Kamera:
Jan ČuříkHudba:
Wiliam BukovýHrajú:
Karel Vašíček, Consuela Morávková, Ivan Růžička, Pavel Bártl, Jiří Stivín, Pavel Šilhánek, Jaroslav Zrotal, Stanislav Michler, Eduard Pavlíček (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Středometrážní hraný film jeho autor charakterizoval jako kafkovské zobrazení absurdních situací, související s obdobím kultu, jehož zvrhlost jsme si nedokázali uvědomovat." Slavné podobenství o půjčovně koček je jízlivou úvahou na tehdy aktuální morálně společenské téma. Na malé ploše s minimem dialogů byla na okamžik jakoby poodhrnuta opona, aby se na chvíli odhalil stav zhypnotizované společnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (106)
Pohled do kafkovské mlhy za oponou soukromých i veřejných životů, jinak ne úplně nepodobný Jasného "Kocourovi" ze stejného roku. Dnes již snově působící labyrint světa, v němž chápat a rozumět je povinnost i přepych.... Není libo vyvětrat? Kázeň pod Letnou, přestože čerstvě už bez "fronty na maso". Kočičí konzervy však jaksepatří ještě bez náhražek. Výborná groteskní a expresivní hudba W.Bukového, Kiliána bohužel hledejte spíš v Humpolci. ()
Je to trochu zdlouhave a na muj vkus decanko nezazivne, kazdopadne je to inteligentni film pro inteligentniho divaka[to ja bohudik nejsem:] se spoustou skvelych napadu[schody, rozdil mezi lidmi a zviraty na pet]. Nejlepsi cast celeho filmu je vsak scena v cekarne, ta je opravdu bozi a stoji za to ji videt. ()
Rozmařile navršená hromada geniálních jednotlivostí, jejíž statika na můj vkus malinko přes čáru hřeší na to, že divákovi dělá dobře cítit se jako chápající spoluspiklenec. ()
Ale ano, půjčovna koček (čti popravy, perzekuce, nesvoboda a stalinistický kult) v komunistickém Československu skutečně existovala. V 63 roce naprosté zjevení! ()
"Mi na tu kočku narůstá dluh, víte, třicet korun denně." ()
Graficky a hudebně úžasný krátkometrážní film. Změť surrealistických motivů a dialogů. Klíčovým motivem jsou tu prvky pochopení, nepochopení a nedorozumění, nevzpomínání si, podané s úžasnou surrealistickou ironií - je to ovšem jen tak surrealistické, aby to bylo vtipné, ne tak, aby to bylo nesledovatelné. Půjčovna koček, soudruh Kilián, dopis od maminky, myší konservy, arabské noviny, zazděné okno, telefon uprostřed prázdné místnosti, křížovky. Šedivé, černobílé Československo. Nikdo nic neví, nikdo ničemu nerozumí, nikdo nic nechápe, nikdo ničím nic nechce říct, nikdo nic neví, nikoho nic nezajímá. V Brazílii je 53% negramotných, v Československu 100% nechápajících - všichni do jednoho, včetně soudruha Kiliána. Filmová apologie bezdůvodných činů. Úžasná technická, herecká i filosofická kvalita, kupodivu opravdu na světové úrovni (třeba světově Beckettův Film je na mnohem nižší úrovni). Jeden z nejlepších, nejujetějších a nejsymboličtějších českých krátkých filmů. A jak to tak chodí, taky nejpřehlíženějších. Navíc jeden z mála surrealistických filmů, který člověka opravdu pohltí a vtáhne do děje. ()
Kafka v nejryzejší podobě. Naprostý skvost. Na Kiliána ani na půjčovnu koček nikdy nezapomenu. ()
Bohužel jsem to nepobral. Jisté kouzlo to ale pro mě mělo i tak, úplně netečným mě to nenechalo. Věřím, že si to budu chtít dát znovu (už jen díky té sympatické stopáži), a že nám to s Jiráčkem dopadne napodruhé ještě lépe. Dnes za 60%- 3 pecky. ()
Hra s vizuálnym a audiálnym vnímaním (aspoň na začiatku) o výnimočnej absurdite deja a diktatúry. Náznaky a kritika boli, len mne osobne by k filmu pristal viac surrealizmus a magické opojenie predkladaných obrazov. ()
Kafkárna vyprávěná v symbolické rovině - v Zámku má zeměměřič reálný záměr, půjčená kočka v Postavě nemá skutečný význam, pouze symbolický. Samozřejmě jde ve filmu o nahlédnutí do absurdnosti mechanismů totalitního režimu. ()
Přesto, že snímek Postava k podpírání má jen 38 minut, dokázal jsem u něj usnout. U tak krátkého filmu se nesmí dostavit pocit, že je zbytečně natahován. K pokračování snímku se mi navíc vůbec nechtělo. Má podivně odpudivou atmosféru (záměr tvůrců), nesympatického představitele a protivnou hudbu. Chápu, na co chtěli tvůrci poukázat a některé alegorie se mi líbí, ale tahle to rozhodně není. Jednu hvězdu za půjčovnu koček a druhou za scénu v čekárně. ()
Muž si na den půjčí v půjčovně koček kočku, následující den ji má vrátit. Když ji nestihne vrátit, narůstá mu denně dluh. Nicméně, když se vrátí na místo, půjčovna tam už není. Kafkovský laděný příběh plný drobných malých podivností má v restaurované podobě a s předabováním postav, kde hlasy mnohdy i nesedí, včetně zvláštních "trhaných střihů" a přetáčení dost netradiční nádech. Od Juráčka jsem kdysi plánoval přečíst jeho monumentální soubor deníků, ačkoliv už jsem pár jeho filmů viděl a zase tolik jich nenatočil, přišlo mi to nad moje zájmové síly, ale po dílech jako je tyhle ten zájem o tohohle autora definitivně stoupá. Moc pěkně nasnímané. Hodně i dobovka, v zachycení typických byrokratických poměrů a přitom i česká nová vlna, takže to vše spíš bublá pod povrchem. "Vlastnost, kterou se člověk liší od zvířat na pět." - "Rozum." - "Neee, kázeň!" ()
Absurdný príbeh s narážkami na absurdnosť režimu. Dá sa povedať, že najviac na rane, najviac zosmiešňovaná je celá tá nezmyselná byrokratická mašinéria. Film má silnú vizuálnu stránku, niektoré jeho pasáže ma celkom zasiahli, kým ďalšie som prešiel bez väčšieho záujmu. Za najpôsobivejšiu považujem celú časť na úrade (miestnosť číslo 72). ()
Nedávno jsem v Brně zašel do ošuntělé uličky, která mě přivedla na jedno intimní náměstí, jež jsem neznal. Pamatuji si, že několik domů tam propojovala rezavá pavlač se starými pražci a za rohem byla malá výloha s fotkami domácích mazlíčků a nahoře nápis: Půjčovna koček. „Co to je to zase za blbost, kdo by si půjčoval kočky?! Naštěstí jsem nebyl hloupý, dovnitř nevstoupil, a žádnou kočku si nepůjčil. Vím totiž, že to jsou nevyzpytatelná a tak trochu tajemná stvoření, která se nedají ochočit. Neudělal jsem stejnou chybu jako protagonista „Postavy k podpírání.“ Vůbec se nedivím, že ta půjčovna druhý den zmizela a jemu začal narůstat dluh za nevrácení půjčeného v termínu. Inu kočky, s nimi není radno si zahrávat. _____ Bohudíky!!! Konečně jsem v Československu narazil na filmaře, rozuměj tvůrce, který přemýšlí filmem a nebojí se TVOŘIT FILM. Já ho doposud nepoznal a on tu celou dobu byl a jmenoval se Pavel Juráček, stojí vedle Alaina Resnaise a Chrise Markera. Už první záběry z filmu mi dali vědět, že jsem ho našel, Československého filmaře. Na závěr ještě vložím pár vět z filmu: „Válečným štváčům navzdor – splníme výkup brambor.“ --- „Cholera – mor – mravenci – Trumanovi spojenci.“ --- „Náš lid bude...“ --- „Tralali, tralala, ...“, --- „Člověče, já ti nerozumím!“ --- „Tak tohle nikdy nepochopím!“ --- „...a soudruh Kilián odešel.“ ()
Pár dobrých nápadů tam je, ale z důvodu přílišné nesoudržnosti jednotlivých scén a víceznačnému výkladu některých jinotajů hodnotím pouze průměrem. ()
Na mojí osobu příliš surrealistická záležitost, ale zajímavý námět to je. Něco jako půjčovna koček, je vlastně skvělý nápad. ()
Absurditka :) ()
Absurdní anekdota ke které snad jednou dozraju.. Zatím se trochu ztrácím.. ()
Velmi zajímavý alegorický film dua Juráček a Shmidt. Od prvního záběru představujícího ve zkratce život průměrného člověka 60. let. Meziválečné dětství, první "dospělácké" roky v době druhé světové války a střední léta v této černobílé současnosti. Hlavní hrdina hledá jakéhosi pana Kiliína, se kterým se "střetává" a míjí zároveň v průběhu celého snímku. Atmosféra a zpracování jasně odkazuje ke Kafkovu dílu Proces. Hlavní postava v Procesu: Josef K., ve filmu Postava k podpírání máme bezejmenou hlavní postavu hledající jakéhosi J. Kiliína. Časově se i shoduje s květnovou konferencí o díle France Kafky v Liblici roku 1963, kdy kulturní veřejnost slavila 80. výročí narození France Kafky. Absurdita byrokratického systému v Procesu je zde "převrácena", hl. hrdina si uvědomuje "přestupek" který způsobil a snaží se jej řešit. Protože "nemá nic lepšího na práci". Bez přátel. Bez života. S tím se v Půjčovně koček, kdy najednou prozře, najednou rozumí, pochopil. Celé zaobalené v chytrém surrealistickém mráčku odkazujícím k současnosti včetně chytrých střihových narážek na diváka. Silné 4* nebo slabých 5* ()
niečo ako Kafka, len ladené do doby o 50 rokov neskôr... od prvého po posledný záber krásna šialensoť, ktorá v každom zábere odkazuje na niečo iné a v celku dáva úžasný zmysel... a myši v konzerve a mlieko z pohára na stopke ma pobavili poriadne ()
Reklama