Všichni dobří rodáci

Film Všichni dobří rodáci by se mohl promítat na středních školách, na hodinách dějepisu, nebo češtiny – konečně by se tak zaplnila mezera ve středoškolských kurikulech, ve kterých se doposud na čtyři desetiletí trvající porobení z východu nějak nedostává. Stalo by se tak jednak „zábavnou“ formou a jednak stručně, jednoduše, výstižně – ten naprosto zásadní rozpor mezi komunismem v praxi a svobodnou volbou je zde patrný ihned, jak se do čela vesnice vyloupnou ti, kteří tomuto režimu po celých čtyřicet let dláždili cestu. Jedná se o ohavně sobecké jedince, lačnící po penězích a moci, přesně takové, jak je vystihli především Václav Lohniský a Ilja Prachař. Umělecké dílo jako takové je klenotem vybroušeným dobou malé české kulturní renesance. Jedinečnost – tematická i formální, je v ostrém kontrastu s ostatní tehdejší filmovou tvorbou, čím hlouběji byla utopena v moři bolševického marasmu, který se jako plevel rozlézal zvláště v normalizačních 70. letech. Filmy, které byly tehdy produkovány, se nedají srovnat snad ani s agitkami let padesátých. A v tomto kontextu vyznívá film ještě smutněji, než jen jako dokument o poválečné etapě československého soustátí, ale jako film vypovídající o tom, co, za trest, teprve mělo přijít – další cenzura, trezory, další a další pokřivování povahy lidí a netolerance jiných hodnot. Režisér Jasný společně se Svatoplukem Havelkou zkombinovali hudbu a film na vrcholné úrovni. Období bezprostředně po válce, kdy všichni ve společném souznění očekávají světlé zítřky s tak dojemnou nadějí v očích (například krásná scéna, kdy Bertin a Veselá vdova spolu kráčejí vstříc vycházejícímu slunci), je doprovázena snově harmonickou, líbeznou a uklidňující hudbou. Jak ale čas nezvratně plyne, skrze všechny osobní tragédie, k letům padesátým, hudba ztrácí na svém optimistickém výrazu a přelévá se do depresívní a skličující polohy. Vizuálně mě nejvíce zaujaly expresívní scény smrti, především pak té Jořkovy. Dvůr a vířící peří se mi hluboce vryly do paměti. Paradoxní také je, že to, na co my dnes studujeme tři a více let, bylo tehdy obecně známé – že o vaše hospodářství se vám nikdo jiný, než vy sám, nepostará. Že kolektivní vlastnictví, především tedy seshora přikázané, je cestou do pekla. (07.10.2012)

Jasného vrcholné dílo, které je potřeba brát tak, že obraz i zvuk jdou spolu v ruku ruce. Jedno bez druhého by nevytvořilo tuto lyricko epickou báseň, ve které rozehrává příběh jedné malé moravské vísky. Je to hodně náročný a těžce uchopitelný film, který není rozhodně pro každého. Mistrovské herecké výkony, ve které podávají životní výkony všichni zúčastnění. Skvělé kamerové záběry a úchvatná poselství schovaná v každém obrazu. Nicméně na druhou stranu, ona těžkopádnost, se kterou se film potýká, způsobuje jistou formu toho, že divák se ne vždy s výsledkem ztotožní. To postihlo i mě. Nemůžu, a ani nechci dávat pět hvězd, ačkoli si film pětku po právu zaslouží, já jsem se s filmem prostě nesžil. A to mě mrzí... Hodně... 75% (25.01.2014)

Tenhle film má jeden velký problém. Je ve své podstatě nepříběhový. Má sice děj, ale zároveň je víc málomluvnou mozaikou, nad kterou musí člověk hloubat a domýšlet si, než ve všech barvách vykreslenou ságou. Bohužel toho domýšlení chce po divákovi tolik, až to zavání leností. A protože podobných odsudků nástupu komunistů u nás nalezneme bezpočet - a většina z nich je lepších - nemůžu mu přiznat ani bůhvíjaké zásluhy v tomto ohledu. Nikdy bych nevěřil, že někdy o nějakém uměleckém díle něco takového řeknu, ale je to až moc relativistické. (28.08.2016)

Všichni dobří rodáci! Tak jsem konečně tento slavný československý film viděl. A musím přiznat, že vzhledem k tomu legendárnímu statusu jsem byl zpočátku spíše otrávený zklámáním. Hned od začátku kamera tvoří pěkné obrazy ale v tomto případě pro mě byl zásadní především obsah. A ten jsem zpočátku moc nežral. Čekal jsem komplexnější vyprávění o přelomu mezi koncem války a začátkem komunismu na venkově. Časové skoky mě ovšem zarazily a postavy komunistů mi připadaly jako poměrně černobilé karikatury. Což v kombinaci s polopatických komentářem vypravěče dělalo z filmu jakousi agitku naruby. A i když se ve snímku objevuje pledája tehdejších československých hereckých mistrů, ani jeden mě zde v první polovině příliš nezaujal a k jejich postavám jsem si nenašel žádný vztah. Především svého oblíbeného Vlastimila Brodského jsem zde vnímal velice rozporuplně. Nevěděl jsem co si mám myslet o jeho výkonu, ani o jeho postavě. Postupem času jsem se ale do filmu více dostával a některé motivy mě konečně dokázaly zasáhnout. Smrt Menšíkovy postavy ve víru bilých pírek byla určitě povedenně natočená, vymyšlená i působivé emocionální scéna. Zajímavá začínala být i postava Waldemata Matušky, jejíchž konec mě také zasáhl. Čím dál víc jsem tak začal vnímat celý smysl filmu. S léty komunistické vlády se venkov mění k horšímu. Zlaté časy jsou pryč a zatímco přizbusovíví lidé jsou na výsluni, zbytek se beznadějte utápí ve svých životech a nečeká je nic nadějného. Když jsem si tohle pořádně uvědomil, hned se mi to sledovalo lépe. Zasáhnout mě dokázal i osud postavy Radka Brzobohatého, který se i pěkně rozehrál a to jak na své nepřátelé nezanevřel bylo až dojemné. Vrchol filmu pro mě ale nejspíš představoval epilog s návratem Vlastimila Brodského do děje, kdy jeho postava jakoby došla k zmoudření a sám mistr se konečně pěkně rozehrál. A závěrečná sekvence se zapadajícím sluncem,kolem a vyprávěčovým dovětkem (ano, přestal mi vadit) byla opravdu moc pěkná. Sice mé sledování provázely jisté rozpaky ale nakonec jsem si musel říct, že šlo o celkově zajímavý zážitek. Navíc je pro mě obdivuhodné, že se režisér Vojtěch Jasný dokázal ohlédnout za historíí s tak krátkým odstupem a rychle využít chvilkový svobodnější čas, kdy to mohl natočit. Tohle je prostě tehdejší pohled na věc a i vtom to určitě má svou výpovědní hodnotu. A když jsem se dozvěděl, že materiál Jasný sbíral 20 let a většína příběhu má reálný základ, pominul jsem menší osobní mórésy a hodnocení zaokrouhlil na lehce slabší čtyři hvězdy. (10.08.2020)

Úžasný film Vojtěcha JASNÉHO, kde sebelepší chvála nevyjádří úžas, jak je možné takhle vynikající námět tak dobře a věrohodně zpracovat. Já si ten strašný čas pamatuji, už jsem nebyla dítě, ale gymnazistka a někteří chlapci museli opustit Gymnazium, protože jejich otec byl "kulak". Hrozná doba a Češi byli v té době a konání papežtější než sám papež. Kolik studentů se propůjčilo k udávání ! (Ale Bůh si to s nimi už dávno vyřídil ! Jsou všichni na "Pravdě Boží" ). Nedožili se ani důchodového věku... (To jsem odbočila, ale film je to nádherný a pravdivý), proto bude VŽDY KOUKATELNÝ. Všichni herci i neherci, kteří se tohoto díla zůčastnili, odvedli skvělou práci. Díky vám !! Na závěr poslední poznámka : film byl natočen na základě skutečné události, která se stala na Valašsku v Moravskoslezském kraji. (22.09.2007)

Jak hodnotit film, který je prakticky ve všech ohledech naprosto geniální ale přitom jsem u něj nudou usínal? Když si přečtu libovolný komentář s plným hodnocením a souhlasím s ním víc než se všemi, co mají hromadu výtek? Je mi líto, že tak dobrý film pak ohodnotím jen chabým průměrem. Přesto ale tiše oceňuji jak hloubku celého filmu, tak překrásné zpracování. (03.05.2010)

Klasika českého filmu o níž bylo řečeno a napsáno snad vše. Mrazivý pohled českého národa do zrcadla a objektivní výpověď z poválečného období v komunistickém Československu. Famózní herecké výkony Brzobohatého, Menšíka, Matušky a dalších. Víc snad ne třeba dodávat. (15.10.2010)

Proměna jedné valašské vesnice po druhé světové válce. Film si nebral s ničím servítky, opět putoval ke svým kolegům do trezoru, a ukázal jak to bylo se znárodňováním, zakládáním družstev z živnostníků a přechod sedláků do družstva. Celý tento proces byl doprovázen pomalou destrukcí morálky. Hlavně, aby se všichni dostali na tu správnou stranu barikády. Nedůvěra nakonec rozklížila i samotné soudruhy. Všechno zlo se odehrává na chudé vesnici a je o to horší, že to dělali jen místní lidé. Nenajdete tu nikoho z okresu a ani sovětského poradce. Film by se měl pouštět těm, kteří najednou vzplanou pro komunismus, jistě by je to rychle přešlo. (06.10.2009)

Asi vše podstatné a hlavní už tu bylo v komentářích napsáno a rozebráno, takže jen stručně mé pocity. Líbilo se mi a moc, ale místy mě to i nudilo, proto jsem zvažovala 4*, ale nakonec jsem se rozhodla docenit krásu tohoto českého klenotu, který zobrazuje veškeré charaktery Čechů s celou řadou skvělých herců, naplno s 5*. (05.06.2013)

Skvělý film, který - vzhledem k době vzniku - ukazuje až překvapivě kriticky a pravdivě to, jak se žilo na venkově a jaké zde existovaly vztahy. Na snímku je strašně moc vidět, že samotnému filmování předcházela dlouhá příprava, která se vyplatila. Osudy jednotlivých postav vás zajímají, a i když se v souvislosti s filmem nejvíce skloňuje jméno Radka Brzobohatého, mě naprosto dostal Vladimír Menšík. (10.02.2015)

Epický náhled na lidské osudy v těžkých dobách, které vykrystalizovaly typické čecháčské povahy ve kterých se mnozí poznají i dnes...Parádní práce kamery, výborné obsazení a fenomenální scénář dal vzniknout jednomu z nejlepších černokomediálních dramat, která byla v tehdejší době natočena. (22.08.2016)

Dramédia z jednej moravskej obce, kde ľudia prežívajú svoje príbehy v časoch, ktoré neboli veľmi prívetivé k prostému ľudu. Diváka v niektorých prípadoch mrazí, ale zároveň sleduje priebeh filmu s občasným úsmevom na tvári. Dosť fajn filmík z českej filmografie, ktorý vie zaujať aj dnes. 8/10 (17.03.2021)

Krásná a poetická výprava do let 50., sledující pohnuté a tragické osudy obyvatel jedné nádherné moravské vesničky, kterou komunistická éra zahalila do krajiny strachu a "díky" kolektivizaci i do hospodářského úpadku. Děj plyne velice pozvolně, abychom si všimli veškeré nádhery, která nakonec vyzněla do prázdna. Nápaditá kamera a celková poetičnost a lyričnost snímku posouvá Všechny dobré rodáky do zlaté vísky českého filmu. (24.03.2006)

Tenhle film mám raději čím dál tím víc. Zraje jak víno. Snaží se s nadhledem vyprávět o šílené době, přátelství, odvaze, zradě, zbabělosti, lidských slabostech a lásce všeho druhu. A zejména oceňuju, že žádná, opravdu žádná z postav ve filmu není ani černá ani bílá - možná až na Františka Radoslava Brzobohatého, který tu podal životní výkon v živoucí postavě sedláka, pro kterého je spjatost s půdou a čest životním heslem. Vynikající výkony tu ale podali všichni zúčastnění - ať už je to Vlastimil Brodský, Drahomíra Hofmanová, Vladimír Menšík, Ilja Prachař, Václav Babka nebo Waldemar Matuška. Všichni i v těch drobnějších rolích byli nezapomenutelní. (22.10.2007)

Povedená ukázka toho, jak dokáže politika/systém změnit lidské charaktery. Morální rozklád společnosti v jedné vesnici prolíná poetická Kučerova kamera svými záběry okolní přírody. Dialogy mají velkou hloubku, přesto ve mě zůstává pocit, že v posledních minutách mohly být některé věci řečeny i beze slov. (12.04.2009)

Vojtěch Jasný si s ,,Rodáky" dal velikou práci, Která se opravdu vyplatila. (24.05.2014)

Tohle je klenot všech našich trezorových filmů. Nemá cenu nic rozepisovat, takhle se tady žilo a tento film je nááádherně natočená pravdivá výpověď tehdejší doby, kdy vládli komunističtí mocipáni. Věta " Kdo se nám postaví, toho seknem! " , která zazní z úst Ilji Prachaře mluví za vše. Zároveň je to i nejlepší snímek Vojtěcha Jasného. Obsazení je úchvatné, stejně i způsob vyprávění hlasem Martina Růžka. A ta hudba Svatopluka Havelky - krása!! A jak jsou natočeny jednotlivá úmrtí hlavních hrdinů - to je pastva pro oči i duši - nejoriginálnější, jaké jsem kdy viděl. Jeden z nejlepších Československých filmů šedesátých let. (13.07.2014)

Velice působivé, a překvapivě silné. Herecký koncert československé elity, které kraloval Brzobohatý. Jako komedii jsem to moc nevnímal, ono už od začátku se ve filmu linul ten hořkosladký nádech, který s postupem stopáže jen hořknul, až do samotného závěru. Co ale rozhodně pobaví, je Matuškova zpověď. Trezoru se nedivím. Už jen kvůli odvážnosti, kterou film má, a době, ve které byl prvně promítán si svůj čas zaslouží. Doporučuju, rozhodně se jedná o československý klenot. "Ze strachu před zatčením všichni podepsali. František nepodepsal." (07.12.2017)

Výborná studie lidských charakterů, nadčasová a trefená. Jedna vesnice obsáhne ve své podstatě úplně všechno. (22.12.2006)

Osudy jedné vesničky na pozadí nástupu komunismu. Tenhle film na mě nejvíc zapůsobil důmyslným proplétáním mnoha postav a jejich vzájemnou rozdílností a důležitostí pro celkové vyznění vyprávění. Brodský, Menšík, Brzobohatý, Matuška (pro mě nejpříjemnější překvapení) - výborní herci, kteří se svých rolí zhostili na výbornou. Atmosféra venkovského života na mě přímo dýchala (kamera, použité písně - nádhera). Bohužel poslední půlhodina mě trochu zklamala. Do té doby chytrý film, který si vystačil jen s náznaky, se ke konci mění v přímočarou a do očí bojící obžalobu komunismu, která působí (vzhledem k předešlému ději) dost těžkopádně a postava sedláka Františka naivně. Jak se říká: Chytrému naznač, hloupého nakopni. Při hodnocení jsem musel přimhouřit obě oči, ale stačilo to. 9/10 (02.05.2009)