresky Kirjúin Hanako no šógai, kde byl jak utržený ze řetězu ). Na dekapitaci se tu příliš dlouho nečeká a dojde i na medvídka. Bezútěšný, tvrdý, Japonský.. mrazivý a přesto ne chladný. 9/10

Vizuální lahůdka se spoustou naprosto fantastických záběrů a krásnou Ajako Wakao. I když jsem se ani chvíli nenudil ( tempo není kdoví jaké, ale odsejpá to ) tak mě to příběhově a postavami nedostalo - bylo mi s ubývající stopáží čím dál více jedno, co se s nimi bude dít a jak to nakonec dopadne, i když bylo předem jasné, že pro slunce v tomhle příběhu místa není. I tak nadprůměrná filmařina, co si v pohodě těch 6.5-7/10 zaslouží - protože nabídne divákovi něco, co rozhodně za jeho pozornost stojí, je nevšední a je poznat, že za filmem stojí velmi talentovaní tvůrci, cosi pro mě zásadního mi tu ale pro 4* chybělo.

Achjo, já už nevím, co psát, abych se neopakoval... Při nakoukávání Japonských historických samurai filmů asi v poslední době vyzobávám to nejlepší, co jen lze, nebo nevím... a nestačím se divit, je to krásný a cítím z filmu zase tu radost, poznávám něco novýho ( i když už jsem byl Kurosawou i jinými dříve políben ) a zažívám krásný filmový okamžiky, radost z filmu a hlavně emoce, prožitky a zamyšlení a to tyhle Japonský filmy prostě servírujou. Nevěděl jsem, o čem Kagemuša je, jen že má tři hodiny ( pro mě noproblemo - baví li mne to )... ale tohle. Já jsem se ani nemohl otočit zády, když jsem se šel vyčůrat nebo napít a šel ke klávesnici zmáčknout mezerník na stopku, musel jsem se stále dívat, co se ve filmu děje, nemohl jsem si nechat ujít ani pět vteřin, protože kdejaký pohled, neverbální interakce mezi hrdinama by mi unikla a já bych pak už nevěděl, prostě jsem od toho nemohl odtrhnout oči... za celých 180 minut, stačí ? Vizuálně nádherné, možná by někdo očekával více bitevních scén, ale o tom tenhle film vůbec není, vůbec.. je to nádhera, nechte se unášet.. vyprávěním, herci, hudbou.. finální pasáž je strašná, půl hodinu před koncem jsem si říkal, jak to spěje k hezkému konci, holt osud byl jiný a o tom tento film je, o osudu, a o osudu Šingena Takedy a jeho rodu, Tacuja Nakadai, píšu to počtvrtý, je zase jinej - nepoznal bych ho, to je herec, jeden z nejlepších, co jsem prostě kdy viděl... ten konec za znění skladby Finale Shinichirô Ikebeho  je něco nepospatelného. 9/10

Co k tomu říct, opět brilantní snímek z historie Japonska, opět úplně jiný než ostatní a opět nemám slov, jak na mne zapůsobil. Nejde jen o tu zde naprosto špičkovou filmařinu, přenesení do historického Japonska období Edo, herecké výkony (Nakadai... opět dokonalý, to jeho herectví vůbec nechápu, je v každé roli úplně jiný a tady si to zase dává neuvěřitelným způsobem, to je prostě herectví na té nejvyšší možné světové špicce a dost možná a bez nadsázky byl jedním z nejlepších herců celého světa své doby), pak ty dialogy a hustou atmosféru, ale také o to, jaké emoce vyvolal a zamyšlení zanechal. Prostřední část o rodině je strašně nepříjemná, opravdová a aktuální dnes i zítra... Stejně tak společenské poměry a ukázka pokrytectví Domu Iyi se nese naší historií od pradávna a není tomu jinak ani dnes. Pokud dostanu špičkovej filmovej zážitek co do řekněme zábavy, ze kterýho mám radost ale zároveň ve mě vyvolá silné emoce hluboko uvnitř - protože je v něm kus pravdy/opravdovosti a ještě mě příjměje k různým zamyšlením, tak víc mi snad film ani dát nemůže... a tohle snad nikdy nezestárne - na to, že má snímek již 62 let nepůsobí vůbec v ničem zastarale. Jo a dobře s nima vyje*al. 10/10

Ďábel Tacuja Nakadai v naprosto nekompromisním, nemilosrdným, zlém a precizním samurajském filmu s vynikajicí kamerou, perfektní hudbou, krvavými, přehlednými a uvěřitelnými souboji a se super scénou Tošira Mifuneho při sněžném večeru ( ty pohledy Nakadaie - brutal ). Temné, žádnej nadhled či odlehčení... Hodně, hodně, fakt hodně těžká kvalita. 10/10 ( Perfektní zamyšlení zde - https://www.youtube.com/watch?v=BsWFjCGlGek&ab_channel=BushidoBlues )

Cejtím se ohromen, dojat a nadšen - ve všech těchto třech emocích v naprosto plné možné míře a to díky filmu - tomu pro mne nejlepšímu médiu, pohyblivým obrázkům, kterých vznik se datuje na konec 19. století a od svých počátků od bratrů Lumièrů ušly až do 21. století dlouhou cestu. Proč je pro mě Gojira -1.0 nejlepším filmem za posledních minimálně deset let ? Protože je z něj cejtit naprostá láska ke kinematografii a látce - tak velká, oddaná a v kombinaci naprosté profesionality a tvůrčího umu - Takaši Jamazaki tu odvedl takovou práci režiséra, scénáristy a supervizora vizualních efektů, že by se o ní mohlo Hollywoodu jen zdát. Co jsem četl, má tenhle snímek budget 15 mil. USD, což je méně, než měl náš Petr Jákl na Žižku (!). Je to znát - film obsahuje pouze 4 velké akční scény na poli 2 hodin, kdy se Godzilla objeví, ale pokaždé, pokaždé je to naprosto fenomenální, už u první - kterou divák vůbec nečeká, se tají dech - já byl naprosto v šoku, jak to bylo živý a jak to na mě zapůsobilo a každá ze 4 scén s Gojirou má něco, každá scéna je do puntíku vypiplaná a má svůj důvod, je to naprostej námrd, co vám urve koule, kino burácí, nedejcháte a nepřejete si tam s hrdiny ani trochu bejt, Godzilla budí strašnej repsekt a v tom všem se odkazuje na původ tohoto legendárního monstra, zlatý fond, výkladní pokladnici a na jeden z nejslavnějších odkazů Japonského filmu. U první scény s Godzillou jsem zapoměl dýchat, druhá na moři vrcholící likvidací křizníku - au ! Prostě King of the Monsters! Destrukce Ginzy jako za starejch časů a poté finální akce na moři, kdy se při honu na Godzillu rozjede klasické hudební Godzilla Theme - to jsem začal regulérně brečet, jaké emoce ve mne dokáže film vyvolat - svým tématem látky - ne tím, že by režisér ždímal emoce z toho, co se děje lidským postavám - o tom jsem se mimochodem ani nezmínil - ta témata jsou naprosto regulérně nosná a tvoří většinu příběhu a šlape to, dramatická linka - prohrou druhé světové války naprosto zdecimované Japonsko, lidé na kolenou přežívající na čemkoli, co lze udělat z rýže a samotné vyvrcholení jejich osudů v kombinaci s nekompromisním monster movie za 15 mil. dolarů je prostě naprostej majstrštyk. Nevím, jak bych si to užil, kdybych teď poslední měsíce neměl období nakoukávání Kaiju filmů od TOHO, určitě by mě to tak nedostalo, ale věřím, že tohle se bude líbit i těm, kdo jsou Japonským Godzilla universem nepolíbení, pro mě se jedná o naprostej klenot, zjevení a prostě jeden z nejlepších filmů, jaký jsem za posledních deset let viděl. Děkuju ! 10/10

Velká petelice! Skvěle vtahujicí hned od začátku, perfektní animace i hudba, postavy, akce, brutální styl všeho... Říkal jsem si, že tohle je přesně ten typ filmu, kde nejde jít pod pět - protože absolutně nenudí s kombinací toho, že v něm šlape i vše ostatní, pak přišla dejme tomu trošku slabší a pomalejší třetí čtvrtina, ale to asi jen pro to, aby si člověk oddechl před dechberoucím finále, při kterém jsem si s úsměvem na tváři říkal "hm, tak jo" vědom toho, že tohle si proště plný hodnocení bezpochyb zaslouží. Jízda za 9/10

Nejlepší, nejvymazlenější, divácky možná nejpřístupnější a přitom všem dokupy znovu - nejlepší Tarantinův film, kterým sám Mistr postavil laťku tak vysokou, že už ji nikdy sám nepřekoná. Už tehdy v kině 2012 to byla velkolepá podívaná a je jí i při každé domácí projekci či jen projíždění scén a OSTu na YT. Tenhle film je naprosto geniální, esence čiré Tarantinovské lásky k filmům a něčeho, co nikdo jiný krom něho prostě nemá. Ten film baví i ty, koho Tarantino nebaví a přitom to není hloupej mainstream. Tvl, už ty titulky, pak herci - Foxx spolu s Rayem v životní roli, Waltz, DiCaprio i ostatní přičuramedáni, pečlivě vybraný soundtrack, tuna scén z celých tří hodin hodná zapamatování....Vtipné, westernové,romantické, postavami i dějově a stylizací s hudbou a emocemi nabité, naprosto mistrovské dílo a jeden z nejlepších filmů všech dob, dokonalý Tarantinův pomník, je to po jedenácti letech ještě lepší než tehdy při premiéře. K tomu si přičtěte tunu odkazů, na které narazíte až poté, co uvídíte 200+ westernů napříč světěm a dobou. Tohle je láska ke kinematografii a dárek divákům, takhle to má kurva vypadat, 10/10 a TOPka naprostá.