Recenzie (383)
Karneval zvířat (2006)
Podíval jsem se na karneval Michaely Pavlátové bez zjišťování si informací předem a ono je to o úplně jiných zvířátkách, než jsem si myslel. Ups, překvapení! A co to dělají ti králíčci s ušima?!
Chaplin v pravěku (1914)
Že má Chaplin i jeho pravěkou minulost, jsem netušil, ani že ho uvidím jako neandertálského alfa-samce. Samozřejmě mu ani v pravěku nechybí buřinka a hůlka, kterou ovšem časem vymění za pořádné kyjisko. Jinak mě jeho pravěké dobrodružství moc neoslovilo. Považuji to za jeden z jeho slabších filmových kousků.
Everything Will Be Ok (2006)
První film od Dona Hertzfeldta „The meaning of Life“ se mi nelíbil, tento druhý už mě zaujal. Zvláště jeho animací, zvukem a hudbou znázorněné temné stránky šílené duše jsou výborné. Monologu jednoho obyčejného blázna sluší jednoduchá animace. Donovi pětimužíci jakoby z oka vypadli animovaným postavičkám průkopníka filmové animace Émile Cohla. Vltava Bedřicha Smetany samozřejmě potěšila.
Pád ptačího krále (2021)
Animace se mi moc líbila, ale přiznám se, že jsem nejspíš nepochopil motivace a rozhodnutí postav v tomto dramatu. Šlo to celé tak nějak mimo mě.
Kořist (1970)
Extrémně divadelní film. Podvratný, potutelný, satiricky parodicky ztřeštěný. Nelíbí se mi, že těm lumpům všechno prochází. Některé dialogy jsou perly: - Smutný manžel: „Moje žena byla protestantka.“ Majitel pohřební služby (s anglickým klidem): „Po světě chodí kde co, tuhle jsme pohřbili vegetariána.“ - Lupič namítá: „Policisté přece bývali poctiví!“ Inspektor kontruje: „To byla chyba, kterou jsme již napravili.“ - Inspektor při zatýkání: „Všechno, co řeknete, může být překrouceno, pozměněno a použito proti vám.“
Jeden život (2023)
Nemám problém filmu, který je po technické stránce natočený dobře (na ***), dát plný počet, pokud je o jednom z největších superhrdinů lidskosti. Filmaři si nemuseli nic vymýšlet, stačilo jen natočit, co reálně vykonal. Kam se hrabou všichni Supermani a Ironmani létající ve svých vymyšlených neexistujících světech. Nicholas Winton byl skutečný hrdina a to je bez debat, který stál pevně na zemi, ale srdce měl v nebi. Byl svobodný a kreativní v tom, jak žít a konat při tom dobro. A kdyby mu různí lidé na důležitých i nedůležitých místech neházeli klacky pod nohy, pro předsudky nebo vlastní pohodlí, mohl těch dětí zachránit mnohem víc. Šest set šedesát devět zachráněných dětí před koncentrákem byla skutečná Mission impossible, která se mu podařila! Ke konci života měl Nicholas opravdu velkou rodinu. Moudro, které jsem si odnesl s projekce filmu: „Nikdy nezačínej nic, co nedokážeš dokončit.“
Clara (2004)
Animovaná stránka filmu je velmi příjemná, ale to, co ho skutečně pozvedá, je zvuk. Ten je tady opravdu důležitý. Živá panenka truchlí nad mrtvou panenkou. Text pod filmem na stránkách Australian screen tvrdí, že má snímek atmosféru filmů Davida Lynche. Posuďte sami, jestli je to pravda.
Arnošt Pátek: Sny o tygří lady (1986) (hudobný videoklip)
Arnoštek se v klipu zamilovaně dívá na tygřice v kleci, které bičem popohání krotitel. Kdo ví, o čem sní? Naštěstí si detaily svých snů, ve kterých vystupuje tygřice, nechá pro sebe. Jednu hvězdu dávám za převzatou hudbu od Modern Talking a dětskou nostalgii, když jsem tuto píseň poslouchal na konci totalitní doby v naivní nevědomosti. Text je, pokud se do něj opravdu chcete zaposlouchat, legračně děsivý, jak je u Arnoštka zvykem.
Arnošt Pátek: Boxer (1987) (hudobný videoklip)
Dnes jsem se dozvěděl, v ČSFD zajímavostech, že předobrazem diskžokeje Arnoštka z filmu Kouř byl Arnošt Pátek. Zvědavost mi nedala a vyhledal jsem si několik jeho videoklipů. Zde přede mnou stojí skutečný Arnoštek, ten z filmu Kouř mu nesahá ani po kotníky! Nevěřím vlastním očím a uším. Ze stínů vystoupil mnou dávno zapomenutý zpěvák z dětských let, zástupce nejslizčího socialistického pop music. Musel jsem si pustit několik jeho písní za sebou, abych tomu uvěřil :) Kromě této písně, kde můžeme vidět Arnoštka jako drsňáka v ringu, si nenechte ujít vrchol jeho hlasového projevu v písni Julie, nejdokonalejší text obdivujte v písni Dívka a guilty pleasure z mých dětských let jsou samozřejmě Sny o tygří lady.