Noc bezMoci

Ucho jsem viděl, i když je tomu už hodně dlouho, takže můžu srovnávat. Ale otázkou je, zda si oba snímky vůbec zaslouží srovnání. Oba se odehrávají v jiné zemi, v jiných politických systémech a hlavně v úplně jiné době. Bohdalová s Brzobohatým byli výborní. A hlavní herci zde také. Za zmínku, kromě hereckých výkonů stojí především výborná kamera. Nelze se ale divit, že českým divákům "přiroste" k srdci spíše česká verze. Makedonská historie je nám přeci jen poněkud vzdálená, ač si musíme střízlivě přiznat, že tohle se tady dělo v devadesátých letech a na počátku milénia také, když se mafiáni dostali k moci a politici jimi byli ovládáni nebo ovládali druhé, takže jaképak copak. (20.04.2020)

Na Ucho film nemá. 1) S Uchem snímek srovnání nesnese, protože postrádá naléhavost sdělení, dobovou atmosféru i společenský přesah._____ 2) Zaujala mě režisérova žena, 37letá Makedonka Verika Nedeska (výborně napsaná i zahraná manželka Anna)._____ 3) Přesný koment: gudaulin****. (04.10.2020)

"Pojďme si lehnout." Bohdalová a Brzobohatý zůstali nepřekonáni, ale ani Nedeska s Ristanovskim nebyli nepřesvědčiví, i když z podstaty své role na sebe větší pozornost strhla představitelka upovídané Anny. Mě si však tento film získal především svou vizuální stránkou, k jejímž nejsilnějším momentům určitě patřily precizně nasvícené černobílé flashbacky hlavního hrdiny, které jakoby připomínaly Kachyňovo "Ucho". Ovšem pochválit bych měl také hudebí doprovod, jehož jazzový základ dobře dotvořil atmosféru tohoto snímku. (20.12.2016)

Ucho je pre mňa jeden z TOP filmov. Vrcholné dielo tvorivej spolupráce Procházka - Kachyňa a aj z toho dôvodu som sa tohto remaku bál. Avšak obavy sa nenaplnili a okrem jasného Procházkovho námetu sa oplatí túto verziu pozrieť aj kvôli úžasným hercom v hlavných úlohách. Posun deju do Macedónska deväťdesiatich rokov je akceptovateľný a koniec si priamo žiada ak nie seriál, tak aspoň film o bezbrehých kariéristoch budujúcich nové štáty. (29.04.2020)

Na YouTube často vyhledávám cover verze populárních písní a objevuju překvapivá aranžmá a hudební žánry, do kterých jsou původní melodie a text zasazené. Filmové remaky mě tak už nebaví, nejčastěji jde o to, že Američané odmítají dabing, a tak se zahraniční hit přizpůsobí jejim potřebám, aby americký producent měl zase o nějaký ten dolárek víc. Medové noci jsem ale dal šanci, přece jen jsem byl zvědavý, jak dopadla předělávka jednoho z nejzásadnějších filmů o povaze komunistického režimu. Byl jsem přesvědčený, že film zatratím, ale jeho přesazení na Balkán v zásadě funguje a s největší pravděpodobností jde o nejlepší Trajkovův snímek. Aby ne, na základě tak silné literární předlohy by bylo těžké film úplně zahodit. Jasně, Trajkov není Kachyňa a takovou atmosféru vybudovat nedokáže, makedonský režim se podobal maximálně tak mečiarovskému z 90. let, a tudíž tam nejde o hrdla a mučírny a leccos z mrazivé předlohy se tak vytrácí nebo je nepřenosné. Z krutého podobenství o povaze moci se stala studie zbabělosti jednoho kariéristy, který si kdysi nabalil pipku. Ale pokud se oprostíte od srovnávání s Uchem, můžete si snímek užít. Vericy Nedeské je mi docela líto, jak málo příležitostí má v českém prostředí, protože jde o špičkovou herečku. Celkový dojem: 70 %. Umím si představit skvělé zpracování Ucha v podmínkách řady autoritářských režimů, jako je Írán nebo Rusko, a pikantní by bylo sledovat verzi, jak nejoblíbenější Salmánovo princátko v Rijádu hraje na nervy svým příbuzným v rámci saúdskoarabských rodinných čistek... (26.04.2020)