Kult hákového kríža

Derek Vinyard není zaníceným rasistou proto, aby si krátil nudu vypalováním obchodů nebílých majitelů, ale z důvodu smrti svého otce rukou černého distributora drog. Z těchto pohnutek se vydal na pomoc bílé Americe propagací fašistických myšlenek. Možná by tuto ideologii hlásal i dál, ale tmavým bratrů se zachtělo projížďky v jeho voze a z Dereka se po oprávněné ochraně svého majetku stal vrah. Tři roky v base mu pak jasně ukázaly, že černobílé vidění světa je trochu zavádějící, protože i černoch nad ním může držet ochrannou ruku, když mu bílý penis sviští mezi sevřenými půlkami. (19.10.2009)

90% - Famózní Edward Norton vévodí neuvěřitelnému filmu, který na mě udělal obrovský dojem svou otevřeností a přímým pohledem na věc. A ten konec!!! No prostě zážitek... (08.01.2008)

POVINNĚ PROMÍTAT VE ŠKOLÁCH. Kult hákového kříže (1998) aneb i holé palici můžou narůst vlasy. Jasně, je to do jisté míry korektní a (možná) naivní, ale přesně tohle já chci vidět v případu skinů a těch jejich žvástů. Grázlové existují ve všech odstínech kůže - k tomuhle tak jasnýmu a primitivnímu prohlášení ale vede většinou dlouhá cesta plná omylů a nezřídka i konvertování na úplně opačnou stranu barikády. Norton s Furlongem 100% přesvědčiví, Ethan Suplee je jeden z nejodpornějších týpků, co jsem ve filmu kdy viděl. Příběh dobře vedený tak, že vám to všechno lehce dojde. Druhá půlka už je z většiny pro někoho naivní, ale já jsem naivní, chci být naivní, chci věřit, že člověk se fakt může obrátit. A proč by se nemohl obrátit tak inteligentní člověk jako Derek? Já mu jeho proměnu věřím. "Zlepšily tvé činy nějak tvůj život?" Není to film, který by byl bezchybný, ale v mém úhlu pohledu je naprosto zásadní, dobře natočený a s jasným jednoznačným poselstvím, že to pochopí i volič Dělnické strany. A věřím, že vám všem se jako mně zvedal žaludek při poslouchání těch neonacistických keců. Spousta lidí vytýká druhé půlce korektnost a beránčí povahu. Ale o to právě jde. Režisér nám nechtěl předložit jeden konkrétní příběh holohlavého grázla, ale poselství. Pokud to lidi nepochopili, tak vidí sladkou limonádu, ale to je jejich chyba. (15.09.2008)

Zajímavý způsob vyprávění, pečlivě vybraní herci. Co mě nejvíc dostalo, bylo použití černobílé kamery ve vyprávění o Derekově (Edward Norton) minulosti, záznam jeho znásilnění ve sprše pak podáno syrově a bez příkras. Na druhou stranu je tady plochý scénář s jednorozměrněnými postavami a celkové morální vyznání je otravné. Krom toho Edward Norton do práce Tonymu Kayovi kecal natolik, že Tony od Kultu hákového kříže nic nenatočil. (14.06.2009)

Dokonalý film, originální příběh a perfektní závěr... 10/10 = 100% (03.09.2011)

Nesmírně silný zážitek. Příběh mne do sebe beze zbytku vtáhnul. Po celou dobu jsem měl pocit naprosté autenticity a pravdivosti, nezakopl jsem na jediném místě o nějakou banálnost nebo povrchnost a konec přišel jako závěrečný direkt. (22.05.2011)

Rozhodne záležitosť, ktorá nie je preceňovaná. Ak niektorý film vidíte viac ako 15 -krát a stále sa vám zdá neskutočne dojímavý, myslím, že zaslúži aj patričný komentár. American History X nepojednáva o jednom z radových neonacistov. Pojednáva o pravej ruke šéfa "bielej literatúry" v danej oblasti a pravdepodobne aj v ďalších ostatných. Derek však nie je len nejaký vygumovaný mozog vyhľadávajúci násilie. Všetkým čím prešiel, čím sa stal, má svoje dôvody. Budete s ním cítiť, chvíľu i preklínať. Raz si poviete "preč s neonacistami!" a ku koncu "zasraný neger". Z toho dôvodu si nemyslím, že sa nás film snaží nejako opantať a presviedčať. Predkladá súčasný (do budúcna neznámy) stav Ameriky a jeden z ich problémov. Vždy sa nájdu hovädá (s prepáčením), ale aj inteligentní ľudia. Silný zážitok, na ktorý sa len tak nezabúda. "Nenávisť je zbytočná záťaž". "Život je príliš krátky, aby sme si ho týmto ničili". __ (Jeden z najlepších soundtrackov aký som mal kedy možnosť počuť. A viete čo? Možno i ten najlepší. Soundtrack, pri ktorom VŽDY a ZAKAŽDÝM dokážem vyburcovať svoje emócie až k plaču.) (28.04.2010)

Precizně zvládnuté drama. Tam kde jsem se měl bát jsem se bál, kde jsem měl být znechucen, tam jsem opravdu byl. Možná životní výkon Edwarda Nortona, jenž je ze začátku děsivým náckem a ke konci vpodstatě rozumným a starostlivým mužem. Jen je škoda že to procitnutí a napravení nácků nebývá v praxi zas tak časté. American History také překvapí svým temným koncem s absencí happyendu. (11.11.2006)

Konec chapcovy eseje je vzhledem k jeho konci jako pěst na oko. (28.11.2009)

Tento film má len jednu väčšiu chybu a síce nereálnosť chovania sa hlavnej postavy. Našťastie to moc neovplyvňuje ústrednú myšlienku o tom, že niekedy je už neskoro na prevrátenie kabáta. Tiež to, že filozofia rasizmu a utopický sen o multi-kulti spoločnosti je do veľkej miery o individualizme. Môžete mať tie najlepšie úmysly, môžete každému bez rozdielu otvoriť svoje srdce, ale aj tak sa obyčajne vyskytne niekto, kto vám nepríjemným spôsobom pripomenie čo si o vás myslí a kde je vaše miesto. Stačí len jeden, ale rozvráti mnohých. Radikálny postoj láka aj radikálnu reakciu. 75/100 (17.09.2015)

Povrchní a až stupidně jednoduchý příběh o zapáleném neonacistovi který se dostane do lochu a tam se z něj jako mávnutím kouzelného proutku stane zapřísáhlý bojovník proti rasismu. Uvěřitelnost jeho konání je někde na bodu mrazu a nic s tím nenadělá ani jeho představitel Edward Norton, proti scénáři ve kterém k totálním změnám přesvědčení stačí trocha mentorování totiž nemá šanci vůbec nic. (27.02.2007)

Poselství snímku je jistě chvályhodné, ale příchuť moralínu, která na něm ulpívá, všechno otrávila. Vypočítanosti a předvídatelnosti tu bylo věru mnoho, až k směšnosti. Výsledkem je průměrný výchovný film pro střední školy na téma "proč nebýt nacistou". Ale i na gymnáziu by si takové humanistické kazatelství možná od mnohých vysloužilo spíš úšklebek než pochopení. (19.05.2006)

My eyes have seen the glory of the tramplin at the zoo, We washed ourselves in niggers blood and all the mongrals too, We're taking out the zog machine jew by jew by jew, The white man marches on. (15.07.2007)

Film o nenávisti, lehké zmanipulovatelnosti a vidění spravedlnosti v použití násilí. I když 100% rasismus, xenofobie a v podstatě fašismus, nebo-li nekontrolovatelný pocit vlastenectví vznikl v Americe, hrdinové tohoto snímku se zaštiťují symboly nacistického Německa. Pohled na to, že v Americe logicky nemají ani ponětí o co nacistům šlo. Zázračná náprava zvráceného myšlení příjde až ve chvíli, kdy tvoji nepřátelé tebou začnou opovrhovat. (20.10.2011)

Velmi dobrý film, některé momenty v něm jsou hodně silné (v podstatě všechny scény se zpomalenou kamerou). Osobně se však k němu stavím dosti rozporuplně, protože mi v něm celá řada věcí nesedí. Černobílá kamera v retrospektivních scénách mi přijde zbytečná, normální člověk snad dokáže odlišit dvě časové roviny, aniž by k tomu potřeboval podobnou vizuální berličku. Kdyby to bylo jen u pár scén, neřeknu, ale zde je černobílá možná dobrá polovina celého filmu, což na mě nepůsobí dobře. Dále mi moc nesedne obsazení, Edwarda Nortona moc nemusím, a jeho postava mi byla extrémně nesympatická. Vůbec je s podivem, že dvounásobný chladnokrevný vrah dostane pouhé tři roky (!) - scénu se zavražděním černošského zloděje, zakouslého do obrubníku, nedostanu už nikdy z hlavy, jak mnou otřásla i při druhém zhlédnutí. Mám pak věřit, že takové individuum dojde náhle osvícení, potom co se ve vězení skámoší s černošským muklem? A je snad směšná výše jeho trestu filmovým dokladem existujícího rasismu v americkém soudnictví? K smíchu mi přišly i všechny ty filmové hákenkrajcy a Ádovy fotky, nějak se prostě zdráhám věřit, že se v Americe někdo hlásí k Hilterovu odkazu, a že to může někdo brát vážně. Film by byl pro mě mnohem zajímavější, kdyby sledoval pouze motiv rasismu, což je téma, které v posledních měsících opět v USA získává na nečekané aktualitě. Nemůžu si pomoci, ale ačkoli je mi objektivně jasné, že je to dobrý film, subjektivně ve mně při jeho sledování všechno řve odporem, protože je to pro mě film plný hnusných herců, ze kterých mi je na zvracení (Fairuza Balk spolehlivě aspiruje na nejošklivější herečku, co jsem kdy viděl), a celý ten bizarní neonacistický svět, který je zde zobrazován, mě naplňuje odporem a štítivostí. Zdánlivě šokující závěr mě také nebaví, protože mi ve své absurdnosti přijde samoúčelný (jistě že chápu, že záměrem bylo akcentovat závažnost tématu a vzburcovat diváky z lhostejnosti cestou šoku, ale vzhledem k tomu, že se celou dobu předtím film snaží vyvolat dojem, že se člověk může změnit k lepšímu, by filmu podle mě více sedl happy end). Po druhém zhlédnutí jednu hvězdu přihazuji, ale upřímně, vážně tenhle film nemám rád a už ho nikdy nechci vidět. (28.01.2015)

(78%) Ale jo, KULT HÁKOVÉHO KŘÍŽE je kvalitní film, který rozhodně bude působit dobrým dojmem i po více viděních. Za až takovou pecku bych ho nebral, přeci jen něco málo tam chybělo, ale co …. Začnu klady. Ústřední dvojice herců Edward Norton a Edward Furlong – naprostá paráda. Furlong to zahrál tak nějak přirozeně. Ale Norton? Ten byl přímo bravurní. Bavilo mě vidět jejich životy názory, to jak se způsob života neonacismu nemile odrážel na jejich rodinu apod. Film se prolíná s flashbacky, které jsou zde černobílé. V první polovině snímku to má velké tempo, jen ta druhá část je už trochu utahaná, ale není to o tom, že bych se nudil, spíš mi to přišlo takové trochu nedokončené. Norton se vrátil z vězení a byl úplně jiný člověk, což se dá snadno pochopit, ale chtělo by to víc konkrétních scén a trochu přidat na pilu co se týče brutality, ale to asi přeháním. I když v té věznici těch drsných scének mohlo být víc, než jen ta jedna v koupelně. Má to krásný soundtrack, který se ve filmu hodí - hezky plný emocí. Úplný závěr filmu je dost smutný, i mě málem ukápla slza. Sakra, chtělo by to asi jak píše uživatel Lacike větší stopáž filmu, nebo ho rozdělit na dvě části, mohla to být větší pecka, ale i tak jsem spokojen a další shlédnutí určitě dám! (27.09.2020)

Drama, které našlo svou oporu ve dvojici Edward Norton a Edward Furlong. Oni dokázali svým postavám vtisknout takovou přesvědčivost, že vše ostatní už se jim nevyrovná. Problematická režie Tonyho Kaye film zbavuje kontroverznosti a mírně pohřbívá vyhrocení snímku, který pak vyznívá uhlazeně a nepravděpodobně. Určitě zde mohlo být více dbáno na větší uvěřitelnost postav a jejich náhlá změna z absolutního zla na absolutní nápravu vyznívá křečovitě. Přesto však po herecké stránce a především v první polovině je film naprosto strhujícím vypodobněním kruté problematiky rasismu a jeho následků. 80% (11.02.2009)

Karkulky a Popelky zřejmě nebyly na skladě, tak nastoupil nácek, který prozřel díky tomu, že se v krimu bavil se svým spoluvězněm o sportu. A tak pochopil, že černoši jsou skvělí lidé a stal se ochráncem lidských práv. Mám radši tu o žabákovi, kterého políbí princezna a on se promění ve sličného prince. Přijde mi víc pravděpodobná. A že by Nortonův výkon nějak vybočoval z průměru, to se taky zrovna říci nedá. (05.07.2012)

Od začátku filmu jsem si řikala, že koukám na nějaký tupý vyholence, který mají silný řeči o ničem... V polovině filmu jsem si uvědomila, že to má něco do sebe a celkově i pohled na to vězení mi změnil názor... Sílící vztah mezi bratry podtrhoval atmosféru a konec... byl šokující. Bylo to na mě až moc drastický a proto vim, že se na to už znovu nepodívám. I když nad výkonem Edwarda Nortona smekám ! (12.09.2008)

Velice poutavý film o rasismu a neonacismu v současných Spojených státech, který však po celou dobu osciluje mezi naivní humanistickou pohádkou a skutečně tvrdým, nekompromisním dramatem (některé jednotlivé scény jsou takřka mistrovské). Nejsilnější stránkou je určitě ÚŽASNÝ Edward Norton, který utáhne i ty nejméně věrohodné pasáže. Osobně mi nevadí ani tak přeměna jeho postavy jako taková (to je ostatně jádro snímku), ale spíše to podání - hlavně postava sympatického ukecaného černocha je silně nerealistické klišé (což je u realisticky se tvářícího snímku zásadní problém). A taky si nejsem úplně jistý představou tvůrců, že když už tedy někdo přestane být zapálený (byť inteligentní) nácek, že to musí automaticky znamenat, že se hned stane zarytým a uvědomělým odpůrcem... Tvrdost závěru naštěstí dost zachraňuje celkové (pesimistické a nejednoznačné) vyznění díla. 90 % (23.03.2015)